Tipy na výlety do přírody na jižní Moravě

Jižní Morava oplývá mnoha přírodními krásami. Nejde jen o rozsáhlé vinice a dlouhé lány polí, ale také vodní nádrže, vápencové útvary nebo tajemné jeskyně. Toulat se v tomto kraji vína by tak mělo být na bucket listu každého cestovatele.

Pálava - ikona jižní Moravy

První místo v našem seznamu neochvějně patří ikoně jižní Moravy - Pálavě. Z tohoto jedinečného kusu přírody na vás bude dýchat i historie. Vždyť nejvyšší vápencové vrcholy Pálavy jsou staré 150 milionů let. Na jednu z mnoha tras se můžete vydat z obcí Klentnice nebo Perná. Pokud půjdete po modré, povšimněte si po cestě zříceniny kaple sv. Antonína, skalního útvaru Trůn nebo zříceniny hradu Děvičky. K této zřícenině se dostanete, i když půjdete po červené.

Vodní nádrže u Pasohlávek

V této oblasti ještě chvíli zůstaneme, jen se posuneme kousek dál, do Pasohlávek. Po modré projdete kolem přírodních památek Betlém a Dolní mušovský luh. Následně vás cesta zavede k řekám Jihlava a Svratka, které se do nádrže vlévají. Dále se vydáte přes vesnice Strachotín a Dolní Věstonice. Stezka pak končí na parkovišti Mušov. Při cestě si nezapomeňte prohlédnout ikonu zdejších vodních nádrží, a to kostel sv. Linharta.

Moravský kras - podzemní ráj

Mezi tipy na jednodenní výlety do přírody patří i návštěva Moravského krasu, i když je pravdou, že jeden den vám na kompletní projití oblasti možná stačit nebude. První zastávkou je Kateřinská jeskyně, nicméně na své trase se setkáte s mnoha dalšími jeskyněmi. Po této trase se dostanete až na okraj Vilémovic, kde se napojíte na červenou trasu, jež vás zavede přímo k Macoše.

Moravský kras severně od Brna patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě. Na celém území je známo více než 1100 jeskyní, z nichž pět je přístupných veřejnosti. Krasová oblast zaujímá pruh devonských vápenců. Ráz zdejší krajiny je dán plošinami s množstvím závrtů, které oddělují hluboké kaňonovité žleby. Severní část Moravského krasu je odvodňována říčkou Punkvou a jejími zdrojnicemi. Nachází se zde jeskynní systém Amatérské jeskyně, který s navazujícími jeskyněmi měří téměř 35 km, což jej řadí k nejrozsáhlejším jeskyním systémům ve střední Evropě.

Čtěte také: Tipy na ubytování pro školy v přírodě

Pro veřejnost jsou zpřístupněny Punkevní jeskyně s možností plavby na podzemní říčce Punkvě spojené s prohlídkou dna propasti Macocha, Kateřinská jeskyně, která je známá unikátními hůlkovými stalagmity, jeskyně Balcarka s bohatou a barevnou krápníkovou výzdobou, Sloupsko-šošůvské jeskyně, tvořené mohutnými chodbami a podzemními propastmi a jeskyně Výpustek, která však v minulosti sloužila k vojenským účelům. Několikrát do roka se otevírá také jeskyně Býčí skála nebo Ochozská jeskyně. Při mimořádných příležitostech je možné nahlédnout do Amatérské jeskyně po tzv.

Vranovská přehrada - zábava pro celou rodinu

Vranovská přehrada je překrásné místo vhodné pro celou rodinu - kromě úžasné přírody je tu i hodně restaurací, muzeí, architektonických památek a dalšího vyžití. Své putování začnete na náměstí Vranova nad Dyjí. Cestou minete mnoho kulturních památek - kostel Nanebevzetí Panny Marie, Mniszkův kříž nebo kapli Nejsvětější trojice. Po cestě si můžete udělat malou odbočku na Šibeniční vrch, místo, kde v minulosti docházelo k popravám. Vaše cesta skončí u ikonické visuté lávky přes přehradu.

Národní park Podyjí - divoká příroda u Znojma

Oblast Národního parku Podyjí přiléhá k vranovské oblasti a končí u Znojma. Jde tedy o rozsáhlou přírodní památku s mnoha místy k vycházkám. My jsme pro vás vybrali okruh, který začíná ve Znojmě u údolí Dyje. Po červené projdete kolem Kraví hory, Špalkově vyhlídce, přes Konice, až se dostanete do Popic. Kousek za Popicemi se nachází Havranické vřesoviště, kde máte unikátní příležitost zahlédnout divoké koně.

Národní park Podyjí nedaleko Znojma se vyznačuje mimořádnými scenériemi, tvořenými pestrou mozaikou skalních amfiteátrů a srázných stěn, meandry, rozsáhlými suťovými poli a těžko prostupnými stržemi, ale i nivními loukami podél Dyje a prosluněnými lesostepmi s pestrými koberci teplomilných rostlin. Pro území je charakteristická mimořádná rozmanitost vyskytujících se živočišných a rostlinných druhů a jejich vysoká koncentrace na relativně malé ploše. Významná druhová pestrost rostlin a živočichů je podmíněná polohou chráněného území na rozhraní dvou biogeografických soustav.

Babí lom - vyhlídka na Brno

Přírodní rezervace Babí lom se nachází severně od Brna. Skvělá vyhlídková trasa vede po červené z centra Lelekovic směrem k oblíbené rozhledně Babí lom. Ta se nachází na skále a je z ní perfektní pohled na široké okolí, včetně Brna. Odtud se pak vydejte směrem ke stejnojmennému vrcholu přírodní rezervace.

Čtěte také: Morava a klimatická změna

Bílé Karpaty - na pomezí Čech a Slovenska

Článek s tipy na jednodenní výlety do přírody ukončíme v pohoří Bílé Karpaty, které kromě Slovenska významně zasahuje i do Čech, včetně jižní Moravy. Nás zaujala trasa vedoucí po modré z Radějova. Podél říčky Radějovky dojdete až k nádrži Lučina, kde se můžete vykoupat, případně občerstvit. Po krátké přestávce se můžete dát opět po modré směrem na Bukovinu a posléze Kněžské hory. Třeba budete mít štěstí a zahlédnete stádo daňků nebo jelenů.

Pavlovské vrchy

V severozápadním výběžku Panonské nížiny, v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti České republiky, se nachází Pavlovské vrchy. Zdejší zem dodnes střeží dávná tajemství lovců mamutu, Keltů i zapomenuté osudy vojáků X. římské legie, kteří tu podle legendy začali s pěstováním vinné révy. O tom, že zdejší "zemi spálenou sluncem" milovali už pralidi, svědčí pozůstatky ohnišť, skladiště mamutích kostí a především světoznámá Věstonická Venuše.

Váté písky u Strážnice - Moravská Sahara

Váté písky nedaleko Strážnice jsou jedinečným biotopem, který se rozkládá mezi železničními stanicemi Rohatec a Bzenec-Přívoz. Často se mu přezdívá moravská Sahara. Nachází se pouze podél železniční trati v délce 5,5 km a jeho nejširší část měří kolem 60 m. Oblast je jedinečnou ukázkou společenstva na otevřených píscích se specifickou skladbou rostlinných a živočišných druhů. Borové lesy, vysázené do původních dubových porostů koncem 19. století, spoutaly zdejší pohyblivé písečné přesypy, které ohrožovaly i okolní pole. Byla zde zjištěna také řada vzácných druhů střevlíkovitých brouků, bohatá je fauna blanokřídlých, zejména kutilek, žahalek a včel.

Obora Soutok - ráj zvěře a mohutných stromů

Obora Soutok je nevětší oborou v České republice. Rozkládá se jižně od měst Břeclav a Lanžhot a má tvar trojúhelníku. Severní hranici tvoří stará silnice spojující obě zmíněné obce, západní stranu ohraničuje řeka Dyje, východní pak vytváří řeka Morava. S oborním chovem zvěře v této oblasti začali Lichtenštejnové již v roce 1872. Dnes zde Lesy ČR chovají na ploše 4 480 ha jelna lesního, daňka evropského, srnce obecného a prase divoké. Výjimečné stromy se v této oblasti nacházejí v mimořádném množství.

Na břehu hlubokého kanálu u cesty na Pohansko roste mohutný habr obecný s obvodem kmene 482 cm a celkovou výškou 15,5 m - pravděpodobně se jedná o nejmohutnější jednookenný habr obecný v Evropě. U vojenského bunkru po pravé straně cesty na Pohansko pak roste divoká hrušeň polnička s výškou 11,5 m a obvodem kmene 303 cm. Nejmohutnějším stromem celé oblasti je pravděpodobně dub letní, rostoucí osamoceně na louce u vykopávek na Pohansku - tento strom má obvod 806 centimetrů a výšku 27 metrů.

Čtěte také: Severní Morava s batoletem: Co podniknout?

Nejvýznamnějšími turistickými cíli v oboře Soutok je zejména archeologická lokalita Pohansko se stejnojmenným loveckým zámečkem, nedaleké Muzeum lehkého opevnění, dále pak zámeček Lány či soutok řek Moravy a Dyje.

Soutok Moravy a Dyje - Moravská Amazonie

V nejjižnějším cípu Moravy, uprostřed hlubokých lužních lesů, se stékají dvě řeky Morava a Dyje. Jejich soutok je zároveň trojmezím České republiky, Rakouska a Slovenska. Oblasti se přezdívá Moravská Amazonie a nachází se zde nádherná příroda bez zásahu civilizace obydlená vzácnými živočichy. Pro oblast je typická hustá síť meandrujících říčních ramen a periodicky zaplavovaných tůní. Domov zde nachází spousta vzácných živočichů, jakým je napříkad čáp černý, tesařík obrovský nebo bobr. Létají tu luňáci hnědí, káňata lesní, čápi černí, orli nebo včelojedi. Když budete dobře poslouchat, budete svědky i ptačího orchestru.

Ždánický les

Území Ždánického lesa se rozprostírá mezi Bošovicemi na západě, Koryčany na východě, Bučovicemi na severu a Dambořicemi nebo Bukovany na jihu. Jedná se o oblast o velikosti 68 kilometrů čtverečních, kde nejvyšší vrchol zvaný U Slepice dosahuje 437 metrů nad mořem. Vrchovina skýtá nezapomenutelný pohled na sever k Brnu, na Slavkovské bojiště, k podhůří Drahanské vrchoviny, na jih pak do nížin Moravského Slovácka a k překrásné siluetě Pálavských vrchů. Pro Ždánický les jsou charakteristické hluboké listnaté lesy. Převládají zde karpatské dubohabřiny, v nejvyšších partiích i bučiny. Na odlesněných svazích jižních úpatí se místy dodnes udržela cenná travinobylinná společenstva se vstavačem vojenským a dalšími vzácnými rostlinami.

Rakovecké údolí

Rakovecké údolí je tvořeno horní pramennou oblastí potoka Rakovce, kaňonovitým údolím potoka až k rybníku Budkovan u obce Jedovnice. Údolí je zlomového původu prvohorního stáří - zdejší horniny pocházejí většinou z Vysočiny odkud byly donášeny tekoucími vodami do zdejšího mělkého moře. Je zde možné najít otisky prvohorních kapradin, přesliček a plavuní. Časté jsou i otisky mlže Posidonia becheri. Nejkrásnější je toto údolí především na jaře. Okolí potoka Rakovec je jedinou lokalitou na Vyškovsku, kde se bledule jarní volně vyskytují v přírodě. A bývá jich zde opravdu hojně!

Lednické rybníky

Národní přírodní rezervace Lednické rybníky je součástí Lednicko-valtického areálu. Byla vyhlášena v roce 1953 na rozloze 552,5 ha k ochraně významného hnízdiště vodních ptáků. Od roku 1990 je oblast zařazena do seznamu mezinárodně významných mokřadů. Podél rybníků vede 11 km dlouhá naučná stezka. Jedná se o soustavu pěti rybníků: Nesyt, Hlohovecký, Prostřední a Mlýnský, které se nacházejí mezi Lednicí a Valticemi a rybník Zámecký, který je přímo součástí zámeckého parku v Lednici a patří mezi ty nejkrásnější. Rybniční soustava je dílo ze začátku 15. století. Hnízdí zde početné vodní ptactvo, křižovatka a odpočinková zastávka při ptačích tazích. Od roku 1990 je oblast zařazena navíc do seznamu mezinárodně významných mokřadů. Podél rybníků vede 11 km dlouhá naučná stezka s několika odbočkami a 17 zastaveními. Jednotlivé informační panely jsou věnovány fauně a flóře, zejména ptákům, rybničnímu ekosystému, hospodaření na rybnících a historii rybníků, ochraně přírody a dalším tématům.

Přírodní rezervace Zázmoníky

Přírodní rezervace Zázmoníky se nachází na území o rozloze 4,85 ha. Ochraňuje lesostepní stráně s výskytem velmi vzácného včelníku rakouského, který tu roste na jediném místě na Moravě. Z teplomilných druhů hmyzu je zde možné, mimo jiných, pozorovat i kudlanku nábožnou. Lokalita byla vykoupena v rámci kampaně "Místo pro přírodu" Českého svazu ochránců přírody s cílem pečovat o její přírodovědnou a krajinnou hodnotu.

Vodní tůně v Kopaninách

Přírodní zajímavost Drahanské vrchoviny představují vodní tůně v Kopaninách zvané Žumpy. Bývají každoročně syceny vodou z tajícího sněhu, dešťovými srážkami i vysokou hladinou podzemní vody. Svou polohou na hřbetu nad obcí jsou raritou. Slouží k rozmnožování obojživelníků. Vyskytuje se zde rosnička zelená, tři druhy skokanů, po dvou druzích ropuch a čolků. Raritním byl zdejší nález samice skokana ostronosého. Byl tu také objeven devátý druh obojživelníka čolka velkého (Triturus cristatus). Jedná se o čolka, který je v ČR nesrovnatelně ohroženější než ostatní ocasatí obojživelníci. Tento druh je mapován a chráněn Evropskou unií v rámci programu Natura 2000.

tags: #morava #priroda #tipy #na #vylety

Oblíbené příspěvky:

• Adresa skládky v Bohumíně
• Čemeřice a její pěstování
• Vývoj dieselových motorů s ohledem na emise
• Udržitelnost sifonových lahví
• Sortibox: Jak třídit odpad efektivně