Kvalita ovzduší v Moravskoslezském kraji: Analýza dat a grafů znečištění

Kvalita ovzduší je zásadním faktorem, který ovlivňuje životní prostředí. Čistota vzduchu navazuje na dva pilíře udržitelného rozvoje: sociální - sledování zdravotního stavu populace, a ekonomický - zdravotní stav populace má vliv na ekonomickou výkonnost pracovníků a celé ekonomiky kraje. V této tematické oblasti se zaměříme na znečišťování ovzduší přímo ze zdrojů znečišťování (emise), ale i na úroveň koncentrace znečišťujících látek v ovzduší - imise.

Emise představují znečištění měřené přímo ze zdrojů znečištění na daném území. Zdroje znečištění jsou celostátně sledovány v rámci Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO). Tyto zdroje jsou rozdělené do základních dvou podskupin: zdroje stacionární (stacionární zařízení ke spalování paliv, REZZO 1-3) a mobilní (zdroje se spalovacími nebo jinými motory, REZZO 4).

Po období na začátku devadesátých let, kdy docházelo ke snižování znečištění ovzduší a emisí vlivem masivních investic do velkých zdrojů znečištění, dochází nyní k novému zvyšování znečištění. V současné době mají na zvyšujícím se znečištění ovzduší vliv především mobilní zdroje.

Regionální ukazatele znečištění ovzduší

Pro popsání situace v oblasti znečištění ovzduší byly pro všechny kraje vybrány dva indikátory.

Emise NOx (REZZO 1-4)

Prvním indikátorem jsou emise NOx (REZZO 1-4), mezi které patří široká škála znečišťujících látek: oxid dusnatý NO, oxid dusičitý (NO2) - ty se vyskytují nejčastěji, dále pak oxid dusitý N2O3, tetraoxid dusíku (N2O4) a oxid dusičitý N2O5. Hlavním zdrojem jsou motorová vozidla, a proto je tento indikátor zvláště vhodný pro monitorování emisí v Praze, kde je vysoký počet motorových vozidel trvalým problémem.

Čtěte také: Zpráva o znečištění ovzduší v regionu

I v Ústeckém kraji je významná část vysokých emisí oxidů dusíku přičítána mobilním zdrojům, ale je zde vyšší podíl emisí i ze zdrojů stacionárních. Mezi kraje, které v roce 2006 překročily republikový průměr patří i Moravskoslezský (5,93 t/km2), Pardubický (4,07 t/km2), Karlovarský (4,01 t/km2) a Středočeský kraj (3,65 t/km2).

I když má Praha emise NOx nejvyšší ze všech krajů, zároveň zde došlo v posledních letech k jejich nejvýraznějšímu poklesu. Naopak v Ústeckém kraji, kde měly tyto emise trvale druhou nejvyšší hodnotu o poklesu nelze mluvit, zde tyto emise stagnují a mezi roky 2005 a 2006 byl zaznamenán meziroční nárůst. Hodnoty emisí NOx se zvýšily ve 4 krajích (Vysočina, Karlovarský, Plzeňský a i v kraji Středočeském).

Emise SO2 (REZZO 1-3)

Druhým indikátorem jsou emise SO2 (REZZO 1-3), které jsou v případě tohoto indikátoru měřeny ze zdrojů stacionárních. Zdrojem těchto emisí jsou zejména výroba elektrické a tepelné energie, rafinerie ropy či zpracování kovů.

Co se týče hodnoty emisí SO2 ze stacionárních zdrojů, Praha zaujímá v roce 2005 čtvrté místo mezi nejhoršími kraji, a převyšuje republikový průměr (2,75 t/km2), stejně jako dalších 5 krajů. Na Moravě tento průměr převyšuje pouze Moravskoslezský kraj. Vyšší emise oxidu siřičitého než v Praze jsou především v Ústeckém kraji, na jehož území jsou zdroje, které dlouhodobě produkují nejvíce těchto látek. Vysoké emise SO2 jsou i v kraji Moravskoslezském a Pardubickém kraji.

Pokud jde o vývoj výše těchto emisí ve sledovaných letech, je v Praze zřejmý zcela výrazný pokles. V Praze došlo k nejvyššímu snížení emisí SO2 ze všech regionů , z původní hodnoty 61,1 t/km2 poklesly téměř třináctkrát. K nejvýraznějšímu poklesu ovšem došlo v devadesátých letech, od roku 1999 lze spíše hovořit o stagnaci na nízkých hodnotách. Emise SO2 zaznamenaly v devadesátých letech poměrně výrazný pokles na celém území republiky, v ČR celkem to bylo téměř šestkrát. V Ústeckém kraji, který má po celé období absolutně nejhorší hodnoty emisí, došlo také k výraznému snížení (8,3 krát), ale zdaleka ne tak razantnímu jako v Praze.

Čtěte také: Příčiny znečištění ovzduší v MSK

Imise a kvalita ovzduší

Dopad emisí na kvalitu ovzduší v daném regionu, tedy čistota ovzduší (imise) se měří na stanicích automatizovaného imisního monitoringu ČHMÚ. Kromě nich jsou do informačního systému zahrnuty i výsledky měření na stanicích dalších organizací (např. SZÚ). Stanice (27 stanic ČHMÚ a 10 stanic SZÚ v Praze v roce 2006) měří hodnoty koncentrací znečišťujících látek, např. oxidu siřičitého SO2, oxidu dusnatého NOx, oxidu dusičitého NO2, prašného aerosolu PM10, benzenu nebo těžkých kovů (As, Cd, Hg, Ni, Pb). Důležité je sledování imisí NO2 a PM10 na stanici hot-spot „1483 Pha2-Legerova“, která byla uvedena do provozu 9. 9. 2003. Hot-spot jsou stanice, které jsou umísťovány v dopravně zatížených lokalitách.

Pro sledování kvality ovzduší byl pro porovnání krajů vybrán ukazatel zachycující celkovou situaci a to Podíl oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší v %. Povinnost vymezovat oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vyplývá ze zákona č. 86/2002 Sb, od roku 2005 se vymezení provádí také podle zón a aglomerací. Tyto oblasti vymezuje odbor ochrany ovzduší MŽP.

Emise ze stacionárních zdrojů

Stacionární zdroje emisí se podle druhu a výkonů člení na:

• REZZO 1 (velké zdroje znečišťování) - zahrnují stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu 5 MW a vyšším a zařízení zvlášť závažných technologických procesů
• REZZO 2 (střední zdroje znečišťování) - zahrnují technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW a zařízení závažných technologických procesů, jakož i uhelné lomy a obdobné plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek
• REZZO 3 (malé zdroje znečišťování) - zahrnují technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW, zařízení technologických procesů nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů znečišťování, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti výrazně znečišťující ovzduší

Ve srovnání s ostatními regiony ČR v produkci emisí ze stacionárních zdrojů Praha patří k oblastem s nadprůměrnými emisemi, v roce 2006 v přepočtu na 1 km2 u všech uvedených druhů emisí byl v Praze překročen celorepublikový průměr, ale kromě emisí tuhých látek jsou kraje, kde měrné emise měly vyšší hodnotu než v hlavním městě. U emisí SO2 to bylo ve 3 krajích (Ústecký - 13,5, Moravskoslezský - 5,4, Karlovarský - 5,0), u emisí oxidů dusíku byly měrné emise vyšší jen v Ústeckém kraji (11,5) a u emisí CO pražskou hodnotu převýšily emise v kraji Moravskoslezském (24,4).

V porovnání s republikovými emisemi jsou pražské několikanásobně vyšší - v případě tuhých látek oxidů dusíku se jedná o více než trojnásobnou hodnotu, u ostatních byly emise více než 1,7 krát vyšší. Na začátku sledovaného období, však byly rozdíly mezi Prahou a ČR mnohem větší, u všech sledovaných znečišťujících látek byly pražské emise více než pětkrát vyšší než republiková hodnota.

Čtěte také: Odpad v Moravskoslezském kraji

Ve vývoji těchto emisí dochází k pozitivním posunům. U všech znečišťujících látek došlo ve srovnání s výchozím rokem 1994 ke značnému snížení hodnot emisí. K nejvýraznějšímu poklesu však došlo v devadesátých letech a po roce 2000 již meziroční poklesy nejsou pravidelné a můžeme spíše vývoj hodnotit jako stagnaci na dosažených hodnotách. Pokles emisí souvisí i se snížením počtu velkých a středních zdrojů znečišťování, v Praze šlo zejména o zařízení vyrábějících teplo. Propojením teplárenské soustavy Mělník - Praha, byl odstaven z provozu značný počet výtopen a blokových kotelen. Dále je produkce emisí ovlivněna i zlepšením situace u malých stacionárních zdrojů emisí snižováním spotřeby tepla v domácnostech, změnou struktury paliv. Na míru emisí ze stacionárních zdrojů mají určitý vliv i klimatické podmínky v období zimy. Pokud by byly i nadále mírnější zimy, jako v posledních dvou letech, došlo by k dalšímu snížení emisí ze stacionárních zdrojů. Největším velkým zdrojem emisí je v Praze spalovna Malešice. V případě těchto velkých zdrojů s vysokými komíny pak zasahuje znečištění větší plochu (ale emise jsou rozptýleny ve vyšších vrstvách atmosféry) než v případě menších zdrojů znečišťování.

Emise z mobilních zdrojů

REZZO 4 (mobilní zdroje znečišťování) - zahrnují mobilní zařízení se spalovacími nebo jinými motory, která znečišťují ovzduší, zejména silniční a motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla.

Nejvýznamnějším zdrojem znečištění ovzduší na území Prahy je automobilová doprava. Hodnoty znečištění ovzduší z mobilních zdrojů ve všech ukazatelích několikanásobně přesahují údaje ze zdrojů stacionárních. Při srovnání měrných emisí z dopravy vychází Praha oproti celorepublikovému průměru jako podstatně více znečištěná. To je zapříčiněno mnohonásobně vyšší koncentrací automobilové dopravy na území hlavního města, než na území celé republiky.

V období 2001 až 2005 došlo u emisí REZZO 4 v hlavním městě ke značnému nárůstu, a to i v případě emisí CO, u kterých se na území celé republiky situace zlepšuje. U emisí SO2 byl zaznamenán i v Praze určitý pokles v roce 2005, ale ani v tomto případě nelze mluvit o trvalejším trendu. Velký nárůst emisí tuhých látek z mobilních zdrojů je zaznamenán i v celé ČR, ovšem v Praze je nárůst větší.

Aktuální stav a předpověď koncentrací znečišťujících látek

Níže je zobrazen aktuální stav a předpověď koncentrací vybraných znečišťujících látek. Grafy uvádí aktuální stav a předpověď koncentrací vybraných znečišťujících látek. Aktuální stav vychází z aktuálních map, které v sobě kombinují data ze stanic kvality ovzduší a další doplňková data. Pokud na zvoleném území neprobíhá automatické měření koncentrací dané látky, je údaj zatížen vyšší nejistotou. Předpověď je převzata z evropské služby Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS). Její výstupy nejsou nijak upravovány, což se může projevit výraznějším rozdílem oproti aktuálnímu stavu. U předpovědí je tedy směrodatný spíše vývoj koncentrací než jejich absolutní hodnoty. Aktuální stav je aktualizován každou hodinu a předpověď jednou denně mezi 10 a 11 hodinou UTC (11 a 12 zimního, případně 12 a 13 h letního času). Boxploty v grafech vyjadřují pro každou hodinu rozsah koncentrací na zvoleném území. Silnější čára uvnitř krabičky odpovídá střední hodnotě (hodnotě rozdělující datový set přesně na dvě poloviny), samotná krabička vymezuje oblast, kde leží 50 % hodnot (dalších 25 % hodnot je menší než spodní hranice krabičky a zbylých 25 % hodnot je větší než její horní hranice) a tzv.

Tabulky

Tab. 3.3.3.1: Emise ze stacionárních zdrojů v přepočtu na 1 km2

Tab. 3.3.3.2: Emise z mobilních zdrojů v přepočtu na 1 km2

Tab. 3.3.3.3: Podíl stanic, kde došlo k překročení limitů koncentrací PM10 a NO2

tags: #moravskoslezsky #kraj #graf #znečištění #ovzduší #data

Oblíbené příspěvky:

• Pěstování fíkus benjamín: Průvodce
• Zdroje látek v živé přírodě
• Emise CO2: Statistiky
• Praktické využití odpadkových košů ve vagonech
• Odpadkové koše pro veřejný prostor