Moravskoslezský kraj a zejména Ostravsko je v současnosti oblastí s nejvíce znečištěným ovzduším v České republice, a stejně tak patří k nejznečištěnějším oblastem v rámci Evropy. Území s nejhorší kvalitou ovzduší v České republice je územím aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek. Největším problémem této lokality jsou vysoké koncentrace jemných prachových částic a na nich navázaného rakovinotvorného benzo[a]pyrenu.
V posledních letech se kvalita ovzduší v Moravskoslezském kraji zlepšuje. Koncentrace polutantů PM10, PM2.5 i benzo(a)pyrenu vykazují klesající trend. Hodnoty benzo(a)pyrenu však i nadále zůstávají vysoko nad imisním limitem, hodnoty prachových částic kolísají kolem imisního limitu (koncentrace PM2.5 jsou většinou nad úrovní imisního limitu). Ačkoliv se situace za poslední roky zlepšuje, je to z velké části vlivem dobrých meteorologických a rozptylových podmínek. Situace v naší aglomeraci však i nadále zůstavá nejhorší v republice a není tak ideální.
Za loňský rok stanice v Moravskoslezském kraji naměřily rekordně nejnižší koncentraci znečišťujících látek ve vzduchu. Důvodem jsou například přijímaná opatření pro lokální topeniště ale i průmyslové konglomeráty.
Vysoká koncentrace těžkého průmyslu a špatné rozptylové podmínky. To jsou hlavní faktory, jež přispívají k nepříznivému stavu ovzduší na Ostravsku. Spolu s polským Slezskem patří region k nejvíce znečištěným částem Evropy. Situace se ale v posledních letech zlepšuje.
V zimním období je pro ovzduší na Ostravsku zásadní koncentrace prachových částic, na jejímž základě jsou vyhlašovány smogové situace. V létě je to zase ozón. Lucie Hellebrandová, vedoucí oddělení ovzduší Centra hygienických laboratoří, ZÚ Ostrava: „To je škodlivina, která vzniká vlivem dopravy a i díky ní se vlastně vyhlašují smogové situace, ale toho si tolik ti lidé nevšímají.
Čtěte také: Zpráva o znečištění ovzduší v regionu
Ke zlepšení stavu ovzduší přispívají opatření pro snížení emisí, jak pro lokální topeniště, tak pro velké průmyslové zdroje. Dále je to i obnova vozového parku s důrazem na bezemisní dopravu, jež je ve městech podporována. Blanka Krejčí, vedoucí oddělení kvality ovzduší ČHMÚ Ostrava: „K tomu přistupují zlepšené rozptylové podmínky, které v průměru v posledních letech zažíváme.
Největším zdrojem znečištění ale zůstávají lokální topeniště. Jak správně topit v domácnostech lidem vysvětluje Jiří Horák, neboli Smokeman, a to prostřednictvím naučných videí. Jiří Horák, VŠB-TUO, CEET, Výzkumné energetické centrum: „Když doma používáme na vytápění tuhá paliva, tak jsou 4 základní parametry, které nám ovlivní, co nám leze z našeho komínu. Do čeho to dávám - typ, kvalita spalovacího zařízení. Co tam dávám - například, že mám suché dřevo, ne mokré. Kdo to tam dává - kvalita obsluhy, jak ovládá ovládací prvky a jak se o to zařízení starám, to znamená kvalita servisu, když to takhle řeknu. Když jenom jeden z těch 4 parametrů je špatně, je špatné všechno a v tom je vlastně kámen úhelný, téhle problematiky.
Laicky řečeno, emise jsou to, co uniká přímo od zdroje (komín, výfuk apod.).
Podrobný přehled toho, jaké podmínky z hlediska kvality ovzduší panují, poskytují městu i veřejnosti monitorovací stanice. Po celé Ostravě jich je 10 a 5 z nich provozuje s podporou města Zdravotní ústav. Ve spolupráci se zdravotním ústavem magistrát města měří kvalitu ovzduší už od roku 2002. Úplně první měřící stanice stojí v Radvanicích. Při smogových situacích jsou nejnáchylnější lidé s dýchajícími obtížemi a děti. Ti by dle doporučení ústavu neměli po jejich vyhlášení vůbec pobývat venku.
Lucie Hellebrandová, vedoucí oddělení ovzduší Centra hygienických laboratoří, ZÚ Ostrava: „Udivují mě například lidi, kteří sportují, běhají kolem hlavních cest a ještě v době, kdy je smogová situace. To je samozřejmě úplně špatně.
Čtěte také: Odpad v Moravskoslezském kraji
Aktuální stav kvality ovzduší na Ostravsku lidé naleznou na stránkách www.zdravaova.cz nebo v mobilní aplikaci SmogAlarm.
V roce 2018 byl denní imisní limit PM10 překročen na 45 monitorovacích stanicích, z nichž 24 bylo na území Moravskoslezského kraje. V roce 2019 byl denní imisní limit PM10 překročen na šesti monitorovacích stanicích, z nichž se pět nachází na území Moravskoslezského kraje.
Čtěte také: Moravskoslezský kraj a třídění odpadu
tags: #moravskoslezský #kraj #ovzduší #příčiny #znečištění