Ochrana přírody v Moravském krasu

Zveme vás do chráněné krajinné oblasti Moravský kras, do pozoruhodného světa bílých devonských vápenců, které voda dešťů, potoků i řek po milióny let rozhlodávala, až vytvořila kraj vodního podzemí. Zveme vás do území tisíce jeskyní s mohutnými dómy vyzdobených krápníky, tajemných říček mizících v podzemí, stinných žlebů i výslunných plošin, jehož královnou je propast Macocha. Zveme vás do krajiny, jejíž země je plná kostí a střepů, svědků života pravěkých zvířat i dávných lidí, kde ještě nedávno teklo žhavé železo a údolí zněla bušením kladiv a hamrů. Zveme vás do krajiny, kterou utváří také lidé a jejich příběhy. Krajiny, ve které najdeme pozůstatky z dob kulturního rozmachu území, ale i z dob válečných.

V návštěvnickém centru vám doporučíme, jaká zajímavá známá i utajená místa Moravského krasu navštívit, poradíme vám s plánováním pobytu i jednotlivých výletů dle vašich zájmů a přání. Prostřednictvím interaktivní expozice se můžete netradiční formou seznámit s fenomény a příběhy zdejší krasové krajiny. Moravský kras u nás můžete zažít také prostřednictvím nabídky regionálních produktů. Informační středisko slouží jako informační bod k národní přírodní rezervaci Vývěry Punkvy.

V rezervaci se nachází propast Macocha, která patří k největším tohoto typu ve střední Evropě. Jejím dnem protéká říčka Punkva z Amatérské jeskyně do Punkevních jeskyní, které byly v minulosti zpřístupněné veřejnosti a patří k nejnavštěvovanější přírodní památce v České republice.

Ochranu přírody a krajiny v CHKO Moravský kras vykonává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR prostřednictvím Správy CHKO. Chráněná krajinná oblast Moravský kras byla vyhlášena v roce 1956 jako první na Moravě a druhá v tehdejším Československu na rozloze 92 km2. V roce 2019 byla chráněná krajinná oblast vyhlášena znovu, s poněkud upravenými hranicemi. Její rozloha se mírně zvětšila (z 92 na 96,8 km2), některá přírodně nepříliš cenná území byla vypuštěna výměnou za jiná. Změnila se i zonace, určující základní podmínky hospodaření v krajině. Do I. V chráněné krajinné oblasti leží 19 maloplošných zvláště chráněných území, bylo vyhlášeno 15 památných stromů včetně několika alejí a stromořadí, a velká část oblasti je v překryvu se stejnojmennou evropsky významnou lokalitou celoevropské soustavy Natura 2000. Část území překrývající se s NPR Vývěry Punkvy je také jedním ze 14 mokřadů mezinárodního významu.

Aby zdejší příroda zůstala ve stejném nebo lepším stavu, je potřeba o ni pečovat. Charakteristický krajinný ráz je jedním ze znaků krajiny.

Čtěte také: Moravský kras: Stráž přírody a zkameněliny

Dotace na zlepšení čištění odpadních vod

Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo novou dotační výzvu z Národního programu Životní prostředí, která pomůže zlepšit čištění odpadních vod v krasových oblastech. Po předchozí výzvě zaměřené především na projektovou přípravu podpoří jednou miliardou korun samotnou výstavbu a modernizaci čistíren a kanalizací v obcích, které leží uvnitř nebo v okolí chráněných krajinných oblastí Český a Moravský kras. Příjem žádostí se otevře 1. listopadu 2025.

První výzva věnovaná čištění odpadních vod v krasových oblastech byla vyhlášena letos v únoru v objemu 200 milionů korun. Díky ní se 11 obcí posunulo o krok blíže k vyřešení problému s čištěním odpadních vod. Nyní přichází pětinásobně vyšší podpora a s ní i možnost získat finance na samotnou výstavbu kanalizační infrastruktury a čistíren odpadních vod.

„Zajistit kvalitní čištění odpadních vod v tak specifických oblastech, jako jsou krasové oblasti, je mimořádně důležité a zároveň technicky náročné. V aktuálně vyhlašované výzvě proto nabízíme celkem miliardu korun, a to jak na modernizaci nevyhovujících čistíren, tak na vybudování úplně nové infrastruktury tam, kde dosud chybí. Jde o zásadní krok ke zlepšení kvality vod v našich nejcennějších lokalitách. Čištění odpadních vod se v případě chráněných krasových oblastí týká více než 60 obcí, z nichž zhruba polovina má systém buď nevyhovující, nebo jim centrální řešení zcela chybí,“ zdůrazňuje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Ochrana vody v krasových oblastech

Krasové oblasti jsou hydrogeologicky mimořádně citlivá území - voda zde prosakuje vápencovým podložím velmi rychle, a kvůli tomu se do podzemí dostávají i znečišťující látky. Samočištění vody je zde minimální a přetížené nebo neexistující čistírny situaci dál zhoršují.

„Obce mohou nyní požádat o investici, která jim uhradí až 75 % nákladů na výstavbu oddílných kanalizací a čistíren odpadních vod a až 60 % na intenzifikaci a modernizaci stávajících nevyhovujících čistíren,“ informuje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman, jehož úřad žádosti přijímá a administruje.

Čtěte také: Moravský kras a stráž přírody

Přísnější limity a účinnější čištění

Cílem nové výzvy není jen rozšíření infrastruktury, ale i zvýšení účinnosti čištění - a to nad rámec stávající legislativy. Podpora se proto nevztahuje na projekty, které řeší pouze běžnou údržbu a obnovu stávající vodohospodářské infrastruktury, ani na systémy domovních čistíren.

„Krasové oblasti patří k nejcennějším přírodním i nejvíce ohroženým lokalitám. Proto máme u čistíren i vyšší požadavky na účinnost čištění, než vyžaduje legislativa - konkrétně požadujeme odstranění fosforu v rozsahu 80 až 87,5 % a dusíku 70 až 80 %,“ doplňuje ministr Hladík konkrétní parametry, které budou sledovány. Důraz bude kladen i na kontrolu průběžného monitoringu účinnosti čištění na odtoku, aby bylo možné dlouhodobě sledovat vliv investic na kvalitu vody v CHKO.

Investiční podpora je určena obcím a dalším veřejnoprávním provozovatelům infrastruktury, která se nachází uvnitř nebo v bezprostřední blízkosti CHKO Český kras a Moravský kras. Seznam katastrálních území, kterých se podpora týká, je uveden v příloze výzvy.

Příjem žádostí se v nově vyhlašované výzvě NPŽP číslo 25/2025 spustí 1. listopadu 2025 a potrvá až do konce roku 2027. Na samotnou realizaci budou mít příjemci dostatek času, všechny projekty musí být hotovy nejpozději do konce roku 2030.

Únorová výzva číslo 3/2025, zaměřená především na projektovou přípravu, zůstává otevřena až do konce roku 2026 a v současnosti je v ní stále k dispozici více než polovina z původní alokace. Obce, které chtějí připravit projekt do budoucna, tak mají stále příležitost.

Čtěte také: Hodnocení stavebních firem v okolí

Změny v CHKO Moravský kras v roce 2019

V roce 2019 byla nově vyhlášena CHKO Moravský kras. Kromě změny hranic a nových bližších ochranných podmínek došlo i ke změně vymezení zón ochrany přírody. Hlavním důvodem změny zonace na krasových plošinách bylo omezení eroze do závrtů a průsaků hnojiv a pesticidních látek do krasového podzemí. Celkem bylo v letech 2019-2020 zatravněno 114 ha orné půdy.

Monitoring travních porostů

Na zatravnění navázala v roce 2019 nejprve roční studie AOPK ČR podpořená z programu PPK a poté v letech 2020-2023 čtyřletá studie POPFK „Monitoring nadzemní a půdní bioty travních porostů krasových plošin ve vybraných oblastech I. a II. zóně CHKO Moravský kras“. Projekt měl přinést základní informace o skladbě a vývoji půdní (edafon, půdní semenná banka) a nadzemní (vegetace a společenstva různých skupin bezobratlých živočichů) bioty.

Studie se dále zabývala chemismem půdy, rezidui pesticidů a obsahem organické hmoty v půdě. Na osmi vybraných lokalitách v I. a II. zóně CHKO Moravský kras bylo založeno celkem 57 trvalých monitorovacích ploch (TMP), které byly vytyčeny nejen na nově zatravněných plochách, ale také na srovnávacích, většinou sousedících plochách trvalých travních porostů (TTP), které byly zatravněny v minulosti, nebo dokonce nebyly nikdy rozorány.

Vegetace

Fytocenologické snímkování bylo prováděno dvakrát ročně zápisem všech druhů cévnatých rostlin vyskytujících se na TMP o velikosti 5 × 5 m. Na velké většině stávajících luk (TTP) bylo s postupem času nalezeno více rostlinných druhů než na počátku monitoringu. Stávající TTP slouží zároveň jako zdroj rostlinných druhů pro nově oseté plochy, ale tento proces funguje i naopak, což vysvětluje přísun nových druhů z nově zatravněných ploch v bezprostředním okolí směrem do stávajících travních porostů.

Vegetace nově osetých ploch se v prvním i druhém roce po výsevu (2020-2021) významně lišila od TTP. Po hojném výskytu polních plevelů v prvním roce došlo k jejich ústupu a postupně bylo pozorováno šíření cílových druhů a některých druhů trav a jetelovin, které sice nebyly vysety jako součást osivové směsi, ale dostaly se na obnovené plochy samovolně z okolí. Řada druhů se rychle šíří na větší vzdálenosti výdrolem zralých semen při seči a odklízení sena. Většinou se jednalo o konkurenčně silné druhy (např. kostřava luční, srha říznačka, kostřava červená, ovsík vyvýšený a poháňka hřebenitá), v následujících letech lze předpokládat jejich další šíření. Až ve třetím roce došlo ke změně, kdy významně ubyly plevelné druhy, které se před první sečí v roce 2020 na nově osetých plochách vyskytovaly nejvíce.

Po čtyřech letech monitoringu nebyly v počtech druhů zaznamenány mezi lokalitami nově osetými směsmi „Živa“ (druhově obohacená travní směs), „Bromion“ (regionální travní směs) a stávajícími TTP významné rozdíly. Výrazně nižší počet zaznamenaných rostlinných druhů však stále přetrvává tam, kde byla k výsevu použita druhově chudá jetelovinotravní směs.

Půda

Porovnáním rozborů z let 2020 a 2023 nebyly shledány zásadní rozdíly mezi stávajícími TTP a plochami po zatravnění. Půdní vlastnosti stávajících TTP zůstávají v čase velmi podobné, zatímco u nově zatravněných ploch došlo k pozvolnému poklesu půdní zásoby živin, zejména u dusíku. Obsah humusu i dusíku byl o něco nižší u nově zatravněných ploch ve srovnání s kontrolními plochami, které byly zatravněny dříve. Málo organické hmoty v půdě vede k nižšímu zadržování půdních živin, ke zvýšení eroze a vyplavování živin.

Řešením tohoto problému je zvýšení obsahu organické hmoty v půdě. Tento trend již byl na základě výsledků rozborů pozorován při srovnání výchozího stavu a stavu po čtyřech letech od zatravnění.

Reziduá pesticidů

Výsledky ze všech tří let bohužel ukázaly na přítomnost reziduí pesticidů na všech nově zatravněných lokalitách a také na části stávajících TTP. V roce 2019 byla rezidua nalezena na 65 % ploch, v roce 2020 došlo k výraznému poklesu na 47 % ploch a v roce 2023 pak výskyt reziduí poklesl na 35 % ploch. Odbourávání reziduí pesticidů v půdě probíhá velmi pomalu. Nalezená rezidua herbicidů mohou ovlivnit vzcházení semenáčků a přežívání rostlin z vysetých osivových směsí.

Půdní fauna

Půdní fauna byla studována na všech TMP metodou padacích zemních pastí s pravidelnými odběry vzorků a průběžně byly dvakrát ročně odebírány půdní vzorky pro extrakci půdní mikro-, mezo- a makrofauny. Analýzy na nově zatravněných plochách ukázaly postupnou kolonizaci orných půd půdními roztoči (Acari: Oribatida) a žížalami (Lumbricidae) hned po osetí.

Zatímco pancířníci ani po čtyřech letech nedosahovali v žádné ze zatravněných variant takových počtů jako v okolních stávajících lučních porostech, u žížal bylo srovnatelné osídlení pozorováno již ve třetím roce po výsevech. Stavy žížal průběžně kolísaly v závislosti na vlhkostních poměrech, přičemž z nových porostů byly nejvyšší v porostech jetelovinotravní směsi a Bromion. Z dalších saprofágních skupin osídlovaly zatravněné plochy plynule, avšak pomaleji mnohonožky (Diplopoda). Dynamičtěji se jejich společenstva rozvíjela v porostech se směsí Živa.

Důležitá je v půdách travních porostů také přítomnost predátorů a všežravých druhů, z nichž byly sledovány stonožky (Chilopoda) a zemní mravenci (Formicidae). Počty stonožek, které byly v půdách trávníků zastoupeny především tzv. zemivkami, po zatravnění plynule narůstaly a přibližovaly se hodnotám v TTP, což potvrzovalo rostoucí počty ostatních půdních živočichů, kterými se živí.

Křísi a ploštice

Rozmanitost v osídlení studovaných travních porostů potvrdily nejen celkové počty druhů jednotlivých sledovaných skupin, ale také např. Křísi (Auchenorrhyncha) a ploštice (Heteroptera) patří mezi hmyz řádu polokřídlí (Hemiptera) a živí se převážně sáním šťáv z rostlin. Pouze některé taxony ploštic jsou predátoři. V travních porostech se obě skupiny vyskytují ve vysokých počtech jedinců i druhů s různými ekologickými vlastnostmi. Jejich společenstva rychle reagují na změny prostředí, např. v důsledku obhospodařování nebo sukcese.

Společenstva křísů a ploštic byla sledována v letech 2021 a 2023, tj. jeden a tři roky po výsevu na původně orných půdách. Z každé plochy byly smýkáním entomologickou sítí a zahradním vysavačem odebrány tři série vzorků za rok (v červnu, červenci a září). Celkem bylo zjištěno 23 876 jedinců křísů ve 106 druzích (ca 18 % fauny ČR) a 10 122 jedinců ploštic v 124 druzích (ca 14 % fauny ČR).

Průměrné počty jedinců na plochu se mezi jednotlivými typy travních porostů významně nelišily. Průměrné počty druhů ploštic v obou letech a křísů v roce 2021 byly nejvyšší na TTP a nejnižší na plochách osetých směsí Živa či jetelovinotravními směsmi. Průměrná druhová bohatost křísů se na zatravněných plochách v roce 2023 zvýšila a mezi různými typy obnovy a TTP již nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl. Významné rozdíly mezi nově osetými plochami a TTP byly naopak zjištěny v druhovém složení společenstev křísů a ploštic.

Pro nově zatravněné lokality byly typické spíše nenáročné, dobře létající a většinou běžné druhy, živící se převážně na širokém spektru trav, zatímco v TTP byly častější druhy úzce vázané kromě trav i na dvouděložné byliny a také druhy s převažujícími krátkokřídlými formami. V čase se však tyto rozdíly snižovaly, přičemž k TTP se více blížily plochy oseté regionální travní směsí Bromion. Ty měly také tendenci hostit více jedinců druhů z Červeného seznamu bezobratlých ČR (např. Křísi a ploštice tedy na nově zatravněných plochách v Moravském krasu rychle vytvořili početné populace a druhově poměrně bohatá společenstva, která se postupem času mohou blížit referenčním TTP i svým druhovým složením.

Motýli

Při hodnocení výskytu a početnosti motýlů na zatravněných plochách byla věnována pozornost tzv. denním motýlům, tj. nadčeledi Papilionoidea a dále vřetenuškám (Zygaenidae). Tyto druhy jsou nápadné a v terénu se snadno zjišťují, poměrně dobře se určují a jsou známy svými ekologickými nároky, tudíž jsou vhodnými ukazateli stavu a změn prostředí. Motýli jsou na rozdíl např. Za celé čtyřleté období výzkumu bylo na všech plochách dohromady pozorováno 65 druhů (asi 41 % druhů naší fauny).

V první fázi byli zaregistrováni široce rozšíření ubikvisté, kteří představovali asi 61 % všech zjištěných druhů. Především na zbytcích trvalých travních porostů v okolí závrtů, na které nově zatravněné plochy bezprostředně navazují, byly zaznamenány již poněkud náročnější luční druhy. Ty tvořily asi 20% podíl, ekologicky citlivější jsou zejména modrásek bahenní (Phengaris nausithous) a m. bělopásný (Eumedonia eumedon). Přibližně 8% zastoupení měly druhy sušších teplých biotopů, např. žluťásek jižní (Colias alfacariensis), modrásek vikvicový (Lysandra coridon), m. hnědoskvrnný (Polyommatus daphnis) a hnědásek kostkovaný (Melitaea cinxia).

V průběhu výzkumu byla na hodnocených plochách zjištěna různá úroveň diverzity motýlů. Podle očekávání zatravnění podporuje bohatost motýlí fauny, ale v prvních letech na tyto plochy pronikají především dobře pohyblivé, ekologicky méně náročné druhy. Teprve se stabilizací vegetace se postupně objevují druhy citlivější a náročnější, také v závislosti na možných zdrojích jejich šíření v okolí a velikosti zatravněných ploch.

Ukládání uhlíku v půdě

Půda je důležitým zásobníkem uhlíku (C) a především temperátní travní porosty jsou významné s ohledem na ukládání C ve formě organické hmoty do půdy, a tedy odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry a zmírňování změny klimatu. Pro tvorbu a stabilizaci půdní organické hmoty je důležitá činnost půdních organismů, ať už se jedná o mikroorganismy, faunu nebo kořeny rostlin. Organická hmota může být stabilizovaná v agregátech neboli shlucích organické hmoty a minerálních částic nebo přímo na minerálních částicích. Tuto stabilizaci tedy významně ovlivňují půdní organismy, které tmelí půdní částice dohromady.

Krátce po zatravnění byly nejvyšší hodnoty aktivity a biomasy půdních mikroorganismů a kořenů v TTP a nižší, navzájem shodné hodnoty, pak byly na plochách osetých směsí Živa, Bromion nebo jetelovinotravní směsí. S postupem času od zatravnění ale tyto hodnoty u nově zatravněných ploch postupně stoupaly a již po přibližně čtyřech letech byly shodné s TTP. Naopak pro mikrobiální biomasu a stabilizaci C v půdních agregátech naopak přiblížení se hodnotám TTP zřejmě trvá déle.

Vliv obhospodařování

Abundance a biomasa půdních organismů je výrazně ovlivněna managementem zemědělsky obhospodařovaných ploch. Při zakládání nových travních porostů na orné půdě má obecně zásadní vliv na druhovou bohatost a na výskyt plevelných, ruderálních a nitrofilních druhů obhospodařování, a to především počet sečí během roku. Řada bezobratlých živočichů včetně půdní fauny je v převážné většině nelétavá nebo má omezené schopnosti šíření na větší vzdálenosti.

Pro obnovu travních porostů jsou proto velmi důležitá okolní stanoviště (přirozené trávníky, remízky, lesní porosty), odkud mohou živočichové postupně na nové plochy pronikat. Další vývoj společenstev na zatravněných plochách může být limitován i způsobem obhospodařování.

Zatravnění nad jeskyněmi a kolem závrtů přispělo nejen k ochraně krasového podzemí a vod před znečištěním, ale také k rozčlenění zemědělské krajiny. Ostrůvky zeleně na orné půdě se tak stávají domovem pro řadu živočichů a různé druhy rostlin včetně vzácných druhů plevelů, které jsou indikátory šetrného polního hospodaření, a přispívají ke zvýšení lokální biodiverzity.

Průzkumy prokázaly důležitost správného výběru osivových směsí na různých lokalitách pro zachování regionality v rámci ochrany fytogenofondu. Výsledky studie jsou důležité nejen pro ochranářskou praxi, ale také jako zdroj informací pro zemědělce, vlastníky a nájemce pozemků a přispívají ke zvýšení povědomí veřejnosti o důležitosti vhodných travních porostů na krasových plošinách, které mnohdy navazují nebo jsou přímo součástí trávníků v předmětu ochrany EVL Moravský kras.

Výstupy a výsledky studie mají však pro ochranu přírody i obecnější přesah. Součástí výstupů studie byl také odborný seminář a praktická brožura pro zemědělce (k dispozici na stránkách CHKO Moravský kras), jakož i poskytnutí nálezových dat do NDOP.

Správa CHKO Moravský kras a výzkumný tým děkují všem zemědělcům, kteří se podíleli na zatravnění I.

Stráž přírody v CHKO Moravský kras

Stráž přírody v CHKO Moravský kras je každoročně proškolována a jednou za 5 let přezkušována ze zákonů na ochranu přírody. Stráž přírody kontroluje i podzemí ve spolupráci se speleology a ukládá pokuty pouze v nejnutnějších případech. Stráž přírody není za svou činnost placena a ráda Vás provede po krajině a něco Vám o ní řekne. Pokud se chcete stát strážcem, kontaktujte Správu chráněné krajinné oblasti.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR)

Správa CHKO Moravský kras (a ostatní Správy CHKO) byla a stále je organizační součástí AOPK ČR. Nicméně do 31. 12. 2014 měly Správy CHKO postavení samostatného úřadu ochrany přírody, ostatní součásti AOPK ČR (ředitelství, krajská střediska) postavení úřadu neměly. Změnou zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny se úřadem ochrany přírody stala celá AOPK ČR (a tím všechny její organizační součásti). Je tedy možno podávat žádosti, stížnosti a podněty na kterékoliv pracoviště AOPK ČR v republice, které je pak postoupí na územně správné místo k vyřízení.

Správy CHKO nyní jako oddělení regionálních pracovišt AOPK ČR nadále vykonávají činnost úřadu ochrany přírody a nic se pro občana nemění. Všechny předchozí dokumenty zůstávají v platnosti. Na nové dokumenty však od 1.1.2015 přichází nová razítka.

AOPK ČR se stará ve volné krajině (tj. mimo území CHKO a NP) také o všechny maloplošná zvláště chráněná území (maloplošky) v kategorii "národní" (o přírodní rezervace a přírodní památky bez slovíčka "národní" se starají krajské úřady). Péči a úřední působnost o národní maloplošky většinou převzala oddělení péče o krajinu nebo sledování stavu biodiverzity, což však nemusí být pravidlem. Vždy je potřeba kontaktovat příslušné regionální pracoviště AOPK ČR a informovat se, kdo je správcem dané maloplošky. Např. NPP Stránská skála je v péči AOPK ČR, regionálního pracoviště Jižní Morava - oddělení Správa CHKO Moravský kras se sídlem v Blansku.

Pokud jste měli na Správě CHKO Moravský kras podanou žádost o informování o zamýšlených zásazích do přírody a zahajovaných správních řízeních (např. podle § 10 - jeskyně) podle § 70 zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, pak působnost žádosti 31.12.2014 s ukončením samostatné úřední působnosti Správy CHKO MK skončila. Máte-li zájem svoji žádost obnovit, pak ji musíte adresovat na nový název úřadu, tj. na AOPK ČR a poslat nejlépe na sídlo RP Jižní Morava do Brna, Kotlářská 51, 602 00 Brno. V žádosti vše může zůstat stejné, tj. popis rozsahu území, kde chcete být informováni a uvést co nejkonkrétněji, v jaké věci chcete být informováni. To se týká i ostatních Správ CHKO.

tags: #moravský #kras #ochrana #přírody #publikace

Oblíbené příspěvky:

• Koš na tříděný odpad: Jak vybrat?
• Úmrtnost zvířat v důsledku plastů
• Sběr a recyklace hliníkových plechovek v Brně
• Ústecké šrouby a ochrana přírody
• Vznik jezera Sadská