Znečištění Životního Prostředí v Moravském Krasu: Výzvy a Řešení

Moravský kras, chráněná krajinná oblast s nejdelším jeskynním systémem v Česku, čelí v roce 2024 znečištění. Ročně jej navštíví okolo 300 tisíc lidí. Za znečištěním stojí kanalizace a nedostatečně výkonné čističky odpadních vod v přilehlých obcích. Ministerstvo životního prostředí se právě jim konečně rozhodlo poskytnout pomoc prostřednictvím dotací.

Krasové oblasti patří mezi nejcitlivější ekosystémy v České republice. Aby se zachovala čistota unikátního prostředí táhnoucího se severovýchodně od Brna přes značnou část Blanenska, nabídne ministerstvo životního prostředí nejméně 200 milionů korun vesnicím, jež unikátní území znečišťují. Chce tak řešit dlouholetý problém pronikání dusíkatých a fosforečných látek z produkce obyvatel do vody, která následně teče do chráněné oblasti.

„Do Moravského krasu se dostává celkem z šestatřiceti obcí. Přitom pouze třináct z nich má nakládání s odpadními vodami vyřešeno. V sedmi je řešení nedostatečné, v pěti se již pracuje na vylepšení a v jedenácti úplně chybí kanalizace,“ číselně shrnul ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Je více než nutné řešit čistotu vod, které chráněnými krasovými územími protékají a ovlivňují systém jeskyní. O čistší odpadní vody v CHKO Moravský kras a pomoc obcím s výstavbou a intenzifikací čistíren odpadních vod se snaží dlouhodobě senátorka Jaromíra Vítková (KDU-ČSL). Proto je ráda, že Ministerstvo životního prostředí plánuje další podporu.

Starostové problematických obcí si o příspěvek můžou požádat už v lednu nebo únoru příštího roku. Podle Hladíka jsou dotační podmínky výhodnější než u standardních kanalizací. Na úpravy lze dostat až 60 procent částky při splnění přísnějších limitů na vypuštěné odpadní vody, či až 90 procent na projektovou přípravu.

Čtěte také: Moravský kras: Stráž přírody a zkameněliny

Stávající Situace a Důsledky Znečištění

Podle Marie Kotyzové, krajinné ekoložky pro Moravský kras, je situace vážná. „V některých jeskyních je nepříjemný zápach a na krápnících se hromadí nečistoty,“ přiblížila. Krasové vody jsou přitom mimo jiné i zdrojem té pitné. „V jeskyni Štajgrovka, která zásobuje areál Skalní mlýn, nastaly problémy s bakteriemi, jež učinily vodu dočasně nevhodnou pro pitné účely,“ upozornila.

Vlivem splaškové vody se v podzemí vytvořily usazeniny, jež můžou obsahovat nebezpečné bakterie, u nichž není jisté, co kromě viditelného znečištění časem způsobí. „Problém je v tom, že sem proudí nejen splašky, což je největší potíž, ale i chemické látky z čisticích prostředků, léků a pesticidů,“ uvedla Kotyzová. Přitom od roku 2019 se podařilo výrazně „osekat“ zemědělskou činnost v Moravském krasu, což pomohlo pročistit půdu i vodu.

Každopádně právě kvůli rozmanitosti nahromaděných látek není podle expertky jednoduché určit, za jak dlouho po vybudování čističek a kanalizací dojde k úplné regeneraci ekosystému. „Co víme určitě, je, že pokud do jeskyní poteče čistá voda, dojde k výraznému zlepšení současného stavu,“ poznamenala ekoložka.

Peníze na výstavbu čističek a kanalizací pomůžou nejen obnovit rovnováhu v Moravském krasu, ale vylepší také situaci obyvatel ve zmíněných obcích. „Chybějící kanalizace je problém. Lidé kvůli tomu mají vyšší výdaje za likvidaci odpadních vod a vyvážení jímek, jejichž kapacita ani není dostatečná. O dotace se proto určitě přihlásíme, abychom mohli po mnoha letech kanalizaci postavit,“ řekl starosta Vavřince na Blanensku Petr Nečas (nez.).

Příspěvek s největší pravděpodobností využije také dvacet kilometrů vzdálená Habrůvka. „Chceme se připojit k čističce odpadních vod ve Křtinách, která se bude z tohoto důvodu modernizovat. Plánuje se její rozšíření tak, aby kapacitně odpovídala dvěma obcím a splňovala požadavky životního prostředí z hlediska kvality čištění vod,“ popsal starosta Zdeněk Cihlář (SOCDEM).

Čtěte také: Moravský kras a stráž přírody

Nová Dotační Výzva a Finanční Podpora

Ministerstvo životního prostředí letos v únoru vyhlásilo výzvu na zlepšení čištění odpadních vod pro obce v Českém a Moravském krasu s celkovou alokací 200 milionů korun. Cílem bylo pomoci s přípravou projektů a financováním modernizace stávajících čistíren. Velký zájem obcí i provozovatelů čistíren a dlouhodobé problémy s čištěním vod v krasových oblastech jasně ukázaly, že je potřeba v podpoře pokračovat.

Ta bude zaměřena i na výstavbu zcela nových čistíren odpadních vod a kanalizace v krasových oblastech. MŽP proto připravilo navazující výzvu s pětinásobně vyšší podporou - celkem jednou miliardou korun.

Podporu budou moct čerpat obce a další provozovatelé infrastruktury z řad veřejnoprávních subjektů, které leží uvnitř či v blízkosti CHKO Moravský kras a CHKO Český kras. Prostředky bude možné využít na modernizaci a intenzifikaci stávajících čistíren odpadních vod i na samotné vybudování oddílné kanalizace a čistíren odpadních vod, čímž se zajistí účinnější ochrana těchto unikátních území.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) uvedl: „Krasové oblasti s jedinečnými jeskyněmi a vzácnými podzemními mokřady patří k našim přírodním klenotům, přesto se ani jim nevyhýbá znečištění. Čistota vody je pro tyto ekosystémy zásadní, a proto do jejich ochrany dlouhodobě investujeme - na lepší čištění vod v těchto oblastech jsme přispěli téměř 1,7 miliardy korun. Přesto je na mnoha místech kvalita čištění nedostatečná nebo není řešena vůbec. I proto vyhlašujeme navazující výzvu."

Doplnil také, že „V rámci první výzvy, kterou jsme z Národního programu Životní prostředí vyhlásili letos v únoru a která je otevřena až do konce příštího roku, jsme doposud podpořili devět projektů částkou ve výši zhruba 90 milionů korun. Ukazuje se, že výzva je úspěšná a zájem obcí i provozovatelů čistíren velký. Proto připravujeme navazující výzvu, tentokrát s celkovou alokací jedné miliardy korun, z níž finančně podpoříme realizaci již připravených projektů na výstavbu kanalizace a čistíren odpadních vod v oblastech Českého a Moravského krasu.“

Čtěte také: Hodnocení stavebních firem v okolí

Celkově se problematika čištění odpadních vod řešená touto výzvou týká více než 60 obcí. Zhruba polovina již má čištění odpadních vod dostatečně vyřešené a v ostatních existuje pouze částečné či nevhodné řešení nebo systém čištění zcela chybí. „Díky dosud schválené podpoře v první výzvě bude dalších 11 obcí blíže k vyřešení neúnosné situace. Ve čtyřech obcích se navýší kapacita a zmodernizuje stávající čistírna, v dalších pěti obcích budou mít připravenou projektovou dokumentaci. Tyto a další obce s již nachystaným projektem budou moci získat prostředky na vlastní realizaci právě v navazující výzvě,“ upřesnil ministr Hladík.

Zatímco první výzva byla zaměřená především na projektovou přípravu, nynější výzva se zaměřuje na samotnou realizaci. „V rámci této dotace mohou obce získat podporu až 60 % na modernizaci a intenzifikaci čistíren odpadních vod nebo podporu ve výši až 75 % na realizaci výstavby kanalizace a ČOV. Vyšší finanční podpora je z toho důvodu, že požadujeme přísnější limity na čištění fosforu a dusíku než nařizuje stávající legislativa. Podrobnosti a seznam dotčených obcí budou zveřejněny v rámci oficiální dokumentace výzvy,“ uvedl ministr Petr Hladík s tím, že únorová výzva je stále otevřena a pro další zájemce je v ní aktuálně k dispozici ještě více než polovina celkové alokace na podporu přípravy infrastrukturních projektů.

Vodní ekosystémy čelí znečištění především dusíkatými a fosforečnými látkami, které ohrožují kvalitu povrchových i podzemních vod. Krasové oblasti jsou specifické svou vysokou propustností a složitou hydrogeologií, což znamená, že znečišťující látky se mohou velmi rychle dostat do podzemních vod, kde jsou procesy samočištění omezené. Znečištěné odpadní vody navíc často přitékají do zranitelných krasových oblastí i z obcí mimo chráněná krajinná území. Proto se výzva zaměřuje i na ně.

Zvýšená ochrana vod v citlivých krasových oblastech však vyžaduje i vyšší účinnost čištění. „Krasové oblasti patří k nejcennějším přírodním, ale i nejvíce ohroženým lokalitám u nás. Proto máme u čistíren i vyšší požadavky na účinnost čištění, než vyžaduje legislativa - konkrétně požadujeme odstranění fosforu v rozsahu 80 až 87,5 % a dusíku 70 až 80 %. Tyto látky jsou hlavními příčinami eutrofizace, která může nenávratně poškodit místní ekosystémy.

Monitorování pesticidů

Pesticidy a jejich koktejly mohou představovat riziko zejména pro společenstva citlivá na znečištění. Pro jejich ochranu je potřeba mít k dispozici data z dlouhodobého a pravidelného monitoringu širokého spektra látek. Monitoringu pesticidů v chráněných krajinných oblastech byla donedávna věnována jen malá pozornost. Výzkum vodních zdrojů v CHKO Moravský kras, který probíhal v letech 2018-2021, však potvrdil významné průsaky pesticidů a hnojiv z intenzivně obhospodařovaných polí do krasového podzemí. Zjištění je zásadní, protože pesticidy mohou mít negativní vliv na různé druhy organismů.

V rámci společného projektu Výzkumného ústavu rostlinné výroby a ALS Czech Republic, který v CHKO Moravský kras probíhal v letech 2018-2021, byly každý měsíc monitorovány povrchové, podzemní a skapové vody na téměř 400 pesticidních látek, včetně jejich metabolitů. Ukázalo se, že v CHKO Moravský kras představují velké riziko pro kontaminaci krasového podzemí zejména průsaky pesticidních látek a hnojiv z intenzivně obhospodařovaných zemědělských pozemků na krasových plošinách. Tyto látky se erozí dostávaly do závrtů a odtud pak přímo do podzemí.

Výsledky monitoringu pesticidů byly hlavním argumentem pro změnu zonace na intenzivně obhospodařovaných krasových plošinách. "Nyní je I., tedy nejcennější zóna, vymezena nově i nad jeskyněmi a kolem závrtů. Po dohodě se zemědělci tady bylo zatravněno 114 hektarů orné půdy. Toto opatření se projevilo téměř okamžitě snížením koncentrace některých pesticidů a jejich metabolitů ve skapových vodách. Za ztížení zemědělského hospodaření dostávají hospodáři finanční náhradu,“ vysvětluje Marie Kotyzová. Riziko může představovat zemědělská činnost nejen přímo v chráněném území, ale i v jeho okolí.

„Do budoucna je potřeba se zamýšlet nad velikostí jednotlivých chráněných území, aby byla eliminována rizika kontaminace cizorodými látkami z oblastí za jejich hranicemi. Některá chráněná území jsou totiž dosti malá a představují v podstatě takové menší ostrůvky v krajině intenzivně využívané člověkem,“ říká Tomáš Erban z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.

Interaktivní mapa, která nyní v rámci projektu vznikla, zobrazuje přehled detekovaných pesticidních látek včetně jejich metabolitů vyskytujících se ve vodních zdrojích v CHKO Moravský kras i to, jakým způsobem se množství těchto pesticidů mění v závislosti na ročním období. Mapa je určena zejména odborným pracovníkům zaměřeným na hodnocení rizik pesticidů a dalším odborníkům z oblasti ochrany životního prostředí.

Další Iniciativy a Opatření

Kvalitu povrchových toků přitékajících na území krasových oblastí můžeme se současnou legislativou ovlivnit jen stěží, jelikož chráněné krajinné oblasti nemají žádná ochranná pásma a jejich správy nejsou dotčeným orgánem za svými hranicemi.

„U vody bychom měli chránit nejen vodní ekosystémy v chráněných územích, ale i v obcích za hranicemi CHKO, kde jsou vypouštěny splaškové vody, jež následně ovlivňují krasové vody. Jen tak můžeme zabránit znečištění krasových vod a ochránit toto unikátní prostředí,“ doplnil ministr Hladík.

Analýza současné situace v CHKO Moravský kras ukázala, že až 18 obcí má stále nedostatečně vyřešeno nakládání s odpadními vodami a dalších pět čeká na realizaci opatření. Přitom přímo do hlavních přítoků Punkvy přitékají vody z těchto obcí. Navíc problémem jsou i obce mimo chráněnou oblast v povodí toku. V CHKO Český kras je to pak zhruba osm obcí, které potřebují intenzifikaci ČOV.

Vhodným řešením likvidace odpadních vod z obcí v krasových oblastech a v obcích, jejichž odpadní vody přitékají na toto území, je jejich účinné čištění. K tomu mohou pomoct mechanicko-biologické čistírny odpadních vod. Čistírny jsou dlouhodobým řešením a zahrnují možnost napojení všech nemovitostí v obci včetně rekreačních objektů a také možnost pravidelného odběru vzorků.

„Podpora, kterou poskytujeme, umožní nejen ochranu Moravského krasu, ale i prevenci negativních dopadů na ostatní krasová území v Česku. Společně s obcemi chceme vytvořit dlouhodobě udržitelný systém ochrany vod,“ dodal Petr Hladík.

Souhrn Dotačních Podmínek

Nová výzva NPŽP s alokací minimálně 200 milionů korun bude vyhlášena v lednu nebo v únoru 2025. V rámci této dotace mohou obce získat:

• Podporu intenzifikace ČOV ve výši až 60 % za podmínky přísnějších limitů na vypuštěné odpadní vody.
• Dotaci na projektovou přípravu výstavby kanalizace, kanalizace a ČOV nebo intenzifikace ČOV až ve výši 90 %.

tags: #moravský #kras #znečištění #životního #prostředí

Oblíbené příspěvky:

• Lázně Kynžvart: Průvodce
• Společnost a příroda: Vývoj vztahu
• Lesní potravní síť
• Obnovitelná energie: kogenerace
• Zapletalovy hry v přírodě