Oceány a Odpad: Problémy a Řešení

Lidstvo každý rok „obohacuje“ oceán více než 8 miliony tun plastů. Podle aktuální studie mezinárodní skupiny vědců představuje znečištění oceánů rostoucí globální problém, kterému vědci teprve začínají rozumět. Kromě plastového odpadu znečišťují moře průmyslové a zemědělské chemikálie, ropné odpady a úniky a biologické hrozby, jako je například nadměrné bujení řas. Korálové útesy umírají, oceány se okyselují a mizí jejich biologická rozmanitost. Do roku 2050 bude v oceánu více plastů než ryb, pokud budeme zahazovat jednorázové plasty stejnou rychlostí jako dosud.

Dopady Znečištění Oceánů

Znečištění oceánů plasty je globální problém, který ovlivňuje nejen mořské ekosystémy, negativní dopady má také na lidstvo a životní prostředí. Každoročně končí v oceánech miliony tun plastového odpadu, což ohrožuje mořské živočichy, narušuje ekosystémy a má vliv i na lidi - nejnovější výzkumy hovoří o mikroplastech v lidských orgánech a tkáních.

Ohrožení Mořských Živočichů

Mořské živočichy ohrožují plasty několika způsoby. Celkem bylo zjištěno více než 700 druhů mořských živočichů, kteří se buď v plastech zachytí, nebo plast polykají. Plast představuje mimo rizika kontaminace mořské vody a ohrožení mořských živočichů i veliké ohrožení pro mořské ptáky, ročně jich plastový odpad připraví o život až milion. Ryby čelí tzv. ghost fishing čili „stínovému rybolovu“, když uvíznou ve ztracených rybářských sítích, ale i v nejrůznějších plastových nádobách, pytlích a dalších typech odpadu.

Velryba uvízlá v síti musí překonávat o polovinu větší odpor, než když plave volně. To představuje skutečně významnou zátěž pro pohyb jak na hladině, tak i pro potápění do hloubky. K dosažení stejné rychlosti vynakládá velryba zapletená do sítě dvojnásobek energie.

Albatrosi a buřňáci mají výborný čich. Loví korýše a ryby, jejichž přítomnost jim prozradí „vůně“ chemikálie zvané dimetylsulfid. Tuto látku vylučují do okolí mořské časy požírané korýši. Z vody uniká dimetylsulfid do ovzduší a tam ho ptáci zachytí čichem. Moře znečištěné plastem voní ptákům jako hejna korýšů popásajících se na řasách. Když tady „po čichu“ zaloví, snadno polknou plovoucí kusy plastu.

Čtěte také: Dopad kosmetiky z Mrtvého moře na životní prostředí

Mikroplasty: Neviditelné Nebezpečí

Tak vzniká tzv. mikroplastik, který je dnes v životním prostředí prakticky všudypřítomný. S jeho vznikem je spojeno další nenápadné, ale o to závažnější riziko. Rozcupováním plastů na miniaturní částečky dramaticky stoupá jejich celková plocha. Trávení živočichů, ale i působení slunečního záření strukturu plastu narušuje a vyplavují se z něj nejrůznější látky. Mnohé z nich jsou toxické. Další patří do skupiny tzv. endokrinních disruptorů.

Dopady endokrinních disruptorů na faunu jsou už dnes jasně patrné. Mnohé ryby mají narušenou plodnost a dochází u nich k defektům ve vývoji pohlavních orgánů. Není však pochyb o tom, že narušením hormonální rovnováhy trpí i mořští tvorové.

Odpadkové Skvrny v Oceánech

V souvislosti se zamořením oceánů plastovým odpadem si vydobyly smutnou popularitu tzv. odpadkové skvrny. Jde o oblasti oceánu, kde se vlivem převládajících mořských proudů a větrů hromadí odpad plující po hladině. Největší proslulosti dosáhla tzv. Velká pacifická odpadková skvrna v severní oblasti Tichého oceánu. Past na plující odpad vytvářejí proudy a větry také v jižním Pacifiku, v severním a jižním Atlantiku a v Indickém oceánu.

Na hladině moří a oceánů pluje více než 270 000 tun plastů. Plast středních a velkých rozměrů tvoří bezmála 90 % celkové hmotnosti plastů v mořích. Jde převážně o bóje, lana, sítě, nejrůznější obaly včetně láhví a sáčků.

Celkem se jedná o více než 268 000 tun plastového odpadu. A to jde pouze o váhu plastů plovoucích na hladině, celkové množství plastů včetně těch na dně moře, je odhadem 150 milionů tun! To je solidní množství, že? A pro ty z vás, kteří si to stále nedokáží představit - jedná se o 5,2 bilionu plastových kusů! To už zní spíš jako sci-fi, smutné sci-fi.

Čtěte také: Problém likvidace odpadu do moře

Alarmující stav moří a oceánů zjistili během celkem 24 výprav realizovaných v letech 2007 až 2013 vědci v čele s oceánografem Marcusem Eriksenem. Další studie totiž odhadují, že až 70 % plastů končí na mořském dně, a to dokonce až 6 000 metrů pod hladinou. Na jižní polokouli je pak nejznečištěnějším místem Indický oceán. Zde nalezneme více plastů než v jižní části Atlantiku a Pacifiku dohromady.

Ostrovy z Plastového Odpadu

Jistě jste někdy slyšeli o Velké tichomořské odpadkové skvrně, která si „brázdí“ vody Tichého oceánu. Jedná se o těžko uvěřitelných 96 400 tun plastového odpadu (1 990 mld. kusů plastu). Celkem jich je totiž šest - tedy alespoň těch, o kterých v současné době víme.

Co do velikosti následuje ostrov v Indickém oceánu (59 130 tun, 1 300 mld. kusů), těsně stíhaný ostrovem v severním Atlantiku (56 470 tun, 930 mld. kusů). Další ostrovy nalezneme ve Středozemním moři (23 150 tun, 247 mld. kusů), v jižní části Tichého oceánu (21 020 tun, 491 mld. kusů) a v jižním Atlantiku (12 780 tun, 297 mld.

Podobných umělých ostrovů pluje ve světovém oceánu šest.

Kde se v Moři Bere Plastový Odpad?

Více než polovina všech plastů, které skončí v mořích, pochází z Číny, Indonésie, Filipín, Thajska či Vietnamu. Tři čtvrtiny plastu pocházejícího z těchto zemí je odpad, který lidé jen tak vyhodí ven. Většina lidí totiž nemá možnost využívat komplexní systém pro zpětný odběr obalů, jako je tomu v ČR.

Čtěte také: Brela a znečištění moře

Podle loňské studie německých vědců ale 90 procent plastů do moří přitéká z deseti velkých řek. Osm z nich je v Asii a dvě - Nil a Niger - v Africe.

Studie uváděla, že opomíjeným zdrojem plastového znečištění v oceánech je vnos odpadků z pevniny, respektive 1350 řek. A že z tohoto množství sledovaných/modelovaných veletoků je jen 10 z nich odpovědných za 88-95 % podíl vnosu plastů do oceánů.

Řešení Problému Znečištění Oceánů

Předsedkyně Evropské komise oznámila v únoru roku 2022 tři klíčové iniciativy pro spolupráci na ochraně a oživení oceánů. Souběžně nabývají na významu technologie čištění a zkoumání vody, které by mohly vést k návrhu řešení, jak oceány v budoucnu chránit.

Technologie Čištění Oceánů

Nizozemští vědci předvedli v roce 2018 velmi efektivní řešení čištění hladiny moří a řek. S nápadem na The Ocean Cleanup přišel tehdy dvacetiletý Boyan Slat. Technologie využívá plovoucí bariéry tažené loděmi, které do sítí sbírají odpadky. Na pevnině se potom tento odpad recykluje.

Ropné havárie a úniky chemikálií by mohly do budoucna rychle vyřešit technologie, jako je Oleo sponge, kterou vytvořili američtí vědci z Argonne National Laboratory. Houba podobná té na čištění nádobí dokáže nasáknout ropné skvrny i zachytit oblaka ropných částic pod vodou. Zachycenou ropu lze recyklovat. Další možností je magnetické mýdlo vědců z univerzity v Bristolu. Je složené z rozpustných solí bohatých na železo, které po umístění do roztoku reaguje na magnetické pole. Vynález americké společnosti MIT Senseable city lab s názvem Seaswarm využívá dopravní pás z tenké nano sítě, která přitahuje olej a odpuzuje vodu.

Eliminace Plastů a Recyklace

Znečištění oceánů s sebou ale nese i obecnější výzvu. Lidé by měli drasticky eliminovat spalování fosilních zdrojů a na stole je zákaz jednorázových plastů. Lidé by měli drasticky eliminovat spalování fosilních zdrojů a na stole je zákaz jednorázových plastů.

Recyklace plastů a jejich použití v další výrobě představuje klíčový krok v omezování negativního vlivu plastů na Zemi. Recyklace plastů umožňuje snížit zátěž a současně snižovat spotřebu nových surovin. Podpora recyklace, výzkum a inovace v této oblasti jsou klíčové pro dosažení udržitelnějšího a čistějšího životního prostředí.

Boyan Slat, mladý holandský vynálezce, vymyslel systém, který zachytává plasty v mořích a oceánech, a to od rybářských sítí vážících tunu až po mikroplasty. Využívá k tomu obří plovoucí bariéry zachycující plastový odpad všeho druhu.

Alternativní Materiály

Dalším způsobem, jak eliminovat plastový odpad, je hledání náhrady za plastové materiály. Ideálně se nabízejí například sklo, hliník a papír, které jsou často považovány za vhodné alternativy k plastu. Mnoho výrobců a spotřebitelů přechází na výrobky vyrobené z těchto materiálů, což snižuje poptávku po plastu a jeho negativní vliv na životní prostředí.

Londýnský startup NotPla využívá mořské řasy k výrobě biologicky odbouratelných alternativ obalů. Cílem je podpora všeho, co je opakovaně použitelné, včetně vratných obalů.

Osobní Přístup a Výchova

Bohužel, člověk je opravdu tvor líný, než by si dával práci a třídil doma poctivě odpad raději vše naháže do jednoho koše a ten pak šoupne do popelnice před domem. Je smutné uvědomit si, že za problémy obrovského množství odpadu stojí i lidská lenost. Přitom stačí tak málo, podívejte se co s lidmi dělá obyčejná záloha na skleněné lahve od piva, asi bychom jen těžko hledali lépe rycyklovaný obal a přitom se jedná asi o 2 koruny zálohy. Proto zálohy na pet lahve by byy správným krokem vpřed.

Vychovávat děti ke vztahu k přírodě a etickému chování vůči Zemi, čemu se v mládí naučíš, ve stáří jako bys našel. Jediné co by budoucím generacím stačilo je změnit přístup a chování k sobě samým I celé planetě. Pokud budeme dětem už odmalička vštěpovat myšlenku toho, že se odpad třídit musí, že se nemá plýtvat s jídlem a že se všude nemusí jezdit autem vyřeší to spousty problémů.

Třiďte, třiďte a ještě jednou třiďte a ještě lépe kupujte co nejvíce potravin bez obalu. Buďte aktivní. Podepisujte petice, sdílejte tuto problematiku se svými přáteli. Buďte ohleduplní, k sobě i k okolí. Neodhazujte odpadky mimo odpadkové koše a vice méně je nevyhazujte ani do koše. Dnes už jsou barevné kontejnery a odpadkové koše na tříděný odpad téměř všude. Na nádražích, ve školách, dokonce I v divadlech a muzeích.

tags: #oceány #a #odpad #problémy

Oblíbené příspěvky:

• Bez Poplatků v Kladně
• Statistiky odpadového hospodářství
• Kontrola třídění odpadu v Karlových Varech
• Služby likvidace aut Holýšov
• Organický odpad a jeho využití