Obcím se nedaří rychle snížit objem směsných odpadů. Kvótu, podle které mají tuzemské obce už v roce 2025 vytřídit 60 procent svých komunálních odpadů, nicméně v Česku většina obcí nesplňuje, a to ani zdaleka. Za nesplnění cíle budou dostávat pokuty až do 200 tisíc korun každý rok.
Odpadový Oskar spolku Arnika už podeváté hodnotí tuzemské obce. Uspět v soutěži mohou ty, které produkují méně než 150 kg směsného komunálního odpadu na obyvatele a rok. Podmínku do 150 kg směsných odpadů na obyvatele a rok dnes podle Arniky dosahuje řada obcí v sousedních státech. U nás produkujeme zhruba o 70 kg na jednoho obyvatele a rok více zbytkových odpadů, než je evropský průměr.
Správa odpadů je v tuzemsku specifická. Každá obec systém řeší po svém, takže s nadsázkou v zemi existuje 6249 rozdílných přístupů, protože právě tolik je tu obcí. „Jsme v tom unikátní v celé Evropě. Ve většině zemí převládají řešení na úrovni okresů či mikroregionů,“ uvádí Havel.
V Česku rovněž stále míří velký objem odpadu na skládky. Podle údajů Českého statistického úřadu z roku 2021 se jedná o zhruba 47 procent, což je dvakrát více než evropský průměr. Atraktivitu skládek by postupně měly snižovat zvyšující se poplatky, ale zatím se to nedaří. „Skládkování začalo zdražovat.
Havel také připomíná podfinancování systému, kdy průměrné náklady na likvidaci a svoz odpadu činí zhruba 1200 korun na obyvatele ročně, někde i 1700 korun. Lidé ale platí spíše méně, zhruba 600 až 1000 korun. Celkově každý Čech vyprodukuje něco přes 500 kg odpadu ročně včetně toho, který následně vytřídí.
Čtěte také: Energie z obnovitelných zdrojů
Množství směsného odpadu přitom snížit lze. Příklady oceněných obcí z minulých ročníků to dokazují.
Po podrobné analýze v roce 2020 město zjistilo, že polovinu komunálního odpadu tvoří bioodpad. Proto dotací podpořilo majitele rodinných domů, aby pořizovali kompostéry. Zároveň snížili frekvenci svozu odpadu z týdenní na čtrnáctidenní. „K tomuto přístupu nás vedlo nejen ekonomické hledisko, povinnost obcí výhledově snižovat množství směsného odpadu a očekávaný dramatický nárůst nákladů na jeho likvidaci. Významnou roli hrály také ohledy vůči životnímu prostředí a důvěra v občany města Buštěhradu.
Díky třídění bioodpadu si mírně meziročně přilepšila i Praha. Počet kontejnerů na bioodpad je v hlavním městě podle webu Pražských služeb aktuálně na 34,9 tisíce, což je šestinásobně více než v dřívějších letech. Od loňského ledna totiž je možné si objednat hnědou popelnici bezplatně. Pražské domácnosti loni vyprodukovaly o 4,5 tisíce tun méně směsného komunálního odpadu než v roce 2021. Do černých popelnic ho putovalo 256 tisíc tun. Do směsného odpadu se započítávají i koše na ulicích, takže v přepočtu na obyvatele se jedná o 208 kg za rok 2022. Magistrát snížení vysvětluje právě zavedením bezplatného poskytování nádob na bioodpad.
„V případě odděleného soustřeďování komunálních odpadů, u kterých bychom měli v roce 2025 dosáhnout 60 procent dle platné legislativy, se za rok 2022 pohybujeme kolem 30 procent. (…) Prvním pozitivním krokem je právě zavedení bezplatných nádob na bioodpady, díky nimž se nám podařilo snížit produkované množství směsných komunálních odpadů z černých popelnic po dlouhé době. Naposledy došlo ke snížení v roce 2014,“ uvedl mluvčí Magistrátu hlavního města Prahy Vít Hofman.
Obec Bílá Voda (24,2 kg/obyvatele) v Olomouckém kraji výrazně snížila produkci směsného odpadu v roce 2021 po zavedení systému „door to door“ (svoz tříděných složek od domu). Díky němu bylo za rok vyvezeno pouhých 600 popelnic.
Čtěte také: Digitální stopa: Příběh na Instagramu
Obec Chvalšiny (38,7 kg/obyvatele) v Jihočeském kraji dlouhodobě motivuje domácnosti ke snižování produkce směsného odpadu. A to jak finančně, tak velmi pohodlným systém odpadového hospodářství. Po přijetí nové legislativy jsou Chvalšiny možná jedinou obcí v Česku, která zavedla poplatek podle objemu vyprodukovaného odpadu (umožňuje zpoplatnit objemný odpad).
Fulnek v Moravskoslezském kraji (101,3 kg/obyvatele) dlouhodobě uplatňuje platbu za odpady podle objemu přistavených nádob.
INCIEN ale obce zatím často nedosahují ani 50 % míry vytříděnosti. INCIEN ale obce zatím často nedosahují ani 50 % míry vytříděnosti. Třídění i pro zefektivnění svého odpadového hospodářství.
Dochází tedy k plýtvání zdroji na druhou. kasy. a čím méně odpadu produkuji, tím méně také platím. netřídí. Kolik cenných surovin končí na skládce? naopak vůbec? nedaří vytřídit ani základní materiály jako plast a papír?
Co taková analýza obnáší v praxi? termín apod. konzultační tým pracuje zcela samostatně. které pracovníci INCIEN zvládnou zpracovat za jediný den.
Čtěte také: Poplatky za odpad v ČR
„Obce by navíc informace o odpadovém hospodářství měly zveřejňovat, ale 90 procent z nich to nedělá. I za to jim hrozí pokuta, a to ve výši 100 tisíc korun,“ říká Havel.
Množství směsného odpadu přitom snížit lze. Příklady oceněných obcí z minulých ročníků to dokazují. zahradní odpady přímo na svých pozemcích. biologicky rozložitelný odpad. resp. dělat. kde je prostor pro zlepšení. s veřejností nebo opozicí. komunikace směrem k občanům, zastupitelstvu nebo třeba sousedním obcím. požadovanou 70 % míru vytříděnosti komunálního odpadu? dalo. efektivní systém? výzvy, které je dobré začít řešit s předstihem. v následujících letech intenzivně zaměstnávat.
| Obec | Produkce směsného odpadu (kg/obyvatele/rok) | Kraj |
|---|---|---|
| Bílá Voda | 24,2 | Olomoucký |
| Chvalšiny | 38,7 | Jihočeský |
| Fulnek | 101,3 | Moravskoslezský |
| Praha | 208 | Hlavní město Praha |
tags: #kolik #odpadu #produkují #obce #statistiky