Využití organického odpadu: Kompostování a další možnosti

Neustále se zvyšující množství odpadů, včetně bioodpadů, vyvolává vážné problémy v moderní společnosti, např. plnění skládek komunálních odpadů, jež následně produkují skleníkové plyny. Aby se společnost s tímto problémem vypořádala, zavádí legislativa některých členských států Evropské unie (EU) včetně České republiky (ČR) nové povinnosti na podporu předcházení vzniku odpadů, jejich důkladnějšího recyklování a využívání. V roce 2020 vydala Evropská komise akční plán pro oběhové hospodářství, který představuje směrnice pro mnoho zemí týkající se obnovitelných zdrojů a odpadů. V některých případech však současná opatření nestačí.

Organický odpad - především rostlinné zbytky z kuchyní, zahrad i údržby veřejné zeleně tvoří téměř třetinu veškerého komunálního odpadu. Jeho recyklace a využití je velmi jednoduché a levné a může probíhat téměř kdekoliv: organismy přirozeného rozkladu potřebují jen vlhko, vzduch, přiměřenou teplotu a čas, aby z organických zbytků vytvořily kompost - kvalitní hnojivo, zlepšující vlastnosti půdy.

V našich českých končinách se nemusíme za čísla ohledně třídění odpadu vůbec stydět. Podle statistik je vidět, že u nás jsme si na čtyři hvězdné stálice, tedy žlutou nádobu na plast, modrou nádobu na papír, zelenou na sklo a oranžovou nádobu na nápojové kartony, již dávno zvykli. Nijak nás nepřekvapí - ať už je potkáme jako velkoobjemové kontejnery na odpad, nebo jako menší popelnice.

Výhody kompostování

Kompost napomáhá půdě absorbovat a zadržet vodu, vrací jí živiny, snižuje erozi a díky němu půda funguje jako tzv. uhlíková banka. Využíváním domácích kompostérů dochází ke snížení celkové produkce odpadu obce.

Kompostování je aerobní, biologický rozklad biomasy. Dochází při něm ke štěpení organických sloučenin na elementární hmotu, která se nazývá humus. Humus je směsí živin, které jsou organického původu a vznikly tzv. mineralizací. Je vyjádřením stálého koloběhu látek mezi přírodou živou a neživou.

Čtěte také: Sazba DPH pro dřevěné odpady

Nejvíc organického odpadu vzniká v kuchyni, při sekání trávy a údržbě zeleně (listy, větve). V našem městě ho kompostují a využívají zatím asi jen ti, kteří na svých zahrádkách pěstují ovoce či zeleninu.

Domácí kompostování

Kompostování se v domácnostech postupně rozšiřuje jako přirozený proces zhodnocování odpadu. Majitelům zahrádek stačí pro založení kompostu stinný kout zahrady, kompostování proběhne v neohraničené hromadě téměř stejně dobře (i když pomaleji), jako v nákladném kompostéru. Pokud by měl skončit bez užitku, určitě se najde vděčný zahrádkář.

Vermikompostování

Jde o způsob rozkladu organického odpadu s využitím žížal (lat. vermes = červ, žížala). Vše probíhá v tzv. vermikompostéru - nádobě vybavené podestýlkou, kam se vloží násada žížal a vhodné kousky bioodpadů menší než 5 cm. Žížaly dokáží za den pozřít potravu o váze až poloviny vlastní hmotnosti a přeměnit ji v úrodný humus. Kompostovat lze i doma či ve škole, miniaturní domácí vermikompostér využívá k rychlému rozkladu především žížal, podobně, ale s menšími pořizovacími náklady, lze provádět domácí kompostování v plastové či dřevěné bedýnce.

Kompostování s Bokashi bakteriemi

Zatímco běžné kompostování vyžaduje pro rozklad odpadů přístup vzduchu a působení živých organismů, Bokashi kompostování funguje na bázi anaerobní fermentace, kdy se do bioodpadu přisypávají speciální bakterie. Organická hmota nepotřebuje přístup vzduchu na to, aby se dokázala fermentovat. Ke kompostování jsou zapotřebí sušené Bokashi bakterie a bokashi kompostér.

Komunitní kompostování

Jde o ukládání bioodpadu v rámci komunity (například sídliště, zájmové sdružení apod.) Účastníci se sami starají o správné nakládání s kompostem a ten pak využívají pro svou potřebu. Pro recyklaci organického odpadu ze sídlištních bytů mohou aktivní obyvatelé založit komunitní kompostér. Je to kompostování, na kterém se podílí skupina lidí (komunita). Výhodou tohoto kompostování je pracovní podíl více jedinců, nevýhodou může být rozmělněná zodpovědnost (je to všech a nikoho). V takovém případě by měl být pověřen správce nad kompostováním.

Čtěte také: Kompostování krok za krokem

Komunální kompostování

Komunální kompostování zajišťují firmy, které mají k tomuto účelu uzavřené smlouvy a disponují náležitým technickým vybavením. komunální biologicky rozložitelný odpad (BRO). Komunální kompostování zajišťují firmy, které mají k tomuto účelu uzavřené smlouvy a disponují náležitým technickým vybavením.

Co patří na kompost

Na správnou tvorbu humusu má vliv více faktorů. Především je důležitý charakter rozložitelné suroviny. Je nutné, aby se v domácnosti třídily všechny biologicky rozložitelné odpady, které zde vznikají. To znamená jak odpady ze zahrad, tak odpady ze zpracování ovoce a zeleniny. kombinovat surovinu v poměru 2-3:1 ve prospěch hnědé biomasy, tzn. starší, suché - bohaté na uhlík. (50-60%), přítomnost kyslíku a rozmělnění substrátu.

Do kompostu se zpracovávají zbytky jídel, tráva, listí, piliny, posekané větve, popel ze dřeva aj. Velká část organického odpadu z kuchyně i ze zahrady je vhodná ke kompostování. Je však nutné se důsledně vyvarovat vnášení škodlivých látek. Do kompostu nepatří tuky, omáčky a kosti vzhledem k jejich špatné rozložitelnosti.

Bioplynová stanice v Přibyšicích

V roce 2008 byla spuštěna komunální bioplynová stanice nedaleko Benešova v Přibyšicích. Nový závod pro anaerobní digesci biologických odpadů byl uveden 10. června 2011 do trvalého provozu. Zařízení společnosti „Anaerobic Power Biogas Benešov spol. s r.o.“, organizované jako joint-venture se společností IuT Group, si vyžádalo investici přibližně 250 mil. Použitý proces anaerobní digesce pojmenovaný autory jako ADOS proces byl vyvinut rakouskou společností Innovation und Technik GmbH. Zařízení je vybudováno v lokalitě stávající skládky na TKO v Přibyšicích v návaznosti na třídění směsného komunálního odpadu.

Jen část biologicky rozložitelného odpadu (BRO) pro zpracování pochází ze separovaného domovního odpadu, zbytek pochází z mechanicky předtříděného směsného komunálního odpadu. Další část BRO pochází ze středočeských komerčních a průmyslových zdrojů. Z Prahy a okolí Benešova jsou přijímány zejména gastroodpady (kuchyňský odpad z restauračních zařízení), odpady pocházející z obchodních řetězců (zelenina, ovoce, pečivo, masné a mléčné výrobky), jedlé tuky a oleje, vedlejší produkty živočišného původu kat. III (VPŽP). Všechny organické odpady jsou zatíženy inertním obalovým materiálem nebo obsahují nevhodné příměsi ve formě plastu, skla a jiných pevných částic, které jsou v procesu mechanicky odstraněny na kladivovém mlýnu a v sedimentační nádrži.

Čtěte také: Škoda a emisní normy

Zařízení je schopno denně zpracovávat až 100 tun organického odpadu včetně obalového materiálu a konvertovat ho na elektrickou a tepelnou energii (až 1,0 MWh). Ročně by tak mělo zařízením projít až 28 000 tun odpadu s výrobou až 8 GWh elektrické energie. V této spojitosti můžeme konstatovat, že se de-facto jedná v České republice o první zařízení na mechanicko-biologickou úpravu odpadů v anaerobní variantě (tzv. Anaerobní digesce bioodpadu vytříděného ze směsného komunálního odpadu v termofilních podmínkách (tj. při teplotě 51°C) je v České republice zcela jedinečná a má pozitivní význam na snižování objemu organického odpadu ukládaného na tělese skládek.

Bioplynová stanice (BPS) čistě komunálního typu v Přibyšicích je od počátku roku 2019 ve vlastnictví nových zahraničních investorů se sídlem na Maltě a v Honkongu. Veškerý proces nakládání s odpady, vybudovaná filozofie a provoz bioplynové stanice byl zachován. Noví majitelé spolu s managementem společnosti nadále úspěšně rozvíjejí to, proč byla bioplynová stanice vybudována a ještě více se zaměřují na současnou problematiku nakládání s organickými odpady veškerého typu.

V rámci platné legislativy České republiky splňuje nejpřísnější technická kritéria. Hlavní snahou managementu společnosti je nabízet své profesionální služby ve formě převzetí a efektivní využití organického odpadu jakéhokoliv původu. Produkovat kvalitní organické hnojivo ve formě kapalného digestátu. Mezi nabízené služby patří i svoz kuchyňských odpadů ze stravovacích zařízení ve formě 60l soudků, které jsou výměnným způsobem přebírány. Bioplynová stanice v Přibyšicích je vzorem moderní a sofistikované technologie v rámci využívání a přeměnu organických odpadů na čistou energii a organické hnojivo.

Tab. 1. Produkce potravinových odpadů podle odvětví činností, 2020 (tuny čerstvé hmoty; čísla uvedená kurzívou jsou odhady).

Úroveň kompostování v ČR a EU

Podle informací Ministerstva životního prostředí je úroveň kompostování v České republice srovnatelná se zahraničím. Dle studie Evropské agentury pro životní prostředí dosahuje ČR dobré úrovně kompostování, mírně nad průměrem EU. Tu je ovšem nutné zásadně zvyšovat, aby mohlo být dosaženo cílů třídění pro obce.

Legislativa a povinnosti obcí

Česká republika zavedla pro obce povinnost odděleného třídění biologicky rozložitelných komunálních odpadů v roce 2015, od roku 2019 obce zajišťují místa pro oddělený sběr biologického odpadu celoročně. Od 1. ledna 2020 přibyla obcím povinnost zajistit místa pro oddělený sběr tuků a olejů.

Jde o jednu z důležitých součástí systému nakládání s odpady obcí, protože umožňuje občanům odkládat biologicky rozložitelné odpady i nad rámec jejich využití domácích kompostérů.

Ministerstvo životního prostředí zdůrazňuje potřebu komunikace mezi obcemi a kompostárnami i zemědělci v daném regionu.

Pro třídící cíle obce je započítáván bioodpad uložený do nádob v rámci odděleného sběru odpadu v obci. Domácí kompostování se nezapočítává, nicméně snižuje celkovou produkci odpadů obce.

V legislativě odpadového hospodářství se na tento způsob nakládání s odpady pamatuje v zákoně 314/2006 Sb.

Na národní úrovni je již nyní stanoven zákaz ukládání BRO a výstupů z jeho úpravy nebo zpracování, a to v § 41 odst. 3 písm. V bodě D přílohy č. Jednou ze zásadních povinností, jež ovlivní třídění bioodpadů v obcích, je povinnost obcí v následujících letech předávat stále vyšší procento využitelných složek komunálních odpadů k recyklaci (od roku 2025 60 %, od roku 2030 65 % a od roku 2035 70 %).

Všechny země EU včetně ČR jsou povinny do konce roku 2023 provádět třídění biologicky rozložitelných složek komunálního odpadu.

Způsoby sběru a zpracování BRO v EU

Z rešerše odborné literatury vyplývá, že mezi země, které se již více než 15 let spoléhají na oddělené systémy sběru a zpracování biologických odpadů, patří např. Rakousko, Švýcarsko, Německo, Nizozemsko, Flandry v Belgii, Švédsko a Norsko.

V některých regionech Německa se uplatňuje přístup „Gelber Sack“, což je systém, kdy jsou různé druhy odpadů baleny do speciálních žlutých pytlů a pravidelně vyzvedávány.

V Nizozemsku se často používá systém „gescheiden afvalinzameling“, což znamená oddělený sběr odpadů. Občané mají k dispozici samostatné sběrné nádoby na bioodpad, které jsou pravidelně vyváženy.

Flandry jsou regionem v Belgii s velmi vyspělým systémem třídění odpadu, kde je oddělený sběr BRO povinný. Občané mají přístup k nádobám na bioodpad, jež jsou pravidelně vyváženy a kompostovány. Důležitou součástí úspěchu je aktivní zapojení místních komunit a obcí, jež propagují třídění a informují o výhodách recyklace.

Proces třídění odpadu začíná u domácností a firem ve Švédsku, které třídí odpad na nebezpečné a recyklovatelné materiály, separují potravinový odpad, obaly z kovů, plastů, papíru a skla, noviny, elektroniku, pneumatiky a baterie. Aby Švédsko povzbudilo každého k zapojení se do tohoto systému, vybudovalo místa pro sběr odpadu do 300 metrů od všech obytných oblastí. V důsledku všech přijatých opatření se na skládky ukládá méně než jedno procento z celkového množství odpadu vyprodukovaného v zemi.

Klíčové aspekty úspěšného třídění BRO

• Motivace, komunikace a edukace obyvatel: Klíčové pro úspěšný systém sběru BRO.
• Finanční pobídky a sankce: Některé země používají finanční motivaci prostřednictvím systému odpadových poplatků. Občané, kteří dobře třídí, mohou mít nižší poplatky.
• Systémy tříděného sběru: Klíčové pro prevenci kontaminace biologického odpadu jinými znečišťujícími látkami.
• Donášková vzdálenost: Čím blíže domácnostem jsou sběrné nádoby umístěny, tím pravděpodobnější je, že je lidé budou aktivně využívat.
• Hygiena sběru: Čistota sběrných nádob a zabránění šíření zápachu a výskytu plísní.
• Častý a pravidelný vývoz sběrných nádob: Minimalizuje zápach a zabraňuje hromadění odpadu, což vede k pohodlnějšímu třídění pro obyvatele.
• Venkovní vs. vnitřní kontejnery: Poskytování vnitřních sběrných kontejnerů může zvýšit pohodlí třídění, zejména v nepříznivých povětrnostních podmínkách.

Problémy a výzvy

Organický odpad nepatří do popelnice a na skládku! Při skládkování zabírá zbytečně asi 1/3 objemu skládky, navíc s postupujícím rozkladem zmenšuje svůj objem a způsobuje sedání skládky. Na rozdíl od kompostování, při kterém rozklad probíhá aerobními procesy (za přítomnosti kyslíku), pracují rozkladné mikroorganismy na skládce v bezkyslíkatém prostředí a produkují metan (CH4) - skleníkový plyn s mnohonásobně silnější schopností pohlcovat tepelné záření v atmosféře, než „populární“ oxid uhličitý (CO2).

Místy je rozšířené vyvážení organického odpadu „za plot“ (do příkopu, do lesa, zkrátka „do přírody“) s jakousi samozřejmou obhajobou, že organické odpadky do přírody patří a brzy se rozloží.

Produkce jednotlivých složek bioodpadu se liší v závislosti na tom, zda pochází z rodinných domů, nebo sídlišť. Na sídlištích se zelený odpad vytváří v omezeném množství, zatímco kuchyňský odpad převažuje. Klíčovým aspektem je čistota bioodpadu, která hraje zásadní roli při jeho zpracování. Bez ohledu na to, zda je odpad určen ke zpracování v kompostárně, nebo do bioplynové stanice, čistota sbíraného materiálu je klíčová. K zajištění čistoty je důležitá prevence vzniku znečištění tříděného bioodpadu prostřednictvím edukace obyvatel a omezený přístup ke kontejnerům pro bioodpad např. formou jejich uzamykání.

tags: #vyuziti #organickeho #odpadu #informace

Oblíbené příspěvky:

• Emise výfukových plynů v ČR
• Globální oteplování a Maledivy
• Průvodce čištěním lednice
• Přehled ekologie pro střední školy
• Životní Úroveň a Ekologie