Znečištění z uhelné elektrárny Počerady způsobí 111 předčasných úmrtí ročně nejen na Mostecku, ale i v dalších oblastech ČR a za jejími hranicemi.
Podle kritiků výroba elektřiny z uhlí u Mostu ohrožuje lidi. Znečištění z uhelné Elektrárny Počerady nedaleko Mostu mohlo v roce 2017 způsobit až 111 předčasných úmrtí na Mostecku a v širokém prstenci kolem něj. Vyplývá to z nové studie hnutí Greenpeace, která modeluje šíření škodlivin z elektrárny.
Podle jeho propočtů elektrárna před dvěma lety způsobila i 1 700 astmatických záchvatů, desítky nových případů chronické bronchitidy a hospitalizací a přes 45 tisíc dnů pracovní neschopnosti. „Provoz má i značné přeshraniční dopady.
Aktivisté varují například před mikroprachem a oxidy dusíku, které zvyšují riziko mozkových příhod, rakoviny plic a dýchacích chorob. Vadí jí, že zplodiny z uhlí jsou jednou z příčin nižší délky života v regionu. S protestem souhlasí i mostecká senátorka a lékařka Alena Dernerová.
Podle mluvčího Skupiny ČEZ Ladislava Kříže Elektrárna Počerady splňuje všechny emisní limity a už několik let se připravuje na nové emisní limity platné od roku 2021. „Pokud se někde uvádí, že Elektrárna Počerady vypouští nejvíce emisí, je to z jednoho prostého důvodu - je největší. Ne tedy proto, že by nedodržovala emisní limity.
Čtěte také: Oxid siřičitý v ovzduší Mostecka
Zcela dožitou elektrárnu má ČEZ předat skupině SEV.en (dříve Czech Coal) a inkasovat dvě miliardy korun. Podle smlouvy z roku 2013, která ukončila letité spory ohledně dodávek uhlí z Vršanské uhelné, je elektrárna prodaná k 1. lednu 2024 za pevně danou částku.
„Do konce roku se pouze můžeme rozhodnout prodej odvolat, pokud uvěříme, že uhlí má v energetice budoucnost. Upozornil také, že vedení firmy nemůže svévolně zavřít elektrárnu bez zákonných důvodů, protože by se vystavilo trestnímu stíhání. „Politické požadavky, například ekologické, je možno prosazovat pouze zákony a podmínky musejí být stejné pro všechny účastníky na trhu. Aktivisté musí své politické cíle prosazovat jen touto cestou,“ sdělil Kříž.
Organizace Greenpeace a Hnutí DUHA společně varují, že by elektrárna Počerady - pokud Dozorčí rada ČEZ nezabrání plánovanému prodeji elektrárny z majetku firmy ČEZ do portfolia uhlobarona Pavla Tykače - mohla místo snižování emisí pokračovat ve znečišťování ovzduší stejným způsobem či dokonce ještě více. Nový vlastník totiž bude určitě usilovat o rozsáhlé výjimky z emisních limitů, podobně jako to dělá u dříve koupené elektrárny Chvaletice.
Elektrárna Počerady je dnes v České republice největším zdrojem znečištění ovzduší v kategorii uhelných elektráren. Emise látek znečišťujících ovzduší, zejména mikroskopických prachových částic PM2,5 a emisí oxidu dusičitého (NO2), zasahují řadu lidí a zvyšují riziko onemocnění jako mozkové příhody, rakovina plic, dýchací choroby u dospělých i onemocnění dýchacího traktu u dětí.
Elektrárna Počerady je také největším tuzemským zdrojem emisí skleníkových plynů způsobujících změnu klimatu. Vypustí tolik CO2, jako všechna nákladní auta jezdící v České republice.
Čtěte také: Tipy na svatbu v přírodě
Greenpeace, Hnutí DUHA, Limity jsme my a přes 50 osobností z oblasti vědy, lékařství i místní a celostátní politiky kritizují prodej uhelné elektrárny ČEZ Pavlu Tykačovi, který bude chtít elektrárnu provozovat dlouhodobě.
Příklad elektrárny Chvaletice, kterou Pavel Tykač koupil od ČEZu v roce 2014, ukazuje, že ochrana ovzduší a zdraví lidí pro něj není prioritou.
“Jako lékařka jsem vždy byla proti prolomení limitů těžby uhlí. Jako lékařka jsem také proto, aby docházelo k redukci elektráren, které využívají k výrobě elektrické energie uhlí. Vždyť právě zplodiny těchto elektráren se podílejí významně na snížení délky dožití v krajích, jako je Ústecký a Moravskoslezský. Myslím si, že vzhledem k tomu, že jsme významní vývozci elektrické energie, se nestane vůbec nic, pokud jedna z elektráren postupně ukončí provoz.
“Útlum výroby elektrické energie a provedená opatření ke snižování emisí z uhelné elektrárny Počerady lidé žijící v okolí vnímají a prakticky pociťují. Proto dění okolo Elektrárny Počerady sledujeme velmi pozorně.
“Nejhorším zdravotním dopadem elektrárny Počerady je jednoduše to, že zabíjí lidi. Kdyby ČEZ neprodal nejšpinavější uhelnou elektrárnu v ČR uhlobaronovi Pavlu Tykačovi a místo toho ji uzavřel, každý rok by tím zabránil 111 předčasným úmrtím. Přesto vedení ČEZ trvá na tom, že nevidí důvod, proč by mělo prodej elektrárny přehodnotit.
Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění
“Uhelná elektrárna Počerady je nejen hlavní zdroj toxické rtuti a škodlivých oxidů dusíku, ale také největším zdrojem skleníkového oxidu uhličitého v Česku. Její další dlouhodobý provoz je v rozporu se zodpovědnou klimatickou politikou. Ale její uzavření do pár let předpokládá i Státní energetické koncepce ČR.
Elektrárna Počerady ze začátku 70. let minulého století má účinnost 32 %, většina spáleného uhlí tedy bez užitku proletí komínem a chladícími věžemi.
Proti prodeji a dlouhodobému provozu elektrárny Počerady se postavily významné české osobnosti - například někdejší premiéři Petr Pithart či Vladimír Špidla, mostecká lékařka a senátorka Alena Dernerová, primář dětského oddělení žatecké nemocnice Jiří Biolek, ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR prof. Michal V. Marek, známá socioložka Jiřina Šiklová či bývalí ministři životního prostředí Bedřich Moldan, Ladislav Miko, Libor Ambrozek a Martin Bursík nebo přední expertka na hodnocení zdravotních rizik a lékařka Eva Rychlíková a dalších více než 50 osobností z oblasti medicíny, vědy, umění a lokální i celostátní politiky.
Oblast jihovýchodně od elektrárny (směrem na město Louny a přilehlé vesnice) je nejvíce zasažena spadem toxické rtuti, její množství se pohybuje nad úrovní 125 miligramů na hektar za rok. Při takovém množství rtuti už dochází k akumulaci škodlivého množství ve vodních rostlinách a živočiších.
Smog, auta, dopravní zácpy, znečištění. Zhruba tak vypadá běžný život ve většině dnešních velkoměst včetně Prahy.
Vědci z univerzity v britském Lancasteru nyní zveřejnili nový výzkum, který ukazuje, že lidé žijící v takto znečištěných oblastech mají v tělech nadměrné množství drobných toxických částic, které způsobují poškození buněk, tkání a srdce. Částice složené z nečistot a kovů, které produkují auta nebo průmysl, mohou být jednou z klíčových příčin mnoha závažných civilizačních chorob.
Vědci z Lancasteru se aktuálně zaměřili na souvislosti špinavého vzduchu a nemocí srdce. Zjistili, že lidé žijící ve znečištěných oblastech, zvlášť ve velkých městech, mají v tělech mnohonásobně víc zmíněných toxických částic než obyvatelé venkova. Tento problém se přitom týká i malých dětí. Vědci zjistili, že k poškození srdeční tkáně v důsledku znečištěného vzduchu došlo dokonce i u tříletého dítěte. Znečištění tak podle vědců může být příčinou zvýšeného rizika chorob srdce i dalších orgánů.
Jiné studie zároveň ukazují, že nadměrné znečištění vzduchu může poškodit v zásadě jakoukoliv buňku ve vašem těle. Vdechujeme totiž masivní množství drobných částic, které se nám dostávají do krevního oběhu a tímto způsobem putují do dalších orgánů, které můžou poškodit.
Již v roce 2016 zmíněný vědecký tým zjistil, že toxické nanočástice způsobují poškození mozku a mají souvislost třeba se zvýšeným rizikem onemocnění Alzheimerovou chorobou.
Problém znečištěného ovzduší je velmi vážný a týká se všech. Světová zdravotnická organizace (WHO) před časem varovala, že pouhé dýchání špinavého vzduchu má každoročně za následek zhruba sedm milionů úmrtí (z toho asi půl milionu v zemích Evropské unie) a komplikuje život většiny lidstva na Zemi. Přes devadesát procent světové populace totiž dnes dýchá toxický vzduch.
Zvlášť zranitelné jsou v tomto ohledu malé děti: „Svět se zlepšil v přístupu k tabáku a kouření, ale dnes se musí stejně tak zaměřit na boj s „novým tabákem“ - znečištěným vzduchem, který denně vdechují miliardy lidí. Bohatí ani chudí nemají před znečištěním kam utéci. Jde o vážné ohrožení veřejného zdraví. Jediným řešením je dlouhodobě snížit množství zplodin v ovzduší, a to hlavně ve velkoměstech.
Zatímco předchozí studie vycházela z měření na třech stanicích umístěných v Demlově ulici, u firmy Automotive Lighting a ve Velkém Beranově, tato novější měřila pouze u prvních dvou, kde je riziko nejvyšší. Také už nezkoumala formaldehyd, protože při předchozím měření nepřekročil limity a také se hůř měří.
„Trend je stejný jako před dvěma lety. Roční limit nebyl překročen ani u prachu ani u oxidů dusíku, jejichž koncentrace jsou u Automotive Lighting dvakrát až třikrát vyšší než v Demlově ulici,“ uvedl František Němec ze společnosti Envitech Bohemia.
K překročení denních koncentrací u prachových částic došlo 55krát u Automotivu a 21krát v Demlově ulici - šlo většinou o výkyvy počasí. Opatření by měla podle jihlavského primátora Jaroslava Vymazala (ODS) a vedoucí odboru životního prostředí Kataríny Ruschkové spočívat v častějším úklidu silnic či obnově stromořadí.
Krajský radní pro životní prostředí Zdeněk Ryšavý (ČSSD) zmínil, že data jsou vodítkem pro rozhodování, jaké podniky ještě umístit do průmyslové zóny u Bedřichova. V ní zbývá využít asi devět hektarů.
tags: #mostecko #znečištění #ovzduší #důvod #studie