Přehled konferencí o ochraně klimatu

30.03.2026

Konference OSN o změně klimatu COP30, která se konala mezi 10. až 21. listopadem v brazilském Belému, představuje zlomový moment pro světové klima. Deset let po uzavření Pařížské dohody a v roce, kdy globální teplota poprvé překročila hranici 1,5 °C, vlády musí prokázat, že jsou schopny jednat s odvahou, spravedlivě a v souladu s vědeckými poznatky.

Brazilské předsednictví označuje letošní konferenci za „COP naplnění slibů“ a má být zaměřena na přechod od závazků k činům. Cílem je urychlit konkrétní kroky: ztrojnásobit využívání obnovitelných zdrojů energie, zdvojnásobit energetickou účinnost a postupně se odklonit od fosilních paliv. Mottem COP30 je „Mutirão“, pojem z jazyka Tupi-Guarani, který znamená společné, komunitní úsilí.

Rok 2024 potvrdil, že klimatická krize se zrychluje. Státy nyní se s zpožděním předkládají nové klimatické cíle pro rok 2035 (tzv. NDCs), které určí směr světové klimatické politiky na příští rozhodující desetiletí. Pro rozvojové země, které čelí největším dopadům změny klimatu, je klíčové výrazné navýšení mezinárodního klimatického financování na adaptaci, snižování emisí, ztráty a škody i spravedlivý přechod k čisté energii.

Belém, brána do Amazonie, má pro COP30 symbolický i praktický význam. Amazonie je zásadní pro stabilitu světového klimatu i pro životy milionů lidí, kteří ji obývají.

Zajištění klimatické spravedlnosti a odpovědnosti znečišťovatelů

Vlády musí zajistit dostatečné klimatické financování a dodržování principu „znečišťovatelé platí“. COP30 tak musí zajistit, aby sliby o klimatickém financování konečně přešly v konkrétní činy. Greenpeace požaduje vytvoření nového stálého mechanismu OSN pro klimatické finance, který bude sledovat plnění závazků bohatých zemí a zajistí, že peníze skutečně doputují k těm, kdo je potřebují nejvíc, tedy k zemím globálního jihu, původním obyvatelům a místním komunitám.

Čtěte také: Zdroje rizik a ohrožení

Součástí řešení musí být i zavedení spravedlivého zdanění firem, které z klimatické krize nejvíce profitují. Vlády by měly prosadit daně ze zisků fosilních korporací a další formy environmentálního zdanění založené na principu polluters pays, tedy že znečišťovatelé, ne lidé, platí za škody, které způsobuje klimatická změna. Českou vládu na konferenci zastupoval ministr životního prostředí Petr Hladík.

Klimatická konference proběhla v samotném srdci Amazonie, přezdívané ‚plíce světa‘. To umožnilo přitáhnout pozornost celé planety k rozsáhlému odlesňování největšího tropického deštného pralesa na Zemi i k zásadní roli, kterou amazonský prales hraje pro stabilitu globálního klimatu a naše společné budoucí podmínky k životu. Celý svět si tak mohl uvědomit, že drancováním přírody jdeme sami proti sobě.

V rámci závěrečné dohody Mutirão se pak podařilo vyjednat celou řadu nových závazků - například nový cíl pro adaptaci, závazky pro Spravedlivou transformaci a také dodržení závazků, které se vztahují k cíli nepřekročit oteplení o 1,5 °C. K tomu mají pomoci jak národní adaptační plány, tak i národní klimatické plány, které představilo 118 států. Co tato konference ukázala je, že emise nesnižuje jen Evropa, ale celý svět - jak v oblasti mitigace - tedy opatření na zmírňování dopadů klimatické změny, tak v oblasti adaptace a přizpůsobení se na klimatickou změnu. To považuji za dobrý signál.

Ministr životního prostředí v demisi Petr Hladík (KDU-ČSL) hodnotí COP30 slovy: „Jsem rád, že se během vyjednávání podařilo udržet jednotný postup EU, přestože se nepodařilo na COP30 prosadit jasný závazek odklonu od fosilních paliv. To blokovaly hlavně arabské a další země, které tím popírají vědecká fakta o globálním oteplování, přičemž jeho dopady vidíme už prakticky všude na světě. Netýkají se jen Evropy, ale i Jižní Ameriky, Afriky či ostrovních států.“

Ministr Hladík dodává: „Bude tak potřeba dále pracovat na budování širší aliance států, kterým jde o budoucnost této planety a naplňování cílů Pařížské dohody tak, aby dokázala lépe tlačit na ambicióznější klimatické závěry.“

Čtěte také: Česká republika a PM

Konference schválila trojnásobné navýšení financí na klimatickou adaptaci pro nejzranitelnější země do roku 2035. Významným posunem je, že nový Globální adaptační cíl bude doplněn o sadu ukazatelů, které umožní sledovat pokrok v naplňování jednotlivých Národních adaptačních plánů.

Úspěchu se podařilo dosáhnout také v agendě Spravedlivého přechodu (Just Transition), která se mj. věnuje i tématům lidských práv, genderu a zohlednění lidskoprávních a pracovněprávních otázek.

Právě k boji s odlesňováním byla přijata iniciativa The Forest and Climate Roadmap (Klimatický akční plán pro lesy). Brazílie využila pořádání klimatické konference a pozornosti, která je jí věnována, také k poukázání na nutnost řešení domácích problémů s globálním přesahem. Jedním z nich je obrovská míra odlesňování, tj. deforestace.

České republice se na jednání podařilo uspět s nominací do tzv. byra COP. Jedná se o jedenáctičlenný řídící orgán, v jehož čele stojí prezident, a který má na starosti veškerou agendu po proběhlém zasedání klimatické konference a připravuje nové jednání. To se uskuteční příští rok v Turecku. Česká republika zde bude mít vůbec poprvé svého zástupce. Ten bude hájit zájmy Východoevropské regionální skupiny a s dalšími reprezentanty jednotlivých regionů se bude podílet se na směřování klimatických vyjednávání v roce 2026. Jedná se o velký úspěch české diplomacie.

Další konference a akce v oblasti klimatického práva a udržitelnosti

Dne 25. února 2026 proběhla pod záštitou Sdružení místních samospráv ČR odborná akce s názvem „Akcelerační zóny: Příležitost, nebo výzva pro obce?“, kde mezi hlavními řečníky a panelisty vystoupila Tereza Snopková.
Ústav státu a práva AV ČR se podílí na interdisciplinárním projektu Globální krize biodiverzity: Rizika a příležitosti pro lidskou společnost v rámci Výzkumného programu Strategie AV 21.
Workshop pořádaný Ústavem státu a práva AV ČR s podporou Science4Policy dne 26. února, který byl zaměřen na problematiku vymáhání případného klimatického rozsudku v situaci, kdy by stát nekonal v souladu s ním.
Dne 22. ledna 2026 se konal slavnostní křest kolektivní mezioborové knihy mladých vědců Klimatická spravedlnost v meziborové perspektivě.
Monika Feigerlová se 11. prosince 2025 zúčastnila diskuse s názvem „Paris, Belém… What Next?“, která se zaměřila na zhodnocení úspěchů Pařížské dohody, aktuálních problémů a budoucnosti globálních opatření v oblasti klimatu.
Členka vědeckého týmu CLASS Eva Balounová obdržela Cenu AV ČR pro vědecké pracovníky do 35 let za vynikající výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
Dne 10. prosince pořádala Česká společnost pro mezinárodní právo ve spolupráci s Českým národním komitétem Mezinárodního sdružení právních věd a Centrem pro klimatické právo a udržitelnost Ústavu státu a práva AV ČR přednášku s diskusí na téma posudku Mezinárodní soudního dvora o povinnostech států v oblasti změny klimatu.
Panelová diskuse v reakci na nedávný plenární nález Ústavního soudu Pl. ÚS 6/25 týkající se první české klimatické žaloby se uskutečnila 18. listopadu 2025 na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
Eva Balounová, Monika Feigerlová a Elif Naz Němec z CLASS se zúčastnily konference Klimatická krize a otázka spravedlnosti, kterou 10.-11. listopadu 2025 spolupořádal Ústav státu a práva AV ČR společně s Filosofickým ústavem AV ČR v rámci Strategie AV21.
Konference Evropské společnosti pro klimatické právo (European Association of Climate Law - EACL) se konala ve dnech 22. a 23. září 2025 v Berlíně.
Konference Životní prostředí - prostředí pro život se uskuteční 23. a 24. října 2025 v prostorách Ballingova sálu Národní technické knihovny v Praze.

Významné historické konference a dohody

Konference se uskutečnila ve dnech 12.-23. února 1979 v Ženevě, kde sídlí Světová meteorologická organizace (WMO).
Setkání zástupců 172 států světa v Rio de Janeiru s cílem dohodnout se na principech udržitelného rozvoje v červnu 1992.
Kjótský protokol byl přijat na třetí konferenci (COP3) států účastnících se Rámcové úmluvy UNFCCC o změně klimatu.
Pařížská dohoda byla sjednána v prosinci 2015 v Paříži a je to podobně jako Kjótský protokol právně závazná mezinárodní dohoda, která je součástí Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC).