Možnost vrácení automobilu Volkswagen v souvislosti s emisní kauzou

Volkswagen a emise - spojení, které se od roku 2015 mnohým z nás spojuje s kauzou Dieselgate, která stála koncern obrovské finance, poškodila jeho dobré jméno a současně urychlila jeho přechod k elektrické bezemisní mobilitě. Kauzu se softwarem ovlivňujícím emise vozů z koncernu VW jsme přitom nejspíš všichni měli za uzavřenou, jenže možná ještě definitivně neskončila.

Nové podezření ohledně softwaru

Německý koncern už sice dávno skoncoval s původními praktikami a dnes se snaží být zelenější, než by se nejspíš mnohým z nás líbilo, přesto se stále čas od času objeví nová podezření. A s jedním z nich měl přijít poradce nejvyššího soudu EU, který označil software tzv. „teplotního okna“ za ilegální.

O co vlastně jde?

Na případ upozornili rakouští zákazníci a týká se softwaru kontrolujícího funkci ventilu řídícího recirkulaci výfukových spalin motoru. Za určitých okolností, když venku panují teploty v rozmezí 15 až 33 °C a nadmořská výška je 1.000 metrů, totiž software ventil uzavře. Tím se omezí recirkulace a vůz vypouští vyšší množství emisí NOx. Rakouští spotřebitelé ovšem tvrdí, že jde o zakázané manipulační zařízení, za které by měli být kompenzováni.

Podle koncernu Volkswagen je ale hlavním úkolem software předcházet možnosti náhlého a okamžitého poškození motoru, jak uvádí web Automotive News Europe, který na případ upozornil.

Stanovisko generálního advokáta EU

Athanasios Rantos, generální advokát soudního dvoru EU (CJEU), ovšem ve svém právním názoru poznamenal, že soud loni v prosinci rozhodl, že software pro manipulaci s emisemi je nezákonný dokonce i v momentě, kdy přispívá k prevenci proti stárnutí nebo ucpávání motoru, jak uvádí web Automotive News Europe.

Čtěte také: Možnosti pro zmírnění dopadů klimatu

Rantos navíc dodává, že „teplotní okno“ není reprezentativní pro skutečné jízdní podmínky v Rakousku a sousedním Německu, protože průměrná teplota byla výrazně nižší než 15 °C. Vozidla by navíc také často musela jezdit ve výšce přes 1.000 metrů. Software je tak podle jeho názoru manipulační a jeho role v ochraně komponent motoru prý není ospravedlněním.

Pokud by nález generálního advokáta potvrdil soudní dvůr EU (CJEU), pak by se pro VW jednalo o další ránu. Koncern sice v současnosti není vyšetřován, ostatně CJEU ani nemá povinnost držet se názoru svých poradců nebo generálního advokáta, obvykle tak ale činí.

Soudní rozsudky v Německu a jejich dopad

V dozvuku aféry Dieselgate padl v Německu soudní rozsudek, který hrozí zákazem provozu pro až 7,8 milionu vozidel s dieselovým motorem od VW, tedy i v autech vyrobených značkou Škoda. Jak s odvoláním na rozhodnutí Vrchního správního soudu ve Šlesvicku-Holštýnsku uvedla řada německých médií, technické aktualizace po emisním skandálu z roku 2015 nazvaném Dieselgate nebyly podle práva EU povoleny. Spolkový úřad pro motorovou dopravu KBA (Bundeskraftamt) je neměl schválit, rozhodl soud.

Žalobu podala lobbistická skupina Deutsche Umwelthilfe (DUH), známá svými kampaněmi proti vznětovým motorům, ale také vítěznými spory s řadou korporací, mj. s německou leteckou společností Lufthansa či obchodními řetězci.

Detaily sporného softwaru

Koncern VW pro velmi specifické a zřídkakdy nastupující podmínky provozu vozidla v nadmořské výšce nad 1000 m a při okolní teplotě nižší než 10 °C v reakci na aféru Dieselgate vybavil při aktualizaci softwaru svá dieselová vozidla dvěma zařízeními, která deaktivují recirkulaci výfukových plynů. Podle soudu bylo technické schválení typového vozidla Volkswagen Golf Plus 2,0 TDI (typ motoru EA 189 Euro 5) s tímto zařízením z roku 2016 vydané KBA nezákonné a dle evropského práva nepřípustné.

Čtěte také: Stavební recyklace

Předseda DUH Jürgen Resch vyzval spolkového ministra dopravy Patricka Schniedera, aby nařídil KBA, „aby všech 7,8 milionu dotčených dieselových vozidel s emisními normami Euro 5 a Euro 6a až 6c okamžitě dovybavil nebo vyřadil z provozu na náklady výrobců.“ Příkaz KBA k vyřazení z provozu se rovná úplnému zákazu řízení - vozidla by pak již nesměla být používána.

Podle odborníků je dodatečná úprava dotčených naftových motorů VW ve většině případů technicky nemožná. To by byla obrovská rána pro koncern VW, který už čelí ztrátám v kontextu dosud neúspěšně realizovaného přechodu na elektromobilitu. Týká se nejen VW, ale i dalších značek koncernu, které sdílely ve svých prodávaných vozidlech stejnou dieselovou technologii jako inkriminovaný Golf. Postihla by tak i českou značku Škoda jako 100% dceru koncernu VW.

Přitom aféra Dieselgate, vyvolaná v USA, stála VW na pokutách a dalších opatřeních přes 30 miliard eur (asi 750 miliard korun). Nynější aktivistický postup zelené neziskovky DUH představuje fakticky další útok na oblíbená auta se vznětovými motory a současně je to nejnovější pokus podpořit lepší prodejnost elektromobilů.

Přitom soudem odsouzené softwarové opatření tepelného okna nastupuje opravdu v minimu případů. Kolik osobních automobilů se pohybuje v chladném zimním období ve výšce vyšší než 1000 m n. m.? Po desetiletí masivních dotací elektromobilů činí v deklarovaně zeleném Německu jejich podíl na celkovém vozovém parku (49,5 milionu aut) jen 3,6 % (v Česku 0,7 %). Zatímco tehdejší kancléřka Angela Merklová v roce 2016 sebevědomě prohlašovala, že v roce 2030 bude po německých silnících jezdit 15 milionů plně elektrických vozů, zatím je to asi 1,8 milionu.

Jak v roce 2023 konstatoval šéf liberální FDP a ministr financí Christian Lindner, Berlín na to, aby si bohatí Němci toužící po statutu ekologicky uvědomělých občanů koupili nějaký e-vůz jako 2. či 3. auto do rodiny, utratil v přepočtu přes 250 miliard korun.

Čtěte také: Jak využít kompost

Vyšší správní soud ve Šlesvicku-Holštýnsku zamítl předchozí odvolání KBA a společnosti Volkswagen AG proti rozhodnutí správního soudu z roku 2023. Zatím není soudní rozhodnutí pravomocné. Ačkoli bylo odvolání ke Spolkovému správnímu soudu zamítnuto, KBA a Volkswagen AG se mohou proti zamítnutí odvolání znovu odvolat.

KBA a VW považují tzv. tepelné okno s příslušnou aktualizaci softwaru za přípustné. Chrání před bezprostředním rizikem poškození motoru.

Volkswagen v reakci na soudní verdikt sdělil německému týdeníky Focus: „Rozhodnutí vyššího správního soudu není konečné. Volkswagen se odvolá ke Spolkovému správnímu soudu. Rozhodnutí se týká nízkého pětimístného počtu vozidel Golf Plus se čtyřmi kódy motoru EA189 2.0 TDI splňujících emisní normu Euro 5.

Drahé hardwarové upgrady, které se pokoušely instalovat katalyzátor SCR, který neutralizuje oxidy dusíku pomocí přísady močoviny zvané AdBlue, do starších vozidel, vyžadovaný až od normy Euro 6, měly za cíl zlepšit hladiny oxidů dusíku namísto aktualizací softwaru nařízených mnoha výrobci automobilů.

Kampaň ekologické organizace byla politicky podpořena především Stranou zelených a do jisté míry i autoklubem ADAC. Pro zelené ekologické neziskovky jako DUH se staly vítanou zbraní v jejich boji proti spalovacím motorům.

Možnost tzv. hardwarové modernizace, navrhovaná DUH, je nereálná, protože není dostupná pro mnoho modelů, nemohla by být vyrobena a instalována v požadovaném množství a pro majitele vozidel by znamenala značné nevýhody, jako je snížená životnost motoru a zvýšená spotřeba paliva a emise CO2.

DUH považuje soudní rozhodnutí za průlomové pro dalších 118 procesů, které vede proti údajně nelegálním vozům na naftu od různých výrobců a které probíhají.

Podle právníků, specializujících se na Dieselgate, bude proti mnoha automobilkám také zahájena nová vlna soudních sporů od poškozených majitelů. Dotčené automobily by pak měly vadu, která by, jako v případě úspěšných žalob proti VW a Audi a do jisté míry i proti Mercedesu, kupujícím umožnila odstoupit od kupní smlouvy.

Společnost Volkswagen za následky dieselové aféry už zaplatila víc než 30 miliard eur, což ještě není konečná částka. Tyto náklady se skládají z různých kompenzačních plateb zákazníkům, pokut a nákladů na zpětný odkup a opravy manipulovaných vozidel. Jen v USA VW odkoupil vozidla nebo vyplatil zákazníkům odškodnění v řádu miliard dolarů. Také v Německu došlo k vzorové dohodě, v jejímž rámci 245 000 spotřebitelů obdrželo 750 milionů eur jako kompenzaci za ztrátu hodnoty.

Pokuty od Evropské komise

Evropská komise (EK) udělila pokuty v celkové výši 458 milionů eur (11,4 miliardy korun) patnácti automobilkám a Evropské asociaci výrobců automobilů (ACEA). Nejvíc (3,19 miliardy korun) přitom zaplatí německá skupina Volkswagen. Důvodem je kartel v recyklaci vozidel s ukončenou životností, uvádí sdělení.

EK zároveň navrhla úpravu systému pokut pro výrobce aut, kteří neplní emisní cíle. Navrhované změny podle EK dají automobilkám více času na splnění emisních cílů a umožní jim vyhnout se placení pokut v letošním roce.

„Evropská komise dnes navrhla cílenou změnu nařízení, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy CO2 pro nová auta a dodávky,“ stojí v prohlášení unijní exekutivy. Nová flexibilita znamená zprůměrování emisních cílů za tříleté období let 2025, 2026 a 2027. „Tento přístup umožňuje výrobcům vyrovnat jakékoli nadměrné roční emise překonáním cíle ve zbývajících letech.

„Náš vysoce inovativní automobilový průmysl dekarbonizuje, aby přispěl k boji proti změně klimatu, ale také aby si udržel svou konkurenční výhodu na světových trzích,“ okomentovala krok předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Díky dnešní iniciativě poskytujeme tomuto klíčovému odvětví větší flexibilitu a zároveň držíme směr našich klimatických cílů.

Komise sice dala automobilkám více času k boji s emisemi, ale zároveň rozdávala i vysoké pokuty v celkové výši 458 milionů eur (11,4 miliardy korun). Pokuta byla uvalena na patnáct automobilek a také na Evropskou asociaci výrobců automobilů (ACEA). Nejvyšší pokutu ve výši 127,7 milionu eur (3,19 miliardy korun) zaplatí německá skupina Volkswagen. Německý Mercedes-Benz pokutu nedostal, protože existenci kartelu ohlásil. Všichni výrobci účast na kartelu přiznali a souhlasili s urovnáním sporu.

Podle vyšetřování se ACEA podílela na organizaci kartelu tím, že koordinovala schůzky výrobců a výměnu citlivých informací mezi zapojenými výrobci.

Volkswagen co do výše pokuty následují Renault a Nissan se společnou částkou 81,5 milionu eur (přes dvě miliardy korun) a skupina Stellantis, která má zaplatit 74,9 milionu eur (1,87 miliardy korun). Komise zjistila, že automobilky se zavázaly nevyplácet automobilovým vrakovištím žádnou kompenzaci za recyklaci vozidel, přičemž se řídily takzvanou strategií nulových nákladů na zpracování. Podle evropské směrnice přitom výrobci musí poslednímu majiteli vozidla umožnit odevzdání k likvidaci bez dodatečných nákladů.

Reakce českých řidičů a možnosti úprav

Čeští řidiči, kterých se týká kauza Dieselgate, se obávají povinného servisního zásahu do svého naftového auta. Straší je ztráta výkonu nebo vyšší spotřeba paliva. Specialisté na úpravy továrního nastavení aut však po zásahu, který zřejmě nařídí ministr dopravy, dokážou vrátit vůz do původního režimu.

Škoda ještě ani nezačala zvát majitele naftových aut do servisu, aby po aféře Dieselgate zdarma odstranila z vozů podvodný program na falšování emisí, ale Češi už podle informací online deníku Aktuálně.cz vymýšlejí protitah. A to kvůli obavám, že zásah mechaniků v autorizovaném servisu zhorší vlastnosti aut. "Zpravidla práce na dvě hodiny za pár tisíc korun. Majitelé si jen musí dát pozor, aby jim firma nahrála do auta skutečně software, který do konkrétního modelu patří. Ministerstvo dopravy, které zřejmě po vzoru Německa nařídí servisní prohlídky povinně, řidiče varovalo, že při zpětném nahrání šidícího softwaru riskují problémy.

Koncern Volkswagen, kterého se skandál s falšováním emisí týká, ještě neřekl, co přesně hodlá na autech měnit a jak se pak vůz bude chovat. Čas má do konce letošního roku. Technici se ale domnívají, že se změna projeví.

Fleischhans tvrdí, že spíše než ztráta akcelerace nebo vyšší spotřeba hrozí po úpravě auta u některých méně údržbovaných vozidel nebezpečí zvýšeného zanášení sání a ventilu pro zpětné vedení spalin. Záležet bude především na tom, jakým stylem kdo jezdí. Doplatit na servisní zásah mohou opatrnější řidiči, kteří se snaží jet úsporněji a zdráhají se pořádně sešlápnout plyn. Kvůli chemickým reakcím při nižších otáčkách motoru se budou spaliny na chladné trubce sání víc usazovat a do motoru může časem proudit méně vzduchu. Někdo ale dokonce může na povinné úpravě vydělat. Třeba když mechanici v autorizovaném servisu zjistí vadné vstřikování.

Motoristé mohou mít víc potíží také s filtrem pevných částic, který zachytává saze z nedokonale spálené nafty. Filtr je už nyní dost problémovým dílem výfukového systému a jeho výměna stojí desítky tisíc korun.

Aféra přezdívaná Dieselgate vypukla letos v září poté, co se koncern VW, pod nějž spadá i česká Škoda, pod tlakem amerických úřadů přiznal k podvodu s emisemi. Problém se zatím týká 11 milionů aut po celém světě, v Česku jde podle údajů ministerstva dopravy o zhruba 150 tisíc vozidel, z toho jsou dvě třetiny české škodovky. Aféra smetla nejvyšší manažery automobilky, kterou v USA a už i v Evropě zákazníci hromadně žalují. Podmínky odškodnění v Evropě zatím automobilka neoznámila. Vše bude jasné až ve chvíli, kdy představí plán na úpravu dotčených aut a spočítá si, kolik jí to bude stát.

První žaloby už padly i v Česku. Advokát David Kuboň chce pro každého poškozeného klienta zhruba sto tisíc korun.

Pozvánku na bezplatnou servisní prohlídku dostanou majitelé naftových aut z koncernu Volkswagen s motorem řady EA 189 a emisní normou EURO 5. Kvůli vysokému počtu aut bude výrobce majitele zvát do servisu ve vlnách, první začne přibližně za čtyři měsíce.

Rozhodnutí soudu o odškodnění zákazníků

Německá automobilka Volkswagen musí plně odškodnit zákazníky, kteří si vzali půjčku na nákup vozu s naftovým motorem, u kterého se prokázalo, že je vybaven zařízením umožňujícím podvody při emisních testech. To znamená, že podnik musí zaplatit rovněž úroky z půjčky. Rozhodl o tom Spolkový soudní dvůr (BGH), který zamítl odvolání automobilky.

Případ u nejvyššího občanského soudu je jedním z několika, kterým automobilka čelí v souvislosti se skandálem z roku 2015 přezdívaným dieselgate. Dnešní případ se týká zákaznice, která si na koupi ojetého vozu Volkswagen Golf vzala půjčku od VW Bank, což je dceřiná společnost automobilky. Po skandálu vrátila vůz, který měl motor EA 189, tedy ten, který umožňoval podvody při testování, a požadovala náhradu škody včetně úroků a pojištění rizika neschopnosti splácet úvěr.

BGH před rokem rozhodl, že Volkswagen motorem EA 189 systematicky podváděl své zákazníky a ti, kdyby věděli, že naftová auta vypouštějí mnohem více znečišťujících látek, než se u nich naměřilo při testech, by si pravděpodobně koupili jiný vůz. Ve většině případů tak mají zákazníci právo auto vrátit. Nezískají však zpět všechny peníze, ale odpočítává se jim část peněz za dobu, kdy auto používali.

Volkswagen ale uvedl, že rozsudek nelze použít na všechny financované nákupy vozů. Většina zákazníků kupujících auto za pomoci koncernové banky souhlasila s právem na vrácení, což znamená, že v době poslední splátky může být vůz vrácen prodejci za původně stanovenou cenu. Zákazník v tomto případně podle automobilky neutrpěl žádné škody.

Německý koncern Volkswagen musí zákazníkům, kteří mají auto dotčené manipulací s emisemi, vyplatit za vůz náhradu. Výrobce ale může výkupní částku snížit podle počtu kilometrů, které autem zákazníci ujeli. Dnes o tom rozhodl německý nejvyšší soud v Karlsruhe.

Rozhodnutí německého nejvyššího soudu o odškodnění majitelů vozů VW dotčených manipulacemi s emisemi se českých zákazníků netýká. Soudní řízení o případnou náhradu škody budou v Česku a dalších zemích dále pokračovat.

„Právní otázka náhrady škody se na jednotlivých trzích liší. Každá národní jurisdikce je svébytná a rozsudek Spolkového soudního dvora nemá přímý dopad na případy mimo Německo. To potvrdila i právnička Kateřina Turnhöfer. Podle ní nejvyšší soud rozhodl o odškodnění na základě ustanovení, které přiznává náhradu škody v případě úmyslného porušení dobrých mravů. „Německé právo však v České republice aplikovat nelze a přitom zrovna přístup českých soudů k otázce náhrady škody pro porušení dobrých mravů je poměrně přísný.

Podle advokáta a specialisty na spotřebitelské právo Martina Rezka další rozdíl v situaci českých zákazníků představuje i skutečnost, že oproti Německu v České republice nikdy ministerstvo dopravy nepřikročilo k povinné svolávací akci.

Podle nejvyššího německého soudu lidem, kteří mají auto dotčené manipulací s emisemi a kteří ho chtějí vrátit, musí německý koncern Volkswagen vyplatit za vůz náhradu. Výkupní cenu ale může snížit podle počtu kilometrů, které zákazník autem ujel.

Soud rozhodoval v případu německého důchodce Herberta Gilberta, který si v roce 2014 koupil použitý Volkswagen Sharan 2.0 TDI za 31 490 eur (dnes 859 000 Kč) s naftovým motorem, u kterého diagnostika cíleně ukazovala menší produkci emisí, než jaká byla skutečnost.

Rozhodnutí německého nejvyššího soudu podle advokátní kanceláře BBH potvrzuje trvalé stanovisko společnosti Safe Diesel, že koncern Volkswagen postupoval v rozporu s vnitrostátními i unijními předpisy. „Jedná se o přelomové rozhodnutí soudu, protože nyní už není sporu, že evropští spotřebitelé byli poškozeni stejně jako ti ve Spojených státech. Přesto zatím koncern Volkswagen neučinil konkrétní kroky k odškodnění českých zákazníků. Ti se tak i nadále domáhají odškodnění soudně s pomocí společnosti Safe Diesel, uvedl František Honsa z BBH, která u soudu zastupuje 6400 klientů společnosti Safe Diesel.

Volkswagen v souvislosti s falšováním emisí u naftových vozů čelí řadě žalob po celém světě. Skandál nazývaný dieselgate vypukl v září 2015. Doposud po celém světě vyplatila automobilka na odškodném kolem 30 miliard eur (přes 827 miliard Kč).

tags: #moznost #vraceni #automobilu #volkswagen #emise

Oblíbené příspěvky:

• Užhorodské muzeum lidové architektury
• Procesy recyklace odpadu
• Ochrana přírody pro děti
• Působení Přátel přírody v Libereckém kraji
• Více o luňáku červeném a jeho ohrožení