Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se v dopise politikům Evropské unie před summitem o konkurenceschopnosti vyslovil pro pragmatický přístup k zelené transformaci. Mimo jiné v něm kritizuje vývoj cen emisních povolenek ETS 1 a žádá odklad zahájení systému ETS 2, který by je rozšířil na silniční dopravu či vytápění budov. Na tiskové konferenci po jednání vlády Babiš řekl, že emisní povolenky v současnosti ničí evropský průmysl.
Vláda schválila rámcovou pozici ministerstva životního prostředí a revidovala českou pozici k systému ETS 2. Mezi priority patří také stanovení pouze jednoho unijního cíle, a to snížení emisí oxidu uhličitého. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) uvedl, že summit o konkurenceschopnosti se zaměří na dopady na průmysl, což je pro Českou republiku zásadní téma vzhledem k tomu, že jde o průmyslově orientovanou zemi. Český přístup označil za "návrat k rozumu".
Systém obchodování s emisními povolenkami (ETS)
Systém obchodování s emisními povolenkami (ETS 1) Evropská unie zavedla v roce 2005. Vztahuje se především na energetiku, energeticky náročný průmysl a leteckou dopravu. ETS 2 počítá s rozšířením systému na další sektory, zejména na silniční dopravu a vytápění budov. Jeho spuštění je plánováno od roku 2027, přičemž má podle kritiků dopadat nepřímo i na domácnosti a malé firmy prostřednictvím vyšších cen paliv a energií.
Součástí zavedení ETS 2 má být i Sociální klimatický fond, který má zmírnit dopady na nízkopříjmové domácnosti. Rada EU a Evropský parlament se v prosinci dohodly na odložení zavedení ETS 2 o jeden rok, tedy na 2028. Česko zároveň odmítá emisní cíle u osobních automobilů a navrhuje razantní kroky k posílení surovinové soběstačnosti. Tyto kroky jsou podle Havlíčka plně v souladu s hospodářskou strategií, která je nyní v meziresortním připomínkovém řízení.
Kritika Green Dealu a postoje Andreje Babiše
Andrej Babiš ve svém komentáři ke Green Dealu opět přistupuje k faktům a zejména ke svým bývalým postojům a názorům poněkud kreativně. Snaží se dokázat, že schválení Green Dealu se ho vlastně netýkalo, že se jednalo pouze o jakousi politickou deklaraci, ale na druhé straně tak důležitou, že kvůli ní bojoval za polskou výjimku. Proč ne za českou, zatím nedokázal nikde vysvětlit. Nyní vykřikuje, že Green Deal zruší.
Čtěte také: Česká republika a Green Deal
Závazky vyplývající z Babišem schváleného Green Dealu navazují na Pařížskou klimatickou dohodu, která byla vyjednána za vlády ČSSD a ANO v roce 2015 za ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO). Ratifikaci této dohody protlačila stejná koalice Poslaneckou sněmovnou 5. září 2017 proti vůli ODS. Již rok předtím dohodu slavnostně podepsal ministr Brabec v New Yorku.
Evropská unie vzala závazky vyplývající z této dohody vážně a představila tzv. Green Deal, který to měl prostřednictvím z něj vyplývajících následných nařízení naplnit. Tuto strategii schválila Evropská rada i hlasem Andreje Babiše v prosinci roku 2019.
České předsednictví v Radě EU a klimatická politika
České předsednictví v Radě EU bylo mezinárodním úspěchem. Konalo se v době po ruské invazi na Ukrajinu a na vrcholu energetické krize. Podařilo se nám vyřešit řadu problémů, které s sebou tyto krize přinášely. Od zajištění dostatku energií, po zvládnutí uprchlické vlny z Ukrajiny i nastartování pomoci této napadené zemi. Nicméně Andrej Babiš opět nepochopil roli a pravomoci předsednické země. Její funkce spočívá v moderování diskuze a hledání takových kompromisů, které mají většinovou, nebo v některých případech jednomyslnou podporu členských zemí.
V rámci přípravy kompromisních znění se nám však podařilo návrhy upravit tak, aby byly i pro Českou republiku výhodnější. Teplárny získaly 30 % volně alokovaných povolenek v rámci systému ETS, což snižuje ceny centrálního vytápění a pomáhá k modernizaci odvětví. Prosadili jsme také zavedení stropu pro ceny povolenek v systému ETS2, po jehož překročení se na trh uvolní další povolenky, aby jejich cena opět klesla. Navýšila se alokace Modernizačního fondu pro ČR a byl vytvořen Sociální klimatický fond pomáhající nejchudším domácnostem.
Postoj europoslanců a další vývoj
Unijní klimatická pravidla se revidovala a změkčovala. A bude se to dít dál, řekl europoslanec Ondřej Knotek (Patrioti pro Evropu/ANO). Pro systém emisních povolenek z dopravy a budov (ETS2) je podle něj zásadní, aby se cena povolenky udržela na přijatelně nízké hodnotě. Babišův kabinet ji zavést nechce. Nyní hledá spojence napříč Evropou pro jakákoli vylepšení, odložení, či případně úplné zrušení tohoto systému.
Čtěte také: Odmítnutí klimatických cílů EU?
Europoslanec Ondřej Knotek míní, že další volby do Evropského parlamentu v roce 2029 změní současné rozložení sil. Očekává další tlak na změnu pravidel pro emisní povolenky. Pozice Babišovy vlády je jasná. ETS2 zavést nechce. Hledá spojence napříč Evropou pro jakákoli vylepšení, odložení, případně úplné zrušení toho systému, prohlásil evropský poslanec Ondřej Knotek (Patrioti pro Evropu/ANO).
Pokud tato mírná zlepšení neuspějí, tak se povolenky stanou třaskavým tématem, protože jejich vysoká cena by občanům výrazně zdražila životní náklady. Benzín, vytápění a další. A nezapomínejme, že ve všech zemích budou časem volby. Politici se o to budou muset začít starat.
Uhlíkové clo na hranicích EU (CBAM)
CBAM má několik velkých nedostatků. Za prvé, pokrývá jen suroviny, polotovary. Dalším problémem je, že CBAM na suroviny (ocel, hnojiva, sklo) sice teoreticky ochrání evropský trh, to je pravda. Ale evropskému výrobci, který chce vývozem konkurovat na globálním trhu ve třetích zemích, to samozřejmě nepomůže. Evropský výrobce bude samozřejmě v nevýhodě, protože do svých nákladů musí započítat například cenu za ETS.
Prodej emisních povolenek pomohl výrazně snížit úroveň znečištění ovzduší i produkci skleníkových plynů v evropském průmyslu i energetice. Mnoho evropských firem podnikajících v těžkém a energeticky náročném průmyslu - ať jde o oceláře, výrobce hnojiv ši třeba skláře - v současnosti výrobu ponižuje, utlumuje. Pokud to tak půjde dál, tak nezbude nic jiného než takové suroviny dovážet. Za ten dovoz se sice CBAM zaplatí, ale to se mimo jiné propíše do konečné ceny.
Třetí podstatný problém je, že se velmi těžko prokazuje „zelený“ původ dovezených surovin. Na některých trzích mimo EU je tendence vypořádat se s evropskými klimatickými požadavky tak, že je obejdou. Vytvoří si papír, aby to na oko vyhovovalo evropským normám, ale skutečnost je někde jinde. Když toto vše budete brát do úvahy, zjistíte, že celý CBAM je špatně uchopitelný nástroj.
Čtěte také: Změna klimatu v ČR
Dílčí klimatický cíl pro rok 2040
Europoslanci schválili klimatický cíl pro rok 2040 na plénu. V Radě EU to bude jen formalita. Toto je typ legislativy, který může situaci jen zhoršit. Podle mého názoru je špatně, pokoušet se Green Deal dále zrychlovat. Již dříve europoslanec navrhl cíl jednoznačně odmítnout. V podstatě jsem řekl, ať Komise přijde s lepším návrhem někdy jindy. Abychom se začali bavit o cíli pro rok 2040 až v roce 2029, tedy krátce před tím, než bude jasné, zda se podaří splnit cíl pro rok 2030.
Když se podíváte na mnohé „zelené“ legislativy uplynulých let, například na zákaz výroby spalovacích motorů od roku 2035, zelený reporting či systém ETS, o kterém jsme mluvili, tak vidíte, že dochází k rozsáhlým revizím či dokonce rušení. Celé to mělo smysl v tom, že frakce Patrioti pro Evropu ukázala jednotu. Předvedla, že se umí postavit za zájmy běžných občanů.
Když se opřu o studie, které predikují dopady cíle 2040 na české hospodářství, na český průmysl, tak dopady budou drastické. Dopady zaplatíme všichni. Ale abych byl objektivní - ano, existují některé menší hospodářské segmenty, které na tom vydělají. Třeba určitá high-tech odvětví a podobně, těm to vyhovuje. Jenže to je pouze drobný objem trhu, v podstatě jde o speciality. My se musíme dívat na hospodářství jako celek.
V principu nesouhlasím a považuji to za formu klimatického kolonialismu. Jde o možnost „vyvézt“ pět procent emisí ven. Lze to ovšem interpretovat tak, že „domácí“ snížení emisí k roku 2040 je vlastně 85 procent. Mnozí to tak říkají. Kdybych jako zpravodaj šel touto cestou, možná bych se skrze mezinárodní kredity dostal na 84 procent. Nebo na 83. Ale ani to bych nemohl prodávat jako vítězství. My jsme jako Patrioti voličům slíbili, že takovým nápadům řekneme jasné ne. A to jsme udělali.
Možné finanční ztráty pro Česko
Česko se zavázalo, že vláda do srpna vymezí takzvané akcelerační zóny. Jde o území předem určená pro výstavbu obnovitelných zdrojů, kde proběhne posouzení vlivu na životní prostředí a infrastrukturu už při jejich vymezování. V září 2026 bychom je měli vykázat. Pokud tak neučiníme, Evropská komise nám nepošle poslední platbu, což je zhruba devět miliard,“ říká expert obeznámený s procesem přípravy zón.
Jde o jeden z cílů v rámci Národního plánu obnovy, což je balík peněz z Evropské unie ve výši stovek miliard eur, které se rozdělují mezi členské státy. Česko dosud obdrželo 6,2 miliardy eur (asi 150 miliard korun) v podobě předběžného financování a čtyř plateb založených na výsledcích. Letos má být vyplacena pátá, již schválená platba ve výši 614 milionů eur (přibližně 15,4 miliardy korun). Vyčerpáno tak bude 79 procent a zbývá podat dvě závěrečné žádosti o platbu. Peníze je nutné dočerpat do konce tohoto roku a všechny cíle a milníky musí být splněny do srpna 2026.
Druhou významnou oblastí, kde může Česko přijít o desítky miliard korun a navrch zaplatit pokuty, jsou emisní povolenky pro dopravu a domácnosti, takzvaný systém ETS2. Ročně by mělo jít podle odhadů o 30 miliard korun. Šestnáct států unijní sedmadvacítky už ETS2 začlenilo do svých národních zákonů a s Evropskou komisí konzultovalo sociální klimatický plán. Peníze z tohoto fondu jsou určené pro nízkopříjmové domácnosti, kterým mají kompenzovat zvýšené ceny na energie či dopravu.
Vláda Andreje Babiše hodlá v létě požadovat zrušení ETS2. Jak bylo ale popsáno výše, většina států Unie již s povolenkami na dopravu a domácnosti už počítá. Část směrnice ETS2 mělo Česko transponovat do své legislativy do poloviny roku 2024. Finanční sankce se většinou skládají z paušální částky a denních penále za každý den prodlení, jejichž výši stanovuje Soudní dvůr na návrh Evropské komise individuálně pro každý případ.
Národní plán obnovy se vykazuje ex post. Pokud se tyto kroky neuskuteční, protože Motoristé oddělení zrušili, nebo z něj propustili většinu lidí, nedostane ministerstvo zaplaceno za práci, kterou jeho lidé odvedli. Anebo mu EU neproplatí vývoj IT systému, který se kvůli projektu dělal.
Nová vláda a Rada pro využití výnosu z dražeb emisních povolenek
Vláda jmenovala nové členy Rady vlády pro využití výnosu z dražeb emisních povolenek. Jsou jimi premiér Andrej Babiš, ministryně financí Alena Schillerová, ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (všichni ANO), poslanec Radim Fiala (SPD) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy). Noví členové nahradí v radě bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN), bývalého ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) a poslance Michala Kučeru (TOP 09). Rada projednává a schvaluje podmínky pro využití finančních prostředků z prodeje emisních povolenek. Její činnost se řídí zákonem o podmínkách obchodování s povolenkami. Z usnesení předchozí vlády měly výnosy z emisních povolenek směřovat převážně na klimatická opatření, a to prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP ČR).
Návrhy europoslankyně Danuše Nerudové v EP
Česká europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) navrhne v Evropském parlamentu (EP) několik legislativních úprav systému emisních povolenek ETS 2. Hlavní návrh má členským státům umožnit vyjmout ze systému domácnosti. Nerudová, která je v EP hlavní zpravodajkou pro vyjednávání o cenovém omezení povolenek ETS 2, to oznámila na tiskové konferenci. Vláda Andreje Babiše systém dlouhodobě odmítá.
Nerudová představila několik legislativních návrhů k úpravě systému ETS 2, které chce v příštích týdnech předložit v Evropském parlamentu. Všechny podle ní mají omezit negativní sociální dopady nového systému povolenek. Hlavním návrhem má být úprava, která by umožnila členským státům EU vyjmout ze systému ETS 2 domácnosti, respektive budovy určené k bydlení. "To je novinka, která dosud v tom systému chyběla. Pokud členský stát bude chtít, mělo by mu to být umožněno," řekla Nerudová.
Dalším návrhem Nerudové bude zastropování ceny povolenek na 45 eurech za tunu, a to v cenách z letošního roku. Současná úprava systému počítá se zastropováním ceny na stejné úrovni, ovšem v cenách z roku 2020. Do evropské legislativy chce také prosadit mechanismy, které by v případně mimořádných událostí typu blackoutu či extrémního počasí omezovaly působnost povolenek. Pro nejvíce zasažené domácnosti pak chce navrhnout přímé kompenzace ze sociálního klimatického fondu.
Právní důsledky odmítnutí implementace ETS2
Zdá se, že nový systém emisních povolenek, kde například firmy prodávající benzin, naftu nebo topné materiály - a skrze ně jejich zákazníci - budou muset platit za vypouštěné CO2, je v rámci Evropské unie nevyhnutelný. Vláda Andreje Babiše ale emisní povolenky EU ETS2 odmítá. „Jednoznačně jsme to odmítli transponovat do našeho právního řádu. Přijdeme s velice konkrétními řešeními v rámci summitu Evropské rady 12. února příštího roku,“ řekl k tomu premiér Andrej Babiš.
Znamená to, že nesplní jednoznačnou právní povinnost implementovat směrnici do českého právního řádu. Jediná možnost, jak se té povinnosti vyhnout, je bojovat na evropské úrovni za změnu směrnice, aby povinnost implementace zanikla, nebo aby se systém zrušil úplně. Ta druhá možnost je ovšem nereálná, protože by vyžadovala shodu všech 27 členských států, Evropského parlamentu i Evropské komise. Česká republika je každopádně povinna se řídit smlouvou o fungování Evropské unie.
Evropská komise, která dohlíží na dodržování práva EU, nejprve pošle formální výzvu, což už se také stalo. Pokud stát do dvou měsíců neodpoví nebo nezjedná nápravu, Komise vydá takzvané odůvodněné stanovisko, což je formální žádost o soulad s právem EU. Pokud stát ani poté nevyhoví, Komise podá žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie. Ten rozhoduje o takových případech s konečnou platností.
Komise v žalobě navrhne sankce, které soud může uložit. Tyto sankce mají dvě formy: paušální částka (vyměřená od data začátku porušení, tedy od června loňského roku) a denní penále za každý den, kdy porušení trvá. Denní penále se stanovuje případ od případu, ale může být v řádu desítek až nižších stovek tisíc eur za den. Zanedbatelné to není.
Pokud by nastala škoda, kterou by Česká republika utrpěla úmyslným konáním nějakého orgánu, tak na to trestní řád myslí. Jedna věc je, že to třeba parlament vůbec neprojedná a neschválí. Když si ale stoupnete na tribunu a řeknete, že to nikdy neuděláme, protože jsme proti, je tam jasný úmysl způsobit škodu České republice s vědomím, že budeme muset ty pokuty platit.
Soud zvažuje tři základní kritéria: závažnost a dopad porušení, délku trvání porušení a platební schopnost členského státu. V případě neimplementace ETS2 by dopad porušení byl velký, protože jde o systém pro obchodování v celé Evropě a jeho narušení by mělo velký vliv na fungování celého trhu. Závažnost by tedy byla velká. Délka trvání porušení by byla také dlouhá, protože soudní řízení trvá minimálně jeden až dva, možná tři roky, plus to stávající zpoždění.
Přímé zastavení dotací například z kohezního nebo modernizačního fondu na základě tohoto porušení nehrozí. Zároveň by se v tomto případě pravděpodobně neměl aplikovat mechanismus kondicionality, tedy pozastavení financování EU, které se používá při závažném porušení principů právního státu jako jsou například zásahy do nezávislosti soudní moci. Určitě by ale státní rozpočet logicky negeneroval žádné příjmy z dražeb povolenek a Česká republika by přirozeně nedostala ani žádné peníze ze Sociálního klimatického fondu, který má hasit sociální či jiné problémy vzniklé právě zavedením ETS2.
Diskuse o tom, že nezavedeme něco, co jsme povinni zavést, a sami jsme byli u toho, když se to vyjednávalo a schvalovalo, je perverzní. Tu právní povinnost máme, nemusí se nám líbit, nemusíme s ní souhlasit, ale je to platné právo, které prošlo několikaletým řízením za účasti a za souhlasu českých politiků. Odmítat to a platit pokuty není vhodným způsobem řešení problémů. Hrozí, že by to nakonec vyústilo v novou kauzu typu Diag Human, kdy bude dluh dlouhodobě nabíhat, žádná vláda se neodváží ten zákon přijmout a za dvacet let to budou obrovské sumy.
tags: #Babiš #Zelený #klimatický #fond
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]