Pěstování pohanky v ekologickém zemědělství

Pohanka (Fagopyrum esculentum) je oblíbená plodina, která se pěstuje pro svá výživná zrna. Ačkoli se často považuje za obilninu, pohanka patří do čeledi rdesnovitých a je přirozeně bezlepková. Pohanka je bohatá na bílkoviny, vlákninu a esenciální aminokyseliny, což z ní činí ideální potravinu pro ty, kteří hledají zdravé alternativy k běžným obilovinám.

Druhy pohanky

Existuje několik různých druhů pohanky, které se pěstují pro různé účely, jako je potravinářská výroba a krmivo pro zvířata:

• Pohanka setá (Fagopyrum esculentum) - Nejčastější druh pohanky pěstovaný pro potravinářské účely.
• Pohanka tatarská (Fagopyrum tataricum) - Tento druh pohanky je méně rozšířený, ale obsahuje více rutinu, který má pozitivní účinky na zdraví cév.

Pohanka pochází z jihovýchodní Asie a byla domestikována před více než 7 000 lety. V minulosti měla pohanka v Čechách významné postavení. Zvláště populární byla na Těšínsku, Valašsku a v Beskydech.

Největší rozmach pěstování nastal zejména v 16. a v 17. století. Poté její význam postupně klesal a výrazný úpadek nastal v minulém století. Zájem o pohanku v Čechách se zvyšoval zejména v posledních deseti letech. V současné době se pěstuje v konvenčním i ekologickém zemědělství.

Pěstování pohanky

Pohanka je všestranná a zdravá plodina, kterou můžete pěstovat i na menších plochách. Se správnou péčí a následujícími tipy můžete dosáhnout bohaté úrody, kterou využijete mnoha způsoby.

Čtěte také: Využití tmavé pohanky v kuchyni

Výsev pohanky

1. Doba výsevu: Pohanku vysévejte, když teplota půdy dosáhne alespoň 10-15 °C, což bývá v květnu nebo na začátku června. Pohanku vysévejte na jaře, když teplota půdy dosáhne alespoň 10-15 °C.
2. Hloubka a vzdálenost výsevu: Semena pohanky vysévejte do hloubky 2-3 cm. Mezi řádky zachovejte vzdálenost 20-30 cm, aby měla pohanka dostatek prostoru pro růst a přístup ke světlu.
3. Slunné stanoviště a propustná půda: Pohanka preferuje slunné místo s dostatkem světla a dobře propustnou půdu. Je vhodná pro různé typy půd, včetně chudších, ale nejlepších výnosů dosahuje v půdách bohatých na organické látky. Pohanka potřebuje slunné stanoviště a kvalitní půdu s dobrou propustností.
4. Odolnost vůči méně úrodným půdám: Pohanka dokáže růst i na půdách, kde by jiné plodiny neuspěly.

Zavlažování

• Odolnost vůči suchu: Pohanka je poměrně odolná vůči suchým podmínkám, ale během intenzivního růstu a tvorby klasů je pravidelná zálivka důležitá pro zlepšení úrody. Pohanka je odolná vůči suchu, ale pravidelná zálivka během růstu pomůže zlepšit úrodu.
• Optimální zavlažování: Během vegetačního období zavlažujte pravidelně, ale pouze tehdy, pokud půda začíná vysychat.

Hnojení

• Organická hnojiva: Pohanka nevyžaduje velké množství hnojiv, proto se často pěstuje ekologickým způsobem. Pohanka nepotřebuje velké množství hnojiv. Použití kompostu nebo jiných organických hnojiv, jako je hnůj, je ideální volbou pro podporu růstu a zvýšení výnosů.

Ochrana proti škůdcům

• Škůdci pohanky: Pohanka je odolná vůči většině škůdců, ale může být napadena mšicemi nebo slimáky, zejména v mladém věku.

Sklizeň a posklizňová úprava

1. Doba sklizně: Pohanka je připravena ke sklizni přibližně 10-12 týdnů po výsevu. Pohanka obvykle dozrává za 10-12 týdnů po výsevu. Jakmile jsou zrna suchá a začínají dozrávat, je čas na sklizeň.
2. Sušení a skladování: Po sklizni je důležité pohanku důkladně usušit, aby se zabránilo vzniku plísní. Zrna můžete sušit na slunci nebo v suchém, dobře větraném prostoru.

Pohanka v ekologickém zemědělství v ČR

Pohanka je jednou z nevýznamnějších tržních plodin v ekologickém zemědělství, kde se pěstuje od roku 1994. Na rozdíl od konvenční je rozsah jejich ploch podchycen. V současnosti je tak Česká republika jedním z nejvýznamnějších producentů „bio“ pohanky v Evropě.

Společně s rozvojem ekologického zemědělství u nás se výrazně zvyšoval i zájem o pohanku, která se stala zajímavou tržní plodinou farmářů a menších zemědělských podniků hospodařících především v ekologických systémech. Zde je zabezpečeno komplexní řešení pohankového programu řízeného obchodní společností PRO-BIO, Staré Město pod Sněžníkem.

Ve srovnání s ostatními evropskými státy, je domácí trh dobře rozvinutý. Odbyt „bio“ pohanky každoročně vzrůstá o 40 - 60 % a zvláště roky 1999 a 2000 znamenaly obrovský „boom“ na českém trhu.

Využití pohanky

Důvodem je především široký sortiment (skoro 40) a vysoká kvalita výrobků, které jsou distribuovány především do prodejen zdravé výživy v celé ČR, do některých supermarketů a restaurací. Kromě tradičních pohankových krup, krupice a mouky jsou na trhu vločky, různé mlýnské a pekařské výrobky, pufované výrobky, různé pohankové čaje.

Pohanka je součástí nápojů a dietních uzenin pro bezlepkovou dietu. Prodávají se také relaxační polštáře plněné pohankovými slupkami. Poměrně dobře je rozvinutý i zahraniční obchod. Česká republika exportuje pohanku do Slovinska a hlavně do států EU (Německo, Rakousko, Holandsko, Dánsko aj.). K nám se vozí hlavně z Polska a Ukrajiny.

Čtěte také: Pohanka a ekologické zemědělství

Pokud pohanku pěstujeme na zahradě, pak se na ní díváme spíše jako na bylinku, kterou sklízíme průběžně za zelena. Můžeme ji pěstovat i na menším měřítku. Pohankové květy využijeme na ozdobu jídla. Pohankové květy využijeme na ozdobu jídla, můžeme jimi nazdobit dort, posypat zeleninové saláty. A do salátů nejenom květy, ale právě i pohankové listy jsou v něm příjemné.

Můžeme je nasekat i do polévek, špenátu, pomazánek, nádivek, palačinek a lívanců, zkrátka téměř kamkoliv. Celou pohankovou nať i s květem potom můžeme rozmixovat do smootie nebo z čerstvé uvařit čaj. Na zimu si potom nať sušíme na čaj. Nejvíce rutinu je v nati pohanky, která začíná kvést.

Pohanka jako zelené hnojení

Pohanka je skvělá volba pro zlepšení půdy. Díky rychlému růstu a bohatému kořenovému systému pohanka účinně potlačuje plevel, zlepšuje strukturu půdy a podporuje její provzdušnění. Jako zelené hnojení je ideální po sklizni nebo pro přípravu půdy před dalším výsevem. Pohanka zároveň bohatě kvete a láká opylovače.

• Výsev: Pohanka se vysévá od dubna do srpna přímo do záhonu. Semena stačí rozhodit a lehce zatáhnout hráběmi nebo posypat tenkou vrstvou zeminy.
• Kosení: Za 6-8 týdnů po výsevu, ještě před plným nasazením semen, pohanku posekejte a použijte jako mulč.

Ekofarma PROBIO a pěstování pohanky

Naše ekologická farma ve Velkých Hostěrádkách s 367 ha orné půdy je učebnicovým příkladem téměř všech problémů v zemědělství - vodní i větrná eroze, dlouhodobé suché podmínky nebo přívalové srážky, degradace půd způsobená hospodařením za minulého režimu, málo organické hmoty.

Kvůli vysokému eroznímu ohrožení (až 82 % jsou MEO a SEO) není možné na farmě pěstovat širokořádkové plodiny s NOF jako sója, kukuřice, slunečnice atp. Dodržení nastaveného osevního postupu je každoroční výzvou. Nejvíce problematické je setí teplomilných jarních plodin, jako je pohanka a čirok. Tyto rostliny jsou náchylné na chlad, takže se jejich porosty zakládají až v polovině května po tzv. „zmrzlých mužích“, kdy má půda přes den alespoň 10 až 12°C.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Na farmě je pohanka dlouhodobě zařazena v osevním postupu po sklizni jetele nachového na semeno. Ten se sklízí přibližně v polovině června a díky krátké vegetační době pohanky 85-120 dní (velká odrůdová variabilita) je pohanku možné sklidit na podzim. Pohanka má vysokou potenciální produktivitu, ale nízkou reálnou produktivitu porostu, z květů vytvoří jenom 10-40 % nažek.

Dá se říct, že pěstování pohanky je vysoce rizikové, úroda nejistá a pohanka je náročná na včasné posklizňové ošetření (sušení a čištění). Přes mnohá rizika přináší pěstování pohanky i benefity. Jedná se o vhodnou plodinu do jakéhokoliv zemědělského systému.

Díky agresivním výměškům z kořenů zpřístupňuje fosfor pro další plodinu, má fytosanitární účinek - není přenašečem významných škůdců ani chorob. Pohanka má rovněž dobrou konkurenceschopnost vůči jednoletým plevelům, protože relativně brzo zapojí porost, který stíní půdu a případné plevele. Na pozemku zanechává velké množství biomasy s užším poměrem C/N, která je po zapracování přístupná půdním mikroorganismům.

Experiment s přímým setím pohanky do zeleného mulče

V roce 2020 na farmě proběhl pokus s přímým setím pohanky do zeleného mulče. Mulč by měl potlačit plevele, zabránit nadměrné evaporaci vláhy z půdy před zapojením porostu plodiny a napomoci lepší infiltraci vláhy, protože půda nebyla dodatečně mechanicky zpracována - utužena. O prokypření se postaral porost ozimé meziplodiny žito, vikev a jetel nachový, zejména žito, které má mohutný kořenový systém.

Směs byla na podzim 2019 vyseta v poměru 100 kg/ha žita, vikev 60 kg/ha a jetel nachový 5 kg/ha. Cílem pokusu bylo ověřit možnost založení úzkořádkových jarních plodin do zeleného mulče.

Pro setí byl použit zapůjčený speciální secí stroj BOSS značky SLY AGRISEM od firmy HM Hodonín se speciální diskovou botkou, která je schopná penetrovat přes značné množství posklizňových zbytků. Patka byla původně vyvinuta v Austrálii, kde mají s technologií no-till velké zkušenosti. Nutno poznamenat, že stroj nebyl osazen čističi řádků před botkou.

Pokus byl z velké míry ovlivněn příznivým průběhem počasí v červenu a v červenci. To znamenalo větší míru regenerace porostu ozimé směsky v případech její nedostatečné terminace. V případě třetí varianty, kde byla terminace porostu vykonaná jenom váhou secího stroje, se tento způsob ukázal jako nedostatečný.

Pro terminaci porostu podmítačem Väderstad Carrier jsme se rozhodli kvůli dostupnosti mechanizace (farma podmítač vlastní), ale zejména proto, že jsme v okolí nesehnali krepovací válec. Ze zahraničí tento válec nebylo možné dovézt kvůli restrikcím spojeným s onemocněním COVID-19. Podmítač sloužil jako adekvátní alternativa ke krepovacímu válci a regenerace porostu ozimé směsky po terminaci tímto způsobem nebyla pozorována.

Zakládání porostů pohanky do zeleného mulče má svoje specifika. Je nutné dodržet nastavenou hloubku setí a dostatečně zabezpečit zavírání výsevní rýhy ve značném množství mulče pro co nejlepší kontakt osiva s půdou. Meziplodina musí mít dostačující produkci biomasy pro zajištění kompletního pokryvu půdy.

Pěstování ozimé směsky za účelem následné terminace a ponechání zbytků na pozemku formou mulče může být cestou pro podniky bez živočišné výroby. Na druhou stranu je nutné pokračovat v ověřování metody i po ekonomické stránce oproti často využívané metodě pěstování pohanky jako druhé plodiny po sklizni raných plodin, jako je jetel nachový na semeno.

V neposlední řadě je nutné zabezpečit odrůdy pohanky, které budou výnosově stabilní, budou rovnoměrně dozrávat bez nadměrného nakvétání a budou konkurenceschopné vůči plevelům. V tomto ohledu pomáhá českým farmářům sesterská firma PRO-BIO obchodní společnost s r.o., která je partnerem evropského projektu H2020 ECOBREED (Grant Agreement 771367) v rámci kterého byly perspektivní odrůdy pohanek vytipovány a momentálně probíhá jejich testování v poloprovozních pokusech na různých ekofarmách napříč ČR.

tags: #pohanka #ekologické #zemědělství #pěstování

Oblíbené příspěvky:

• Předpisy pro nebezpečné odpady
• Koncepce ochrany krajiny KHK
• Inspirace pro dětskou kresbu
• Články o ochraně přírody
• BIPOL olej na řetězy: vlastnosti a použití