V České republice je poplatek za popelnice jednou z běžných plateb, které musí občané hradit. Přestože se jedná o zdánlivě rutinní záležitost, mnozí v ní stále nemají jasno. Kdo musí platit, jak je to s placením popelnic za děti, co když mám chalupu, nebo jak zjistím, zda nemám dluh? V tomto článku se podíváme na pravidla, praxi a užitečné tipy, jak předejít problémům, které mohou přinést nezaplacené nebo nesprávně rozdělené poplatky.
Podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, je komunálním odpadem směsný a tříděný odpad z domácností, zejména papír a lepenka, sklo, kovy, plasty, biologický odpad, dřevo, textil, obaly, odpadní elektrická a elektronická zařízení, odpadní baterie a akumulátory, a objemný odpad, zejména matrace a nábytek, a dále směsný odpad a tříděný odpad z jiných zdrojů, pokud je dle složení podobný odpadu z domácností.
Konkrétně je komunální odpad popsán v § 4, kde se říká, že komunální odpad zahrnuje veškerý odpad, který vzniká na území obce a je produkován fyzickými osobami mimo jejich podnikatelskou činnost. Je podobný odpadům z běžného provozu domácností, například plastové obaly, zbytky potravin, papír, sklo, textil atd.
Komunální odpad tak zahrnuje odpady vznikající při každodenních činnostech obyvatel, ale nezahrnuje odpad z průmyslových, zemědělských, stavebních či demoličních aktivit. Podle zmíněného zákona mají obce povinnost zajistit systém sběru, třídění a dalšího nakládání s komunálním odpadem.
Poplatek za popelnice je povinná platba, kterou většina obyvatel České republiky hradí za zajištění svozu a likvidace odpadu. Tato povinnost je upravena zákonem o místních poplatcích. Právní základ této povinnosti najdeme v zákoně č. 543/2020 Sb. Dle novely zákona o místních poplatcích existují dva druhy poplatků za komunální odpad, a to poplatek za obecní systém odpadového hospodářství a poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci.
Čtěte také: Stavební povolení a OZE: Je to nutné?
Hlavním cílem poplatku za komunální odpad je pokrytí nákladů spojených se svozem, tříděním a likvidací odpadu. Díky němu mohou obce zajistit pravidelný odvoz popelnic, provoz sběrných dvorů nebo likvidaci nelegálních skládek. Každá obec má zároveň právo stanovit podmínky ve své obecně závazné vyhlášce. Proto se výše poplatku může lišit nejen mezi městy, ale i mezi jednotlivými městskými částmi.
Jedná se o poplatek za samotnou existenci obecního systému odpadového hospodářství v obci. Typickým znakem poplatku je jeho paušální charakter, to znamená, že není vázán na skutečnou produkci komunálního odpadu.
Poplatek je konstruován tak, aby zachycoval produkci komunálního odpadu. Je založen na obecných principech práva životního prostředí „znečišťovatel platí“ a „plať tolik, kolik vyhodíš“.
Oba systémy se vylučují, resp. vedení města si musí zvolit pouze jeden poplatek, který zavede na celém území a pro celé poplatkové období, kterým je kalendářní rok.
Každý občan České republiky s trvalým bydlištěm v určité obci má povinnost platit poplatek za odvoz odpadu v této obci. Ať už je to student, důchodce, nebo pracující, všichni mají stejná pravidla. Výjimky mohou nastat pouze tehdy, pokud obec vyhláškou stanoví osvobození pro určité skupiny obyvatel (např. Už výše jsme zmínili například studenty dlouhodobě pobývající v zahraničí nebo novorozence.
Čtěte také: Důležitost třídění odpadu v dnešní době
„Poplatek za komunální odpad se týká různých skupin poplatníků. Obvykle jde o fyzické osoby, které mají ve městě trvalý pobyt a o fyzické osoby, které v daném městě vlastní stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, i když v nich nejsou hlášeny k pobytu ony ani žádné jiné fyzické osoby,“ říká Michal Hrbatý, CEO společnosti UlovDomov.cz.
Dále mohou být poplatníky fyzické osoby, které podle zákona pobývají v obci přechodně po dobu delší než 3 měsíce, fyzické osoby, jimž byl přidělen azyl, a cizinci, kteří mají povolen přechodný pobyt na více než 90 dní.
Pokud vlastníte nemovitost, kde nikdo nemá trvalý pobyt, musíte poplatek platit vy jako vlastník. Tento scénář je běžný u rekreačních chat a chalup. Zajímavou otázkou je placení odpadu cizinci. Pokud cizinec vlastní nemovitost v ČR, musí poplatek platit, i když zde trvale nebydlí.
Zároveň však existují i skupiny osob, které jsou od platby poplatku obvykle osvobozeny. Týká se to dětí do 4 let a lidí starších 70 let. Rodiny též většinou nemusí platit za třetí a každé další dítě. Obce mohou některé skupiny obyvatel (například novorozence, seniory nebo studenty v zahraničí) od placení osvobodit, pokud doloží potřebné dokumenty.
Osvobození se může týkat i vlastníků staveb určených k individuální rekreaci, fyzických osob s trvalým bydlištěm na úředních adresách, fyzických osob umístěných v dětském domově, v zařízeních pro děti, které vyžadují okamžitou pomoc, nebo v domovech důchodců se zvláštním režimem a dále také nezaopatřených dětí umístěných v domově pro osoby se zdravotním postižením.
Čtěte také: Emise a STK - povinnosti
Konkrétní pravidla pro platbu poplatků za svoz komunálního odpadu se mohou město od města lišit, takže je vždy potřeba zjistit si konkrétní informace podle místa svého bydliště.
Naopak existují kategorie lidí, kteří poplatek za popelnice platit nemusí. Týká se to obvykle: dětí do 4 let, třetí a každé další dítě v rodině, seniorů nad 70 let, vlastníků staveb určených k individuální rekreaci, fyzických osob, které mají trvalé bydliště na úředních adresách, fyzických osob, které jsou umístěny v dětském domově, fyzických osob, které jsou umístěny do zařízení pro děti, které vyžadují okamžitou pomoc, fyzických osob, které jsou nezaopatřené děti umístěné v domově pro osoby se zdravotním postižením, fyzických osob, které jsou umístěny v domově důchodců se zvláštním režimem.
„Primárním poplatníkem je obvykle ten, kdo má v bytě či domě trvalý pobyt,“ říká Michal Hrbatý. Ovšem v situacích, kdy tomu tak není, nastávají různé případy. Záleží především na tom, jaký systém výběru poplatků uplatňuje daná obec, kde nájemce bydlí na základě uzavřené nájemní smlouvy, a jaký systém uplatňuje obec, kde má trvalý pobyt.
Například v Praze jsou od poplatku osvobozeni lidé, již v hlavním městě pobývají přechodně, což se mnohdy týká například studentů či cizinců, kteří bydlí v nájmu. Naproti tomu v Brně má už od roku 2013 povinnost platit poplatek za svoz komunálního odpadu každý, kdo má ve městě pobyt 90 a více dnů - tedy i studenti či cizinci přihlášení k přechodnému pobytu a pobývající zde v nájmu.
Další zajímavý případ nastává, když máte v obci trvalý pobyt a zároveň vlastníte na území obce další nemovitost, ve které nemá nikdo trvalý pobyt. Poté se na vás vztahuje povinnost platit poplatek dvakrát.
Poplatek za odpady v nájemním bydlení závisí na tom, kde máte hlášeno trvalé bydliště. Při výběru poplatků za obecní systém odpadového hospodářství se nezohledňuje, zda poplatník produkuje nějaký odpad, nebo ne, automaticky se počítá s tím, že jej využívá. V tomto systému platí za odpad pouze ti, kteří mají v obci trvalé bydliště.
Pokud by tedy nájemce měl zároveň kromě skutečného pobytu i trvalý pobyt v místě nájmu, měl by povinnost hradit poplatek právě v této obci. Nájemce bydlí v obci s režimem odpadového hospodářství, trvalé bydliště má v jiné obci rovněž s režimem odpadového hospodářství, a přesto po něm chce pronajímatel poplatek za odpad? Pokud je v nájemní smlouvě ustanoven poplatek za odpad i přes výše zmíněné skutečnosti, nejedná se přímo o poplatek za odpad za nájemníka, nýbrž o poplatek za odpad za vlastníka nemovitosti. Tento poplatek má povinnost zaplatit vlastník nemovitosti, ale může jej vybrat od nájemce. Musí ale tuto skutečnost uvést do nájemní smlouvy.
Aby neplatili i v místě svého trvalého bydliště, musí tuto skutečnost, že platí v jiné obci poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci, ohlásit nejpozději do 15 dnů obci, kde mají trvalé bydliště.
Každá obec má pro placení odpadu svá vlastní pravidla. Vše se dozvíte na místním obecním či městském úřadu. Poplatky za komunální odpad jsou většinou splatné v prvním pololetí daného kalendářního roku, v některých obcích se platí ve dvou splátkách za každé pololetí zvlášť. Přesný termín splatnosti je - stejně jako částka - uveden ve vyhlášce obce.
Poplatky za odpad lze platit několika různými způsoby. Můžete je uhradit hotově na jednotlivých městských úřadech nebo poštovní poukázkou. Nejpohodlnějším způsobem je však pro většinu lidí platba převodem z online bankovnictví na účet konkrétního města, kdy se pouze identifikujete přiděleným variabilním symbolem.
Vše se dozvíte na místním obecním či městském úřadu. Bankovní převod: Toto je nejčastější forma platby. Pokud si nejste jistí, jak poplatek za popelnice zaplatit nebo kolik vlastně vůbec máte zaplatit, obraťte se na konkrétní úřad.
V jednotlivých krajských městech se ale splatnost poplatku za popelnice může lišit - letošní poplatky i termíny najdete níže. V každém případě jsou uvedeny výdaje za vývoz 120-litrové popelnice (v intervalu 1x za 14 dní).
| Město | Výše poplatku | Splatnost | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Praha | za 120 litrovou nádobu: 1 560 Kč v případě svozu jednou za 14 dní. V případě svozu jednou týdně 3 120 Kč | 15. června a 15. prosince | Poplatky jsou v Praze rozčleněny do kategorií dle velikosti popelnice a frekvence odvozu, více informací a kalkulačka |
| Brno | 900 Kč/rok | 31. května | Další informace zde |
| Olomouc | 864 Kč/rok | 31. května | Další informace zde |
| Plzeň | 1932 Kč/rok | do 15. května a 15. listopadu | Záleží na frekvenci svozu a objemu nádoby. V případě popelnic o objemu 120 litrů a týdenního svozu je poplatek stanoven na 1932 Kč ročně. Další informace a aktuální ceník |
| Liberec | 840 Kč/rok | do 31. března a 30. září | |
| Ostrava | 720 Kč | do 15. května |
Může se stát, že občan má trvale hlášený pobyt v jedné obci, kde skutečně bydlí, a zároveň vlastní nemovitost v jiné obci, kterou trvale obývají jiné osoby. Jak je to v takovém případě s platbou za odpady?
Zákon o místních poplatcích zná vedle poplatku za nemovitost též poplatek za obecní systém odpadového hospodářství (tzv. „poplatek za obecní systém“). V daném poplatkovém období může mít obec vždy pouze jeden z těchto poplatků.
Poplatníkem poplatku za obecní systém je mimo jiné fyzická osoba, která je přihlášena v obci. Přihlášením v obci se rozumí přihlášení k trvalému pobytu podle zákona o evidenci obyvatel v případě českých občanů.
Pokud je v obci uplatněn poplatek za nemovitost, pak poplatníkem je fyzická osoba, která má v nemovitosti své bydliště. Bydliště může, ale nemusí být totožné s místem, kde je občan přihlášen k trvalému pobytu.
Pojem bydliště vymezuje § 80 občanského zákoníku tak, že člověk má bydliště v místě, kde se zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale. Takový úmysl může vyplývat z jeho prohlášení nebo z okolností případu. Nemá-li člověk bydliště, považuje se za ně místo, kde žije. Nelze-li takové místo zjistit, anebo lze-li je zjistit jen s neúměrnými obtížemi, považuje se za bydliště člověka místo, kde má majetek, popřípadě místo, kde měl bydliště naposledy.
Občan je přihlášen k trvalému pobytu i reálně má své bydliště v obci A. Současně vlastní nemovitost v obci B. V nemovitosti v obci B bydlí rodiče a bratr tohoto občana. Obec B uplatňuje místní poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci (tedy tzv, „poplatek za nemovitost“).
Občan bude platit poplatek za komunální odpad v obci A v každém případě, bez ohledu na to, jaký poplatek je v obci A uplatňován, protože má v obci A bydliště i trvalý pobyt. Rozdíl je však v tom, komu bude tento poplatek platit.
V případě poplatku za obecní systém bude poplatek platit přímo obci A. V případě poplatku za nemovitost však bude poplatek platit vlastníkovi nemovitosti, který je tzv. plátcem poplatku. Tento vlastník pak bude povinen poplatek vybraný od osoby s bydlištěm v jeho nemovitosti odvést obci A.
Občan tedy v tomto konkrétním případě nebude poplatníkem poplatku za nemovitost v obci B, protože v jeho nemovitosti v obci B mají jeho rodiče a bratr bydliště. Občan ale bude jako vlastník nemovitosti v postavení plátce tohoto poplatku.
Neuhrazením poplatků za popelnice se samozřejmě vystavujete riziku pokut a rozhodně se tomuto poplatku nakonec stejně nevyhnete. Obce mohou v případě neuhrazení přistoupit k různým opatřením. Extrémnějším případem je potom exekuce na majetek. Tato praxe je sice krajním řešením, ale obce ji využívají při dlouhodobém ignorování vašich povinností.
Pokud nezaplatíte obci poplatek za odpady, obecní úřad vám povinnost uloží buď platebním výměrem (doručuje se každému) nebo hromadným předpisným seznamem (nahlíží se do něj u obecního úřadu). Poplatek může navíc zvýšit až na trojnásobek. Co když nemáte na zaplacení poplatku peníze? Především nečekejte, že se problém vyřeší sám, ale aktivně kontaktujte příslušný obecní úřad a navrhněte například, že poplatek uhradíte ve splátkách, ve výjimečných případech může úřad dokonce poplatek prominout.
tags: #musím #platit #komunální #odpad #ve #dvou