Proč kompost hoří a jak tomu zabránit

Kompostování rostlinných zbytků z kuchyně a zahrady se zbavíte nejen části odpadu, ale navíc si vlastními silami přichystáte báječný materiál pro pěstování na zahradě, dvorku či terase. Kompostu se prostě nic nevyrovná. Kompostování přináší jen samé výhody, je to nejlepší možné zpracování bioodpadu.

Vytříděním biologicky rozložitelného odpadu dokážou domácnosti snížit produkci komunálního odpadu o více než 30%. Z kuchyně a zahrady průměrný Čech vyhodí ročně 120 kg bioodpadu. To už je významné číslo, nemyslíte? Se zpracováním bioodpadu si snadno poradíte i sami.

Kompostování je zajímavé i pro obce a města, které ocení finanční výhody. Snížením produkce odpadu snížíme náklady na jeho likvidaci, vytříděný bioodpad lze efektivně přeměnit v bioplynových stanicích na plyn nebo v kompostárně na kompost. Produktem jsou pak bioplyn, elektřina, teplo a kompost.

Kompost je netoxické a 100% přírodní hnojivo. Má vysoký obsah humusu, živin, enzymů a rostlinných stimulantů, komplexně zlepšuje kvalitu půdy, zvyšuje biologickou aktivitu a tím přispívá k samočištění půdy, rozkladu ropných produktů a váže těžké kovy, čímž omezuje jejich příjem rostlinami. Místo nesmyslného skládkování zajistíme kompostováním přirozený koloběh rostlin a zlepšení stavu zemědělské půdy i vlastní zahrady.

Problémy s kompostem a jak je řešit

I dobře založený kompost může v létě trpět. Někdy dokonce vzplane. Setkali jste se s tím už? Ač se to neděje dnes a denně, opravdu není hoření kompostu tak neobvyklé. Komposty mohou být všelijaké. Od obyčejné hromádky na konci pozemku po speciální nádoby, vhodné i do malých zahrad nebo bytů. Ale teď už k těm problémům, které mohou váš kompost potkat.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Proč kompost hoří?

No, při troše „štěstí“ může. Uvádí se to v odborné literatuře a leckdo se s tím setkal v praxi, že se příliš vysoká vrstva čerstvé posekané trávy natolik zapaří, až se může samovznítit. Kompost, ale třeba i nevhodně uskladněnou vlhkou píci, zahřívají svou činností baktérie asi do 70 °C. Ty pak sice hynou, ale to je již proces zahřívání nastartován, takže se uvolňuje uhlík, ten oxiduje a při teplotě mezi 250 - 300 °C může dojít k samovznícení.

Kdo nemá dost zeminy na prosýpání a dává posekanou trávu do kompostéru ve vrstvě vysoké kolem 30 centimetrů, ten se s tím jistě setkal. Prvním signálem je, že se z kompostu line sladká vtíravá a dost nepříjemná „vůně“. Co se to děje? Při otevření člověka zarazí horko, a sáhne-li do oné hmoty holou rukou, může se popálit.

Jak zabránit samovznícení kompostu?

Stačí do kompostu sypat posekanou trávu v tenčích vrstvách, prosýpat zeminou a používat urychlovače zrání. Pak se člověk nemusí bát pachu a samovznícení a navíc se může těšit, že na jaře založený kompost bude na podzim zralý a minimálně ve spodní třetině již dobře použitelný.

Další chyby v kompostování

• Příliš suchý kompost: Aby kompost pracoval, mikroorganismy a hmyz se činili a pracovali na rozkladu organického materiálu, který vršíte na kompost, potřebuje být tahle hromádka také přiměřeně vlhká. V suché hromádce se nic neděje. Právě v létě může být vhodné až nutné kompost příležitostně zalít.
• Příliš ohraničený kompost: Máte-li kompost příliš dobře ohraničený, může dojít rovnou k několika problémům. Během pršení či prolití je kompost až příliš vlhký, což opět komplikuje tlení. Stejně tak může příliš bytelná nádoba bránit provzdušňování se stejným neblahým účinkem.
• Příliš velké kusy materiálu: Problematické jsou také příliš velké kusy materiálu. Čím menší, tím lepší. Malé kousky zelené, hnědé i jiné hmoty budou rozložené mnohem rychleji.

Permakulturní zahrada a kompost

Neexistuje snad pozoruhodnější prvek permakulturní zahrady než kompost. Že se zde koncentrují živiny a rozkládá organická hmota, čímž vzniká humus, je dobře známo. Na své zahradě mám po různu roztroušeno sedm kompostů a stále přidávám další. Tyto komposty tvoří základ imunitního systému mé zahrady. Komposty si můžeme představit jako jakási zdravotní centra či regenerační uzly, skrz které zahradník prohání organickou hmotu, z níž později vzniknou nové rostliny a noví živočichové.

Mikroorganismy přítomné uvnitř kompostu degradují mnohé toxické chemikálie na jednodušší, neškodné, organické molekuly. Kompost na sebe silně váže kovy a brání tak tomu, aby je vstřebaly rostliny a aby se dostaly do našeho potravního řetězce.

Čtěte také: Výzvy recyklace plastů

Kompostováním lze zničit mnohé rostlinné patogeny. Je proto lepší napadené rostliny nenechávat ležet na záhonech a raději je podrobit termofilnímu kompostování (horké fázi kompostování). Užitečné termofilní mikroorganismy přímo soupeří s organismy, které způsobují choroby rostlin, nebo je tlumí či zabíjí. Některé organismy přítomné v kompostu produkují antibiotika, která potlačují rostlinné choroby.

Kompostování v různých podmínkách

Na zahrádce, u domu nebo chaty nemůže kompostér chybět. Ale co třeba u bytovky nebo někde na sídlišti? Můžete se vyřádit a vyrobit si vlastní nebo se obrátit na odborníky například z Kokozy nebo Kompostuj, ti Vám pomůžou s výběrem a umístěním kompostéru třeba i do vnitrobloku v centru města, na sídliště nebo na komunitní zahradu. Kompostéry se také dají půjčit přímo od města či obce. Bližší informace najdete na Vašem úřadě.

Kompostovat v bytě? Proč ne! Pomůžou Vám žížaly. K samotným kompostovacím nádobám si domů pořídíte i nové mazlíčky - žížalky 🙂 Můžete si ho koupit, na trhu jsou k dostání hezké designové, ale v tomto případě je vlastní výroba zábava.

Čtěte také: Bioodpad a jeho význam

tags: #proč #kompost #hoří

Oblíbené příspěvky:

• Procházky v české přírodě: inspirace
• Recenze odpadkových košů
• Vodní ekosystém Veltrusy
• Účast spolků na schvalování LHP
• Tipy pro zero waste domácnost