Vodní ekosystém v oblasti Veltrusy: Pískovny a jejich význam

Když je v létě abnormální hic, vydejte se z města někam ven, nejlépe do starých pískoven. Ne každý měl letos čas, peníze nebo chuť vypravit se k moři. A kdo ano, tomu po návratu domů určitě schází ‚očistný rituál‘ pravidelné koupele a plavání v průzračné vodě.

Jenže právě v období, kdy prázdniny už sice pomalu končí, ale léto stále ještě v plném proudu, začíná v mnoha ‚koupacích‘ vodních plochách úřadovat jak příroda, tak i lidská činnost. V jezerech, rybnících a přehradních nádržích se množí sinice a další mikroorganismy, které mohou způsobovat závažné alergické reakce i u jinak odolných jedinců. Pro bezstarostné a příjemné koupání je proto zásadní sledovat aktuální stav a kvalitu vody. To už ale dnes není žádný problém, stačí se na mobilu podívat třeba na stránky Ministerstva zdravotnictví ČR nebo krajských hygienických stanic, které ji pravidelně monitorují.

Ve skutečnosti ale vlastně nemusíte ani nic kontrolovat, protože nejen v tomto období, nýbrž celoročně je bezkonkurenčně nejlepší kvalita vody v jezerech, která vznikla zaplavením jam po někdejší těžební činnosti štěrků a písků. Proč tomu tak je, vysvětluje stručně a jasně hydrogeolog Zdeněk Pazelt: „I když to tak možná na první pohled nevypadá, pískovny narozdíl od rybníků či přírodních jezer nemají zcela stojatou vodu - skrze jejich dno do nich neustále přitéká podzemní voda, která se průsakem před štěrkopísky filtruje, a proto bývá také mnohem čistší i chladnější.

Obecně se všechny lokality po ukončení těžby písků, štěrků či stavebního kamene stávají významným krajinným prvkem. Prvkem sice umělým, ale zároveň přírodním, který by sám o sobě bez lidské činnosti nevznikl.

Jedny z takových nejvýznamnějších vodních plochy dnes najdete - když to vezmeme letem světem přes Čechy a Moravu - třeba u Konětop na Mělnicku nebo v Hradištku na Kolínsku, nedaleko Ostrožské Nové Vsi nebo u Moravské Nové Vsi, ke koupání v průzračné vodě lakájí i Tovačovská jezera, Cep v jižních Čechách, Žernosecké jezero, Mlékojedy u Neratovic, Ovčáry či pískovna Baraba u Mělníka.

Čtěte také: Aktivity školy v přírodě

Všechna tahle více i méně známá ‚koupaliště‘ jsou vyhledávanými místy nejen rekreantů, ale také rybářů nebo profesionálních i amatérských ornitologů. Ale nejde jen o čistou vodu, nýbrž i o další benefity, které mohou pískovny nabídnout po svém vytěžení.

Jednu z nejlepších názorných ukázek, jak bývalé pískovny a štěrkovny prospívají krajině i lidem, najdete pár desítek kilometrů jižně od Vídně mezi Wiener Neudorf a Wiener Neustadt. Krajina je zde posetá desítkami křišťálově průzračných jezer - pozůstatků někdejší těžební činnosti - s různým způsobem jejího následné asanace a využití.

Je zvláštní, že mnoho lidí dnes navštěvuje tyhle uměle vytvořené oblasti jako ‚přírodní ráje‘, ale pokud byste se jich zeptali na jejich souhlas s otevřením nějaké nové pískovny, byli by ve většině rozhodně proti - protože by to zničilo "původní krajinu". Jenomže „lidé nejprve zničí jeden druhově bohatý ekosystém těžbou písku, aby poté příroda vytvořila nový hodnotný ekosystém, v některých případech takový, který je význačnější než první.

V CHKO Třeboňsko se v trojúhelníku mezi městem Veselí nad Lužnicí a obcemi Horusice a Vlkov rozprostírá na 240 hektarech území tzv. Veselských pískoven. Pět velkých jezer zde vzniklo po těžbě štěrkopísku v letech 1952 až 1986. Hned vedle je i chráněná lokalita „Pískový přesyp u Vlkova“, což je téměř hektar pouště s jednou z mála pohyblivých písečných dun v Česku (další najdete u Labe kousek od Nymburka o obce Písty).

Je tomu už zhruba 15 let od ukončení těžby písku v této lokalitě kousek od Labe u Mělníku. A od té doby se tu již dokonale vyvinul přírodní ekosystém s několika menšími jezery, pozvolnými svahy, velmi členitým reliéfem a rákosím. Divoké husy, bukáčci, orlovci či rackové - to je jen letmý výčet zdejších aktuálních obyvatel na lokalitě o rozloze 110 hektarů. Těžba štěrkopísku zde začala již před 50 lety a po revoluci na ni navázala společnost České štěrkopísky, která se vyznačuje mimo jiné citlivým přístupem vůči přírodě a propracovanou rekultivací.

Čtěte také: Základní pojmy environmentální chemie

Voda v pískovně Malvíny je výrazně čistší než v pár metrů vzdáleném Labi. „I když se zdá, že je voda stojatá, neustále proudí. Dostává se sem totiž dvěma cestami. Přítokem podzemních vod z jedné strany a průsaky z Labe od druhé, takzvanou indukovanou infiltrací,“ vysvětluje hydrogeolog Zdeněk Patzelt. Vstup do areálu je zcela zdarma. Pláže tu jsou jak písčité, tak oblázkové. Podél břehů rostou stromy a keře, které zájemcům poskytují příjemný stín. Vstup do vody je povětšinou pozvolný, takže sem často míří také rodiny s malými dětmi. Navíc je je tu jedno z největších hnízdišť racků v Česku zahrnující 600 párů racka chechtavého i velmi vzácné biotopy racka černohlavého, rybáka obecného či potápku roháče.

Více jak stohektarové jezero rozkládající se mezi obcemi Velké Žernoseky, Píšťany a Žalhostice v okresu Litoměřice na pravém břehu řeky Labe pod vrchem Radobýl. Jedete-li z Prahy na sever po dálnici D8, mrkněte se kousek před zámeckým areálem Veltrusy doleva - a uvidíte jednu z dnes typických cca 300 aktivních českých štěrkopískoven.

Areál o rozloze asi 200 metrů na šířku a jeden kilometr na délku se po svém vytěžení změní na podobnou oblast, kterou z dálnice neuvidíte, protože je šikovně schovaná za Dřínovským kopcem napravo, kousek od obce Zlosyň - Jezero Vojkovice je ukázkový příklad, jak se kdysi fádní krajina může po povrchové těžbě písku a štěrku proměnit na přírodní resort připomínající přímořské pláže.

Podobně ukázkový příklad najdete také ve středočeské obci Konětopy, kde jsou hned dvě jezera vedle sebe oddělená umělou hrází - menší Nová pískovna a větší Las Vegas. Zdejší voda je díky malé hloubce, v níž se snadno při slunečném počasí prohřívá, ještě snesitelná v těchto brzkých podzimních dnech i pro neotužilce.

Dvěma umělým jezerům, která vznikla na ploše 4,6 ha po těžbě štěrkopísků poblíž Ostrohu u Uherského Brodu, se přezdívá České moře. Je zde celoročně velmi čistá voda, protože tyto vodní plochy leží na podkladu fungujícím jako přírodní filtr. Jsou zde pláže travnaté, kamínkové i písečné, ale daleko zajímavější než koupání je zvláště teď po sezóně vydat se na některý z mnoha úzkých výběžků či poloostrůvků zabydlených řídkou zástavbou.

Čtěte také: Přehrady a Bezpečnost

Oblast Seewinkel se nachází na břehu rozlehlého jezera vzniklého po těžbě štěrkopísků, při nichž byl ‚obnažen‘ i termální pramen. Štěrk a písek byly, jsou a ještě dlouho budou základní suroviny, bez nichž se neobejdeme - pokud chceme stavět nové budovy a silnice nebo opravovat ty staré.

A to přesto, že dnes už právě u nás máme dlouholeté zkušenosti jak s technologií těžby, tak s následným ‚rozvojem‘ území po jejím skončení. Situace je bohužel v současné době taková, že se již od roku 1989 neotevřela žádná nová štěrkovna ani pískovna a stávající nové projekty narážejí na legislativu, na jejímž základě trvá povolovací proces od vyhledání ložiska k samotné těžbě 10 až 12 let.

tags: #zs #veltrusy #vodni #ekosystem

Oblíbené příspěvky:

• Zajímavosti u Atlanty
• Dobrodružstvo na lodi Poseidon
• Environmentální profil podle ISO 14031
• Vliv abiotických složek na život
• Globální znečištění vody plasty