Pěstování borůvek a využití kompostu

Kanadské borůvky jsou vysoce úrodné a odolné keře, které vám přinesou bohatou sklizeň sladkých a šťavnatých plodů. Tyto borůvky jsou nejen vynikající pro přímou konzumaci, ale také ideální pro přípravu marmelád, smoothies nebo dezertů. Kanadské borůvky a příbuzné druhy lze velmi úspěšně pěstovat opravdu poměrně snadno. Skutečně to není žádná velká věda.

Požadavky na stanoviště a půdu

Brusnice chocholičnatá, neboli „kanadská borůvka“ (Vaccinium corymbosum) potřebuje stanoviště s dostatečnou vzdušnou vlhkostí a sluncem, maximálně polostínem. Rostliny umístěné ve stínu špatně rostou, kvetou a málo plodí. Při pravidelné zálivce slunná stanoviště umožňují dřívější dozrávání plodů, než stinná, kde již u pozdních odrůd plody borůvky nemusí stihnout dozrát.

V naší zemi většinou přirozeně dostatečně kyselou půdu (Ph 3,5-4,5) nemáme, takže podle počtu sazenic připravíme jámu, nebo příkop široký minimálně 40 cm i více, hluboký stačí 25 cm, protože borůvky koření mělce. Vykopanou zeminu nevracíme a nahradíme ji speciálním borůvkovým substrátem nebo rašelinou. Šetřit na rašelině a míchat ji s místní zeminou je sice ideálně správné, ale většinou se nevyplácí. Borůvky jsou totiž velmi citlivé na přítomnost vápníku a chloru, nesnáší je, neprospívají a neplodí. Promíchat ji můžeme jedině pokud si jsme jisti, že neobsahuje vápník.

Je také vhodné ještě předtím samotné dno odizolovat od okolní zeminy nejlépe nevápenným kačírkem, nebo pískem. Zabráníme tak reakci s okolní zeminou a také přemokření, které borůvky nesnášejí. Na kačírek dáme, jako nejjednodušší řešení, již připravený prodávaný substrát na borůvky, nebo vřesovištní rostliny. Půda: borůvky vyžadují kyselou půdu s pH mezi 4,5 a 5,5.

Příprava substrátu

Pokud si chceme substrát namíchat sami dáme nejprve asi 5cm vrstvu nevápněného kompostu, tím se postaráme o dostatek živin, na substrát již dáme rašelinu, můžeme do ní ideálně přimíchat pro udržení vlhkosti trochu umělého jílu, neboli bentonitu, případně dřevěných pilin. V případě použití pilin musíme pravidelně přihnojovat, protože rozklad pilin spotřebovává dusík.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Substrát připravíme ze stejných dílů rašeliny, písku a kompostu. Borůvkám nejlépe svědčí kyprá hlinitopísčitá půda s velkým obsahem humusu. Hodí se i lesní hrabanka (nejlépe borová, ale jen přídavek, hrabanka není tak kyselá jak borůvka potřebuje). Přidat můžeme také kravinec, ale pozor, nikoli čerstvý chlévský hnůj.

Výsadba borůvek

Rostliny sázíme nejméně metr od sebe. Nejlepší je sázet borůvky na jaře nebo na podzim. Pokud jsou pěstované v kontejneru, můžeme je vysazovat po celé vegetační období.

Při výsadbě vyjmeme rostlinu z květináče a opatrně trochu rozvolníme kořínky. Borůvky na koncích větví mírně zastřihneme a v případě keříku, který má více výhonů, ponecháme tři nejsilnější. Při výsadbě borůvek je užitečné přihrnout o několik centimetrů rašelinu případně mulčovací kůru nad okolní terén. Rostliny vysazujeme asi 1 m od sebe do jam o velikosti zhruba 60 x 60 cm a hluboko asi 40-50 cm. Záhon je pro borůvku něco jako květináč.

Před výsadou kořenový bal namočíme do vody. Borůvku vysazujeme vždy o 2-3 cm níž, než dosud rostla. Substrát opatrně ušlápneme, zalijeme. Zeminu kolem rostliny můžeme namulčovat kůrou.

Borůvky vysazujeme ideálně společně s dalšími borůvkami ve vzdálenosti 85 cm od sebe. Záhon připravíme tak, aby šířka byla 80 cm a celková výška rašeliny 40 cm. Borůvky mají kořeny spíše mělké, proto není potřeba mít jámu příliš hlubokou. Záhon je dobré navýšit o 10 cm nad okolní terén. Do připraveného výkopu nasypeme rašelinu. Pro zlepšení kvality půdy můžeme navíc doplnit speciální borůvkový substrát (obsahuje i kompost) pro pěstování borůvek.

Čtěte také: Výzvy recyklace plastů

Opravdu ZÁSADNÍ pro správné pěstování borůvek je správná výsadba borůvek do rašeliny. Borůvka vyžaduje kyselou půdu (pH půdy mezi 4,5 - 5,5), což je výrazně nižší pH, než má většinou půda v ČR (ta je obvykle mezi pH 6,0 - 8,0). Kyselou půdu tak splní defacto jen rašelina.

Zálivka a hnojení

Závlahová voda je nejlepší dešťová, nebo nezásaditá studniční, pokud v ní není moc železa, nebude ani příliš zarůstat zavlažovací soustava železitými solemi. Pokud zavlažujeme vodou z řádu, je dobré ji nechat trochu odstát nejprve v nějaké nádobě, můžeme přidat i trochu rašeliny. Rašelina nesmí úplně proschnout, zároveň ji ale ani nepřemokřujeme, protože na to je kanadská borůvka také citlivá. Častějším nedostatkem však bývá spíše nedostatečná pravidelná zálivka a tím přílišné proschnutí rašeliny. Nejlepší volbou je proto použití automatické kapkové závlahy. Celkové týdenní množství vody na rostlinu se uvádí 50-70 litrů. Zavlažování: borůvky mají rády vlhkou půdu, ale nesmí stát ve vodě, protože to může vést k hnilobě kořenů.

V období od března do června do květu, můžeme od druhého roku přihnojovat tekutým kyselým hnojivem na borůvky, nebo vřesovištní rostliny, případně granulovaným například s rohovinou, dodávajícím především dusík a fosfor. Na podzim použijeme hnojivo podzimní dodávající především draslík. Rostliny pak lépe přezimují. Hnojení: borůvky vyžadují speciální hnojiva pro kyselomilné rostliny (např. pro azalky, rododendrony).

Borůvkám je také vhodné dopřát dostatek čisté rašeliny s pravidelnou dodávkou živin s kyselou reakcí. Možné je přidat i drcenou kůru jehličnanů, křemičitý písek, smrkovou nebo borovou hrabanku. Má totiž nízké pH mezi 3,5 až 5,5, což je pro borůvky ideální. Hrabanka neboli jehličnatka je druh zeminy, který vzniká rozkladem opadaného jehličí. Je krásně kyprý, sypký a má dobrou propustnost.

Mulčování: mulčování pomáhá udržet vlhkost v půdě a zároveň brání růstu plevele.

Čtěte také: Bioodpad a jeho význam

Na jaře přisypte vyzrálý kompost a k okyselení opět přidejte již zmiňovaný substrát pro borůvky a brusinky, použít lze také rašelinu nebo lesní hrabanku. Nutné je pravidelné přihnojování organickým hnojivem, např. Agro Natura pro borůvky a brusinky. Právě nedostatek živin je druhý problém, proč borůvky neplodí. To, že borůvce chybí živiny, poznáte dle chlorózy na listech a jejich žloutnutí.

Řez a tvarování

Po pěti letech od výsadby, můžeme začít na jaře, nejlépe začátkem března ,odstřihovat u země nejstarší větve tak, aby celkový počet výhonů byl mezi šesti až deseti. Každý rok bychom měli nechat jeden až dva nové výhony a starší postupně odstraňovat. Tvarování není nutné, ale pokud chceme, můžeme brzy na jaře rostliny podle potřeby zastřihnout tak, aby raději zůstal krátký pahýl, protože dřevo borůvek neregeneruje. Pokud je potřebujete tvarovat, tak mladé přírůstky řez snášejí dobře. Mladé keře je třeba na jaře pravidelně prořezávat, aby měly lepší tvar a rostly zdravě.

Rostliny během prvních dvou let po výsadbě neupravujeme řezem. Třetí rok od výsadby odstraníme ze středu slabé výhonky, čímž zamezíme zahušťování keře. Řez provádíme od začátku vegetačního klidu do doby květu. Udržovaný keř by měl mít 5 až 8 silných, rovných větví s dostatečným množstvím malých přírustků. V plné plodnosti rostliny (šestý až osmý rok po výsadbě) by měli mít rostliny 7 až 12 výhonků různého věku, ale ne starší než čtyři roky.

Do konce března provádějte pravidelný jarní řez borůvek, kdy odstraníte zejména slabé výhony s krátkými přírůstky, křížící se větve a výhony, které rostou do středu rostliny. „Provzdušněním rostliny“ bráníte vzniku budoucím chorobám rostliny. Střiháte na 8-10 hlavních výhonů.

Odrůdy a opylování

Přestože většina nových odrůd je samosprašná, pro plnou bohatost úrody je nutné vysadit vždy více kusu různých odrůd a to pro dobré opylení v kombinaci raná s letní, nebo letní s pozdní, a samozřejmě, kdo chce borůvky celou sezonu, tak také raná s letní a pozdní. Především včely a čmeláci jsou Vašimi klíčovými spojenci pro tvorbu úrody. Kanadské borůvky jsou samosprašné, ale pro lepší úrodu je doporučeno mít dvě různé odrůdy, které se navzájem opylí. To zlepší výnosy a kvalitu plodů.

Na trhu je velké množství odrůd, liší se zejména velikostí a dobou dozrávání. Lze je zakombinovat tak, že nám budou plodit celé léto až do podzimu.

• Rané odrůdy začínají dozrávat začátkem července, např. Duke, Spartan, Chanticleear, Earblue, Reka a další.
• Střední dozrávají od poloviny července, patří mezi ně Bluecrop, Berkley, Bluegold, Patriot, Bluejay nebo Brigita.
• Na pozdních si můžeme pochutnávat od půlky prázdnin, jsou to mj. Eliot, Darow a Elizabet.

Kvalitního opýlení docílíme pokud k sobě nasadíme alespoň dvě různé odrůdy.

Sklizeň

Borůvky jsou obvykle připravené ke sklizni v létě, obvykle od července do srpna. Plody by měly být plně zralé a modré. Borůvky je nejlepší sklízet vždy dopoledne, dokud jsou ještě studené. Pak vydrží v chladničce čerstvé až týden.

Ochrana před škůdci a nemocemi

Kanadské borůvky mohou být napadeny různými chorobami, jako je padlí nebo plíseň šedá nebo rzí, stejně jako škůdci, jako je např. Obaleč borůvkový.

V případě vlhkého počasí hrozí i borůvce napadení plísní. Během kvetení jde zejména o botrytidu (plíseň šedá) případně antraktózu. Zde doporučujeme použít postřik SIGNUM, SERENADE ASO případně MERPAN.

Že borůvky jsou dobré a zdravé, vědí i ptáci, před nimi je proto chráníme sítěmi.

Kompostování v zimě

Ani v zimě se nemusíme vzdát kompostování, zvlášť pokud vlastníme termokompostér, v němž organická hmota nezamrzá. I přes zimu se nám doma nahromadí spousta odpadků, které je možno kompostovat.

Pokud máte na zahradě kompost nebo kompostér víte, že organický materiál, získaný kompostováním rostlinných zbytků ze zahrady je ideálním zdrojem živin pro vaše záhony. To však ale neplatí ve chvíli, kdy si pořídíme termokompostér. Termokompostér umožní kompostovat po celou zimu. Má totiž dvojitou stěnu vyplněnou izolací. Díky tomu ani v mrazech nedochází k promrzání kompostovaných materiálů a proces tlení pokračuje i přes celou zimu.

Aby kompostování probíhalo stejnoměrně, je dobré větší kousky organického materiálu (například dlouhé stonky rostlin) zkrátit na menší části nebo je nadrtit. Po namačkání do kompostéru nezapomeneme ani v zimních měsících zavlažit, aby obsah kompostéru zůstal vlhký.

Alternativní tipy pro pěstování

• Pěstujete-li borůvky v nádobě, neponechávejte je přes zimu na místě, ale přezimujte je v chladné místnosti.
• V případě míchání rašeliny s běžnou zahradní hlínou, borůvka z důvodu vysokého pH neporoste a nebude prospívat.
• Z důvodu finanční úspory je možné k tomuto substrátu přidat piliny do 20 % a písek do 10 % celkového objemu.
• Borůvku po výsadbě pravidelně zalijeme, ideálně dešťovou vodou.

Využití kanadských borůvek

Kanadské borůvky navíc zkrášlí vaši zahradu. Kanadské borůvky můžeme směle zařadit jak mezi ovocné, tak mezi okrasné dřeviny. Na jaře kvetou bílými kvítky, následně dozrávají v zelených hroznech a nabírají až temně modrou barvu. Na podzim pak zahradu zdobí zářivými oranžovými a červenými barvami listů. Keř je opadavý.

V neposlední řadě nesmíme zapomínat na řez rostlin. „V prvním roce po výsadbě výhony sestřihneme, aby se vytvořil dostatečný obrost. Později řezem zajišťujeme dostatek světla, rostlina se pak líp brání chorobám a víc plodí,“ objasňuje bylinkářka a pěstitelka bylin Štěpánka Janoutová. Kanadské borůvky plodí na letorostech z předchozího roku, řez musí podporovat jejich růst. Nejdříve zlikvidujeme všechny poškozené a uschlé větvičky, potom keř prosvětlíme odstraněním přebytečných vnitřních i vnějších výhonů.

Borůvky jsou lahodné a zdravé ovoce, které si můžeme vychutnat čerstvé, mražené nebo zavařené.Jejich pěstování ale vyžaduje specifické podmínky, a to jak ohledně půdy, tak i hnojení. Chemická hnojiva sice zajistí přísun živin, ale z dlouhodobého hlediska mohou poškodit půdu a ovlivnit chuť plodů. Proto se stává čím dál tím populárnější hnojení borůvek domácími a ekologickými prostředky. V tomto článku se dozvíte, jak si vyrobit vlastní hnojivo z běžně dostupných materiálů, jako je kávová sedlina, jehličí, listí nebo kompost.

Viz tabulka s dobou a typem hnojiv:

Pravidelně kontrolujte pH půdy: Optimální hodnota pro borůvky se pohybuje mezi 4,5 a 5,5.Dávkování: Přesné množství hnojiva závisí na velikosti a věku keře.Brzy na jaře: První dávka hnojiva by měla být aplikována brzy na jaře, jakmile se půda rozmrazí a rostliny začnou rašit.Začátkem léta: Druhá dávka hnojiva se aplikuje na začátku léta, obvykle v červnu.Poslední dávka hnojiva by měla být aplikována nejpozději začátkem července.

tags: #borůvka #pěstování #kompost

Oblíbené příspěvky:

• Lepenkové obaly a recyklace
• Likvidace motorového oleje - Náchod a okolí
• Jak třídit odpady doma?
• Kovové koše Rotho – recenze
• Metody ochrany před znečištěním