Můžeme do kompostu házet plesnivé ovoce?

Pro každého, kdo má zahrádku, je kompost skvělou možností, jak si vyrobit kvalitní organické hnojivo. A takové hnojivo získáme nejen zadarmo, ale téměř i bez našeho přičinění. Většinu potřebné práce za vás totiž odvede sama příroda.

Kompostování je skvělou záležitostí už jen proto, že jde vlastně o způsob recyklace. Navíc je správný kompost také dokonalým zdrojem živin pro většinu rostlin od trávy až třeba po jabloň či jiné ovocné stromy a keře.

Asi tušíte, co se do takového kompostu může dávat. Chybu neuděláme s téměř jakýmkoli organickým materiálem jako je například spadené listí, tráva, veškerá zelenina, kávová sedlina, která přiláká žížaly, nebo ovoce. Vadit rozhodně (pro někoho překvapivě) nebude ani papír nebo lepenka, ale také piliny, kůra stromů, dřevěný popel nebo podestýlka od býložravců.

S ovocem to ale není tak jednoduché a ne všechno se do kompostu hodí. Jakému ovoci se tedy vyvarovat, aby kompost nezačal plesnivět? Stačí se začíst do názoru odborníků a bude to zase o trochu jasnější.

Co třeba taková jablka?

Každý, kdo má na zahrádce jabloň, určitě ví, jak je zahrada už ze začátku podzimu zasypána spadanými a nahnilými jablky. Hnijící jablka ani jiné takto poškozené plody samozřejmě kompostu nevadí, jen je třeba je přidávat po menším množství. Určitě je nesmíme na kompost dát všechny najednou.

Čtěte také: Volné stanování: Právní aspekty

Jablka (ale i další ovoce) napadené monilií lze kompostovat za předpokladu, že vznikne kompost strukturou podobný zemině. Monilie nedokáže přežít volně v půdě (po rozkladu jablka či jiného ovoce zaniká). Problém by mohl nastat v případě, že nebudete správně kompostovat.

Obecně se ale nedoporučuje kompostovat broskve, třešně a další peckoviny. Pecka se totiž rozkládá příliš pomalu.

Slupky citrusů - Ty opravdu raději ne

Velmi rozporuplné názory vyvolává kompostování citrusů. Tvrdí se, že slupky od pomerančů, citronů, mandarinek a mnohých dalších, jsou napuštěny jedovatými chemikáliemi, a proto by nás ani v nejmenším nemělo napadnout je do kompostu dát. Výzkumy provedené odborníky ovšem přišly se zajímavou informací. Citrusy totiž bývají ošetřeny organickými látkami, nikoli chemickými. A tyto organické látky, konkrétně fungicidy, se v kompostu hravě rozloží do několika týdnů.

Dalším pádným argumentem odpůrců kompostování citrusových slupek je ale jejich snadné plesnivění, ke kterému jsou náchylné. Pokud vám tedy do kompostu náhodou taková slupka upadne, patrně se nic tak hrozného nestane, ale ve větším množství by se tam rozhodně objevit neměly.

A tohle rozhodně ne!

Jestliže bychom snad ještě mohli polemizovat o výše zmiňovaných citrusových slupkách, pak následující materiál nesmí o kompost ani zavadit, jinak bychom jej doslova zničili a mohli bychom ohrozit celou zahradu. O co se jedná? Jde hlavně o živočišné zbytky, jako jsou kosti, kůže, tuky a oleje, ale také třeba kosti nebo kusy masa, ale ani exkrementy masožravých zvířat. Stejně tak se musíme vyvarovat kompostování rostlin napadených jakoukoliv chorobou a samozřejmě plísněmi, nesmí tam také přijít nic chemicky ošetřeného.

Čtěte také: Věštění z přírody: Průvodce

Vařené jídlo, maso, mléčné výrobky nebo mastné potraviny nejsou pro kompost vhodné. Tyto materiály mohou přitahovat hlodavce, hmyz nebo jiná zvířata a způsobit nepříjemný zápach. Rostliny napadené plísní, škodlivými houbami nebo viry by se do kompostu dávat neměly. Plevele, které již vytvořily semena, mohou po aplikaci kompostu znovu vyrůst. Citrusy obsahují kyseliny, které narušují mikrobiální rovnováhu kompostu.

Papír nebo textilie znečistěné chemikáliemi, barvami nebo plasty nejsou vhodné pro kompostování. Popel z uhlí nebo briket obsahuje těžké kovy a toxické látky. Silné větve, ořechové slupky nebo kokosy se rozkládají velmi pomalu. Pokud je chcete kompostovat, je nutné je nejprve rozdrtit nebo rozemlít. Trus psů, koček nebo jiných masožravců obsahuje patogeny a parazity, které mohou být zdravotně nebezpečné. Kompostujte pouze trus býložravců (např. králíků nebo slepic), resp. Rostlinné i živočišné tuky a oleje zpomalují proces rozkladu a přitahují škůdce. Do kompostu nepatří žádné plastové obaly, igelity ani jiné nerozložitelné materiály.

Kompostování v bytě

Možná namítnete, že bydlíte v bytě, rozkládající se odpad zrovna nevoní a navíc láká hmyz, který doma zrovna nechcete. Jak na kompost v bytě?

Pro kompostování v bytě je ideální volbou vermikompostér do bytu. Jde o speciální nádobu, ve které žijí žížaly, které se starají o rozklad bioodpadu. Vermikompostér nezapáchá a nezabere mnoho místa, ale je důležité vybírat správné zbytky jídla pro žížaly. Nemají totiž rády jídlo, které má moc výraznou chuť a vůni. Proto bychom jim neměli dávat cibuli, česnek, pálivé papričky, mléko, jogurty, syrové bramborové slupky a citrusy jako pomeranče nebo citrony. Taky bychom do vermikompostéru neměli dávat zbytky masa, kosti, ryby, olej a tuk.

V dnešní době existují specializované obchody, které nabízejí kompletní startovací sady. Tyto sady obvykle obsahují 100 až 200 žížal různých velikostí, včetně kokonů, ze kterých se líhnou mláďata. Navíc v sadě často najdete i chvostoskoky, drobné živočichy, kteří žijí s žížalami v symbióze a pomáhají udržovat zdravé prostředí v chovu. Ceny těchto sad se pohybují kolem jednoho tisíce korun a jsou snadno dostupné i pro zájemce z odlehlejších oblastí, neboť je některé internetové obchody zasílají poštou.

Čtěte také: Znečištění vody a možnosti řešení

Další možností je pořízení klasického kompostéru do bytu, který je uzpůsobený pro použití v interiéru, a navíc se vyrábí i v elektrické verzi, kdy je kompost hotový do pár hodin od spuštění.

Domácí kompostéry, které stojí za to

• Plastia Urbalive vermikompostér - 1 299 Kč: Cenově nejdostupnější varianta z kvalitního recyklovaného plastu. Díky malým rozměrům je vhodný do každého bytu.
• Sage The Food Cycler elektrický kompostér SWR550 - 12 990 Kč: Elektrický kompostér, který přemění zbytky jídla na kompost během pouhých 4 až 8 hodin. Kompaktní design umožňuje umístění přímo v kuchyni a jeho luxusní vzhled bude slušet i těm nejmodernějším kuchyním.
• Urbalive City kompostér - 2 999 Kč: Elegantní designový kompostér vhodný pro menší domácnosti nebo balkony. Moderní vzhled a snadná manipulace.
• Bokashi kompostér Plastia - 1 599 Kč: Kompostér s kompaktními rozměry a pěkným designem za dobrou cenu. Metoda Bokashi funguje na principu anaerobní fermentace, tedy kvašení bez přístupu vzduchu.

Jak se starat o kompost?

Aby se ale mohl stát vaším pravidelným a cenným zdrojem bio hnojiva pro rostliny, musíte se o něj umět také patřičně starat. Správné umístění kompostu je pro úspěšný proces rozkladu rostlinných zbytků zcela klíčové. Najít byste proto měli místo, které je chráněné před přímým slunečním zářením a větrem.

Výběr vhodného kontejneru pro kompostování by se měl odvíjet od velikosti prostoru, který máte k dispozici. Na větších zahradách se můžete do jeho stavby pustit i sami. Stačí vám pár dřevěných prken, ze kterých postavíte čtvercovou ohradu. Nezapomeňte však nechat mezi prkny mezery, aby mohl dovnitř proudit vzduch. Pokud si netroufáte na trochu toho kutilství, vsaďte raději na již hotové kompostéry. Kompostéry se nejčastěji dělí na otevřené a uzavřené modely s víkem. Do druhé zmíněné kategorie se řadí také domácí kompostéry, které se hodí do kuchyně nebo na balkon. Pro kompostování v bytě skvěle poslouží ale i vermikompostér, v němž zpracovávají uložený odpad žížaly.

Kompost sice představuje efektivní způsob, jak zužitkovat zbytky, ale rozhodně do něj nemůžete naházet vše, co vám přijde pod ruku. Častou otázkou také je, jestli můžete přidat do kompostu i houby a mech. Kompost tvoří dvě základní složky. Tou první je měkký, vlhký a zelený materiál bohatý na dusík, vytvořený tedy např. trávou, listím, zbytky ovoce a zeleniny nebo rostlinami. Druhá složka je pak suchá, tvrdá a hnědá bohatá na uhlík. Tu získáte větvemi, pilinami nebo kůrou. Veškeré části byste měli do kompostu přidávat v co možná nejmenších kusech, ideálně nadrcené. Mikroorganismy si s jejich rozkládáním poté lépe poradí. Při kompostování trávy si dejte pozor, aby byla dostatečně proschlá. Přidávejte ji pak na hromadu postupně a prokládejte ji organickým odpadem a dřevní štěpkou.

Jádro pudla spočívá v udržení kompostu v podmínkách, kdy není ani příliš suchý a ani příliš vlhký. Pokud vidíte, že vám kompost začíná na povrchu šednout, prolijte ho dešťovou vodou. Následně ho překopejte a přidejte vlhké komponenty. Během tlení dochází k sesypávání kompostu, kvůli čemuž nemají mikroorganismy dostatečný přísun kyslíku. Alespoň jednou za měsíc proto kompost přeházejte a promíchejte zelené s hnědým. V případě, že kompost teprve zakládáte, můžete přidat urychlovač. Během letních měsíců můžete kompost přikrýt netkanou textilií.

Pro mulčování můžete kompost využít už po 9 týdnech od založení. Zralý je ale až v momentě, kdy má tmavě hnědou barvu a voní jako les. Záleží ale také na tom, kolik kompostu máte a co vše jste do něj přidali.

Co dělat, když proměna zahradního odpadu neprobíhá tak, jak by měla?

Kyprý kompost plný živin a humusu, vonící po lese, získáme jen díky rozkladu za přístupu vzduchu. Tlení může probíhat i anaerobně, bez kyslíku, ale výsledkem je mazlavá hmota a průvodním jevem zbytečný zápach. Pokud je kompost přemokřený nebo je jeho složení nevyvážené, mezery mezi prkny v kompostovací ohrádce nestačí. Naopak dobře namíchaný kompost přiměřené vlhkosti bude provzdušněný i v plném bednění, stěny navíc lépe udrží žádoucí teplo.

Zásadní je míchat šťavnaté materiály bohaté na dusík (zelenou trávu, bioodpad z kuchyně, zvířecí trus) se suššími, které obsahují více uhlíku a kompost provzdušňují (listí, sláma, štěpka). Zastoupeny by měly být alespoň půl na půl. Suché můžeme skladovat stranou a do kompostu přidávat v době, kdy do něj ukládáme množství trávy. Pokud je nemáme, necháme trávu před uložením na kompost proschnout. Sušší složky mohou až ze dvou třetin převažovat, dusíkaté by naopak převládat neměly, nebo velmi nepatrně.

Pokud kompost zmáčkneme, měli bychom z něj vytlačit nejvýše kapku dvě, jinak bude přemokřený a voda vzduch vypudí. Za dešťů proto můžeme kompost překrýt vhodným poklopem nebo fólií a nechat jen malé větrací mezery. Za sucha překrytí pomůže pro změnu proti nadměrnému vysychání, za chladu proti úniku tepla.

K provzdušnění přispěje také přehození kompostu, nejlépe měsíc po jeho dovršení, kdy pomalu opadá vysoká teplota vznikající při tlení. Nejsnáze se pracuje s obyčejnými lehkými vidlemi a prázdnou sousední ohrádkou, do které můžeme materiál přemístit. V kompostérech lze obsah promísit dlouhou tyčí. Ovšem příliš mokrý kompost nevhodného složení ani častější přehazování nezachrání.

Pokud ani po roce nesklízíme pěkný, tmavý, drobtovitý kompost, možná jsou na vině příliš velké kusy, kterými jsme ho krmili. Mikroorganismy, které zázračnou přeměnu provádějí, s nimi mají vskutku větší práci a může trvat mnohem déle, nežli je zpracují. Menší kousky různých materiálů navíc snáze promícháme, a právě dokonalé mísení suchých a vlhkých složek je základem úspěchu.

Jak kompostovat plevel?

Plevel tvoří značnou část zahradního odpadu, na kompost rozhodně patří. Výhodou je, když neobsahuje zralá semena - ta může sice vysoká teplota při zrání zahubit, ale pokud ji cíleně nepodporujeme, na okrajích kompostu spolehlivá není. Plevele proto kompostujeme dříve, než semena dozrají. Jestliže však již v kompostu jsou, není to žádná tragédie - pokud ho rozprostřeme na záhon s předstihem před výsevem, stačí vzešlé semenáčky podseknout.

Kompostování v bytě není sci-fi

Při dodržování základních pravidel pro kompostování, postupů a nástrojů může kompostovat každý, kdekoliv a kdykoliv. Používají se primárně pro sběr a převoz organického odpadu na cílový kompost. Propouští vlhkost odpařováním, odpad nezapáchá, vyrábí se z kompostovatelného plastu. Kompostování v pytlích je alternativou ke klasickému kompostování v pevném kompostéru. Patří sem plastové nádoby, kyblíky, speciální odvětrávané košíky nebo keramické nádoby.

Jde o vysoce efektivní způsob kompostování, kdy se využívá principu anaerobní fermentace. Do kompostu se přídávají speciální bakterie Bokashi, které pomáhají rozkládat bioodpad. Tím, jak se bioodpad rychleji rozkládá, zvyšuje se kapacita nádoby. Výstupem kompostování je pak fermentát, který lze použít jako aditivum do půdy.

Co je kompost?

Kompostování je biologická metoda využívání bioodpadu (BRO), kterou se za kontrolovaných podmínek aerobních procesů (tj. za přístupu vzduchu) a činností mikroorganismů přeměňuje bioodpad (BRO) na kompost.

Jak ho založit?

Důležitou roli při kompostování hraje surovinová skladba, především poměr uhlíku a dusíku v kompostováném bioodpadu. Zatímco měkký a vlhký zelený odpad (například tráva, zbytky ovoce a zeleniny, ) je bohatý na dusík (N), suchý hnědý odpad (nadrobno nasekané nebo nadrcené větve z prořezávky stromů a keřů, dřevní štěpka, hobliny, dřevnaté stonky květin apod.) obsahuje hodně uhlíku (C). Dospodu kompostu patří hrubší a vzdušný materiál, který umožní provzdušnění kompostu a odtok přebytečné vody. Pak přidáme vlhký zelený odpad a vrstvy dále střídáme. Nejvhodnější je použít co nejpestřejší složení kompostovaného materiálu.

tags: #můžeme #do #kompostu #házet #plesnivé #ovoce

Oblíbené příspěvky:

• Základy přežití
• Odpad po svozu a na skládkách
• Test zatahovacích pytlů
• Symbolika vlka v kultuře
• Odpadové Hospodářství