Co se děje s odpadem po svozu nebo na skládkách?

06.03.2026

Zelené, žluté a modré popelnice dnes stojí u každého domu, u některých domů také bílé a hnědé. Mnozí lidé se snaží nějak odpad roztřídit a zbytkový odpad zabalí do černého pytle a ten vyhodí do směsného komunálního odpadu (zelená popelnice). Co se ale s odpadem děje potom? Některé materiály jsou vytříděny a recyklují se, tyto recyklované materiály ve formě nových výrobků se následně vrací do oběhu.

Třídění odpadu umožňuje, aby materiál neskončil spolu s ostatními odpady na skládce, ale mohl být znovu využit, tedy zrecyklován - vytříděné odpady tak mohou sloužit jako vstupní surovina pro vznik nových výrobků, které můžeme další dlouhé roky používat. Cílem je co nejvíce odpadů tímto způsobem opětovně využít. Tento model nazýváme cirkulární ekonomika.

Přechod na cirkulární ekonomiku a co největší opětovné využívání odpadů je vyžadováno nejen spotřebiteli, ale také Evropskou unií. Ta vydala nové recyklační cíle, které se budou každým rokem navyšovat a směřují ke konci skládkování v roce 2030. Nezodpovědné zacházení s odpady tak bude finančně postihováno.

Třídění odpadu není obtížné, jen je potřeba systém správně nastavit. Všichni musí pochopit, proč a jak mají správně třídit. K tomu vám pomůže tento odpadový průvodce, kde najdete odpovědi na všechny otázky ze světa odpadů, třídění a recyklace.

Kam patří jednotlivé druhy odpadu?

Když už nám ale odpad vznikne, je důležité jej správně vytřídit. Třídění odpadu může být někdy oříšek. Nejlepší způsob, jak přistupovat k odpadům, je předcházet jejich vzniku.

Čtěte také: Skládky v České republice

Sklo: Patří do zeleného nebo bílého kontejneru. Pokud jsou na sběrném místě oba kontejnery, je potřeba ho vytřídit podle barvy. Do zeleného kontejneru patří všechno barevné sklo (lahve od vína a nápojů) nebo tabulové sklo z oken nebo ze dveří. Do bílého kontejneru patří zcela čiré sklo, jako např.
Papír: Papír můžete vhodit do modrého kontejneru, případně pak donést větší množství do sběrných surovin, pokud máte tu možnost - za správně vytříděný papír podle druhu můžete získat i finanční odměnu. Do papíru patří všechen tisk, staré sešity, papírové krabice (rozložené!), obálky nebo lepenka. Nevadí kovové svorky ani foliová okénka na obálkách - vše se odstraní při recyklačním procesu. Nevhazujte do modrého kontejneru jakkoliv znečištěný nebo mokrý papír. Nepatří tam ani termopapír, tedy účtenky.
Plasty: Plast tvoří často nejobjemnější část ze všech vyhozených odpadů. I proto je důležité ho co nejvíce správně vytřídit.
Nápojové kartony: Nápojové kartony vyhazujte do oranžových popelnic nebo do nádob označených oranžovou nálepkou. Patří sem krabice od mléka, krabicového vína, džusů, protlaků apod. Do oranžového kontejneru naopak nevhazujte kartony se zbytky nápojů a potravin nebo měkké sáčky např.
Kovy: Kovový odpad patří do šedého kontejneru nebo do kontejneru označeného jen šedou nálepkou. Jakýkoliv objemnější odpad (kovové roury, trubky, hrnce, vany, kola, elektrospotřebiče apod.) odvážíme vždy na sběrný dvůr. Stejně tak na sběrný dvůr odvezte plechovky od barev, tlakové nádoby se zbytky nebezpečných látek, toxické kovy (olovo, rtuť) nebo vysloužilá zařízení složená z více materiálů.
Bioodpad: Bioodpadem rozumíme biologicky rozložitelné zbytky z kuchyně nebo zahrady. Patří do něj odpad rostlinného původu, různé odřezky ovoce nebo zeleniny, slupky, použitý sypaný čaj nebo třeba kávový lógr. Bioodpad určitě nepatří do směsného odpadu. Nejlepším řešením je bioodpad zkompostovat rovnou v domácnosti. Na zahradě k tomu poslouží zahradní kompostér, v bytě pak například vermikompostér. Ušetří se tím zbytečné emise a náklady na převoz a zpracování. Pokud nemáme možnost sami bioodpad zkompostovat, ideální je zajistit si hnědou popelnici, která bude pravidelně svážena, případně oslovit obec nebo město a zeptat se na konkrétní řešení pro vaši samosprávu.
Kuchyňský odpad: Kuchyňský odpad tvoří zpravidla kolem 65 % z celkového množství biologicky rozložitelných odpadů, což není zanedbatelné množství. Bohužel jeho třídění je v České republice stále na začátku. Sběr kuchyňského odpadu přitom není nijak složitý a v zahraničí už běžně funguje. Kontaktujte vaše město nebo obec a zeptejte se na možnost třídění kuchyňského odpadu. I našim samosprávám separace kuchyňského odpadu výrazně pomohla v dosažení recyklačních cílů, které stanovuje nový odpadový zákon.
Tuky a oleje: I na jedlé tuky a oleje je již možné najít ve sběrném hnízdě speciální popelnici, občas se jí také říká „tuktejner“. Mívá různé barvy, většinou tmavě oranžovou nebo červenou. Důležité je, že je označena nálepkou pro tuky a oleje. Patří do ní všechny tuky a oleje z kuchyně, které je nutné prvně slít do plastové nádoby a pevně uzavřít. Pozor! Tuky ani oleje nikdy nevylévejte do dřezu ani do kanalizace! Vylité tuky a oleje jsou příčinou ucpaných potrubí a kanalizací, které se pak musí složitě a nákladně čistit. Jejich důkladné odstranění z vody je navíc téměř nemožné i pro čističky odpadních vod.
Nebezpečný odpad: Nebezpečný odpad představuje riziko pro naše zdraví nebo životní prostředí. Už samotná manipulace s ním může být nebezpečná, nelze s ním proto nakládat jako s běžným komunálním odpadem. Nebezpečný odpad spolehlivě poznáte podle symbolu přeškrtnuté popelnice na obalu. Nebezpečný odpad kvůli svému charakteru nepatří do směsného odpadu! Nesmí na skládky ani do běžné spalovny, ale likviduje se ve speciálních zařízeních. Proto je nutné ho odnést do sběrného dvora. Využít můžete také mobilní sběr, pokud ho vaše obec organizuje.
Staré léky: Staré léky odnášejte zpět do lékárny. Každá lékárna má povinnost zpětného odběru starých léků. Případně je odneste na sběrný dvůr, pokud takový typ odpadu odebírá. Nikdy je ale nevyhazujte do směsného odpadu ani do záchodu.
Elektrospotřebiče: Vysloužilé elektrospotřebiče odnášejte na sběrný dvůr, případně můžete odevzdat v rámci zpětného odběru u prodejce. Elektrospotřebiče často obsahují nebezpečné látky jako třeba rtuť nebo těžké kovy, v chladničkách je zase obsažený freon, který má při uniknutí do atmosféry za důsledek ztenčování ozonové vrstvy a podílí se tak na globálním oteplování. Proto elektrospotřebiče spadají pod nebezpečný odpad a je nutné s nimi tak zacházet.
Oblečení a staré látky: Oblečení a staré látky patří do nádoby na textil. Bývá to větší kontejner bílé nebo červené barvy. Do takového kontejneru můžete vhazovat oblečení a bytový textil, který zabalíte a svážete do igelitové tašky. Podle provozovatele kontejneru záleží, co vše je možné do něj vhodit - na charitu je obvykle potřeba vybírat ještě použitelné oblečení, pokud však firma dále zpracovává a recykluje textil, můžete do kontejneru vyhodit i staré hadry a další těžko využitelné textilie. Instrukce vždy najdete na příslušném kontejneru. Pokud je oblečení v dobrém stavu, zkuste je nabídnout svým blízkým nebo udat na „swapu“, který slouží k výměně oblečení, ale i jiných drobných věcí.
Baterie: Protože baterie obsahují těžké kovy, které mají negativní vliv na lidské zdraví, spadají pod nebezpečný odpad a nepatří v žádném případě do běžného odpadu. Vybité baterie nebo akumulátory můžeme bezplatně odevzdat k likvidaci na mnoha místech po celé republice, která jsou označena jako místa zpětného odběru (možnost odběru poskytuje každý obchod, kde je možné baterii koupit). Baterie můžete vyhodit také do kontejnerů na elektroodpad (většinou červené barvy), které mívají i speciální vhazovací otvor přímo pro baterie. Věděli jste, že baterie jsou hlavním původcem rtuti v komunálním odpadu?

Co se děje s odpadem po vytřídění?

Některé materiály jsou vytříděny a recyklují se, tyto recyklované materiály ve formě nových výrobků se následně vrací do oběhu. Česká republika je jednou z předních evropských zemí v třídění odpadu. Každý občan ČR vyprodukuje v průměru 544 kg komunálního odpadu za rok 2018 dle údaje MŽP a toto číslo se každoročně bohužel zvedá. Z této produkce odpadu průměrně vytřídí občan ČR přibližně 50 kg odpadu.

Ve skutečnosti nikdo nemá zájem míchat vytříděný odpad dohromady. Vysoká vytříděnost je pro město či obec finančně velmi výhodná. Vytříděný odpad je zdrojem finančních odměn od společnosti EKO-KOM a může se také dále obchodovat, zatímco velké množství vyprodukovaného směsného odpadu přinese samosprávě jen vysoké náklady v podobě poplatků za skládkování, které se každý rok zvyšují.

Skládky

Na skládkách končí zhruba 46 % komunálního odpadu (dle zprávy MŽP za rok 2018). Každá skládka musí být dobře zabezpečena, a to kvůli možnému průsaku škodlivých a toxických látek do půdy a do podzemních vod. Jedná se o biologický odpad, který tvoří různé bakterie způsobující nemoci a také odpad chemický, který zahrnuje např. mastné kyseliny, těžké kovy a další. Na některé skládky v ČR přijede s odpadem až 150 nákladních aut denně. Jsou tak velkým záborem půdy.

Po možném průsaku odpadních látek do podzemních vod jsou to například požáry. V roce 2018 bylo evidováno zhruba 20 tis. požárů skládek. Požár skládky je velmi nebezpečný, protože při něm vznikají toxické zplodiny, které se dostávají do ovzduší, požáry mohou být nepřesně definovatelné a mnohé můžou mít skrytá ohniska. Hašení takového požáru je komplikované a obtížné. Někdy se při něm musí skládka rozebírat, či injektovat vodu dovnitř skládky k ohnisku.

Spalovny

Dalším místem, kam se mohou dostat věci z našeho odpadkového koše, jsou spalovny. V ČR je přibližně 40 takových zařízení v provozu a spálí 11,7% odpadu (dle zprávy MŽP za rok 2018). Ty největší z nich se nacházejí například v Praze, Brně a v Liberci. Každý měsíc se spálí cca 77 tis. tun odpadu, což tvoří pouhý zlomek z celkové produkce.

Čtěte také: Tlaková Myčka 14mm pro Odpady

Odpad je používán jako palivo k energetickým účelům. Odpad, který do spalovny přiveze popelářské auto, je nejprve roztříděn. Ne všechen odpad je totiž možné spálit a některé odpady se dají nadále využít pro recyklaci. Odlišně se spaluje také zdravotnický odpad, který je spalován vyšší teplotou, a to kolem 1200-1500 stupňů, zatímco komunální odpad při teplotě 500-900 stupňů.

Spalování opadů přece jen není 100% a i po spálení nám zůstane struska, popel. Podíl strusky je asi 300 kg na 1 spálenou tunu odpadu. Struska je dále ukládána na skládky.

Každá spalovna má však velice účinné filtry, které zachytávají nejen prach a popel, ale především chemické sloučeniny vznikající tepelnou přeměnou. Množství vypuštěných látek do ovzduší je řízeno přesnými limity. Po srovnání výsledků měření škodlivin ve vzduchu jsou na tom města se spalovnou mnohem lépe, než města s továrnami a průmyslovými objekty (teplárny, elektrárny, hutnické objekty apod.).

Černé skládky

Každý z nás už někdy ať už v okolí města, či v přírodě viděl hromady odpadků a vyhozených věcí, byly a jsou to černé skládky. Jsou to místa s hromaděním nelegálního odpadu. Často obsahují věci velkých rozměrů nebo věci, které nelze běžně odhodit do popelnice, jako je třeba nábytek, staré elektrospotřebiče, koberce, rozbité věci a také pneumatiky.

Jsou to vysoce nebezpečné skládky, protože nejsou nijak zajištěny vůči životnímu prostředí. Každá legální skládka musí splňovat určité parametry a kritéria, která zohledňují životní prostředí a místní přírodní poměry a celkovou vhodnost místa pro vytvoření skládky, což černé skládky nesplňují a právě kvůli černým skládkám nejčastěji unikají nebezpečné látky do půdy a spodních vod a kontaminují okolní prostředí.

Čtěte také: Problémy se sádrou v odpadu?

V minulém roce bylo v ČR evidováno přibližně 2000 černých skládek, které je snaha postupně likvidovat a okolní prostředí vyčistit.

Jak zlepšit třídění odpadu?

V současnosti ve většině obcí funguje sběr odpadu do sběrných hnízd, která jsou rozmístěná po obci. Tento systém však není příliš efektivní - lidé nemají motivaci nosit odpad do sběrných hnízd a je pro ně jednodušší vyhodit odpad do nádoby na SKO (každý metr vzdálenosti sběrného místa od obydlí znamená nižší míru třídění).

Vhodným řešením tak může být systém sběru tříděného odpadu dům od domu. Občanům se tak třídění výrazně zjednodušuje, protože pohodlně třídí ve svých domovech a v den svozu odpadu jednoduše přistaví tříděný odpad před dům. Nemají tedy důvod vyhazovat využitelné složky odpadu do SKO, protože obě dvě možnosti pro ně představují srovnatelný výdej energie a času.

Třídění využitelných složek odpadu v domácnostech se dá řešit různými způsoby. V případě, že obec či město provozuje sběr odpadu „dům od domu“, tedy odvoz odpadu přímo z domácnosti, existuje například pytlový sběr, kdy domácnost třídí využitelné složky do pytlů podle druhu. Další variantou je nádobový sběr tříděného odpadu, kdy mají občané nádoby umístěné na vlastním pozemku a v den svozu je opět jen přistaví před dům k vyvezení odpadu.

Pokud je ve městě či obci zavedena evidence odpadů, je možné také nastavit výši poplatků pro jednotlivé domácnosti dle množství vyprodukovaného odpadu. Samostatnou kapitolou je třídění bioodpadů, které lze řešit například pravidelně vyváženou hnědou popelnicí nebo sezónním sběrem do velkoobjemových kontejnerů.

Výrazně efektivnější varianta je zavést domácí kompostování. Sběr odpadu tímto způsobem ale má svá úskalí - je anonymní, a tak nemotivuje občany k zodpovědnosti. Výsledkem se proto stává nekvalitně vytříděný obsah, nepořádek kolem popelnicového stání, nesešlapané lahve apod.

Další variantou je adresný sběr - tedy sběr tříděných složek odpadů přímo z domácností. Občané tak třídí v pohodlí domova. Tento způsob sběru odpadu občanům třídění velmi usnadňuje a díky adresnosti bývá zpravidla také vytříděný obsah kvalitnější.

Samospráva získá přehled o tom, jaké množství odpadu produkují jednotlivé domácnosti a může tak např. Odpady, které nelze vytřídit žádným z výše uvedených způsobů, lze odevzdat na sběrném dvoře nebo na jiná sběrná místa.

Obce a města musí v současnosti řešit stále větší tlak na zvyšování míry recyklace - Evropská unie vyžaduje po členských státech 65 % míru recyklace a směřuje k úplnému zákazu skládkování využitelných složek odpadu v roce 2030. Pokud samosprávy nebudou splňovat stanovené limity, budou muset platit výrazně vyšší poplatky za odpady, které se budou každým rokem zvyšovat.

Při tomto způsobu třídění jsou sváženy odpady (tříděné i směsné) adresně přímo z jednotlivých domácností. Občané v den svozu jednoduše umístí pytle či klasické nádoby na odpad před dům a popeláři odpad vysypou/svezou. Adresný svoz odpadu má výhodu pro občany, kterým umožňuje snadné třídění v pohodlí domova, ale i pro samosprávy. Těm poskytuje možnost snadno evidovat vyprodukované odpady každé domácnosti, a získat tak kompletní a adresná data o odpadech v obci.

Systém sběru odpadů dům od domu funguje tak, že občané plní přidělené pytle nebo nádoby (120 l, 240 l) na vybrané druhy odpadu a v den svozu přistaví nádoby nebo plné pytle před dům. Velkou výhodou tak je pohodlnost pro občana, který již nemusí s tříděným odpadem až do sběrného hnízda, ale může jej stejně jako SKO jednoduše postavit před dům a nechat svozovou společnost odpady odvézt.

Pokud je zavedena ve městě či obci evidence odpadů, jsou pytle či nádoby označeny příslušným QR kódem, který obsluha popelářského vozu jednoduše načte do evidence a odpad odveze. Pokud je ve městě nebo obci zavedena evidence odpadů, označuje občan každý pytel nalepovacím identifikačním kódem, který obsluha svozového vozu při svozu načte do evidenčního systému. Obec či město má tak komplexní přehled o vyprodukovaných odpadech a data, na kterých může stavět a zefektivňovat dále své odpadové hospodářství.

Nádobový sběr (podobně jako pytlový sběr) umožňuje občanům třídit využitelné složky odpadu v pohodlí domova. Je vhodný pro vilové čtvrti se zahradou. Kombinovaný sběr je spojením pytlového a nádobového sběru. Občané tedy třídí odpad jak do pytlů, tak do nádob.

Sběrné dvory jsou nedílnou součástí každého fungujícího odpadového hospodářství. Občané zde mají možnost odevzdávat odpad, který nespadá do běžného SKO nebo tříditelných složek odpadu. Při příjezdu na sběrný dvůr je nejprve nutné odpad zvážit, obsluha poté zaeviduje zvážené množství, druh a původce odpadu, buď ručně nebo pomocí evidenčního systému. Následně dochází k uložení odpadu na místě k tomu určenému, například do velkoobjemových kontejnerů a dalších nádob.

V rámci sběrných dvorů čím dál častěji fungují tzv. Re-use centra, která představují efektivní řešení v předcházení vzniku odpadu. Jedná se o místo, kam mohou občané nosit stále funkční a využitelné věci jako např. nábytek, potřeby do domácnosti, nádobí, hračky, funkční elektrospotřebiče atd. Ty jsou pak poskytnuty zdarma či za poplatek zájemcům, kteří pro ně ještě najdou využití.

Třídicí linky slouží k dotřídění již vyseparovaného odpadu. Obsluha dotřiďovací linky přebere tříděný odpad a vybere z něj materiál, který je možné dále využít pro účely recyklace. Se zbytkovým odpadem, který není pro recyklaci vhodný, se nakládá jako se směsným komunálním odpadem - umisťuje se na skládku nebo do spaloven.

Mýty o třídění odpadu

Jedná se o rozšířený mýtus, který vznikl pravděpodobně tím, že lidé viděli stejné popelářské auto na svoz směsného i tříděného odpadu. I to se stává, ale svozová společnost k tomu mívá své důvody. Prvním z nich je znehodnocení odpadu, pokud se například na papír vylije olej, už se nedá recyklovat ani využít jiným způsobem, proto se se s ním nakládá jako se směsným odpadem. Druhým důvodem, proč odpady ze dvou popelnic končí na stejném místě, jsou auta se dvěma kabinami. Taková auta dokážou pojmout dva typy odpadů, aniž by se smíchaly dohromady.

Zajímá vás třídění využitelného odpadu? Důvodem je stále nízká legislativní podpora na národní a evropské úrovni, i když už se situace naštěstí začíná zlepšovat. Nové zákony mají motivovat výrobce k využívání sekundárních zdrojů a na druhé straně podporovat poptávku (například úpravou pravidel pro zadávání veřejných zakázek) po výrobcích z druhotných surovin.

Ano, je to zcela reálné. Aby toho město či obec byla schopna dosáhnout, je potřeba začít přistupovat k odpadům systematicky. Je důležité udělat si nejprve dobrý přehled o současném stavu odpadového hospodářství. Samospráva by si poté měla stanovit jasné cíle, nastavit potřebné kroky, zavést vhodná řešení a především komunikovat s občany.

Česká republika je jednou z předních evropských zemí, která nejvíce odpad třídí, je v zájmu každého z nás pomoct zastavit tento dlouhotrvající celosvětový problém s odpadem.

Časté omyly a co kam patří

V dnešním světě je všeho přebytek, kde každý spotřebovává spoustu věcí, ať už se jedná o oblečení, spotřebiče či potraviny. Tímto přístupem každého jednotlivého spotřebitele může klesnout výroba a tím i odpadová stopa, kterou za sebou necháváme. Je těžké se obejít bez věcí, na které jsme zvyklí a jsou součástí našich denních návyků.

ABS plast: ABS je odolný houževnatý plast, který se využívá zejména při výrobě elektrospotřebičů nebo automobilů. Takový vytřídíme nejlépe společně s elektrospotřebičem do elektroodpadu nebo automobilem na vrakoviště. Pokud narazíme na ABS jinde, nemusíme se bát jej hodit do kontejneru na plasty.
Akvárium: Vzhledem k velikosti akvária, se nám nepodaří ho umístit do běžného kontejneru na sklo a měli bychom jej odvézt na sběrný dvůr do velkokapacitního kontejneru určeného na tabulové sklo. Je zakázáno jej postavit vedle kontejnerů na ulici. Některá akvária mohou být z vícevrstvého skla a tím i problematicky recyklovatelná.
Alobal: Čistý alobal, jako jsou víčka od jogurtů, vnitřní obal od čokolády nebo alobalové zbytky ze zabaleného jídla můžeme zmáčknout a vytřídit do kovů. Nejlépe vložený do hliníkové plechovky. Špinavý alobal z grilování bez velkých zbytků jídla můžeme vytřídit do kovů také. Alobal s velkými zbytky jídla, dejme raději do odpadu zbytkového.
Antiperspirant: Záleží na druhu obalu a materiálu, ze kterého je vyroben. Skleněné flakonky i obaly od rollonů můžeme dát celé do skla. Plasové obaly patří do plastů. U kovových tlakových nádob musíme nejprve zajistit jejich úplné vyprázdnění, pak je lze vhodit do kontejneru na kovy.
Asfalt: Kusy starého asfaltu, asfaltové nátěry, lepenky, střešní šindele, apod. odevzdejte do sběrného dvora, kde Vám obsluha poradí, zda se jedná o stavební či nebezpečný odpad. Pak bude zajištěno jeho další využití či bezpečné odstranění.
Audiokazety: Audiokazety se skládají z více materiálů a jako takové jsou zbytkovým odpadem. Větší množství audiokazet doporučujeme odnést do sběrného dvora.
Autobaterie: Autobaterie obsahují velké množství olova, ale také elektrolyt (obvykle s kyselinou sírovou), který z nich dělá nebezpečný odpad. Jejich sběr probíhá formou zpětného odběru v servisech, můžete je odvézt na většinu sběrných dvorů nebo odevzdat při sběru nebezpečného odpadu, ale vykupují je i některé sběrny surovin.
Autodíly: Části automobilů podléhají zpětnému odběru. Při opravě v autoservisu by se o ně tedy měl příslušný servis postarat. Pokud jste si díl nechali vrátit nebo si opravujete automobil sami, je správným místem pro odevzdání daného dílu sběrný dvůr, jenž má souhlas pro nakládání s autodíly. Nejedná se o komunální odpad, takže je potřeba počítat s poplatkem za odložení tohoto odpadu.
Autopoklice na kola: Poklice od automobilů jsou kombinací plastového a kovového odpadu. Správným místem pro jejich odložení je sběrný dvůr. Pokud bychom zvládli tyto materiály bezpečně oddělit, můžeme je vytřídit do kontejnerů na kovy a plasty. Pokud se jich zbavujeme společně s autovrakem, necháme je na něm.
Autorádio: Autorádio spadá to kategorie elektroodpadu. Pro ten funguje zpětný odběr v obchodech (elektro), další možností odložení jsou sběrný dvůr nebo kontejnery na elektroodpad umístěné na ulicích. Pokud je součástí autovraku tak ho nechat v něm a řešit celek jako autovrak.
Autosedačka: Autosedačky se skládají z více materiálů a svou velikostí odpovídají objemnému odpadu. Správným místem pro jejich odložení je tedy sběrný dvůr.
Autosklo: Výměnou autoskel se zabývají specializované firmy, které zajišťují i jejich následné předání k recyklaci. Díky tomu mohou být autoskla částečně recyklována.
Autovrak: Oprávněnou osobou pro odběr vozidla s ukončenou životností jsou nejrůznější autovrakoviště, která dle platné legislativy zajistí ekologické zpracování jednotlivých částí vozidel.
Azbest: Azbest je klasifikován jako nebezpečný odpad. Ukládá se do samostatných částí skládek se specifickými pravidly. Jeho převozem i prací s ním se zabývají specializované firmy. Pro odložení lze využít i některé sběrné dvory, počítejte však, že odložení může být zpoplatněno. Nesnažte se ho rozbíjet a převážejte jej nejlépe v plastových pytlích nebo v plachtou zakrytém vozíku. Předat může i přímo na skládce, která se jeho ukládáním zabývá.

Statistiky třídění odpadu v ČR

Podle ČSÚ je průměrná produkce komunálních odpadů z obcí cca 350 kg na jednoho obyvatele za jeden rok. Aby průměrná obec v roce 2025 vytřídila 60 % odpadů, musí k materiálovému využití předat 210 kg surovin, odstranit může pouze 140 kg (směsný odpad, objemný odpad, část nebezpečného odpadu).

Z pohledu třídění je v současnosti největším problémem bioodpad, který stále tvoří přibližně 40 % z celkového množství komunálních odpadů, a přitom ho lze jednoduše zpracovat jak v průmyslové kompostárně či bioplynové stanici anebo v domácím kompostéru.

Důsledné informování o stavu třídění a z nich vyplývajících ekonomických otázek je účinným nástrojem zpětné vazby pro obyvatele.