Můžeme Zvrátit Změnu Klimatu: Fakta a Perspektivy

Hodně lidí nabylo dojmu, že hrozba klimatické změny není až tak akutní, protože letošní léto bylo deštivé a tropických dní nebylo tolik jako předchozí roky. Ale to je omyl. Globální klimatická změna probíhá.

Jedním z jejích projevů je i to, že atmosféra je více vrtošivá, procesy v ní jsou rychlejší a proměnlivější,“ varuje geomorfolog, geoekolog a též děkan Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Jan Hradecký.

Vědecké Důkazy a Příčiny Klimatické Změny

Globální klimatická změna už je dnes vědecky prokázaná. Způsobuje ji zásadní zvýšení koncentrace radiačně aktivních plynů, tedy oxidu uhličitého, metanu, freonů nebo oxidu dusného. Je to prostá fyzika a těžko ji může někdo zpochybnit.

Zároveň nelze zpochybnit ani fakt, že klimatický systém přirozeně kolísal v minulých geologických obdobích, ale v tomhle případě se klimatická změna neodehrává dominantně v souvislosti s těmi příčinami jako tehdy. I v minulosti kolísaly koncentrace oxidu uhličitého, ale nikdy jsme nezaznamenali tak rychlý nárůst koncentrace jako nyní.

Skeptický Pohled Vědy a Možnosti Zmírnění

V tomto směru je věda poměrně skeptická. Přestože je možné zásadně neutralizovat naši uhlíkovou bilanci a vykročit směrem zmírňujících opatření, například že omezíme vlastní produkci radiačních plynů, tak rychlou odezvu nelze očekávat. Klimatický systém je velmi setrvačný a na takové změny reaguje se značným zpožděním.

Čtěte také: Volné stanování: Právní aspekty

Navíc si musíme uvědomit, že nejde pouze o aktivní produkci oxidu uhličitého, ale také o změny využití území, kdy odlesňujeme. Lesy a celkově rostliny provádějí fotosyntézu, čímž fixují oxid uhličitý. Když lesy kácíme, o tento proces přicházíme a oxidu uhličitého se nezbavujeme.

Oxid Uhličitý a Další Skleníkové Plyny

Oxid uhličitý je v tomto případě tím zásadním plynem, byť mu v blízké budoucnosti může zásadně konkurovat i metan - v periglaciální zóně, tedy v trvale zmrzlé půdě, nám tiká další pomyslná bomba. Metan je v ní totiž vázaný, a jak permafrost degraduje, začíná se uvolňovat.

A metan má vyšší účinnost z hlediska oteplování než oxid uhličitý, asi dvacetinásobnou.

Dopady Klimatické Změny a Rizika pro Česko

Věřím, že lidstvo si většinou dokáže poradit. Otázkou je, za jakou cenu se naše neuvážené počínání v minulých dekádách a staletích podaří eliminovat. Existují regiony na Zemi, které se už teď potýkají s extrémním deficitem vláhy a nejsou soběstačné v produkci základních potravin. V tomto směru má Česko určitě mnohem výhodnější postavení. Nemusí tomu ale tak v budoucnu být vždy.

Asi nejrizikovější situace bude s dostupností vody pro širší použití v zemědělské výrobě a v průmyslu, pokud se bude opakovat a prodlužovat suchá perioda. Zvyšující se teplota vede ke zvýšenému výparu, a to i ve vrchovinných a horských oblastech, kde se lesníci budou muset zásadně zamýšlet nad druhovou skladbou lesa. Podobně to budou muset řešit i naši zemědělci.

Čtěte také: Věštění z přírody: Průvodce

Už kvůli zmíněnému nedostatku půdní vláhy a do toho ještě silně degradované orné půdě, tedy půdě poškozené lidskou činností, například zemědělskou výrobou, kyselými dešti a podobně. Zároveň měnící se klima přináší i jiná rizika - trvalejší znečištění ovzduší i v období, kdy bychom to nečekali.

Znečištěné ovzduší nás tak může začít trápit i v létě, například zvýšenou koncentrací přízemního ozonu i dalších znečišťujících látek. Nebo obecně zhoršující se klima našich urbanizovaných území, jejichž umělé povrchy prohlubují fenomén tepelného ostrova.

Vlny veder pak mohou vést k akutním zdravotním problémům naší stárnoucí populace nebo lidí jinak zdravotně handicapovaných.

Aktivity Ostravské Univerzity v Oblasti Klimatické Změny

Na naší fakultě funguje několik oborů, které se klimatickou změnou zabývají ve specializovaných kurzech. Environmentální geografové se podílejí na přípravě adaptačních strategií, tedy jak se lidé, obce nebo komunity mohou klimatické změně přizpůsobit nebo jak vhodně spravovat velká chráněná území právě v souvislosti s probíhající klimatickou změnou a prognózami dalšího vývoje.

Především se snažíme, aby praktické úkoly našich akademiků prostupovaly do výuky našich studentů, protože ty jednou čekají velmi obtížné úkoly. Není možné dnešní studenty připravit na vše, protože je stále velmi těžké předpovědět, jak budou přírodní systémy reagovat na řadu lidských aktivit, přestože se v této oblasti již řada věcí ví.

Čtěte také: Znečištění vody a možnosti řešení

Na konci loňského roku jsme dokončili tříletý projekt, který měl mimo jiné za úkol vyhodnotit dopady klimatických modelů v průběhu 21. století v CHKO Beskydy a navrhnout nástroj, kterým by bylo možné i v jiných velkoplošných chráněných územích stanovovat ohroženost jednotlivých krajinných funkcí.

Velkoplošná chráněná území zajišťují řadu ekosystémových služeb pro naši společnost. A když už se bavíme o klimatické změně, tak mají zásadní regulační potenciál z hlediska klimatického - velká většina patří k silně zalesněným územím! A také si vybavme, kde se nachází velké množství vodárenských zdrojů.

Nedostatečná Odezva České Politiky a Nutnost Změny

Já se obávám, že je to ještě velmi slabá debata. Hlavně si myslím, že jsme jako stát oproti jiným vyspělým zemím dost pozadu. Řada zemí již upravila svou environmentální politiku, přijala řadu adaptačních a zmírňujících opatření.

Naplno se už více než desetiletí revitalizují vodní toky a realizují se projekty na obnovu hydrologického zdraví kulturní krajiny. Bohužel, stále od řady českých politiků nezaznívá odezva na probíhající klimatickou změnu s dostatečnou, slovy klasika, razancí a vášní.

Máme řadu strategií, stohy popsaného papíru, ale těch opravdu dobrých realizací je poskrovnu. Proto je nutné začít plány realizovat a neustále ověřovat jejich funkčnost a implementovat nové vědecké poznatky.

Konkrétní Kroky pro Zlepšení

Moje cesta by vedla ve spojení jejich správy pod jednu organizaci, tedy vodní toky - řeky a potoky, a ne, aby ministerstvo zemědělství koryta řek upravovalo a ministerstvo životního prostředí financovalo a podporovalo revitalizace řek. A v souvislosti s tím bych posílil roli přírodovědecky vzdělaných lidí v jejich správě, protože většina technicky vzdělaných vodohospodářů vidí ideální řeku jako úhledné pravidelné koryto, kde je minimum sedimentů, vodních rostlin a v dosahu koryta není žádná vegetace.

Přestože jsme do našich zákonů implementovali takzvanou rámcovou směrnici o vodách, tak se na vodních tocích rozhodně hydromorfologický stav nezlepšuje. Dosud jsme krajinu úpravami vodních toků drénovali a vody zbavovali. Tento koncept je v nastávajících podmínkách zločinem na budoucích generacích.

Osobní Přístup a Změny v Každodenním Životě

Vždy si v této souvislosti vybavím naše předky, sedláky, kteří byli naprosto propojeni s krajinou a rozuměli jí, měli zkušenost, žádné vysoké školy. Přesto věděli, že bez vody, remízků, květnatých pásů a kvalitní půdy nepřežijí. My jsme tuto niternou znalost nahradili technologií - průmyslovou zemědělskou výrobou - a rezignovali jsme ve velké míře na dobrou péči o krajinu.

Třeba tak, že si rozmyslíte, zda a jak si před rodinným domem upravíte předzahrádku. Tedy zda ji vydláždíte, nebo zvolíte zatravnění. Zda budete zachytávat vodu ze střechy a zda ji necháte vsakovat nebo ji použijete na chod své domácnosti nebo zahradnické účely. Nebo zda na své zahradě dáte šanci hmyzu, který potřebuje kvetoucí společenstvo, a ne na pět centimetrů sekaný druhově chudý trávník.

Evropské Projekty a Globální Pohled

Myslím, že bychom měli být jako Evropané hrdí na to, že žijeme v civilizačním okruhu, kde má ochrana životního prostředí významné postavení. Osobně nemám rád takovéto: proč bych to měl dělat já, když on to nedělá. To nikam nevede.

Naopak si myslím, že musíme mnohem více akcentovat ochranu prostředí kdekoliv na světě, protože degradaci prostředí v zahraničí v řadě ohledů přímo způsobujeme i my. No tím, že nakupujeme produkty z výrob, které třeba na zcela opačném konci světa poškozují životní prostředí.

Domnívám se tedy, že jakákoliv dobrá myšlenka, která povede ke zlepšení stavu životního prostředí kdekoliv na světě, je věcí, za kterou bychom si měli stát.

Vědecký Přínos k Boji s Klimatickou Změnou

Myslím, že řadu věcí známe poměrně dobře. Tím, že klimatický systém je komplikovaně propojený i s dalšími složkami, jako je oceán, suchozemské ekosystémy, kryosféra, pedosféra a podobně, tak vyvstává řada otázek, které se dotýkají projevů klimatické změny v jednotlivých složkách přírodních systémů.

Obecně je problematika prahů velmi zajímavým problémem, protože jejich překročením může být spuštěna spirála dalších procesů, které prohlubují degradační vývoj. Jde mimo jiné o pochopení všech souvislostí, příčin, následků.

Určitě je v trendu i zpřesňování klimatických modelů a beze sporu běží i velmi praktický výzkum zaměřený na adaptace, ale to jde napříč obory, tedy i společenskými a technickými. V tomto směru je pro naši správnou reakci naprosto zásadní pohled z mnoha různých oborů.

Zájem Mladých o Ekologii a Přírodní Vědy

Zájemci jsou, ale občas si pod studiem těchto disciplín představují trochu jiné věci. Všechny tyto obory staví na tvrdých přírodních vědách, a proto vyžadují jistou míru nadání a taky píli při studiu a na tom to někdy padá.

Mezinárodní Snahy o Záchranu Oceánu

Kromě kyslíku nám dává i jídlo a živobytí. Za každý druhý nádech vděčíme oceánu. Závisí na něm miliardy lidí i fauna a flóra. Pohlcuje většinu tepla zachyceného v systému Země a stabilizuje tak klima. Rostoucí emise uhlíku způsobují acidifikaci a snižují tak jeho schopnost udržet život pod vodou i na souši. Dusí ho plastový odpad.

Pokud bude zachován současný trend, více než polovina mořských druhů může do roku 2100 stát na pokraji vyhynutí. Letos máme velkou šanci tyto negativní trendy zastavit a zvrátit.

Na klimatické konferenci COP26 v Glasgow bylo přijato rozhodnutí, že naplňování Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) musí zohlednit i ochranu oceánu. Posiluje to naději, že bude dosaženo výrazného pokroku v řešení problému oteplování a okyselování oceánu.

Státy se dohodly, že zahájí jednání o přijetí právně závazné globální úmluvy o ukončení znečištění plastem. V současné době se do světového oceánu dostává 11 milionů tun plastového odpadu ročně. Předpokládá se, že do roku 2030 se toto množství zdvojnásobí a do roku 2050 ztrojnásobí.

20 až 30 miliard dolarů je každoročně vynakládáno z veřejných rozpočtů na podporu průmyslových rybářských flotil. Je to jedna z nejškodlivějších věcí, kterou pro ekosystém oceánu děláme.

Globální Oteplování a Zvyšování Hladiny Moří

Všichni víme, že motorem klimatické změny jsou emise skleníkových plynů. Aktuálně jsou na nejvyšší úrovni v historii a jsou nadále na vzestupu. Klimatická změna a s tím související globální oteplování má vliv i na hladinu moří a tání ledových ploch. Od roku 1880 do roku 2012 se průměrná globální teplota zvýšila o 0,85 °C. Hladina moře se zvýšila od roku 1901 do roku 2010 v průměru o 19 cm.

Panuje všeobecná shoda na tom, že změny nejzásadněji postihnou ty nejchudší a nejzranitelnější regiony, což může mít fatální následky pro celou planetu.

Strategie pro Snížení Emisí Skleníkových Plynů

Strategie pro snížení emisí skleníkových plynů se obvykle skládají ze tří hlavních složek, a to z úspory energie, efektivity výroby a nahrazení fosilních paliv různými obnovitelnými zdroji energie a nízkouhlíkovou jadernou energií.

Jedním z dalších důležitých kroků, jak zamezit oteplení planety o více než 1,5 stupně Celsia, má být také snížení stavu hospodářských zvířat a zalesnění pastvin. Na světě je přes 1,4 miliardy krav, jejich chov představuje 10 % celosvětové produkce CO2.

K uhlíkově čistší planetě pomůže také snížení produkce textilu. To je spolu s přechodem na rostlinnou stravu a šetření energiemi něco, co také může udělat každý z nás - stačí zkrátka kupovat méně nového oblečení.

Extrémní Klimatické Jevy a Hrozby pro Megalopole

Dříve jsme měli strach z nezaměstnanosti, terorismu nebo válek. Dnes prý oprávněně nejvíc řešíme obavy z extrémních klimatických jevů. Odborníci se však shodují, že globální oteplování stále mnoho skeptiků popírá, ale je realitou, kterou je nutné řešit.

17 z 18 nejteplejších roků za posledních sto let bylo v 21. století a svět každoročně zasahují záplavy, požáry, sucha i hurikány. V současnosti podle Světové zdravotnické organizace kvůli extrémnímu počasí a znečištění ročně zemře přes 12 a půl milionu lidí.

Stačí, aby se globální teplota zvýšila o 3 °C, a tyto megalopole zmizí pod hladinou moře: Hong Kong, Šanghaj, Miami nebo Rio de Janeiro. Podle dvou na sobě nezávislých studií zveřejněných v časopise Nature Climate Change se Země na 95 % do konce století oteplí nejméně o 2 °C.

Rovenský dále upozornil, že energetika rozhodně není jediným zdrojem skleníkových plynů, v českém kontextu je však nejvýznamnější. Proto v roce 2012 Greenpeace představilo dokument Energetická revoluce pro ČR, který navrhuje, jak by naše republika mohla do roku 2050 vypadat bez emisí, a počítá s poklesem ročních emisí CO2 mezi léty 1990 až 2050 o 94 %, což je adekvátní k navýšení globální teploty o 2 °C.

Kromě hojně zmiňované energetiky však na emise skleníkových plynů působí i další faktory, a to především živočišná výroba, která má podle institutu Worldwatch sama o sobě na svědomí asi 18 % globálních emisí skleníkových plynů, což je více než celá doprava. Proto Greenpeace v březnu 2018 spustila novou celosvětovou kampaň, která vyzývá k omezení živočišné výroby a spotřeby o 50 % do roku 2050.

tags: #můžeme #zvrátit #změnu #klimatu #fakta

Oblíbené příspěvky:

• Protivzdušná obrana: Radiolokační stanoviště Chrášťany
• Třídění objemného odpadu
• Statistiky odpadu z demolic
• Složení a použití Krtka
• Kontroly kvality paliv v ČR