Muzeum v přírodě Zubrnice na Ústecku představuje lidovou architekturu a kulturu z přelomu 19. a 20. století. Jedná se o skanzen, který vznikl jako záchranné muzeum převážně pro oblast Českého středohoří, jehož základem jsou ale vesnické stavby stojící na původních místech.
Vznik muzea byl iniciován právě pro záchranu významných lidových, ale i technických a sakrálních staveb. Ve skanzenu Zubrnice tak najdete nejen roubené domy a staré zděné stavby, ale i vodní mlýn, nebo třeba kostel sv. Máří Magdaleny v Zubrnicích, kterému hrozilo stržení.
Muzeum lidové architektury v Zubrnicích vznikalo jako poslední skanzen v republice od poloviny sedmdesátých let v rámci bývalého Okresního vlastivědného muzea v Ústí nad Labem. Základním impulzem byla záchrana zubrnického kostela sv. Maří Magdaleny. Z iniciativy muzea a několika pracovníků tehdejšího Krajského střediska státní památkové péče se podařilo odvrátit plánovanou demolici a prosadit využití kostela pro muzeum.
Souběžně s tím se podařilo získat do správy muzea i velkou roubenou zemědělskou usedlost ve středu obce a zachránit ji tak před likvidací. Roubený dům čp. 61, jako cenný doklad lidového stavitelství Českého středohoří, byl upravován svépomocí pracovníky muzea. Muzeum od roku 1976 organizovalo mimo jiné i pravidelné prázdninové brigády studentů, kteří pod vedením jeho zaměstnanců zajišťovali většinu pomocných stavebních prací.
Zubrnice se staly záchranným skanzenem pro region celého Českého středohoří a některé jeho přilehlé části. K stávajícím dochovaným objektům byly postupně přenášeny drobnější hospodářské stavby, které již nebylo možno zachránit na původním místě. První stavbou přenesenou do Zubrnic v roce 1977 byla barokní studna ze Střížovic.
Čtěte také: Expozice Valašského muzea v přírodě
V návštěvnickém okruhu Historická vesnice na první pohled upoutá zemědělská usedlost čp. 61 na návsi, národní škola nebo kupecký krám ze 30. let 20. století. V druhém okruhu Mlýnské údolí zaujme funkční malý selský mlýn a zejména autentické krajinné prostředí, které je postupně přetvářeno do podoby z poloviny 19. století. Přirozenou tvář vesnice i údolí dotvářejí drobné, převážně církevní památky.
Mezi hlavní objekty a zajímavosti muzea patří:
Kromě staveb se v areálu nachází i drobné památky, jako jsou Barokní studna z roku 1695, Milník z konce 18. století, Smírčí kříže z 16-17. století, Kamenný krucifix z roku 1890, Boží muka z doby kolem roku 1700 a Kaple Nejsvětější Trojice.
Návštěvu si můžete naplánovat podle následující otevírací doby:
Mimosezónní vstup (leden - březen, listopad - prosinec) - prohlídka mimo otevírací dobu/sezónu je možná pouze pro min.
Čtěte také: Unikátní skanzen v Zubrnicích
Muzeum je součástí obce Zubrnice, vklíněné do malebné, ale dramaticky modelované krajiny. Muzeum lidové architektury je situováno do živé vesnice, což je velmi ojedinělé a z řady hledisek i atraktivní.
Vlastní obec Zubrnice vznikla v průběhu vnitřní kolonizace v 11. a 12. století. Má starý návesní půdorys s dominantou kostela uprostřed. V posledních dvou stoletích se rozrostla v bohatou vesnici s vlastními pravidelnými trhy. Obyvatelstvo se tu živilo zemědělstvím, ovocnářstvím a chmelařstvím. Prosperitu chmele v první polovině 19. století připomínají velké pozdně klasicistní domy ve středu obce.
Dalším fenoménem Zubrnic, který rovněž souvisel s nadšením muzejníků a jejich dobrovolných spolupracovníků, byl i boj o záchranu železniční trati z Velkého Března do Úštěka, a to nejatraktivnějšího šestikilometrového úseku do Zubrnic. Se studenty dopravní a stavební průmyslové školy v Děčíně a s řadou nadšených železničářů začaly práce na čištění a opravě trati do Zubrnic. Do správy muzea se podařilo získat též místní nádraží.
Připomeňte si i vy návštěvou skanzenu jak se lidem žilo a pracovalo na hospodářských usedlostech v krásné krajině Českého středohoří.
Čtěte také: Historie Valašského muzea
tags: #muzeum #v #prirode #zubrnice #oteviraci #doba