Agentura ochrany přírody a krajiny ČR dlouhodobě spolupracuje s výzkumnými pracovišti na vývoji postupů a metod pro oceňování přírody a krajiny. V tomto článku představujeme výsledky výzkumného projektu zaměřeného na oceňování dřevin rostoucích mimo les, které vedly ke komplexnímu přepracování metodiky AOPK ČR.
Oceňování dřevin rostoucích mimo les pomocí metodiky AOPK ČR má na AOPK již dlouhou tradici. V praxi orgánů ochrany přírody se používá nejčastěji pro stanovení kompenzačních výsadeb za dřeviny, u nichž OOP rozhodl o povolení kácení, anebo pro stanovení náhradních opatření za dřeviny poškozené.
Metodika umožňuje kompenzovat vzniklou ztrátu také formou pěstebních zásahů, které zlepšují stav či prodlužují perspektivu jiných dřevin. Tuto možnost lze ale podle platné právní úpravy použít pouze v případě kompenzace za poškození dřevin, nikoliv v případě kácení.
Poslední aktualizace této metodiky proběhla v roce 2021 na základě výstupů projektu TAČR ÉTA. Cílem bylo prověřit základní principy metodiky a nastavení jednotlivých koeficientů, mj. také z důvodu možného využití metodiky pro stanovení finanční kompenzace za ekologickou újmu vzniklou pokácením dřevin, tzv. odvodů.
Důležitým krokem pro ověření kalkulace hodnoty dřevin v rámci projektu bylo vytvoření a shromáždění co možná nejúplnějších podkladů k metodice vycházejících z různých vědních oborů. Podle těchto podkladů byly ověřovány stávající kroky výpočtu, jednotlivé parametry i výsledné hodnoty dřevin.
Čtěte také: Význam koeficientu ekologické stability
Podle výsledků rešerše naprostá většina zahraničních metodik i české metodiky oceňování dřevin vyvíjených v oboru arboristiky včetně metodiky AOPK ČR vycházejí z nákladového ocenění, často s expertně stanovenými parametry pro úpravu hodnoty. Ekonomické přístupy k oceňování naopak zahrnují širší spektrum metod, které jsou založeny většinou na výzkumu preferencí lidí (tj. odhadu stínové poptávky po zeleni), nebo rovněž na nákladovém ocenění (tj. tržní ceny a skutečné náklady výsadby a údržby dřevin).
Výskyt prvků se zvýšeným biologickým potenciálem, například plodnice hub na kmeni, zvyšuje hodnotu kácené dřeviny. Seznam prvků se zvýšeným biologickým potenciálem je od minulé verze metodiky kompletně přepracován.
Ověření proběhlo standardizovaným způsobem - konkrétně metodou Delphi, která umožňuje hledání shody mezi experty v rámci vícekolového anonymního hodnocení. Statistické vyhodnocení výsledků umožnilo měřit míru shody napříč experty, přímo porovnat výsledky s nastavením metodiky ve verzi 2018 a navrhnout změny.
Při oceňování rozpadlých a suchých solitérních stromů nová verze metodiky přesněji rozlišuje hodnotu dřeviny podle toho, zda má biologický potenciál, či nikoliv.
V rámci projektu byly přepracovány nákladové hodnoty kompenzačních výsadeb dle aktuálních cen, což se promítlo i do přecenění základní hodnoty solitérních stromů. Metodika AOPK ČR 2021 je založena na aktuálním výběrovém šetření dodavatelů rostlinného materiálu v ČR vč. cen dřevin, které dovážejí ze zahraničí a nabízejí na českém trhu, a současně platných ceníků výsadby a povýsadbové péče RTS, a. s. a ÚRS Praha, a.
Čtěte také: Objem nádob a třídění odpadu
Rozdíly od původní úrovně u jednotlivých skupin dřevin a velikostních kategorií výsadeb jsou většinou do 20 % hodnoty. Nejvíce se liší nacenění výsadeb větších výpěstků jehličnanů, které v současnosti reálně stojí cca o 50 % méně, než by vycházelo podle metodiky 2018.
V další fázi projektu bylo ověřováno, zda a nakolik se nákladové hodnoty dřevin používané v metodice liší od společenské hodnoty dřevin odvozené z preferencí (poptávky) lidí ke dřevinám (jakožto preferovaného přístupu z hlediska ekonomie).
Podle výsledků netržního ocenění je z pohledu rezidentů celková společenská hodnota naprosté většiny stromů v sídlech stejná či vyšší, než nákladové hodnoty uvedené v metodice AOPK ČR. Určujícími z hlediska celkové společenské hodnoty dřeviny jsou pro rezidenty vlastnosti dřevin, které ale většina běžné veřejnosti rozlišuje v mnohem hrubším měřítku (např. jehličnan/listnáč; či malý/velký strom), než jak jsou nastaveny odborníky v rámci metodiky.
Základní postup oceňování podle metodiky byl ověřen a nemění se. Hodnota kácené dřeviny či porostu dřevin je v metodice i nadále počítána ve dvou krocích. V prvním kroku je určena „základní hodnota“, která odpovídá průměrné hodnotě nákladů na obnovu dané kategorie dřeviny nebo porostu dřevin v jejich „nejlepším stavu“.
Zásadní změnou v nové verzi metodiky je explicitní zohlednění invaznosti dřevin jak při ocenění solitérních stromů, tak u porostů dřevin. Solitérní dřeviny jsou nově rozděleny do čtyř namísto dvou kategorií s různou základní hodnotou. Kromě dvou původních kategorií rychlerostoucích a „ostatních“ dřevin byla přidána právě kategorie invazních dřevin a dále také kategorie malokorunných kultivarů, které charakterizuje jiný průběh růstu a odpovídá jim lépe samostatná křivka základní hodnoty. Naopak k porostům dřevin složených výhradně z invazních nepůvodních druhů je přistupováno tak, že je naplněn potenciál invazního šíření a jejich hodnota je tedy nulová - což implikuje, že při kácení čistě invazního porostu nevzniká ekologická újma.
Čtěte také: Emisní povolenky a paliva
Další podstatnou změnou u solitérních stromů je přesnější rozlišení hodnot suchých a rozpadajících se stromů podle toho, zda poskytují ekologické/biologické funkce. V součtu změn úpravných parametrů pro fyziologickou vitalitu, zdravotní stav, prvky se zvýšeným biologickým potenciálem a biologický význam taxonu jsou oproti minulé verzi metodiky nyní přisuzovány nižší hodnoty suchým a rozpadajícím se stromům bez biologického potenciálu, a naopak navýšeny hodnoty stromů, které biologický potenciál mají.
Podle výsledků expertního panelu byla změněna i většina úrovní ostatních úpravných parametrů u solitérních dřevin i porostů, pokud byla indikována shoda o potřebě jejich změny konkrétním směrem (zvýšení/snížení) specialisty v souvisejících oborech.
Na základě reakcí získaných od uživatelů metodiky i účastníků expertních panelů byla doplněna možnost ocenění dřevin s menším průměrem kmene (od 5 cm) a také možnost zvolit větší velikosti výpěstků dřevin v rámci kompenzačních výsadeb, než bylo možné doposud.
Prvním výstupem je odborné veřejnosti dobře známá a široce využívaná výpočetní kalkulačka, která umožňuje automatizovaně provést metodický výpočet. Na základě podnětů získaných od uživatelů byla navíc doplněna obrázky a vysvětlivkami, aby byla práce s ní intuitivnější a srozumitelnější z hlediska obsahu a logiky výpočtu.
Dalším z výstupů projektu je interaktivní mapa ekologických nároků dřevin. V rámci metodiky je využitelná pro návrh kompenzačních výsadeb konkrétně při volbě vhodného taxonu. Pro účel prezentace metodiky byla natočena videa ilustrující práci s Metodikou a získávání podkladů pro oceňování v terénu. Veškeré podklady k inovovanému metodickému postupu byly pro zájemce z řad odborníků shromážděny do veřejně dostupné technické zprávy k metodice.
Nejvyšší správní soud rozhodl v právní věci žalobkyně Pankrácké společnosti, z. s., proti žalovanému Magistrátu hlavního města Prahy, za účasti Římskokatolické farnosti u kostela Panny Marie Královny Míru, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 3. 2021.
Rozhodnutím ze dne 18. 7. 2019 zamítl žalovaný odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Úřadu městské části Praha 4, kterým bylo podle § 8 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny osobě zúčastněné na řízení povoleno kácení 7 kusů dřevin a 11 skupin zapojených porostů, specifikovaných v Příloze č. 1 tohoto rozhodnutí, nacházejících se na pozemku v jejím vlastnictví.
Rozhodnutí žalovaného napadla žalobkyně žalobou; Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 11. 2. 2020 rozhodnutí žalované zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Městský soud konstatoval, že při rozhodování podle § 8 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny musí příslušné orgány v rámci svého správního uvážení provést na základě konkrétních skutkových zjištění tři dílčí vyhodnocení, a to: (i) funkčního a estetického významu předmětných dřevin, (ii) závažnosti důvodu pro kácení těchto dřevin (v daném případě stavebních úprav) a (iii) porovnání obou vyhodnocení, respektive zájmů uvedených ad (i) a (ii).
Původní rozsudek napadl žalovaný kasační stížností, kterou Nejvyšší správní soud shledal důvodnou a rozsudkem ze dne 5. 2. 2021 původní rozsudek městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Kasační soud, na rozdíl od městského soudu, úvahy obsahující poměření vzájemně si konkurujících zájmů, tj. zájmu na zachování dřevin na straně jedné a zájmu na výstavbě komunitního centra na straně druhé, nalezl.
Po zrušení původního rozsudku kasačním soudem, předložila žalobkyně městskému soudu znalecký posudek a obšírně rozvinula žalobní námitku týkající se náhradní výsadby, k níž dodala, že účelem náhradní výsadby není pro forma početní nahrazení kácených dřevin, nýbrž zajištění maximální náhrady ekologické funkce kácených dřevin. Městský soud provedl důkaz znaleckým posudkem žalobkyně, stanoviskem Technické správy komunikací hl. města Prahy, a.s. a čl. 9 Metodické instrukce MŽP.
Žalobkyně uplatnila v žalobě celkem sedm žalobních námitek. V první namítala nesprávné posouzení ekologické újmy a s tím spojenou věcnou nesprávnost znaleckého posudku žalovaného, v němž měla být nesprávně zaměněna ekologická a ekonomická funkce dřevin. Proto žalobkyně požadovala použití tzv. „kalkulačky“, vydané Agenturou ochrany přírody a krajiny.
Následně se městský soud zabýval první, třetí a poslední žalobní námitkou, jež směřovaly proti určení ekologické újmy, znaleckému posudku žalovaného a správní úvaze o náhradní výsadbě dle § 9 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny. Úvodem k těmto námitkám městský soud uvedl, že náhradní výsadba je akcesorickou povinností, o níž je možné rozhodnout až poté, co správní orgán dojde k závěru o možnosti povolení kácení.
Posouzení ekologické újmy pro účely stanovení rozsahu náhradní výsadby je povinností orgánu ochrany přírody; tomu nebrání, aby pro účely určení této újmy z pohledu ekonomického byl přibrán znalec, pokud správnímu orgánu k posouzení těchto otázek chybí potřebná erudice.
Městský soud dospěl k závěru, že ve vztahu ke znaleckému posudku žalovaného žalobkyně napadala po věcné stránce pouze zvolenou metodu výpočtu ekologické újmy, kdy se dovolávala použití metodiky (kalkulačky) Agentury ochrany přírody a krajiny (dále jen „kalkulačka AOPK“), namísto použité Kochovy metody.
Městský soud dále nesdílel názor žalobkyně, že je daná ekologická újma nekompenzovatelná, a vzdálená výsadba je nefunkční. Uvedl, že smyslem právní úpravy není zabránit v hustě zabydlených oblastech jakékoli výstavbě či stavebním úpravám, které by měly za následek úbytek dosavadní zeleně.
Příroda a její ekosystémy poskytují lidské společnosti a všem dalším živým druhům škálu služeb, které permanentně vytvářejí základní existenční podmínky pro udržování a rozvoj života. Tyto služby příroda a krajina v ČR dosud poskytuje převážně bezplatně a proto se v současné liberální ekonomice stává předmětem četných spekulativních záborů za účelem zástavby bez jakékoliv ekonomické kompenzace.
Metodika hodnocení biotopů, která je systémovým hodnocením území ČR v rámci vymezených 192 typů biotopů, umožňuje obecnou ochranu krajiny, protože umožňuje hodnotit a peněžně ocenit každou přeměnu území, v níž dochází ke vzniku ekologické újmy, případně naopak ke zlepšení ekologické kvality území.
Vedle metody hodnocení biotopů je v současnosti pro MŽP řešen projekt VaV SP/2d3/99/07, v němž jsou posuzovány hodnoty služeb základních typů ekosystémů. Roční toky podpůrných a regulačních služeb přirozené a přírodě blízké krajiny (hodnoceny pomocí cen jejich technologické náhrady) dosahují mnohem vyšších hodnot než v případě biotopů a pohybují se na hladinách do 4000 Kč/m2 a rok. Hodnoty ekosystémů jako přírodních aktiv se tudíž pohybují až do cca 80000 Kč/m2.
Využití inovované metodiky předpokládáme při rozhodování orgánů státní správy (MŽP, AOPK, ČIŽP), při hodnocení ekologické újmy, pro zpracování posudků soudních znalců a studií v procesu EIA. Při podpoře výkonu státní správy poslouží objektivizovaný a verifikovaný postup jako uživatelsky přístupný postup pro kvantifikaci ekologické újmy, umožní nastavení rozsahu administrativních i ekonomických nástrojů v ochraně dřevin - náhradních či kompenzačních opatření při kácení; lze jej dále využít i pro určení výše pokut za nezákonné kácení. Zároveň zvýší kvalitu odborných a znaleckých studií v procesu EIA.
tags: #vypocet #nahrady #za #ekologickou #ujmu #metodika