Kácení jehličnanů v červenci a legislativa v ČR

Nejdéle sloužící ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) o sobě hovoří jako o milovníkovi stromů a vášnivém houbaři.

Státní lesy se podle něj již ponaučily z kůrovcových kalamit a hospodaří odpovědněji.

Radikální změny v lesnictví, které navrhuje opozice, ministr odmítá.

Je ale zastáncem vzniku nových chráněných krajinných oblastí a pátého národního parku.

V podzimních sněmovních volbách kandiduje v Jihočeském kraji, tedy i na Šumavě, kde se nachází největší český národní park.

Čtěte také: Kreativní využití pytlů na odpadky

Společnost I.H.Farm, která je dlouhodobě kritizována organizací Greenpeace a místními obyvateli kvůli kácení a devastaci vzácných bukových lesů na úbočí Krušných hor u Horního Jiřetína, se dopustila protiprávního jednání.

Vyplývá to z šetření České inspekce pro životní prostředí, které bylo zahájeno na základě rozsáhlého podnětu podaného organizací Greenpeace v březnu tohoto roku.

Vlastník lesa v evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří bez povolení příslušných orgánů pro ochranu přírody vysazoval nepůvodní dřevinu.

Konkrétně douglasku tisolistou, která je považována za potenciálně invazní druh a při vysazení většího množství hrozí její nekontrolovatelné šíření.

Rozhodnutí inspekce ukazuje však nejen na pochybení vlastníka lesa, ale také na nečinnost Krajského úřadu Ústeckého kraje, který je odpovědný za ochranu a zachování evropsky významných lokalit.

Čtěte také: Větrné elektrárny a klima

Ten by měl podle platné legislativy regulovat nejen objem těžby, ale také dohlížet na vysazování dřevin a případné lesnické zásahy omezovat.

Krajský úřad však přistoupil k uzemní ochraně stanovišť evropsky významných druhů až po zákonem stanovené lhůtě s téměř sedmiletým zpožděním.

Přesto nás udivuje, že ČIŽP za toto protiprávní jednání neudělila viníkovi žádnou sankci za vzniklou škodu a situaci řeší pouhým napomenutím.

Pokuta za nezákonný zásah v chráněném území se přitom může vyšplhat až na dva miliony korun.

V červenci navíc inspekce toto protiprávní jednání ve své odpovědi obhajovala s tím, že povolení orgánů ochrany přírody vlastník pro vysazování douglasky nepotřebuje, pokud postupuje podle schváleného lesního hospodářského plánu.

Čtěte také: Když příroda hraje nefér

Ano máme nějaké zákony, vyhlášky atd. No a pro vlastníka lesa je asi nejdůležitější LHP kde podle Souboru lesních typů a cílových hospodářských souborů naleznete závazné ustanovení LHP ohledně minimálního podílu melioračních s zpevńovacích dřevin.

Podle jednotlivých souborů je douglaska pro mnohé soubory tou meliorační dřevinou.

Chcete pokutovat vlastníka lesa za to, že dodržuje vyhlášku?

Pokud vím tak hospodaření v těch EVL se zatím pořád řídí lesním zákonem a různá doporučení jsou jen doporučení.

Jediné vysvětlení, které mě napadá je zde: "Stejně tak je zakázáno poškozování evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000 (§ 45, písm. b).

Rozšíření invazních druhů na uváděné lokality lze však chápat jako narušení či poškození biotopu."

Podle mého názoru jde o spekulativní interpretaci (vulgárně řečeno klacek), kterou se lze ohánět.

Hodně záleží na jakého soudce by to narazilo (jak by byl ochotný a schopný do problému se ponořit).

Při schvalování LHP (schvaluje státní správa lesů krajských úřadů) je vždy podkladem stanovisko orgánu ochrany přírody (je to v působnosti krajských úřadů, případně CHKO, NP, vojenské újezdy), následně jsou podmínky v tomto stanovisku použity v LHP.

Většinou to bývá tak, že v některých hospodářských souborech je při obnově lesa povoleno zastoupení těchto nepůvodních druhů třeba do 10% (v praxi jsou to druhy např. douglaska, ale i modřín, myslím že i dub červený atd.)

Jinak nepůvodní druh není automaticky druhem invazivním a z praxe víme, že se douglasova jedle jako invazivní druh nechová (invazivními dřevinami u nás je např. akát či pajasan žláznatý ...).

Podle mé zkušenosti jsou plotem nechráněné douglasky nemilosrdně vytlučeny srnčí zvěří.

Pokud bych byl zákonodárce, stanovil bych že mimo ZCHÚ lze douglasku a jedli obrovskou pěstovat ve směsi s domácími dřevinami a to tak, že jejich zastoupení v konkrétním porostu nepřesáhne v cílovém stavu 20%.

Myslím, že majitelé, OLH i státní správa lesů by ocenila pokud by nebylo nezbytné vyřizovat nesmyslné výjimky pro výsadbu douglasky.

Naprosto odlišná je situace u vejmutovky, pajasanu a dalších opravdu invazivních dřevin.

Zde jde o to, že pokud stát uvaluje další dodatečné regulace (vyhlašování EVL, a ptačích oblastí) měl by vlastníky buď trvale kompenzovat nebo jejich pozemky v takové oblasti vykoupit.

Právní úprava ochrany dřevin je řešena zákonem č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a prováděcí vyhláškou k tomuto zákonu č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, ve znění pozdějších předpisů.

Podle zákona jsou dřeviny rostoucí mimo les chráněny před poškozováním a ničením a péče o ně je povinností vlastníků.

Zákon dále vymezuje jediný dovolený způsob ničení dřevin, kterým je kácení, a stanovuje pro něj podmínky.

Prováděcí vyhláška blíže specifikuje pojmy poškození a ničení dřevin a uvádí, které dřeviny lze kácet bez povolení.

Dále jsou zde uvedeny náležitosti žádosti o povolení kácení.

Poslední novela této vyhlášky začala platit dne 1.

Aktuálně lze zcela bez povolení kácet všechny dřeviny, které nejsou součástí významného krajinného prvku nebo stromořadí a mají ve výšce 130 cm nad zemí obvod kmene menší než 80 cm.

O povolení kácení nemusí žádat ani majitel ovocných dřevin, které rostou na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí, konkrétně na druhu pozemku zahrada, zastavěná plocha a nádvoří.

Naopak ostatní dřeviny, tj. především vzrostlé dřeviny na jiných typech pozemků a vzrostlé neovocné dřeviny v zahradách, lze kácet pouze na základě vydaného rozhodnutí o povolení kácení, stejně jako souvislé keřové porosty o ploše větší než 40m2.

O povolení pokácet takové dřeviny je zapotřebí žádat u orgánu ochrany přírody, kterým je obecní či městský úřad.

Správní úkon není nijak zpoplatněn.

Přesné datum vegetačního klidu dřevin není právními předpisy stanoveno a ani stanovit nelze, vyhláška pouze říká, že jde o období přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřeviny.

V praxi se povoluje kácení nejčastěji od 1. listopadu do 31. března.

Každý druh dřeviny dosahuje vegetace v jiné době a rovněž je nutné počítat s výkyvy počasí.

Je však doporučováno i z toho důvodu, že v té době nehnízdí ve větvích či v dutinách stromů ptáci, kteří jsou rovněž obecně chráněni.

V případech, kdy je třeba povolení ke kácení, žádost podává vždy vlastník pozemku, na kterém dřeviny rostou.

V rozhodnutí o povolení kácení by se správní úřad měl vypořádat s otázkami posouzení závažného důvodu kácení, měl by vyhodnotit funkční a estetický význam dřevin.

Orgán ochrany přírody v tomto rozhodnutí též může uložit žadateli provést přiměřenou náhradní výsadbu jako kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin (současně může uložit následnou péči o tyto dřeviny po nezbytně nutnou dobu, max.

Ne, pokácet nebo jakkoliv poškodit památný strom je zakázáno zákonem o ochraně přírody a krajiny, výjimku z tohoto zákazu může povolit orgán ochrany přírody jen ve veřejném zájmu.

Kácet v době vegetace není zakázáno, nicméně kácením stromů mohou být dotčeny i jiné zájmy chráněné tímto zákonem, např. ochrana ptáků (zákonem je zakázáno úmyslně poškozovat nebo ničit hnízda ptáků, vyrušovat ptáky zejména během rozmnožování a odchovu mláďat) nebo ochrany zvláště chráněných druhů, resp.

tags: #kácení #jehličnanů #v #červenci #legislativa #ČR

Oblíbené příspěvky:

• Odbor životního prostředí Rokycany – výběrová řízení
• Ozon v přírodě
• Celkový ekologický audit
• Vlastnosti a aplikace Novodur oblouků pro odpady
• Fotografie nahých žen