MVE a ochrana přírody v České republice

Provozovatelé výroben MVE se podobně jako ostatní výrobci OZE potýkají s negativními hodnoceními vlivu jednotlivých typů OZE na přírodu a krajinu, do které jsou instalovány. Provozovatelé MVE jsou konfrontováni s vyhrocenými, často ne zcela odborně položenými, názory na jejich škodlivý vliv na životní prostředí, kdy tyto negativní vlivy údajně převažují nad přínosy.

S ohledem na skutečnost, že tento tradiční zdroj vodní energie je v našich zemích využíván po dlouhá desetiletí, máme za to, že existuje dostatečná zkušenost i s dopady jeho provozu na říční prostředí, floru a faunu.

Abychom získali objektivní podklady o reálných dopadech provozu MVE na přírodu a krajinu, požádali jsme ČIŽP o zpracování přehledu evidovaných případů, kdy v souvislosti s provozem MVE došlo k ohrožení životního prostředí. Rádi bychom, aby i tyto údaje byly presentovány ve spojením s oborem MVE, resp. docházelo k vyvažování a objektivizaci hodnocení MVE ve vztahu k ochraně přírody a krajiny.

V České republice se nachází 1 467 malých vodních elektráren připojených do elektrické sítě. Jde o výrobny obnovitelné elektrické energie z vody na řekách a potocích s instalovaným výkonem nižším než 10 megawatt. (Aktualizováno 3. 4. 2025, dle vyjádření Ministerstva životního prostředí).

K roku 1930 bylo na území tehdejší České republiky evidováno téměř 13 tisíc výroben využívajících vodní energii, jako jsou vodní elektrárny, mlýny, pily a továrny. Podíl elektřiny vyrobené ve vodních elektrárnách je v Česku velmi malý, kolem 1,5 % spotřebované elektřiny. Jedná se o čistý a tradiční zdroj využívající obnovitelnou energii. Mnohé malé vodní elektrárny představují významné průmyslové památky a jsou nedílnou součástí naší kulturní krajiny. Další jejich rozvoj je přesto stále méně výhodný a jsou mu kladeny nemalé překážky. Tam, kde před 30 lety trvalo povolovací řízení řádově měsíce, není dnes neobvyklých i 10 let.

Čtěte také: Stromová ochrana přírody

Jsme přesvědčeni, že bez ohledu na rozdílná východiska jsou konečné důsledky naplňování cílů jak ochrany přírody, tak i rozvoje obnovitelných zdrojů totožné. Naše planeta by měla být zelenější a budoucím generacím bychom ji neměli odevzdat jako hůře obyvatelnou. Každá nová malá vodní elektrárna může ušetřit tuny CO2 vypouštěné do ovzduší elektrárnami spalujícími fosilní paliva.

Malých vodních elektráren je mnoho druhů a lze je dělit podle různých kritérií. Podle typu použité technologie (druhy turbín jako Kaplanova, Francisova, Peltonova a další), podle způsobu dosažení spádu (elektrárny břehové, derivační nebo instalace vysokých spádů v horských podmínkách), podle umístění ve vztahu k říčnímu toku (na horních tocích - podhorských partiích řek a potoků, na středních a dolních tocích se stabilními průtoky a nižšími spády) a jistě by se našlo i další jejich dělení. Pravda je, že potenciální konflikt s ochranou přírody je téměř u každé elektrárny jiný. Některé jsou umístěny v dnešních chráněných krajinných oblastech a jiné zase v intravilánech nebo průmyslových areálech.

Spravedlivý systém vyhodnocování rizik a přínosů malých vodních elektráren se tedy musí vyrovnat s problémy plynoucími z historické proměny využívání krajiny i ochrany přírody. Stavba malé vodní elektrárny je podmíněna většinou výstavbou nebo obnovením jezu. To je první reálný problém, který se ve vztahu k ochraně přírody řeší.

Řešení problémů spojených s MVE a ochranou přírody

Jedná se převážně o umožnění migrace ryb. Tento problém řeší rybí přechody. Jejich budování se poslední dobou podstatně mění, v současnosti se jedná o rozsáhlé stavby vytváření biotopů, které umožňují migraci ryb stejným způsobem, jakým před budováním elektrárny ryby putovaly peřejemi.

Druhým a častým konfliktním bodem je stanovení a dodržení minimálního zůstatkového průtoku. Při přípravě příslušného vládního nařízení byly diskutovány různé hodnoty, jako přiměřené se jeví stanovení tohoto průtoku o objemu 355 denní vody, za věcně nesprávné považujeme pak krajní hodnoty, např. průtok o objemu 180 denní vody, jenž se v diskusi také objevil. Na druhou stranu bohužel víme, že jsou provozovatelé, kteří stanovený minimální průtok nedodržují a ohrožují tak život v řece v délce, která je tímto průtokem ovlivněna. Zde probíhají kontroly České inspekce životního prostředí a sankce v čele s pokutami jsou citelné a tudíž efektivní.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Tvrzení o zraňování ryb lopatkami turbín lze z našich zkušeností považovat za nepodložené. Každá malá vodní elektrárna je na vstupu vody do turbín chráněna před nečistotami jemnými česlemi. Jejich instalace je nutná - pokud by instalovány nebyly, hrozí zanášení a poškození technologické části elektrárny například kameny, větvemi apod.

Jeden ze stále důležitějších aspektů fungování malých vodních elektráren je úkol zadržet vodu v krajině. Zde působí malé vodní elektrárny, jejich jezy i derivační náhony velmi pozitivně. Domníváme se, že problém sladění rozvoje malých vodních elektráren s oprávněnými potřebami ochrany přírody je především v nedostatečné komunikaci. A to jak na straně nás, provozovatelů malých vodních elektráren, tak na straně orgánů i organizací ochrany přírody.

V Česku je potenciál pro vznik stovek nových vodních elektráren, stát ovšem tento zdroj energie staví na druhou kolej. Tvrdí to zástupci Komory OZE a Cechu provozovatelů malých vodních elektráren v dnešní tiskové zprávě. Odmítli přitom, že by elektrárny měly negativní vliv na okolí, kontroly 1467 tuzemských malých vodních elektráren podle nich závažné problémy nezjistily.

"Malé vodní elektrárny byly během novelizace legislativy vyřazeny z převažujícího veřejného zájmu. Ministerstvo životního prostředí zároveň novými podmínkami zrušilo dotace, které elektrárníkům pomáhaly stavět rybí přechody, jejichž účelem je právě ochrana přírody. Kritici malých vodních elektráren často poukazují na údajný negativní vliv těchto zařízení na přírodu. To však oboroví zástupci odmítají. Odkazují přitom na výsledky kontrol České inspekce životního prostředí (ČIŽP).

"Data za posledních sedm let ukazují dva až tři prohřešky vůči zákonu o ochraně přírody ročně, loni dokonce žádný problém kontroly nenašly. V Česku je podle oborových svazů ke vzniku stovky nových malých vodních elektráren potenciál. "Zatím ale dochází spíš k jejich úbytku a dokončovat nové se příliš nedaří," uvedli zástupci provozovatelů. "MŽP si uvědomuje důležitost malých vodních elektráren, jejichž přínos spočívá zejména ve schopnosti řídit svůj výkon podle potřeby elektrizační soustavy," uvedla mluvčí úřadu Veronika Krejčí.

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

Komora OZE připomněla, že na malé vodní elektrárny se nevztahuje tzv. vyvratitelná právní domněnka převažujícího veřejného zájmu, která dalším druhům obnovitelných zdrojů zajišťuje, že připravovaný projekt je automaticky ve veřejném zájmu, dokud se neprokáže opak. Malé vodní elektrárny v Česku loni vyrobily přes 1,2 terawatthodiny elektřiny.

S některými konstatováními, objektivně vzato, není účelné polemizovat. Je nutné uznat snahu o ochranu přírody a krajiny, jako rozumnou součást vývoje společnosti. Tomu také přizpůsobovat i naše hospodaření na řekách. To se jistě děje. Bohužel se stále objevují i tvrzení a teorie, jejichž cílem je malé vodní elektrárny zpochybňovat či očerňovat. Autory bývají často lidé nebo skupiny, které prosazují především své zájmy - ať už volnočasové, podnikatelské či aktivistické - a ne vždy se opírají o ověřená fakta. V záplavě takových, často i vzájemně rozporných výroků, je obtížné odlišit kvalifikované a věcně podložené názory od těch, které slouží spíše k politické či ideologické propagaci.

Nezbývá než dále obhajovat MVE jako čistě ekologický, vysoce účinný, relativně stabilní zdroj, který má své měřitelné místo v našem energetickém mixu, kdy jeho negativní dopady na okolní přírodu a krajinu jsou minimální (akceptovatelné), resp. Aby naše snahy o obhajobu významu MVE mohly být účinné, je nezbytné, abychom všichni uznali důležitost všech pravidel stanovených pro provoz našich MVE a tyto poctivě dodržovali (i když je to někdy těžké).

Aktualizace a výzvy pro MVE

• AKTUALIZACE dne:2.10.2025:Navýšení alokace výzvy Obnovitelné zdroje energie - malé vodní elektrárny - výzva I. (dále jen „Výzva“).
• 12.6.2025 Změna textu výzvy „Obnovitelné zdroje energie - malé vodní elektrárny - výzva I.“
• 25.2.2025: Aktualizace textace výzvy Řídící orgán OP TAK Ministerstvo průmyslu a obchodu rozhodl o změně textace výzvy, kap. 8.2, bodu b) za účelem zajištění efektivity v procesu kontrol žádostí o podporu před vydáním Rozhodnutí o poskytnutí dotace a snížení administrativní zátěže na straně žadatelů o podporu.
• Aktualizováno dne 20.2.2025: Zveřejnění vzoru Rozhodnutí o poskytnutí dotace pro žádosti podané od 11.10.2024.
• AKTUALIZACE: 15.10.2024 Ministerstvo průmyslu a obchodu jako Řídící orgán OP TAK informuje o vydání Přílohy 4 - Vzoru Rozhodnutí o poskytnutí dotace.
• Aktualizováno dne 9. 10. 2024: Změna textu výzvy „Obnovitelné zdroje energie - malé vodní elektrárny - výzva I. (dále jen „Výzva“) a příloh č. 1 a č. 5 Výzvy je vyhlášena v rámci implementace Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost 2021-2027“

Vážení žadatelé, informujeme Vás, že poskytovatel dotace se rozhodl na základě dotazů žadatelů a konzultace SEA s MŽP včetně AOPK ČR zpřesnit text Výzvy a přílohy č. 1 Model hodnocení a přílohy č. 5 Specifické podmínky výzvy následovně:

• Příloha č. 1: byla aktualizována podle aktuální šablony modelu hodnocení (upraven název dokumentu, využity zkratky, upřesnění kritéria č. 3 a formální úpravy) a přidáno bylo i kritérium podmínek přijatelnosti „Projekt bude realizován v souladu s legislativou v oblasti životního prostředí (dokládá čestné prohlášení).“, které je nenapravitelné a zdrojem informací/způsobem kontroly je ŽoP v CSSF21+, PrZ.
• Příloha č. 5: V části b - Výčet specifických podmínek programu, ke kterým se bude vyjadřovat žadatel, se ruší požadavky podle bodů b) až h) a ty jsou nahrazeny požadavky v kapitole 8.2 Výzvy.

Řídící orgán Ministerstva průmyslu a obchodu k výše uvedené změně přistupuje z důvodu sjednocení postupů s výzvou Obnovitelné zdroje energie - Větrné elektrárny - výzva II. a zvýšení absorpční kapacity Výzvy.

Výzva, kapitola 8.2: Na základě změn v příloze č. 5 včetně změn ve stavebním zákonu účinného od 1.1.2024 byl doplněny/upřesněny tyto odstavce (dokumenty předkládané v okamžiku podpisu Rozhodnutí):

• g) Stavební povolení dle § 115 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) u projektů realizovaných dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), účinném do 31.12.2023 nebo povolení záměru dle ustanovení § 195 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, účinném od 1.1.2024;
• h) Stanovisko dle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, dokládající vyloučení významných vlivů na lokality soustavy Natura 2000.

Všechny výše uvedené změny jsou formou revizí zveřejněny v níže uvedených dokumentech. Platnost všech upravených podmínek je stanovena ode dne 11. 10. 2024. Výše uvedené změny Výzvy a příloh Výzvy se nevztahují na žádosti o podporu, které již byly žadateli podány.

tags: #MVE #ochrana #přírody

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce pro spotřebitele
• Pivot: Koš na třídění
• Hodnoty emisí u veteránů
• Kuchyňský odpad
• Likvidace aut Rakovník - podmínky