Ekologické zemědělství a meziplodiny: Cesta ke zdravé půdě

Společnost DVP Agro je důkazem, že opatření pro půdu nejsou pouze pro ekologické zemědělce hospodařící na menší rozloze. Na jižní Moravě mají celkem i se sesterskými podniky 1530 hektarů orné půdy, na které uplatňují protierozní opatření od výsevu meziplodin přes podsevy až po čejkoviště a biopásy.

Proč se zaměřit na zdravou půdu?

Hlavním důvodem, proč v DVP Agro začali od roku 2019 zkoušet nové postupy a směsi osiv, bylo uvědomění, že dobrý výnos a kvalitní úrodu i v suchých letech jim zajistí především zdravá půda, která dokáže sama zadržet vodu. Proto začali její stav monitorovat a každé 4 roky si nechávají dělat půdní rozbory. Ty jsou dobrým ukazatelem, jestli jdou správným směrem.

„Důležité je dostat půdu do dobré kondice. Když pak přijde dlouhé období sucha, dojde k poklesu výnosu o 20-30 %, ale výnos bude. Pečovat o půdu je tedy v ekonomickém zájmu zemědělce,” říká předseda představenstva firmy Rostislav Mátl.

Experimentování s meziplodinami v DVP Agro

Jak to tedy v DVP Agro funguje? Jednu z hlavních rolí hrají v jejich hospodaření meziplodiny. Ty se vysévají co nejdříve po sklizené pšenici, řepce, svazence a dalších plodinách, které sklidí do konce července. Meziplodinu přihnojí digestátem, který mají certifikovaný do ekologického zemědělství.

„Zkoušíme různé směsi meziplodin až o 20 druzích rostlin, podle vlhkostních, půdních a teplotních podmínek dominuje vždy jiná část zasetých meziplodin. Takto máme jistotu, že něco vyroste, a půda si sama vybere, co se jí hodí a co ne. Nevyužitý dusík po předchozí plodině meziplodiny využijí, a tak nedochází k jeho vyplavení do podzemních vod. Pokud je tam dusíku málo, daří se jetelovinám, které ho tam doplní ze vzduchu,“ vysvětluje Mátl.

Čtěte také: České supermarkety a bio

„Na poli se meziplodina nechá až do výsevu kukuřice. Kukuřici seji na část plochy bezorebně přímo do nezoraného pole se zbytky meziplodin. Ty chrání povrch půdy před odnosem ornice při přívalových deštích. Zbytky vymrzlých meziplodin pak slouží jako potrava pro mikroorganismy a žížaly," dodává Mátl.

Podsevy jako doplněk meziplodin

Když je kukuřice odrostlá, vysévají na část plochy, mezi řádky formou podsevu, různé směsi. Jejich funkčnost může být různá, experimentují proto s různými kombinacemi. Cílem podsevu je, aby po sklizni kukuřice nezůstalo pole holé a nechráněné. Ve stínu kukuřice se tak pomalu připravuje pomocná plodina, která svou funkci začne plnit ihned po sklizni. Po kukuřici následuje pšenice a po ní řepka s podsevem - tentokrát se semínka podsevu vysévají přímo s řepkou z odděleného zásobníku secího stroje.

Úlohou podsevu není jen poskytnout ochranu půdy než ji zakryje řepka, ale také - v případě jetele - dodat dusík pro řepku. Řepka ho má velkou spotřebu, a proto se běžně přihnojuje průmyslovými dusíkatými hnojivy. Jenže dusík je v půdě velice pohyblivý a proto rychle dochází k jeho splachování do nižších vrstev. Pěstování řepky s podsevem jetele tak umožňuje snížit množství průmyslových hnojiv a díky tomu zlepšit kvalitu spodních vod.

Snížení spotřeby hnojiv a přípravků na ochranu rostlin

Díky meziplodinám a podsevu, které půdu zkvalitňují, jsou pěstované rostliny mnohem odolnější vůči škůdcům a nemocem. To je další důvod, proč nemusejí používat tolik průmyslových hnojiv: „Od meziplodin a pomocných plodin si slibujeme snížení spotřeby přípravků na ochranu rostlin i průmyslových hnojiv a zvýšení humusu v půdě,” upřesňuje předseda Mátl.

Před setím další plodiny se ještě aplikuje hnůj a meziplodiny se zapraví do půdy společně s hnojem.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Organická hmota a spolupráce s drůbežárnami a myslivci

Meziplodiny jsou pro firmu důležité i z toho důvodu, že nemají živočišnou výrobu. Vědí ale, že statkový hnůj je pro půdu důležitý, dohodli se proto s drůběžárnami z okolí. Drůbežárny tak mají zajištěný odvoz hnoje, který je pro zemědělskou firmu důležitým hnojivem pro půdu. Hnůj míchají se separátem z bioplynové stanice a vzniká tak kvalitní hnojivo.

„Jako negativum cítím že tam, kde hnůj skladujeme, dochází k utužení půdy. To samé se pak děje na celém poli, když hnůj aplikujeme, proto využíváme směsi meziplodin, které půdu zároveň provzdušňují a vytvářejí květnatou louku v době, kdy na polích není prakticky žádná vegetace pro zvěř,” popisuje svojí zkušenost Mátl.

Podobně jako v případě hnoje spolupracuje firma i s myslivci. Ti ji požádali o vytvoření biopásů a čejkoviště. Biopásy jsou plochou, která se nesklízí u krmných biopásů a nebo jednou ročně sklízí u nektarodárných biopásů a díky tomu poskytuje potravu a úkryt zvěři v období, kdy na polích nic neroste. „Na jaře se akorát zbytky zapracují do země a vyseje se nový biopás,” říká Mátl. Čejkoviště se realizují za cílem zachovat čím dál tím ohroženější populaci ptáků zemědělské krajiny, jako je právě čejka. Nabízí hnízdiště, potravu i bezpečí, nesmí se ale na tuto plochu na jaře se zemědělskými stroji vjíždět, aby měli ptáci příležitost k vyhnízdění.

Pole v okolí Rajhradu, Bratčic, Vojkovic a Vranovic jsou ve svém kontextu unikátní a mohou sloužit jako inspirace celé řady opatření dalším velkým agropodnikům.

Polní den meziplodin a čiroků v Polabí

Polní den meziplodin a čiroků v Polabí uspořádala koncem září společnost SEED SERVICE s.r.o. ve spolupráci s farmou Korábků. Účastníci si mohli v Krychnově u Kolína prohlédnout pestrou škálu meziplodinových směsí, několik typů biopásů (krmný, nektarodárný, ochrana čejky chocholaté v nektarodárné i krmné variantě), pomocnou plodinu vysetou v řepce a celý sortiment čiroků a bérů v nabídce SEED SERVICE. Příchozí uvítal Ing. Ing. Eva Korábková v úvodním semináři vysvětlila široký význam meziplodin.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Pro pěstitele pracují jako zlepšující plodiny, mohou být přerušovači obilních sledů, uvolňují živiny v půdě ze špatně dostupných forem (pohanka, svazenka), zamezují erozi půdy (pohanka, hořčice), snižují rizika vyplavení nitrátů, zvyšují biodiverzitu v krajině atd. Meziplodiny je však třeba vybírat tak, aby pomáhaly, ale neškodily (zaplevelení následných plodin, tzv. zelený most může být příčinou rozvoje chorob a škůdců apod.).

Ing. Korábková popsala meziplodinové směsi, které vyseli na pokusném pozemku v Krychnově. Seli je 1. 8. 2024 různými způsoby - secím strojem do podmítky i do nezpracované půdy, další směsi zaseli diskovým podmítačem s přísevem do strniště jarního ječmene v porovnání se strništěm ozimé pšenice.

Příklady meziplodinových směsí

Ze směsí meziplodin pro ekoplatby na semináři představili:

• Všestrannou směs (60 % peluška, 30 % pohanka setá, 10 % ředkev olejná). Doporučený výsevek je 30-50 kg/ha. Tato rychlerostoucí směs má ozdravný efekt na půdu, obohacuje ji o dusík a organickou hmotu a zlepšuje její strukturu.
• Fumigační směs (60 % hořčice bílá, 30 % ředkev olejná, 10 % čirok) má antinematodní a fumigační účinky proti háďátkům a dalším patogenům. Dodává do půdy velké množství organické hmoty a mohutné kořeny ředkve se postarají o tzv. biologickou orbu půdy. Doporučený výsevek je 8-15 kg/ha.
• Levná rychlerostoucí Strukturní směs (80 % hořčice bílé, 20 % svazenky vratičolisté) je vhodná pro pozdní výsev (8-15 kg/ha). SEED SERVICE nabízí tuto směs v bio kvalitě pro ekologické zemědělství. Obohatí půdu o organickou hmotu, svými kořeny rostliny zlepší strukturu půdy, navíc má fytosanitární účinky.

Ing. Korábková upozornila na zapravení směsi meziplodin v optimální dobu, aby meziplodiny nestihly vytvořit semena a nedocházelo ke zvyšování plevelných semen v půdní zásobě. Pohanka se svazenkou (v poměru 85 : 15) patří mezi pěstiteli k oblíbeným směsím meziplodin (v nabídce SEED SERVICE i v bio kvalitě). Svazenka dobře prokoření půdu a pohanka díky svým výměškům uvolní živiny z méně přístupných forem. Doporučený výsevek je 18-20 kg/ha. Směs čiroku s bérem italským (70 : 30) odolává suchu a vyšším teplotám. Při časném setí lze využít porost k silážování nebo senážování.

Další směsí je Landsberská (49 % jílku mnohokvětého, 31 % vikve panonské, 20 % jílku nachového). Jde o ozimou směsku obohacující půdu o dusík i organickou hmotu. Na jaře lze využít pro pastvu nebo sklizeň na siláž, zlepšuje půdní strukturu a má ozdravný efekt. Doporučený výsevek je 25-35 kg/ha. Landsberskou směs nabízí SEED SERVICE také v bio kvalitě. Pro ekologické zemědělce navíc ve variantě s 15 % přidaného jetele lučního.

Směs svazenky vratičolisté s jetelem alexandrijským (25 : 75) se velmi dobře doplňuje. Svazenka dobře prokoření a jetel obohatí půdu o dusík a dobře rozložitelnou organickou hmotu.

V pokusech byly zařazeny rovněž čtyři druhy nektarodárných úhorů, např. Nektarodárný úhor III. obsahuje druhy kvetoucí až do pozdního léta (13 % svazenka vratičolistá, 55 % pohanka setá, 7 % mastňák habešský, 5 % slunečnice roční, 6 % jetel perský, 6 % jetel alexandrijský, 8 % bér italský).

Ze směsí meziplodin pro podopatření Druhově bohaté pokrytí půdy byla na polním dnu vyseta směs Druhově bohaté pokrytí půdy I. obsahující rozmanité druhy, které jsou nektarodárné, zajistí rozmanitý pokryv a nezaplevelí pozemek (23,5 % hrachor setý, 14,1 % jetel nachový, 9,4 % bér italský, 46,9 % oves setý, 2,35 % lnička setá, 2,35 % svazenka vratičolistá, 1,4 % koriandr setý). Minimální výsevek na hektar činí 17 kg.

Z meziplodin pro zlepšení struktury půdy byly v pokusech k vidění směsi: Široká směs AEKO (8,8 % lnička setá, 17,7 % jetel alexandrijský, 58,8 % pohanka setá, 14,7 % svazenka vratičolistá); Svazenka s jetelem alexandrijským AEKO (54,5 : 45,5); Peluška ozimá s žitem trsnatým (59,5 : 40,5).

Účastníci si mohli také prohlédnout meziplodiny proti utužení půdy: Ředkev se svazenkou (45,5 % ředkev olejná, 54,5 % svazenka vratičolistá) a Ředkev structurator s peluškou jarní (6,6 : 93,4). Speciální odrůda ředkve typu Daikon běžně vytváří mohutné kořeny o délce 50 cm, letos narostly kvůli suchu zhruba 30 cm.

Na farmě Korábkových již třetím rokem úspěšně vysévají řepku s pomocnou plodinou - 0,7 výsevní jednotky řepky na hektar + 4 kg/ha pohanky + 3 kg/ha jetele alexandrijského + 5 kg/ha pískavice řecké seno. Letos seli tuto směs 18. 8. ve dvojřádku řepky a dvojřádku pomocné plodiny ve vzdálenosti 12,5 cm. Meziřádková vzdálenost mezi dvojřádky řepky je 38,5 cm. Loni se jim podařilo sklidit i díky pomocným plodinám, které zajišťují část dusíkaté výživy a podporují infiltraci vody do půdy, průměrně 4,5 t/ha řepky a letos 3,75 t/ha.

„Díky pomocným plodinám pěstujeme již tři roky řepku bez herbicidu, ošetřujeme jen okraje a souvratě,“ podotkla Ing.

Pozitivní vliv meziplodin na úrodnost půdy

Meziplodiny působí v každém ohledu pozitivně na úrodnost půdy. Zelené rostliny přijímají živiny, jako je nitrátový dusík, a ukládají je v biomase. Tímto se sníží ztráty způsobené vymýváním. Odumřelé meziplodiny slouží jako potrava pro půdní organismy.

• Meziplodiny vážou CO2 ze vzduchu v biomase.
• Tento uhlík se po rozkladu rostlin a jejich přeměně v humus ukládá v půdě.
• Kořeny rostlin a jejich výměšky obohacují organickými látkami také spodní vrstvy půdy.

Podopatření pro programové období 2023-2027

Podopatření je nově nastavené pro programové období 2023-2027. Meziplodiny jsou díky vytváření zeleného pokryvu a jeho následným zapravením do půdy zdrojem organických látek a zvyšují obsah humusu v půdě. Příznivě ovlivňují infiltrační a retenční kapacitu půdy. Svým kořenovým systémem narušují utužené vrstvy půdního profilu, čímž zmírňují nebo brzdí degradační procesy v půdě.

Významným přínosem meziplodin je také snížení rizika vyplavení nitrátů jejich odčerpáním z půdy a schopnost zadržení dusíku v biomase, čímž je omezováno znečištění podzemních vod a vodních zdrojů ionty dusíku. Meziplodiny mají pozitivní vliv na obohacení osevních postupů (přerušovač obilních sledů). Meziplodiny mohou také snižovat potřebu využívat prostředky na ochranu rostlin (působí na odplevelení půdy) a případně i snížení výskytu chorob a škůdců (jsou refugiem pro predátory škodlivého hmyzu).

Podopatření stanovuje dva tituly, které se liší směsí osiv s ohledem na potřeby dané plochy. V rámci titulu Meziplodiny proti utužení půdy je stanovena specifická směs osiv s důrazem na hlubokokořenící plodiny například hlubokokořenící ředkev. Při použití těchto plodin ve směsi dochází k rozrušení utužené vrstvy půdy i do hloubky, čímž se zmírňují nebo brzdí degradační procesy v půdě. Tento titul je možné realizovat jen na způsobilých plochách, které se nacházejí na předem vymezeném území ve vrstvě utužení půdy v LPIS.

Proč meziplodiny?

Rostliny umí díky fotosyntéze za působení sluneční energie z CO2 a vody vytvořit jednoduché cukry, které pak využívají jako zásobu energie nebo na tvorbu dalších látek, které ke svému životu potřebují. Část cukrů rostliny vylučují svými kořeny a nabízejí je půdním organismům, jejichž většina proto žije v těsné blízkosti kořenů.

Mykorhizní houby dokonce pronikají svými hyfami (podzemní vlákna hub) dovnitř kořenů rostlin, aby k cukrům měli ten nejlepší přístup. Hyfy hub jsou velmi tenké a dlouhé - v jednom gramu půdy jich může být až 10 kilometrů. Houby jsou schopné rozkládat horniny a získávat z nich jednotlivé minerály, které pak s rostlinami za cukr vyměňují.

V běžném zemědělském osevním postupu zůstává půda mnohokrát bez rostlin. Bez probíhající fotosyntézy není čím živit ani podzemní život. Meziplodiny tedy představují řešení, jak využít období mezi hlavními plodinami ke zlepšení zdraví půdy.

Pokud se podaří je zasít už v den sklizně předchozí plodiny, je vysoká šance, že jednotlivé druhy ve směsi meziplodin stihnou vyrůst v dospělé rostliny. Čím víc se rostlinám daří, tím víc cukru vyprodukují, a pak kořeny dopraví do půdního prostředí, kde je o něj vysoký zájem.

Čím více druhů meziplodin na poli prosperuje, tím vyšší je diverzita mikroorganismů navázaných na kořeny rostlin. Ty pak v rámci svých životních projevů přetvářejí půdní strukturu, která je tolik důležitá pro zdraví půdy. Se zlepšující se strukturou půdy roste i množství vody, které je půda schopna zadržet.

Ukončení meziplodin

Rostislav Mátl většinou do směsi volí takové druhy, které přes zimu vymrznou. Dá se tak dobře využít síla přírody místo herbicidů, které na farmě DVP Agro používají v případech slabší zimy. Pokud by totiž rostliny přežily do dalšího roku, zastínily by vzcházející příští tržní plodinu v její nejdůležitější fázi růstu, která rozhoduje o množství úrody.

Se snižující se četností a sílou mrazů na konci vegetační sezóny, které by účinně vymrzající meziplodiny ukončily, se na farmě DVP Agro rozhodli ukončovat meziplodiny mechanicky. Toho se dá dosáhnout svalením rostlin a případným nařezáním. Rostliny mají po tomto zásahu dobrý kontakt s povrchem půdy, což usnadní půdním organismům zpracovat materiál na živiny a dopravit je do půdy.

Slunečnice patří mezi letní meziplodiny. Půda je bohatství nás všech. Pro zemědělce je prostředkem k úspěchu, tedy k velké a kvalitní sklizni, a z té se nakonec těšíme i my ostatní. Zásoby živin v půdě však nejsou nevyčerpatelné, a proto se o ni musíme dobře starat. Použití meziplodin je jedním z opatření, která pomáhají zachovat, nebo i vylepšit kvalitu půdy.

Výhody meziplodin

Jak název napovídá, meziplodiny se vysévají mezi dvěma hlavními plodinami, aby udržely nebo zlepšily podmínky v půdě. Jsou vybírány tak, aby rychle utvořily souvislou vrstvu porostu a zaručily účinnou ochranu půdy co nejdříve.

• Meziplodiny zakrývají půdu a tím snižují riziko eroze.
• Uloží živiny (zejména dusík) z půdy ve svém těle a zajistí tak jejich návrat do půdy ve chvíli, kdy rostlina odumře a rozloží se.
• Také chrání půdu před rozbahněním i před velkým výparem vody a zajistí tak zachování vláhy.
• Jsou dobrou obranou proti růstu plevelů.

Pokud hovoříme o meziplodinách, je dobré zmínit také systém živého mulče. Ten tvoří posklizňové zbytky předplodiny a umrtvené nadzemní části meziplodin, kterými pokryjeme půdu. S meziplodinami souvisí i zelené hnojení. Jde o obohacování půdy o organickou hmotu, a to tak, že do půdy zapravujeme zbytky nadzemních částí meziplodin a současně se v půdě rozkládá i jejich kořenový systém. Meziplodiny na zelené hnojení zaoráváme co nejpozději na podzim. V zimním období se biomasa pomalu rozloží. Tento způsob hnojení především zvyšuje mikrobiologickou aktivitu, vytváří humus.

Druhy meziplodin

Aby to nebylo jednoduché, dělíme meziplodiny do několika skupin. Je to logické, protože každá plodina má jiné nároky, seje se nebo se sází v jinou dobu a jindy se i sklízí. Proto meziplodiny nelze popsat jednou poučkou a zasít je v jeden čas.

Ozimé meziplodiny

Vyséváme je zpravidla v září, protože mají výbornou schopnost přezimování a chrání tak půdu na konci léta, během podzimu a brzy na jaře, ještě před vysazením hlavní plodiny. Zajišťují především krmivo pro živočišnou výrobu na jaro a začátek léta. Omezují růst plevelů a chrání před větrnou a vodní erozí. Uchovávají živiny pro hlavní plodinu. Mezi nejčastěji používané ozimé meziplodiny patří brukvovité pícniny (např. Výběr následných plodin po těchto meziplodinách je ovlivněn podmínkami oblasti.

Letní meziplodiny

Ty používáme v létě a na podzim. Slouží jako doplňkový zdroj objemných krmiv, ale hlavně k ochraně půdy a zlepšení jejích vlastností posklizňovými zbytky nebo zaoráním na zelené hnojení. Letní meziplodiny vyséváme po brzy sklizených hlavních plodinách, jako jsou rané brambory, raná zelenina, obilniny. Často vyséváme směsi dvou až tří plodin, které dorůstají do různé výšky, abychom využili vegetační prostor a dosáhli vyššího výnosu kvalitní biomasy.

Strniskové meziplodiny

V Česku tento typ patří k nejvyužívanějším, někdy je řazen do kategorie meziplodin letních. Sejeme je ke konci července nebo začátkem srpna. Nemají tak velkou produkci biomasy jako letní kategorie, ale jsou velmi dobré pro zelené hnojení. Vhodné plodiny jsou ty, které vyrostou za krátkou dobu, tedy asi za 7 týdnů. Patří sem hořčice bílá, pohanka jedlá, sléz krmný, kříženci brukvovitých plodin, svazenka vratičolistá nebo řepka ozimá.

Podsevové meziplodiny

Zakládáme je na podzim nebo na jaře do porostu kulturních rostlin. Můžeme je použít jak do plodin s úzkými řádky, tak do širokořádkových plodin. Mají pozitivní vliv na půdu, protože vytvářejí větší množství zbytků a kořenů po sklizni. A zjednodušují přípravu, která proběhne společně s přípravou pro hlavní plodinu. Navíc jde o ekonomicky nejvýhodnější zelené hnojení. Tyto plodiny mají pomalý počáteční růst, jejich hlavní růst začne až po sklizni hlavní plodiny. Jako příklad uvedeme jílek jednoletý, jílek italský, jetel plazivý a jetel zvrhlý, komonici bílou a tolici dětelovou.

tags: #mziplodina #ekologicke #zemedelstvi

Oblíbené příspěvky:

• Školy v přírodě Rezek: tipy na ubytování
• Prevence požárů skrze samozhášecí koše
• Průvodce pro školní výlety
• Aktuální vývoj v oblasti klimatu
• Zkušenosti ze školy v přírodě ZŠ Štětí