Největší tanker světa a znečištění životního prostředí: Případ Exxon Valdez


16.03.2026

Právě 24. březen 1989 je den, kdy ztroskotal u pobřeží Aljašky americký tanker Exxon Valdez. Samotnou příčinou zkázy v zálivu prince Williama byl náraz lodi do korálového útesu.

Čerstvě naložený tanker s 53 miliony galonů ropy z transaljašského ropovodu měl za sebou 15 hodin plavby na trase z Valdezu do Los Angeles, když ve 12:04 havaroval. Osm z jedenácti nádrží nevyvázlo bez poškození a z tankeru začaly okamžitě unikat hektolitry černého zlata v surovém stavu.

Jak potvrdilo vyšetřování, plavidlo v době nehody řídil třetí důstojník, který neměl oprávnění k navigaci v nebezpečných vodách. Navíc kapitán lodi Joseph „Joe“ Hazelwood byl v době nehody pravděpodobně pod vlivem alkoholu. Právě pro tyto neobvyklé okolnosti vyšetřovala havárii FBI.

Ještě dlouho po této události zněla v uších obyvatel aljašského pobřeží půlnoční radiová zpráva kapitána Hazelwooda: „Uniká nám trocha ropy, chvíli tady asi zůstaneme.“

Podle novinových zpráv trvalo deset hodin, než byla k postiženému plavidlu dopravena základní výstroj k zastavení unikající mazlavé tekutiny. Záchranáři měli údajně pro boj s ropnou skvrnou, silnou místy až 30 centimetrů, k dispozici pouhých 15.000 litrů chemikálií namísto potřebných dvou milionů litrů. Do karet jim nehrálo ani bouřlivé počasí, které napomáhalo rychlému šíření skvrny směrem na moře a k pobřeží Aljašského zálivu.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Ekologická havárie dosáhla nečekaných rozměrů

Zasaženo bylo na 1800 kilometrů pobřeží (některé zdroje uvádějí až 2500 kilometrů), celkem bylo nějakým způsobem postiženo území o rozloze 21.000 čtverečních kilometrů. Jen za tři měsíce posbírali ekologové na 23.000 mrtvých ptáků, mezi nimi 49 vzácných orlů bělohlavých (těch nakonec uhynulo asi 250) a 743 uhynulých mořských vyder.

Populace orlů bělohlavých a říčních vyder se z havárie nakonec vzpamatovala. K těm, kdo utrpěli nejvíce, však patří populace kormoránů, velryb, mořských vyder a další živočichů.

Kritické ohlasy si vysloužila americká vláda, která se k záchranným opatřením odhodlala téměř dva týdny po nehodě. Havárie též vážně poškodila prestiž prezidenta George Bushe staršího, který se po příchodu do Bílého domu vydával za stoupence ochrany životního prostředí.

Měsíc po nehodě zveřejnila společnost Exxon celostránkovou omluvu ve 165 amerických denících a časopisech. Za očistu a obnovu pobřeží, za pokuty a náhradu škod zaplatila v následujících letech přibližně 3,5 miliardy dolarů.

Vůbec největší požadavek měla vůči naftařskému koncernu skupina rybářů, původních obyvatel Aljašky a majitelů nemovitostí, kteří po ropné společnosti v roce 1994 požadovali odškodnění asi pět miliard dolarů. Vloni Nejvyšší soud USA po mnoha odvoláních nástupnické organizace Exxon Mobil snížil výši odškodnění na 507 milionů dolarů (asi 10,6 miliard korun).

Čtěte také: Jaderný odpad a Černobyl

Odvolací soud v San Francisku rozhodl, že společnost Exxon Mobil musí zaplatit 507,5 milionu dolarů za havárii tankeru z roku 1989. Do moře tehdy u Aljašky uniklo asi 40 milionů litrů ropy. Zasaženo bylo přes 1 200 mil pobřeží v úžině Prince Williama.

Po havárii tankeru Exxon Valdez zemřely tisíce zvířat, trpělo i místní životní prostředí. Vyšetřování prokázalo, že vinu za nehodu nesl kapitán lodi.

Záchranářům se tehdy dlouho nedařilo ropu v moři zachytit. „Situace byla problematická hlavně díky počasí. Bylo tam několik bouří. Klasické metody čištění se neosvědčily, takže se za pochodu hledaly nové možnosti, jak moře vyčistit,“ vysvětluje Jan Freidinger z Greenpeace. Čištění pobřeží přišlo na 2,5 miliardy dolarů. Dopady katastrofy jsou ale dlouhodobé. Ropné látky, i když se zdá, že z povrchu již zmizely, dál přetrvávají například v potravním řetězci.

Hledal se proto viník škody a roztočil se soudní kolotoč. Americký soud nakonec rozhodl v neprospěch Exxonu, vyměřil mu pokutu ve výši 507 milionů, dal navíc také žalobcům nárok na navýšení o úrok skoro 6 procent, a to zpětně až do roku 1996.

Nezkušenost, lehkovážnost, mamon a nejspíš také alkohol: to jsou hlavní příčiny největší ekologické katastrofy v dějinách Aljašky. „Uniká nám trochu ropy, asi tady chvíli zůstaneme,“ to byla první rádiová zpráva kapitána Josepha Hazelwooda poté, co obří loď narazila na korálový útes. Ona „trocha ropy“ přesáhla podle některých odhadů sto tisíc tun.

Čtěte také: Ochrana australské přírody v Austrálii

K neštěstí došlou souhrou hned několika faktorů. Kapitán té noci podle členů posádky nestřídmě pil. U kormidla byl v okamžiku srážky třetí důstojník, ten však neměl k navigaci ve zrádných pobřežních vodách dostatek zkušeností. Podle profesora Nancy G. Leveson z MIT zkázu dokonaly další nepříznivé okolnosti.

Pobřežní stráž ukončila praxi sledování lodí při navigaci kolem inkriminovaného útesu, jejich posádky o tom ale neinformovala. Exxon Valdez plul mimo svou obvyklou trasu, aby se vyhnul menším ledovcům v oblasti. Záchranáři měli v prvních hodinách k dispozici jen zlomek z potřebné výbavy. Následky byly strašlivé.

S křídly pokrytými mazlavou černou tekutinou zemřelo na čtvrt milionu mořských ptáků. Nepřežilo ani 2800 ohrožených vyder mořských, 300 tuleňů, 247 orlů bělohlavých a 22 kosatek.

Exxon poškozený tanker opravil a prodal. Mezitím si Exxon Valdez zahrál ve velkofilmu Vodní svět, kde představoval základnu Čmoudů. Poté sloužil pod šesti jinými názvy až do roku 2012, kdy byl sešrotován.

Do jihovýchodní Asie se bývalý Exxon Valdez dostal proto, že v dozvucích aljašského ropného neštěstí zakázaly nejprve Spojené státy a následně také Evropská unie provoz tankerů s jednoduchým (tedy ne dvojitým) pláštěm.

Společnost Exxon stála aljašská katastrofa na pokutách a náhradách škod více než čtyři miliardy dolarů (přes 90 miliard korun). Nejvyšší částku si nárokovali místní rybáři, kteří vmžiku přišli o zdroj své obživy.

Havárie Exxon Valdez nebyla zdaleka největší ropným neštěstím v historii lidstva.

Aby se obdobná katastrofa již nikdy neopakovala, přijal americký Kongres v roce 1990 zákon o boji proti znečišťování pobřežních vod USA ropou. Podle něj musejí mít všechny tankery operující v amerických vodách do roku 2010 dvojitý trup. Zákon rovněž osmkrát navýšil postih ropných společností za havárie jejich plavidel.

Další aspekty znečištění moří

Znečištění z velkých kontejnerových lodí probouzí bouřky. Jde o první přímý důkaz vlivu spalovacích lodních motorů na počasí.

Současní vědci ale dokázali, že bouřky probouzíme i sami. Dvě z nejfrekventovanějších oceánských tras leží v Indickém oceánu a Jihočínském moři.

Vznik bouřek způsobují aerosoly - mikroskopické částečky sazí a sloučenin dusíku a síry z lodních dieselových motorů. Ve městech jim říkáme smog. Nad mořem způsobují kondenzaci vody a tvorbu mraků s velmi malými kapičkami vody. Mraky jsou díky maličkým kapkám tak lehké, že putují do vyšších částí atmosféry s teplotami pod nulou.

Na světě se najde stále dost lidí, kteří popírají, že má naše činnost vliv na změny klimatu. Nový námořní výzkum je důkazem, že stačí málo, abychom ovlivnili tvorbu mraků a měnili tím počasí. Navíc znovu ukázal, jak velký dopad na životní prostředí mohou mít dieselové motory.

O dieselových motorech lodí se ale moc nemluví. To však ještě neznamená, že jsou bez viny. Před pěti lety spočítala německá společnost pro ochranu životního prostředí Nabu, že jedna velká výletní loď vyprodukuje tolik oxidu uhličitého jako 83 tisíc aut, pevných částic jako milion aut a oxidu siřičitého jako 376 milionů aut!

Obrovské lodní motory běží na špinavé palivo, které obsahuje až 3500krát více síry než automobilová nafta. Lodí navíc stále přibývá. Jen Malackým průlivem mezi Malajsií a ostrovem Sumatra jich každý rok projede více než 100 tisíc.

Jednoznačně nejdelší loď všech dob už nikde na moři nepotkáte. Plula od roku 1979, v roce 2009 dosloužila a zakotvila v indickém vrakovišti k rozebrání. Na délku měla 458 metrů a uvezla 600 000 tun ropy.

Kontejnerová přeprava zažívá dnes obrovský rozvoj. Dokládá to i fakt, že jedenáct největších lodí na světě bylo spuštěno na vodu teprve letos a v první padesátce je nejstarší loď z roku 2013.

tags: #nejvetsi #tanker #sveta #znecisteni #životního #prostředí

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]