Statistiky třídění odpadu v Moravskoslezském kraji

Moravskoslezský kraj dlouhodobě podporuje snahu obcí o zlepšení nakládání s odpady a snižování produkce směsného komunálního odpadu. Za tímto účelem vynakládá každoročně ze svého rozpočtu částku přesahující 4 miliony korun.

Ocenění obcí za třídění odpadu

Jako každý rok, tak i letos znají tradiční soutěže v třídění odpadů své vítěze. Obce, jejichž občané nejlépe třídí komunální odpad, získávají každoročně prestižní ocenění „O keramickou popelnici“. Za třídění vysloužilých elektrozařízení jsou pak udělovány ceny „O keramické sluchátko“ a „Elektrooskar“.

Ocenění obcí proběhlo 7. června 2024 na slavnostním ceremoniálu tentokrát v industriálních prostorách klubu BrickHouse, který se nachází v areálu Dolní oblasti Vítkovic v Ostravě.

Vítězové soutěží v třídění odpadu

První místo v kategorii obcí nad 10 tisíc obyvatel obhájil loňský vítěz Frenštát pod Radhoštěm, následovaný Bohumínem a Kopřivnicí. V kategorii obcí nad 2 000 obyvatel zvítězil Příbor, na druhou příčku dosáhla Dobrá a třetí místo obsadily Trojanovice. Pro pomyslné zlato si došel Hrádek, druhou pozici obsadilo Sedliště a třetí místo dosáhl Písek.

Vítězství v soutěži v třídění elektroodpadu O keramické sluchátko, v kategorii do 2 tisíc obyvatel získal Jeseník nad Odrou. V kategorii nad 2 tisíce obyvatel dominovala mezi nejlepšími, stejně jako v předchozích ročnících, obec Ostravice. V rámci obcí do 4 000 obyvatel vyhrály Raškovice s nárůstem 104 %, v další kategorii zvítězila Horní Suchá, kde činil meziroční nárůst 64 %.

Čtěte také: Růženin lom - přírodní oáza

Produkce a třídění odpadu v kraji

Na jednoho obyvatele kraje v roce 2023 připadlo v průměru 66 kilogramů plastu, papíru, skla, nápojových kartonů a kovů, vytříděných v rámci obecních systémů do barevných kontejnerů a ve sběrných dvorech. Ve srovnání s ostatními kraji v rámci ČR se v Moravskoslezském kraji nadprůměrně třídí plasty a kovy.

Průměrné množství směsného komunálního odpadu (SKO) na jednoho obyvatele je v Moravskoslezském kraji 185 kilogramů za rok, v roce 2010 to bylo 211 kg ročně. Díky osvětě a posilování vztahu obyvatel k životnímu prostředí jeho množství průběžně klesá.

Srovnání s ostatními kraji

Podle dosažených výsledků plnění cíle třídění v jednotlivých krajích se na prvních čtyřech pozicích umístily kraje Olomoucký (50,90 %), Pardubický (50,61 %), Kraj Vysočina (49,56 %) a Moravskoslezský kraj (48,25 %). Naopak nejméně se využitelné komunální odpady třídily v Praze (30,03 %), v Ústeckém kraji (31,21 %). Přibližně stejných výsledků dosáhly kraje Liberecký (37,14 %) a Karlovarský (37,38 %).

Úspěšně třídila v roce 2022 i některá velká města jako například Pardubice (54,10 %), Olomouc (53,63 %) a Ostrava (53,05 %). Při pohledu na velikost sídel dosahují nejlepších výsledků středně velké obce, tedy zejména obce od 5000 do 10 000 obyvatel, a to přes 48 %. Nejhůře jsou na tom velká města nad 100 000 obyvatel, která dosahují míry třídění okolo 36 %.

Data potvrzují, že mezi lety 2021-2022 vzrostla úroveň třídění ve všech krajích ČR. Obce v České republice mají ze zákona povinnost dosáhnout cílů třídění recyklovatelné složky komunálního odpadu v roce 2025 a následujících letech ve výši 60 %.

Čtěte také: Košický Luník IX: Problémy s odpady

Systém EKO-KOM

V roce 2022 vzniklo na tuzemském trhu 1 312 804 tun obalových odpadů. Z tohoto celku se jich podařilo v systému EKO-KOM vytřídit a předat k recyklaci nebo energetickému využití 81 %, což je 1,065 milionu tun obalů. Oproti roku 2021 se tedy v ČR vyprodukovalo méně obalových odpadů, ale vytříděno a předáno k využití jich bylo více.

Většina obalových odpadů, 71 %, byla využita materiálově, tzn. recyklována. Dalších 10 % vytříděných obalů pak bylo využito energeticky. Nejvyšší míry celkového využití se podařilo dosáhnout tradičně u papírových obalů, míra recyklace činila 91 % a dalších 5 % bylo využito energeticky. U skla dosáhla míra recyklace 85 % a u kovových obalů 63 %. U ostře sledovaných plastových obalů se míra dosažené recyklace meziročně zvýšila ze 43 % na 46 %, dalších 39 % pak bylo využito energeticky. Celková míra využití plastových obalů dosáhla tedy 85 %.

V ČR jsou tříděny a zpracovány i hůře zpracovatelné plasty. Několik let byla účast na třídění stabilních 73 %, loni se řady třídičů rozrostly. Tato činnost již stala naprostou samozřejmostí pro 75 % obyvatel ČR. V přepočtu každý občan ČR loni vytřídil v průměru 78 kilogramů odpadů.

Konkrétně to bylo 23,7 kilogramu papíru, 21,5 kilogramu kovů, 17,2 kilogramu plastů, 15,2 kilogramu skla a 0,4 kilogramy nápojových kartonů. Celkem tak každý vytřídil v průměru zhruba o 6 kilogramů více než v roce 2021. Oproti minulým rokům třídili lidé především kovy a papír častěji také prostřednictvím výkupen surovin.

Dostupnost kontejnerů

Česká republika disponuje jednou z nejkvalitnějších sběrných sítí v Evropě, lidé mají k dispozici už přes 838 000 barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad. Podle aktuálních průzkumů lidé odhadují, že k nádobám na třídění musí v průměru ujít 87 metrů, což znamená, že docházková vzdálenost se meziročně zkrátila o další dva metry. Pokud bychom to srovnali s počátky systematického třídění, tedy s rokem 1999, pak se tato vzdálenost zkrátila skoro o polovinu.

Čtěte také: Výskyt zlata v přírodě

Náklady systému EKO-KOM

98 % celkových ročních nákladů AOS EKO-KOM, a.s., bylo v roce 2022 vynaloženo na zajištění sdruženého plnění. Konkrétně bylo rozdělení následující: 89 % představovaly přímé náklady odpadových činností (sběr obalů a zajištění sběrné sítě v obcích, sběr a využití průmyslových obalů, dotřídění odpadů z obalů, přímá podpora recyklace obalových odpadů). Přímé platby zapojeným obcím za zajištění zpětného odběru obalových odpadů a sběrné sítě a za jejich předání prostřednictvím svozových firem k dotřídění a zpracování v roce 2022 tvořily celkově 65,7 %.

Motivační systémy v obcích

Obec Písečná má zaveden motivační systém MESOH. Domácnosti, které se do systému zapojí, jsou slevou na poplatku motivováni jak k předcházení vzniku odpadu, tak ke třídění. Výše slevy má vazbu jak na objem vytříděných odpadů, tak na objem vyprodukovaného směsného odpadu. Města Fulnek a Příbor byli oceněny již dříve jako příklady dobré praxe.

Obyvatelé Moravskoslezského kraje mají možnost třídit své odpady aktuálně do 9 282 kontejnerů na papír, 11 141 kontejnerů na plast a 7 951 kontejnerů na sklo. Dále pak do 100 samostatných kontejnerů na nápojový karton a 807 samostatných kontejnerů na kov. K tomu je ještě k dispozici 24 936 menších nádob na papír a 32 531 na plast, které mají lidé přímo u svých domů.

*data jsou aktualizována k 1. 6.

tags: #moravskoslezský #kraj #třídění #odpadu #statistiky

Oblíbené příspěvky:

• Slovenská příroda: Co stojí za to vidět?
• Dětský kurz přežití v přírodě
• Explore Czech Paradise
• Emise kotlů v ČR
• Příčiny nemocí želv zelenavých