V jakém minerálu se vyskytuje zlato?

Zlato, zlatavě žlutý lesklý minerál, je tvořen ryzím prvkem s chemickou značkou Au (latinsky Aurum) ze skupiny mědi. Popularitě zlata přispělo zjištění, že se jedná o velmi omezený přírodní zdroj, který se nedá nahradit.

Výskyt a vznik zlata

• Nejčastěji se přírodní krystaly ryzího zlata objevují v křemenných žilách ve formě různorodých drátků, plíšků a keříčků, které mají nepravidelný tvar.
• Dokonalé surové krystaly zlata jsou velmi vzácné a v ideálním případě mají tvar krychle.
• V náplavách řek a vodních toků se zlato objevuje jako drobná zrna (zrnka, zrníčka), kterým se říká zlatinky, či zlatý prach.
• V dávných dobách byly známy zlaté křemenné žíly hydrotermálního původu.
• Vlivem par a horkých roztoků, pronikajících do struktury hornin vznikají hydrotermální ložiska.
• Tyto vyvřeliny se po následném ochlazení spojují s dalšími minerály a samotné zlato se usazuje v horninách a vytváří tak křemenné zlatonosné žíly.
• Další známé druhy ložisek jsou porfyrová ložiska, ze kterých se těží pravděpodobně největší objem zlata.
• Dále jsou známá ložiska Calin, tvořena mikroskopickými částicemi zlata v horninách.
• Zlato se na zemském povrchu také vyskytovat vlivem podmořských vulkánů.

Nejstarší zlatý předmět v Čechách je spirálová vlasová ozdoba nalezená při vykopávkách u Toušeně nedaleko Brandýsa nad Labem, která byla zhotovena kolem roku 2800 př.n. l.

Ložiska zlata

• Nejčastěji se vyskytuje na hydrotermálních křemenných žilách spjatých s granitickými horninami.
• Velkou skupinu tvoří hydrotermální a metamorfogenní ložiska zlata.
• Častá je kombinace zlata s Sb minerály.
• Zlato se v přírodě vyskytuje jednak jako horské tj. uzavřené v horninách a rudních žilách, jednak jako volné říční (rýžovnické) tj.

Vlastnosti zlata

• Má typickou žluto-zlatavou barvu.
• Je ideální pro výrobu šperků.
• Tvrdost zlata je 2,5-3 dle Mohsovy stupnice, taje při teplotě 1063° C.
• Zlato se nejčastěji vyskytuje v podobě slitin se stříbrem a stopovým množstvím mědi (tzv. Élektrum).
• Zlato je vysoce vodivý kov, který lze rozpustit pomocí Lučavky královské, popř. rtuti.
• T 2,5 - 3; H 19,3; typický je hákovitý lom, intenzivně žlutá barva, která při vysokém podílu Ag přechází až do šedého odstínu.
• Téměř vždy je přítomna izomorfní příměs stříbra, nad 20% Ag se mluví o elektru.

Ryzost se vyjadřuje jako počet dílků zlata z 1000. Ryzost obsah drahého kovu ve slitině. Značí se zlomkem v tisícinách (1000/1000) např. Čisté zlato má obsah 24 karátů (ryzost 1000/1000). Ve šperkařství se často používá 14.

Zaměna zlata s pyritem

Pyrit, známý také pod přezdívkou „zlato bláznů“ kvůli svému lesklému, zlatavému vzhledu, je jedním z nejběžnějších sulfidových minerálů na Zemi. Ačkoli svým vzhledem připomíná zlato, jeho chemické složení a fyzikální vlastnosti jsou zcela odlišné. Pyrit je minerál složený ze železa a síry, jeho chemický vzorec je FeS₂. Tento minerál patří mezi sulfidy a je známý svým kovovým leskem a zlatavě žlutou barvou, což ho často vede k tomu, že je zaměňován se zlatem. Ačkoliv je vzhledově podobný, pyrit má jiné fyzikální vlastnosti a chemické složení než pravé zlato. Pyrit se vyskytuje v různých typech hornin po celém světě. Hlavní světová naleziště pyritu se nacházejí ve Španělsku (Rio Tinto), USA, Kanadě, Peru a ve Švédsku. Chemický vzorec pyritu je FeS₂, což znamená, že je tvořen atomy železa (Fe) a síry (S). Tento minerál krystalizuje v krychlové soustavě a jeho krystaly mají často tvar kostek nebo dvanáctistěnů. Jeho kovový lesk a zlatavá barva jsou způsobeny specifickým způsobem, jakým odráží světlo, což z něj činí jeden z vizuálně nejatraktivnějších minerálů. Pyrit je relativně tvrdý minerál, ale zároveň je křehký, což znamená, že se může při silném nárazu rozbít nebo roztříštit. Ačkoliv pyrit nemá hodnotu jako drahý kov, jeho chemické složení z něj činí důležitý minerál pro průmyslové aplikace.

Jak odlišit zlato od pyritu?

• Pyrit má zeleno-černý pruh, zatímco zlato má zlatý pruh. Tato metoda je jedním z nejspolehlivějších způsobů, jak oba materiály odlišit.
• Zlato je mnohem těžší než pyrit.
• Tvrdost: Pyrit je výrazně tvrdší než zlato. Zlato je měkký kov (2,5-3 na Mohsově stupnici), zatímco pyrit má tvrdost 6-6,5. Pokud poškrábete pyrit nožem, vytvoří se škrábance, což u zlata neplatí.

Využití pyritu

• Výroba síry a kyseliny sírové: Pyrit se dříve hojně používal jako surovina pro výrobu síry a kyseliny sírové. Když se pyrit zahřívá, dochází k rozkladu na oxid železitý (Fe₂O₃) a oxid siřičitý (SO₂), který se dále zpracovává na kyselinu sírovou.
• Těžba železa: Pyrit obsahuje železo, které lze za určitých podmínek získat a použít v průmyslové výrobě.
• Dekorace a šperkařství: Díky svému atraktivnímu vzhledu se pyrit používá také jako dekorativní kámen. Může být použit pro výrobu šperků, ozdobných předmětů nebo dokonce jako sběratelský minerál. V tomto případě se ale jedná spíše o estetické než praktické využití, protože jeho křehkost omezuje jeho použití.
• Geologické studie: Pyrit je důležitým indikátorem v geologii.

Jedním z problémů spojených s pyritem je to, že může způsobovat takzvanou „kyselou důlní vodu“. Když je pyrit vystaven vzduchu a vodě, oxiduje a vytváří kyselinu sírovou, která může kontaminovat vodní zdroje. Tento proces je obzvláště problémem v oblastech, kde probíhá těžba pyritu nebo jiných rud obsahujících železo a síru.

Čtěte také: Moravskoslezský kraj a třídění odpadu

Těžba zlata v České republice

Dobývání zlata má v českých zemích dlouhou tradici. V Čechách se v dřívějších dobách nacházelo přírodní ryzí zlato na mnoha místech, přestože šlo spíše o menší vzorky (zlatinky, valounky). Mezi nejznámější naleziště zlata u nás patřily např. Podle odhadů se z historického hlediska na celém našem území v průběhu dějin vytěžilo přibližně 100 tun českého zlata. Tehdejší doly dosahovaly úctyhodné hloubky, přestože horníci používali k práci jen ruční nářadí (mlátku, želízka).

• Velké zlaté nugety (známé z divokého západu) se u nás téměř nevyskytují.
• Vznikají pouze v divokých vodách a to nabalováním (naboucháváním) zlatinek postupně na sebe.
• Geologické průzkumy odhalily, že se pod zemí v České republice nachází odhadem ještě asi 500 tun zlata v hodnotě asi 500 miliard korun.
• Paradoxně se však v současné době od roku 1994 u nás nikde zlato netěží (nedoluje) a v blízké době to ani není v plánu.
• Hlavními důvody jsou především protesty obcí, občanů, ekologických hnutí, ministerstva životního prostředí a dalších orgánů, které se bojí negativního vlivu případné těžby na životní prostředí.
• Nejvíce se obávají dopadů těžby na vodní zdroje, protože zlato bývá získáváno z vytěžené horniny pomocí kyanidů - tzv. „loužením”, které mohou být toxické.

Někteří odborníci a experti však tyto „údajné” negativní dopady na životní prostředí rázně vyvrací mnoha podloženými fakty.

Rýžování zlata

Rýžování zlata se provádí za pomocí zlatokopecké rýžovací pánve nebo rýžovacího splavu (koryta) ve zlatonosných oblastech - řekách, potocích a vodních tocích, respektive v jejich sedimentech (náplavách, usazeninách a rozsypech). Směs zeminy (štěrku a písku) se ručně nabírá do kovové pánve a za pomoci proudu vody, a též za stálého kroužení pánví, se z ní postupně odplavují lehčí částice. Zlato je podstatně těžší než ostatní minerály a písek, a tak se usazuje na dně pánve (splavu).

• Zlato se do vodních toků dostává z původních (primárních) nalezišť - hlavně z křemenných žil v horách, které se postupně rozrušují (pukají) a neustále uvolňují další zlaté částečky.
• Tzv. „rýžováním” lze nalézt přírodní ryzí zlato, které tvoří nejčastěji zlatinky (šupinky) a nugety (valounky).
• Tyto malinké kousky (zrna) zlata mají nejčastěji velikost 0,1 - 1 milimetr, ale je obtížné si je prohlédnout v dlani, protože se nachází výhradně samostatně a snadno může dojít k jejich ztrátě (často jde o tzv. mikroskopické vzorky, sotva viditelné lupou).
• Čistota narýžovaného zlata bývá okolo 23 karátů a má ryzost 99% (999/1000).
• Jeho hodnota je tedy vyšší než u běžného komerčního zlata (slitiny) - to je většinou 14-ti až 18-ti karátové (ryzost 585/1000 a 750/1000).
• Větší zlaté nugety často několikanásobně převyšují výkupní cenu i samotného ryzího zlata (za gram), protože jde o sběratelskou a mineralogickou raritu - vzácnost.

Průmyslová těžba zlata za pomoci těžké bagrovací techniky nebo chemie je zakázaná. Rýžování (plavení) zlata v malém množství se však za těžbu nepovažuje a je tedy povoleno. V dnešní době je v Česku rýžování zlata poměrně oblíbeným koníčkem mnoha lidí. „Někteří lidé si např. chtějí vyrýžovat pouze dostatečné množství zlatinek, aby si z nich pak mohli nechat vyrobit snubní prstýnek.

• česká zlatá ložiska rýžovali už Keltové a to poblíž řek v jižních a středních Čech a zřejmě i v západních Čechách a na Vysočině a Slezsku.
• Přírodní ryzí „zlato na podložce” je o dost vzácnější, než zlatinky pocházející z rýžování, protože jeho hledání je složitější a náročnější.
• Probíhá nejčastěji v přístupných dolech, štolách a šachtách, či na povrchu - tzv. „na haldách” z důlní činnosti v oblastech s historickým výskytem zlata.
• Podložkový vzorek zlata si lze dobře prohlédnout i v dlani, bez obav o jeho ztrátu.
• Typickým podložkovým minerálem (tzv. „mateční horninou”) zlata bývá křemen, jelikož zlato se vyskytuje ve zlatonosných křemenných žilách (v tzv. žilníkách).
• Přírodní krystalovaná zlata, která tvoří tzv.

Dnes už je však naprostá většina těchto nalezišť a lokalit (štol, šachet a dolů) s výskytem zlata zaniklá nebo vysbíraná, a tak objevit pěkný vzorek zlata je stále obtížnější. V České republice se krásná přírodní zlata tzv. „na podložce” našla v dřívějších dobách např. ve štole Mír (oblast Zlaté hory - severní Jeseníky). Tato štola byla ražena do tzv. „zlatého sloupu”. Sehnat dnes pěkný podložkový vzorek českého ryzího zlata je poměrně obtížné, protože se jich vyskytuje jako šafránu.

Čtěte také: Růženin lom - přírodní oáza

Světová produkce zlata

Současná světová produkce zlata se pohybuje okolo 3.000 tun (přibližně 100.000.000 trojských uncí). Největším producentem je Čína s přibližně 15 % produkce. Dalších 15 % tvoří souhrnná produkce USA, Kanady a Mexika - z porfyrových a Carlin ložisek. Cca 20 % produkují porfyrová ložiska ze států u pobřeží Pacifiku.

Využití zlata

Způsoby využití zlata se dají rozdělit na dvě velké skupiny - jednou je zlato jako uchovatel hodnoty a druhou zlato jako průmyslový kov. Po tisíciletí bylo zlato obdivováno pro svou krásu a využíváno ve šperkařství. Od starověku bylo také uchovatelem hodnoty a tradičním platidlem. Až do nedávné doby bylo prakticky veškeré zlato spotřebováváno výhradně na šperky a mince. Se vznikem papírových směnek ve středověku a později papírových peněz bylo zlato uchováváno v hradech a trezorech jako zlatá rezerva a krytí. V roce 1972 však byl zlatý standard definitivně opuštěn a peníze jsou kryty výhradně důvěrou v jejich hodnotu.

Ve 20. století začal prudce růst význam zlata v průmyslových aplikacích, zejména s rozmachem počítačů a chytrých telefonů. Nevýhodou zlata je jeho vysoká cena, proto se jeho množství minimalizuje, ale v řadě případů ho nelze plně nahradit. Specifické fyzikální vlastnosti zlata jej předurčují pro náročné aplikace v elektronice. Běžně zlato najdeme v procesorech, zlatem jsou pokovené konektory, některé pojistky a relé. Bez zlata nemohou fungovat chytré telefony, počítače, tablety, ale ani GPS navigace, mikrovlnky, televize či lednice. V zubařství je zlato stale mnohde používáno jako odolný, anti-alergický a inertní material pro korunky a výplně.

Zajímavosti o zlatě

• Ve světě se ročně vytěží zhruba 2 700 tun zlata.
• Zlato je jeden z nejméně hojných prvků na Zemi, navíc má jedinečné fyzikální vlastnosti.
• Ryzí zlato z Alta Floresta, Brazílie.
• Velký zlatý nugget ze Západní Austrálie.
• Krystalické zlato z Alta Floresta, Brazílie.
• Krystaly ryzího zlata z Eagle's Nest, Kalifornie, USA.
• Bohatý vzorek zlata z Cavnicu, Rumunsko.
• Ukázka ryzího zlata v křemeni (leptáno) z nedávného nálezu v italských Alpách poblíž Torina.

Naleziště zlata v Evropě

Řada klasických zlatých ložisek se nachází v Evropě. Nádherné ukázky pochází z ložisek Cavnic a Rosia Montana v Rumunsku. Další lokality zahrnují například Björkdal ve Švédsku, Brusson v Itálii a Hope's Nose v Anglii. Mezi klasická ložiska samozřejmě patří také Kremnica na Slovensku, dále méně známé lokality jako Magurka, Dúbrava či Pezinok. Jedny z nejhezčích ukázek zlata v Evropě pocházejí z ojedinělého nálezu u Křepic v roce 1927.

Naleziště zlata v České republice

Česká republika je obecně na zlato bohatá a mimo sběratelsky nezajímavé rudy z Kašperkých Hor, Mokrska či Roudného lze zmínit i mnohem atraktivnější makroskopické ukázky ze Zlatých Hor, Jílového u Prahy či Orlíka u Humpolce. Zlato lze rýžovat na řadě toků v ČR, pozoruhodné jsou také nedávné nálezy poměrně velkých nuggetů z jižních Čech a od Předína.

Čtěte také: Košický Luník IX: Problémy s odpady

Tabulka: Rozdíly mezi zlatem a pyritem

tags: #v #jakem #mineralu #se #vyskytuje #zlato

Oblíbené příspěvky:

• Třídění odpadu v kostce
• Rimless WC: Moderní řešení
• BOŽ v kontextu zdravotnictví
• O podpoře firem
• Moderní technologie pro čistší prostředí