Český ráj leží necelých padesát kilometrů severovýchodně od Prahy. A právě proto již v 19. století hosté lázní Sedmihorky začali tuto část země nazývat Český ráj. V tomto romantickém kraji ležícím na středním toku Jizery se snoubí rozmanitost přírodních krás s bohatými historickými památkami - hrady, zámky, lidovou architekturu.
Český ráj zaujímá široké území cca 1800 km2, které zhruba ohraničují města Sobotka, Mnichovo Hradiště, Sychrov, Železný Brod, Semily, Lomnice nad Popelkou, Železnice a Jičín. Srdcem Českého ráje je město Turnov.
Geologie a krajina Českého ráje
CHKO Český ráj nepatří mezi geologicky rozmanitá území. Základem skalních měst jsou kvádrové pískovce, které vznikly zpevněním písku naplaveného do druhohorního moře. V třetihorách tu probíhala sopečná činnost, kdy horká láva vypálila a nadzvihla okolní sedimenty. Protože jsou sopečné horniny pevnější než usazeniny v jejich okolí, byly při zvětrávání a odnosu vypreparovány a tvoří kopce.
Ze třetihor pocházejí také nánosy říčních štěrkopísků, které často leží vysoko nad dnem dnešního údolí, ze čtvrtohor pak uloženiny říčních sedimentů, relikty spraší navátých v dobách ledových, suťových plášťů a smíšených svahovin. V současné době převládá zvětrávání a odnos.
Území CHKO Český ráj leží ve dvou klimatických oblastech - chladné a mírně teplé. CHKO Český ráj leží v povodí Labe, v dílčím povodí Jizery a s malou částí jižních svahů Prachovských skal v dílčím povodí Cidliny. Jizera protéká severní částí CHKO, u Malé Skály je ve 260 m n. m., v Dolánkách má nadmořskou výšku 247 m. Druhým významným tokem a základem hydrografické sítě je Žehrovka, pramenící v Prachovských skalách. Jejími většími přítoky jsou Kacanovský potok, Jordánka s Čertoryjí a Arnoštický potok.
Čtěte také: Květnaté louky Bílých Karpat
Flóra Českého ráje
Flóru Českého ráje lze podle geologického podloží rozdělit do dvou základních skupin. Acidofilní druhy a společenstva jsou vázány na kyselé pískovce, zatímco bazofilní druhy se pojí se slínitými pískovci, slínovci a čedičovými vyvřelinami. Geologická pestrost je doplněna geomorfologickou rozmanitostí, kterou představují skalní města, rokle, plošiny i sopečné kužely. Tyto tvary reliéfu vytvářejí široké spektrum stanovišť s rozdílnými mikroklimatickými podmínkami a společně s geologickým podložím určují vysokou druhovou diverzitu území.
Na pouhých patnácti kilometrech vzdušnou čarou se od rybníka Žabakor v nadmořské výšce 235 metrů, kde se rozkládají podmáčené louky a zbytky lužních lesů, krajina postupně zvedá přes reliktní bory a skalní města až k podhorským a horským loukám a bučinám, vrcholícím na Kozákově ve výšce 745 metrů. Na území Českého ráje bylo dosud zaznamenáno přibližně tisíc druhů vyšších rostlin.
Luční biotopy a jejich ochrana
Přírodní prostředí Českého ráje začalo být člověkem pozměňováno již před 7000 lety. Díky geomorfologické členitosti a výrazné povrchové mnohotvárnosti zde však nikdy nedošlo k úplné velkoplošné devastaci krajiny a do dnešní doby zde zůstala zachována mozaika původních biotopů - ostrůvky přirozených lesních společenstev, mokřadní louky, rašeliniště a slatiniště, litorální vegetace kolem rybníků, přirozené břehové porosty, stepní vegetace či mezofilní louky. Český ráj je kulturní krajinou, kterou po staletí utvářela lidská činnost. Nedílnou součástí jeho podoby jsou rozmanité louky vzniklé jako sekundární bezlesí a po celé generace udržované kosením a extenzivní pastvou. Právě kontinuita tohoto hospodaření vtiskla krajině její osobitý ráz.
Luční biotopy dnes zaujímají přibližně pět procent rozlohy CHKO, avšak jejich stav je velmi rozdílný. Najdeme zde plochy dobře zachovalé a pravidelně obhospodařované, ale také degradované, ohrožené sukcesí či invazními druhy. Dlouhodobý ústup kvality lučních společenstev souvisí s intenzifikací zemědělství i s ústupem tradičních forem hospodaření. V poslední dekádě se však při managementu nelesních stanovišť v CHKO Český ráj prosazuje mozaiková seč jako standardní nástroj péče o luční biotopy. Jejím principem je prostorově a časově diferencované kosení, při němž se záměrně ponechávají nepokosené pruhy či plochy.
Vývoj posledních desetiletí přinesl na luční biotopy zásadní tlaky. Intenzifikace hospodaření, meliorace a scelování pozemků na jedné straně a opouštění obtížně obhospodařovatelných ploch na straně druhé vedly k úbytku rozlohy i kvality luk. Na neudržovaných stanovištích rychle přebírají prostor expanzivní trávy, například třtina křovištní, šíří se rákosiny a nastupuje nálet dřevin. Šíří se invazní rostliny, zejména křídlatky, netýkavka žláznatá a v posledních letech podél Jizery také rukevník východní. Významným faktorem se stávají i suché epizody posledních let, které snižují hladinu podzemní vody, urychlují vysychání mokřadů a podporují sukcesi dřevin.
Čtěte také: Local organizations of the Czech Union for Nature Conservation
Nevhodně nastavené podmínky některých dotací posouvají termíny sečí až do druhé poloviny léta a negativně působí i balíkování čerstvě posečené trávy do plastové fólie pro výrobu senáže, protože tím dochází k odvozu semen z lokality a k postupnému ochuzování travních porostů.
Louky na hůře přístupných místech, především na prudkých svazích, bývaly v minulosti často využívány jako ovocné sady. V jejich podrostu se nacházely mezofilní i suché trávníky, jejichž fragmenty jsou patrné dodnes, buď v podobě starých ovocných stromů zarostlých náletovými dřevinami, nebo ve formě lučních druhů zachovaných v podrostu a na okrajích porostů.
Zvláště chráněná území s lučními biotopy
V rámci CHKO Český ráj lze vymezit několik zvláště chráněných území, kde jsou luční biotopy zastoupeny v nejvyšším podílu a zároveň ve své nejzachovalejší podobě. Tyto lokality jsou klíčové nejen z hlediska diverzity druhů, ale i jako modely ukazující vliv historického hospodaření a efektivitu současného managementu. Pro ilustraci byla vybrána tři území rozložená v různých částech chráněné oblasti:
- Podtrosecká údolí
- Oborská luka
- Podloučky
Podtrosecká údolí
Podtrosecká údolí představují nejrozsáhlejší komplex mokřadních biotopů v Českém ráji a patří k nejcennějším přírodním celkům této oblasti. Rezervace byla vyhlášena v roce 1999 sloučením dvou starších chráněných území Rašeliniště Vidlák a Údolí Žehrovky a chrání nejen unikátní soustavu rybníků s přilehlými nivními loukami, ale také kaňonovitá údolí v kvádrových pískovcích. Jedním z nejcennějších míst rezervace je rašeliniště nad rybníkem Vidlák. Toto stanoviště vzniklo v podmínkách dlouhodobého zamokření a vysoké hladiny podzemní vody, která zde udržuje specifické rašelinné a slatinné biotopy. Vidlák je zajímavý i hydrologicky, protože část lokality odvádí vodu do povodí Libuňky a část do povodí Žehrovky. Díky této kombinaci vlhkosti a minerotrofních pramenů se zde udržela pozoruhodná pestrost rostlin. Mezi nejvýznamnější patří kriticky ohrožený hlízovec Loeselův (Liparis loeselii). Dalším cenným druhem je suchopýr štíhlý (Eriophorum gracile), který je vázán na přechodová rašeliniště s minerotrofními vývěry.
Historicky byla lokalita udržována především pravidelným kosením, které bránilo jejímu zarůstání dřevinami. Po ústupu tradičního hospodaření začalo rašeliniště rychle zarůstat a jeho nejcennější části byly ohroženy.
Čtěte také: Ochrana přírody v Benešově
Oborská luka
Oborská luka leží na historické hranici někdejšího panství Schliků a jejich vývoj je spjat s proměnami vlastnictví i hospodaření v širším jičínském regionu. Od počátku sedmnáctého století až do roku 1906 byla součástí rozsáhlejšího hospodářského celku, nejprve valdštejnského frýdlantského vévodství a později majetků rodu Schliků. Jádrem panství byl statek Jičín, který na konci třináctého století patřil českým královnám a v následujících staletích se dostával do rukou různých šlechtických rodů. V polovině šestnáctého století zde působil i rybníkář Jakub Krčín z Jelčan. Po bitvě na Bílé hoře připadlo území Albrechtu z Valdštejna, který jej v roce 1635 postoupil hraběti Jindřichu Schlikovi.
Ve dvacátém století začalo území získávat také rekreační funkci. V okolí rybníků vznikl kemp, chatové osady a rekreační areály, které dodnes ovlivňují ráz krajiny. V druhé polovině dvacátého století byly louky povrchově odvodněny a plánovala se výstavba dalšího rybníka západně od Oborského i rozsáhlejší zástavba svahů, což by znamenalo zánik vlhkých luk. K tomu však naštěstí již nedošlo v důsledku projednávání vyhlášení chráněného přírodního výtvoru Jinolické rybníky v letech 1987-1990.
Dnes přírodní památka Oborská luka a nedaleká přírodní památka Rybník Vražda představují poslední zbytky původních vlhkých luk, které se v minulosti rozkládaly podél celé rybniční soustavy. Botanické průzkumy opakovaně potvrdily jejich vysokou přírodní hodnotu a význam pro ochranu orchidejí a dalších cenných rostlin. Přírodní památka Oborská luka se nachází ve východní části CHKO blíže k Jíčinu a má spíše otevřený charakter krajiny.
Oborská luka dnes představují jednu z nejcennějších lučních lokalit v Českém ráji. Přestože plocha chráněného území není rozsáhlá (přibližně 9 ha), uchovala si díky podmáčenému charakteru a dlouhodobé kontinuitě hospodaření vysokou hodnotu. Typickým biotopem jsou zde vlhké pcháčové louky a střídavě vlhké bezkolencové louky, které hostí řadu ohrožených druhů.
Z orchidejí je to například výskyt vstavače kukačky. Populace zde byly dlouhodobě sledovány a patřily k nejvýznamnějším v regionu. Od 70. let se vyskytoval ve větších počtech po celých východních Čechách, v 80. letech zdejší populace čítala desítky jedinců (okolí rybníka Němeček, pásmo jižně od Oborského rybníka či kemp Eden). V 90. letech však i přes probíhající zásahy (výřez náletů, sběr semen) postupně zanikla. V letech 1995-2000 se na mírně svažité louce u osady Březka udržovalo už jen několik málo rostlin (max. 7 ks), jejichž semena poskytl VÚKOZ. Po roce 2002, kdy byla lokalita začleněna do rozšířené části CHKO Český ráj, nebyla populace dlouho potvrzena a druh byl považován za nezvěstný. V roce 2018 však bylo u kempu Eden nalezeno 11 jedinců a v letošním roce již 26 jedinců, což dokládá částečný návrat druhu do lokality. Kromě něj se zde vyskytuje prstnatec májový a další druhy vlhkých luk, například kosatec sibiřský, krvavec toten a rozrazil dlouholistý. Současná péče vychází z potřeby udržet mozaikovou strukturu a zabránit zarůstání.
Podloučky
Přírodní památka Podloučky, vyhlášená v roce 2010, představuje další z cenných území, v tomto případě se nachází v severní části CHKO Český ráj. Rozkládá se na ploše 116,74 hektaru v nadmořské výšce 263 až 436 metrů a geomorfologicky spadá do oblasti přemodelované mladopleistocenní zpětnou erozí spojenou s hlubokým zaříznutím Jizery. Výsledkem je členitý reliéf se sesuvy a pramennými vývěry, které vytvářejí gradient stanovišť od xerotermních trávníků na suchých svazích po mezofilní a vlhké louky s prameništi a zachovalé vápnomilné bučiny.
Lokalita je součástí evropsky významné lokality Průlom Jizery u Rakous. Do sedmnáctého století byla běžná pastva v lesích a prudké svahy byly rozorávány a využívány jako pole i přes neustálou hrozbu eroze. Hospodáři opakovaně vynášeli splavenou půdu zpět na pole, což ilustruje míru využití i na stanovištích, která dnes vnímáme jako marginální. Členitý reliéf přírodní památky Podloučky se sesuvy a pramennými vývěry vytváří gradient stanovišť od xerotermních trávníků na suchých svazích po mezofilní a vlhké louky.
Luční biotopy v CHKO Český ráj představují jeden z nejvýznamnějších prvků zdejší kulturní krajiny. Jejich současný stav je výsledkem dlouhodobých změn v hospodaření od tradiční pastvy a seče přes kolektivizační scelování a opuštění marginálních ploch až po dnešní cílený management.
Dům přírody Českého ráje
Dům přírody Českého ráje je návštěvnickým střediskem CHKO Český ráj, jež je nejstarší chráněnou krajinnou oblastí v České republice. Prostřednictvím interaktivní expozice představujeme návštěvníkům jednotlivé fenomény Českého ráje. Expozice se sestává z celkem osmi buněk, z nichž je každá tematicky zaměřená na některý z fenoménů. Jednotícím prvkem expozice je sokol stěhovavý, který spolu s krajinnou dominantou hradu Trosky patří mezi symboly Českého ráje. V rámci expozice představujeme sepětí živé a neživé přírody, které mimo jiné symbolizuje i logo chráněné krajinné oblasti. Přírodu návštěvník poznává všemi smysly. Přivoní si k louce, poslechne si hlasy divokých zvířat nebo může pozorovat v akváriu život v rybníce Českého ráje.
V přízemí objektu se nachází prodej vstupenek do expozice, občerstvení a prodej upomínkových předmětů. Nabízené produkty mají regionální charakter nebo je přímo sami vyrábíme. V našem info pointu si můžete naplánovat svůj další výlet v Českém ráji.
Ve druhém nadzemním patře se nachází konferenční místnost pro 50 osob vybavená audio a video technikou. Prostory jsou využívány pro vlastní aktivity, ale lze si je také pronajmout pro různá školení, semináře anebo dětské oslavy. V Domě přírody Českého ráje pořádáme během roku celou řadu akcí pro veřejnost - exkurze a přednášky, netopýří noc, Den otevřených dveří, sezónní výstavy. Objekt je provozován Střediskem ekologické výchovy Libereckého kraje s finanční podporou Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Města Turnov a Libereckého kraje.
Informace o životním prostředí
Žádost o poskytnutí informace je možné podat ústně, písemně, telefonicky, elektronicky nebo faxem na ústředí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR nebo na regionální pracoviště AOPK ČR. Pracovníci AOPK ČR na váš dotaz odpoví. Pouze v případě informací podléhajících ochraně osobních údajů, ochraně osobnosti, duševního vlastnictví nebo obchodního tajemství a v dalších případech vymezených zákonem č. 123/1998 Sb., zákonem o právu na informace o životním prostředí, v platném znění (dále jen“zákon č. 123/1998 Sb.“) a zákonem č.106/1999 Sb., zákonem o svobodném přístupu k informacím, v platném znění (dále jen „zákon č.
Žádost o poskytnutí informace o životním prostředí podle zákona č. 123/1998 Sb. bude vyřízena do 30 dnů od obdržení žádosti (zpřístupněním informace, nebo vydáním rozhodnutí o odepření zpřístupnění informace ze zákonných důvodů). Žádost o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb. bude obdobným způsobem vyřízena do 15 dnů od přijetí žádosti. Informace, které lze předat, aniž to vyžaduje použití technického nosiče nebo pořízení kopie, se poskytují bezplatně.
tags: #prirody #cesky #raj #information
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]