Snižovat emise CO2 je nutné, abychom zastavili oteplování Země. K zastavení klimatické krize je klíčové dosáhnout celosvětově tzv. klimatické neutrality - tedy stavu, kdy lidstvo už svou činností nebude přidávat do atmosféry žádné skleníkové plyny.
Uhlíková stopa je měřítkem dopadu lidské činnosti na životní prostředí a zejména na klimatické změny. Výpočet vaší uhlíkové stopy je dobrým vodítkem. Nevíte, kde začít?
Společnost se skládá z lidí (stejně jako moře se skládá z nekonečně mnoha kapek) a každý tam má smysl, bez něj by to nebylo úplné. Zhasnuté světlo je světlem nejvíce eko (a ostatně také nejlevnějším). Důležité ale je, že tomu nepříspěje. Což ostatně platí i u energií a spotřebě obecně - každý ušetřený kus energie pocházející z fosilních paliv se počítá. Například ježdění do práce na kole sice nezabrání rabování a pálení fosilních paliv. Navíc zvedne kondici a třeba uvidíte město nebo krajinu docela jinak. Proto, že i když se může zdát, že jsme každý jako jednotlivec v celém světě bezvýznamní, tak opak je pravdou - dohromady lze dokázat mnohé. Proto, že je nezbytné, aby člověk žil ve vnitřním souladu - pokud vnímáte ničení životního prostředí jako vážné ohrožení, tak k němu ani nechcete přispívat. Proto, že vás u toho někdo uvidí a inspirujete ho, aby sám udělal malý velký krok k udržitelnosti.
Je to potřeba.
Planeta, na které žijeme, je ze své podstaty konečná a nekonečný růst na ní není možný. Stejně tak ani naše domovy (a životy) nejsou nafukovací. O férovém přístupu. Mysleme na to i při příštím nákupu. O spravedlnosti. Je to o morálce. Kupujme toho méně a kupujme věci, které mají užitečný přesah. Potřebujete inspiraci jak na to? Podívejte se do naší příručky Nekup to!. Bio (ideálně lokální) garantuje péči o krajinu a slušný přístup ke zvířatům. Recyklované suroviny podpoří třídění a nakládání s odpady. Fairtrade narovnává obchodní vztahy se zeměmi globálního jihu a dává za dobrou práci dobrou odměnu. Úsporná žárovka nebo lednička spotřebuje zásadně méně energie než letitý model. Oblečení v second handech a různých swapech nabízí ohromný výběr kvalitních kousků. A pokud jde o dárky, tak ty rozhodně mohou být nehmotné.
Čtěte také: Křížové cesty v ČR
Doprava obecně představuje velkou hrozbu pro životní prostředí. Létání je oblast s ohromným negativním vlivem na klima, kterou ale lze lehce zlepšit. Dejte přednost veřejné dopravě, jezděte na kole a choďte co nejvíce pěšky. Pokud můžete, kupte si elektroauto a nabíjejte ho elektřinou z obnovitelných zdrojů. Sdílejte auto s jinými lidmi. Vyhýbejte se autům s vysokou spotřebou (SUV). Dbejte na využívání kapacity auta, svezte souseda nebo jeďte s někým jiným.
Cenovka na produktu je jasným údajem, podle kterého se většinou řídíme. Zkuste z jídelníčku vyřadit exotické ovoce a zeleninu, a vařit ze sezónních potravin. Co můžete, kupujte zblízka, od regionálních dodavatelů - nepodporujte globální trh, jehož rozvoj ohrožuje jak místní menší chovatele a zemědělce, tak i přírodu. Nákup lokálních potravin je volbou jak ekologickou, tak ekonomickou. K vaření si vybírejte suroviny s malou uhlíkovou stopou, při jejichž výrobě a přepravě vzniklo co nejméně emisí.
Pokud chcete snížit uhlíkovou stopu toho, co jíte, je veganství maximální volbou. Uhlík je v živočišných produktech schovaný v krmivu zvířat, v ohromných nárocích na využití světové půdy, v případě krav také v jejich trávicím traktu (říhají totiž methan, velmi účinný skleníkový plyn), ve složitém zpracování a nutnosti chlazení/mražení atd. Zkoušejte nové recepty. Objevujte nové potraviny. Zkuste vegetariánství a veganství. Pro začátek třeba jako výzvu jednou týdně - není se čeho bát! Odměnou vám bude, vedle dobrého pocitu, že děláte něco pro zvířata a pro planetu, i vaše zdravější tělo.
Peníze jsou mazadlo civilizace, ale pohání také těžbu fosilních paliv, zbrojení, plundrování světa. Sledujte, do čeho se investuje, ptejte se, dávejte podněty. A na to nemáme žádný vliv. Bohužel většina investičních fondů a cenných papírů zahrnuje aktivity především ty, které vynášejí (bez ohledu na cokoliv). I když se už objevují různé ekofondy (ale pozor na greenwashing a matení pojmů, firma “řešící odpady” je taky spalovna a “zdroj obnovitelné energie” je i Lipno ). Investovat po svém. Možnosti tu ale jsou: A dobře si vybírat. Většina jde na první pohled neviditelné nebo povinné výdaje, ale i státní finance mohou být zelené a společensky zodpovědné. Pokud máte v obci participativní rozpočet, tak se zapojte. A hlídáme to my - a nezávislá média.
Co takhle pasivní dům nebo slušné zateplení? Nejvíce eko je energie, kterou nespotřebujete. Fotovoltaika (vlastní nebo komunitní), systém na promyšlené nakládání s dešťovou nebo dokonce šedou vodou v domácnosti, vysázení sadu nebo aleje. To vše nestojí málo peněz, ale ty se vrátí. Investiční peníze hledají i soukromé ekoprojekty náročné na vstupní náklady, ale s nezanedbatelným přínosem - třeba carsharingy nebo sociální podniky. Co třeba rozjet nějaký vlastní projekt nebo si zahrát na andělského investora a být tichým společníkem třeba bezobalového obchodu, ekofarmy, recyklační dílny? Máte peněz víc a nebojíte se jít do rizika? Nebo se do takového podnikání pustit na vlastní pěst?
Čtěte také: Seznam zastavení Vsetín
Vytápění má mnoho environmentálních souvislostí - spotřebu paliv, hlavně těch fosilních, emise skleníkových plynů nebo znečištění ovzduší. Tedy - v obytných místnostech stačí 18 °C, na spaní o několik stupňů méně, v koupelně o něco více. Nižší teploty - zejména na spaní - jsou výhodné také pro zdraví. Víme, že v našich podmínkách se bez vytápění spíše neobejdeme. Otázkou zůstávají konkrétní teploty. Důležitý je příjemný pocit a teplo od nohou - zateplené papuče, teplé vlněné ponožky, zatěsnit průvanové škvíry pod prahem. Použijte termofor s horkou vodou do postele před spaním. Je vám při dvaceti stupních doma zima? Zkuste si udělat teplo tam, kde ho opravdu potřebujete, tedy sami u sebe.
Najděte si stejně smýšlející lidi a vybudujte svoji lokální skupinu, abyste na změny nebyli sami. Získávejte průběžně nové spojence pro ochranu klimatu. Bavte se sousedy, rodinou, kýmkoliv. Vysvětlujte, diskutujte, argumentujte. Aktivizace co možná největšího počtu lidi je klíčová - více si přečtěte ve skvělé publikaci Klimavize. S dobře napsanými stanovami a smysluplnou agendou se i parta nadšenců může stát respektovaným partnerem pro úřady. Dělejte to dobře a nemůžou vás ignorovat. Co nemůže jednotlivec, to může spolek. Necítíte se na vlastní spolek nebo “vaše” téma už někdo jiný dobře řeší? Přidejte se k němu. Jako spolek můžete legálně získávat dary na činnost (a ty si dárci legálně odečtou z daní). Finanční příspěvky nebo dobrovolnická pomoc všeho druhu je většinou vítaná. Je lépe síly soustředit, ne tříštit. Zavedené organizace mají dobré páky, jak tlačit i na velké systémové změny.
Jak je to se zdroji elektřiny? V síti běhají stejné elektrony a doma pálíte ty, které to k vám měly nejblíže (ať už jsou z Temelína nebo ze sousedova soláru). Klíčové je, komu platíte za to, že je do sítě vložil. Je to jednoduché: Obec či skupina občanů vybudují (nebo alespoň zainvestují) vlastní zdroj energie (např. fotovoltaickou nebo větrnou elektrárnu, bioplynovou stanici, výtopnu na biomasu nejlépe s kogenerací - souběžnou výrobou tepla a elektřiny). Na trhu už je několik dodavatelů se zelenými tarify. Pokud máte aspoň trochu šikovnou střechu (na vlastním nebo i bytovém domě), tak uvažujte (a ještě lépe instalujte!) o fotovoltaice. Vyrobenou elektřinu pak odebírají za výhodnějších podmínek. Asi nevyrobíte víc, než spotřebujete, ale každá zelená trocha se počítá. Pokud je to ve vašich možnostech, koukněte na pasivní domy. Případné přebytky jsou dodávány do veřejné sítě a zisk je využíván dle rozhodnutí podílníků. Čemu velmi fandíme a vidíme v tom velkou budoucnost je komunitní energetika.
Zjistěte si, jaké budou dopady změny klimatu u nás v Česku a jak se jim můžeme přizpůsobit. Motivujte vedení firmy, organizace, bytové družstvo či vlastníky bytových jednotek v domě k odběru zelené energie, nainstalování fotovoltaiky či pořízení popelnice na bioodpad. Proberte se svým zaměstnavatelem dopady činnosti podniku na životní prostředí. Abych mohl řešit problém, musím mu nejdříve porozumět. Šiřte povědomí mezi přáteli, kolegy a kolegyněmi v práci, nebo třeba mezi sousedy a sousedkami. Mluvte proto s lidmi o klimatické krizi, a o tom, jak klima chránit. Připravují vaše děti pro život v měnícím se klimatu? Mluví s nimi o tom? Promluvte si s učiteli svých dětí. Je důležité, aby se pro ochranu klimatu nadchlo co nejvíce lidí. Buďte svým životním stylem a aktivitami příkladem ostatním.
Oraganizovaná síla lidí dokáže mnohé. Najděte si tu, která nejlépe dokáže zastupovat vaše zájmy a cíle v ochraně klimatu. Porozhlédněte se po environmentálních organizacích a spojte se s nimi. Environmentální organizace můžete podporovat jako dobrovolník.
Čtěte také: Více o ohrožení pod vlivem
S ekologických provozem, tzv. ozeleňováním lze začít kdykoliv. Nenechte si zelenou jen na doma. Patří i do kanceláře! A v lecčem i mnohem dál. S trochou snahy a štěstí může být náplň práce, filozofie a směřování organizace i běžný provoz v souladu s našimi životními principy. Společně se můžete domluvit na zavedení takových opatření, která budou pro vaše pracoviště vhodná a možná. Druhým krokem by mělo být zapojení a proškolení ostatních zaměstnanců. Více k ekoprovozu institucí (a nejen nákupům) shrnuje web Sítě ekologických poraden. Spoustu příkladů, vzorových textů a metodik najdete na webu Sociálně odpovědné veřejné zakázky. Celé to silně podporuje i zákon o zadávání veřejných zakázek - tahounem na našich nejvyšších místech je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Může to být úklid ekologickými prostředky, používání recyklovaného papíru, pití faitrade kávy, veganské obědy v kantýně, elektřina z obnovitelných zdrojů, sdílení materiálu s jinými organizacemi, nepřetápění, vermikompostér na bioodpad nebo třeba free shop na chodbě, kde si budete s kolegy vyměňovat věci. Nezapomínají ani na sociální aspekty, například zaměstnávání znevýhodněných. A v neposlední řadě - pozor na greenwashing.
Bydlení ovlivní až 40 % vaší uhlíkové stopy. V první řadě váš dům kvalitně zateplete s použitím nejlepších dostupných technologií (pro začátek především střechu nebo strop) a vyměňte či zrenovujte v něm okna. K našim klima tipům jsme vytvořili Klimatický vějíř pro chladnou hlavu v horkých časech. A potom zrušte topení uhlím či plynem a přejděte na obnovitelné zdroje - biomasu (peletky, dřevo, štěpku…). nebo tepelné čerpadlo poháněné zelenou elektřinou.
Podle Hodnotících zpráv Mezivládního panelu pro změnu klimatu IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change) je globální oteplování způsobeno z 95 % lidskou činností. Opatření ke zmírnění dopadů změny klimatu tak spočívají nejen v přizpůsobování se negativním dopadům změny klimatu, tj. v adaptaci, ale také ve snižování emisí skleníkových plynů, tj. v mitigaci.
Pro efektivní řešení klimatické změny je potřeba realizovat jak mitigační, tak i adaptační opatření. Adaptační strategie nám pomáhají lépe se vypořádat s již probíhajícími a citelnými dopady změny klimatu. Ty budou v budoucnu mnohem vážnější v případě, že se nám nepodaří klimatickou změnu zpomalit a zastavit včas prostřednictvím mitigačních opatření. Více informací o adaptaci a mitigaci můžete najít například na webu Klimatická změna.
Podpis Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu UNFCCC (UN Framework for Cooperation in the Climate Change) v roce 1992 byl prvním krokem k mezinárodní spolupráci v oblasti boje se změnou klimatu. Úmluva je založena na čtyřech hlavních principech: na principu mezigenerační spravedlnosti, který říká, že je nutné klimatických systém chránit i pro příští generace; na principu společné, ale diferenciované odpovědnosti, který říká, že ekonomicky vyspělé země nesou hlavní odpovědnost za tvorbu emisí skleníkových plynů a mají povinnost pomoci rozvojovým zemím s potíráním změny klimatu; na principu ochrany nejzranitelnějších zemí vůči dopadům změny klimatu, a konečně na principu tzv. předběžné opatrnosti, tj.
Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu byl přijat v roce 1997. Zavázal signatáře 37 rozvinutých ekonomik a EU k redukci skleníkových plynů alespoň o 5,2 % průměrně k úrovni roku 1990 mezi lety 2008 a 2012. V roce 2012 byl schválen dodatek, kterým bylo potvrzeno pokračování Protokolu až do roku 2020.
Podle Hodnotících zpráv Mezivládního panelu pro změnu klimatu je průměrné globální oteplení na úroveň o 1,5 °C k teplotám před průmyslovou revolucí pokládané pro zeměkouli a člověka za únosné, oteplení o půl stupně více znamená zásadní změny pro život člověka, mimo jiné i vyhynutí několika tisíc druhů fauny a flóry.
Signatáři Cancúnské dohody se rovněž zavázali vytvořit tzv. Dohoda vymezila cíl omezit průměrné globální oteplování na hodnotu výrazně pod hranicí 2,0 °C ve srovnání s obdobím před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil 1,5 °C. Dohoda také přináší významnou změnu v tom, že ke snižování skleníkových plynů mají povinnost se zavázat nejen rozvinuté země, jako tomu bylo doposud, ale i rozvojové země.
EU pod vlivem závěrů Zvláštní zprávy Mezivládního panelu pro klimatickou změnu z roku 2018, že i při naplňování závazků Pařížské dohody přesáhne průměrné globální oteplení na konci století 2 °C, přijala evropský právní rámec pro klima (tzv. klimatický zákon) s cílem dosáhnout uhlíkové neutrality k roku 2050. EU samotná je k roku 2021 producentem 7,3 % globálních skleníkových plynů a uvědomuje si, že její závazek k celkovému snížení a zastavení globálního oteplování nestačí.
Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR je dokument definující adaptační strategii České republiky. Adaptační strategie ČR připravená na roky 2015-2020 s výhledem do roku 2030 svým obsahem doplňuje Politiku ochrany klimatu v ČR - strategický dokument, který definuje hlavní cíle a opatření v oblasti ochrany klimatu na národní úrovni tak, aby zajišťovala splnění cílů snižování emisí skleníkových plynů v návaznosti na povinnosti vyplývající z mezinárodních dohod. Implementačním dokumentem Adaptační strategie ČR je Národní akční plán adaptace na změnu klimatu (NAP, 2017). Průběžné plnění AS ČR bylo vyhodnoceno v roce 2019, v současnosti se strategie mj. na základě tohoto hodnocení aktualizuje.
Přestože adaptační opatření znamenají v současnosti náklady navíc, je zřejmé, že náklady v případě nečinnosti by byly mnohonásobně vyšší. Například v zemědělství dosáhly škody způsobené projevy změny klimatu za rok 2017 téměř 7,7 mld. Kč.
Příprava, implementace a monitoring a evaluace adaptačních opatření probíhá na různých úrovních správy (místní, národní, regionální, …), což do celého procesu vnáší řadu institucionálních bariér. Studie publikovaná časopisem Urbanismus a územní rozvoj tyto bariéry mapuje na lokální úrovni a navrhuje způsoby, jak je minimalizovat.
Vedle komunikace tématu je kladen důraz také na vzdělávání. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO) má v České republice dlouholetou tradici a povinnost rozvíjet tuto oblast je vymezena několika zákony, strategickými dokumenty a programy. Ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu je nutné také soustavně osvětově působit na širokou veřejnost a průmysl.
Věda a výzkum mají zásadní roli při zdokonalování adaptace na změnu klimatu a také při zmírňování tohoto jevu. Mezi důležité oblasti, na které by se měl výzkum zaměřit, patří například snížení zranitelnosti společnosti a zvýšení její odolnosti vůči klimatickým extrémům, práce s klimatickými modely, problematika ekosystémových služeb a jejich hodnocení, modelování dopadů změny klimatu na sociální a ekonomické systémy či vývoj adaptačních opatření a jejich vyhodnocování ve vybraných hospodářských sektorech nebo v souvislosti s vodním režimem a dalšími ekosystémy.
Za závažný problém považuje změnu klimatu více než čtyři pětiny mladých lidí ve věku 15-20 let. Řada z nich prožívá ve vztahu k této problematice a vyhlídkám na budoucnost intenzivní bezmoc, strach či smutek, ale také deprese. Průzkum, který připravila Katedra environmentálních studií FSS Masarykovy univerzity v Brně a organizace Green Dock, z.s. (Jan Krajhanzl a jeho tým) ve spolupráci s organizací Člověk v tísni se věnuje postojům dvou nejmladších věkových skupin: 1. skupina 15-20 let, 2. skupina 21-35 let.
Podle názoru nejmladší generace, budou děti, které se rodí v těchto letech, žít v horším světě, než ve kterém žijeme nyní. Myslí si to 67 % z oslovených ve věku 15-20 let. „Mladí lidé prožívají tváří v tvář změně klimatu silněji než starší generace pocity bezmoci, strachu nebo smutku,” popisuje pocity nejmladší generace vedoucí výzkumného týmu Jan Krajhanzl. “Více než ostatní ale podporují různé klimatické protesty a sami se častěji občansky angažují. Na druhou stranu se méně zapojují do ochrany klimatu ve svých domácnostech a méně než ostatní se považují za ochránce přírody a ekology,“ upřesňuje jejich postoje k zmírnění dopadů změny klimatu.
Přestože se sami tolik neztotožňují s rolí ochránců přírody, považují za důležité, aby Česká republika snižovala své emise skleníkových plynů bez ohledu na emise jiných zemí (67,4 % souhlasí s tím, aby ČR přijala opatření proti změně klimatu). Nadpoloviční většině dotazovaných (52 %) se nelíbí životní způsob současné společnosti. Velké obavy mají dotazovaní z toho, že změna klimatu negativně ovlivní život budoucích generací (83 %), v důsledku nemožnosti tento trend změnit pociťují mladí lidé významněji bezmoc.
“Je potřeba, aby mladí lidé na všech typech škol získávali oporu nejen v práci s aktuálními a ověřenými informacemi o klimatické změně, dokázali rozpoznat její příčiny i projevy i v místě, kde žijí, ale také oporu v tom, jak pracovat s náročnými emocemi a aby dostávali prostor pro pěstování sebedůvěry, že dokáží přispět k jejímu řešení. Je skvělé, že někteří učitelé to už dělají.“ říká Veronika Endrštová, metodička globálního vzdělávání y Člověku v tísni.
Pro lepší pochopení problematiky dopadů a adaptace na změnu klimatu je možné využít infografiku, která přehledně zobrazuje klíčové informace.
| Sektor | Dopady Změny Klimatu | Adaptační Opatření |
|---|---|---|
| Lesní Hospodářství | Sucho, škůdci, lesní požáry | Pěstování druhově rozmanitých lesů |
| Zemědělství | Sucha, mrazíky, extrémní srážky | Udržitelné využití půdy, zadržování vody |
| Vodní Hospodářství | Nedostatek vody, povodně | Zadržování vody v krajině, revitalizace toků |
| Městské Prostředí | Extrémní teploty, sucho | Energeticky šetrné budovy, zeleň ve městech |
Poznámka: Tabulka uvádí pouze vybrané příklady dopadů a adaptačních opatření.
tags: #zastavení #změn #klimatu #řešení