Nadace ohrožených dětí: Historie a činnost

V České republice existuje řada nadací a organizací, které se zaměřují na pomoc ohroženým dětem. Tyto organizace se snaží zlepšit životní podmínky dětí, které neměly v životě štěstí, a poskytnout jim potřebnou podporu a ochranu.

Nadace Sirius

Nadace Sirius je soukromá nadace založená v roce 2008. Její činnost je zaměřená na pomoc znevýhodněným dětem. Nadaci vedou a plně financují manželé Radka a Jiří Šmejcovi.

Nadace Sirius od svého založení v roce 2008 systematicky mapuje problematiku ohrožených dětí. Díky výsledkům výzkumů, závěrům z grantových řízení a spolupráci s odborníky vyhledává oblasti, ve kterých je třeba doplnit či změnit zavedené postupy. Podporuje aktivity, které adresují tyto oblasti a jejichž výsledkem je především trvalé řešení identifikovaných problémů. Nadace klade velký důraz na aktivity preventivní povahy a přinášející systémová řešení.

Nadace podporuje širokou škálu projektů, které pomáhají ohroženým dětem a jejich rodinám. Většinou se zaměřuje na systematické, dlouhodobé řešení problémů, které spadají do sféry prevence ohrožení dítěte a jeho rodiny, náhradní rodinné péče a do oblasti podpory zdravotně znevýhodněných dětí. Prostřednictvím pravidelně vypisovaných grantových řízení rovněž podporuje aktivity jiných neziskových organizací, které se danou problematikou zabývají. Nadace také dlouhodobě spolupracuje s Mezinárodním filmovým festivalem Karlovy Vary na realizaci festivalové sekce Lidé odvedle věnované filmům s tematikou zdravotního postižení.

Nadace Sirius vyhlašuje pravidelně grantová řízení zaměřená na řešení problémů ohrožených dětí.

Čtěte také: Činnost nadace pro děti

Nadace Sirius ve spolupráci s odbornou Společností urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS JEP vydala v rámci interního projektu „Děkujeme, že si všímáte, aneb včasná detekce dětí zasažených syndromem CAN a všemi závažnými formami zacházení“ příručku „Syndrom CAN v urgentní medicíně“.

Asociace Dítě a Rodina

Asociace Dítě a Rodina již 10 let usiluje o systémovou pomoc ohroženým dětem. Asociaci založily organizace Amalthea, Nadace Sirius, Rozum a cit, Středisko náhradní rodinné péče, Nadace J&T, Dobrá rodina a dnes již zaniklé Centrum podpory. Motivací pro ně byla touha zlepšit přístup v péči o ohrožené děti i akcent na náhradní rodinnou péči. Historicky první předsedkyní se stala PhDr. Věduna Bubleová, zakladatelka Střediska náhradní rodinné péče. Její otec prof. Jiří Dunovský společně s profesorem Zdeňkem Matějčkem založil v 60. letech SOS dětské vesničky. Doktorka Bubleová vedla Asociaci do roku 2020. V té době se Asociace značně rozšířila a soustředila se zejména na zvyšování povědomí o náhradní rodinné péči. Připomínkovala legislativu a vypracovala důležité analýzy.

Za zmínku stojí kampaň „Děti patří do rodin, ne do ústavů“ z roku 2018, jejímž cílem bylo upozornit na škodlivost pobytu nejmenších dětí v tzv. kojeneckých ústavech. Petici, která kampaň doprovázela, podepsalo během tří měsíců neuvěřitelných 15 000 lidí, včetně odborníků i veřejně známých lidí jako byl například prof. Radek Ptáček nebo Tereza Maxová. Asociace od počátku upozorňovala, že pobyt v ústavech malým dětem neprospívá a negativně je ovlivňuje v dalším životě. Pro téma získávala podporu prostřednictvím osobních schůzek s politiky a připravila i kulatý stůl v Poslanecké sněmovně. Svá tvrzení opírala o fakta, stavěla na výstupech analýz, která zpracovala; Studie o pěstounských rodinách v ČR (2019) nebo Analýza personálního zajištění dětských domovů do 3 let (2019), která mj. prokázala, že většina zařízení nesplňovala minimální personální standardy.

Konec tzv. kojeneckých ústavů vstoupil v platnost počátkem roku 2025. Stojí za tím snahy mnoha organizací a odborníků.

V roce 2020 se předsednictví ujal David Svoboda, DiS., ředitel organizace Amalthea a jeden ze zakladatelů. Cíle Asociace tehdy pozměnila tzv. vyšší moc. Doba koronavirové pandemie a s ní spojená opatření nasvítily podstatné problémy, na které se Asociace zaměřila. Šlo o následky nouzových opatření, jež se dotýkaly ohrožených dětí a rodin; domácí násilí, exekuce plynoucí z výpadků příjmů, izolace od běžných sociálních kontaktů apod. Asociace apelovala na vyšší investice do kapacit preventivních služeb, kterých bylo v souvislosti s pandemií třeba. Opatření přijatá v souvislosti s koronavirem navíc výrazně omezila služby pro děti a rodiny, Asociace žádala jejich rychlé znovuobnovení. Později usilovala o mimořádnou odměnu pro doprovázející pracovníky za jejich nasazení během pandemie (jako tomu bylo u pracovníků v sociálních službách), pravidelně oslovovala tehdejší ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou, která ale odměny nepodpořila.

Čtěte také: NNO a česká příroda

V letech 2020 až 2024 se Asociace opět rozrostla. Zaměřila se na připomínky k novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí (SPOD) nebo apelovala na zvýšení státního příspěvku na výkon pěstounské péče. Pro tyto účely vytvořila „argumentář“ a analýzu nákladů, kterou představila mj. na kulatém stole v Poslanecké sněmovně. Státní příspěvek na výkon pěstounské péče (doprovázení) se navýšil v rámci novely zákona o SPOD přijaté v roce 2024. Stále ale nepokrývá veškeré nutné výdaje.

V loňském roce vystřídal Davida Svobodu v roli předsedy JUDr. Petr Najman, ředitel Centra pro dítě a rodinu Valika. V témže roce se tým Asociace rozšířil. Byly vypracovány klíčové strategické plány a definovaly se cíle pro nadcházející tříleté období, vše díky dotaci z Evropských sociálních fondů.

V současné době se Asociace opět zaměřuje na advokační činnost, a sice na působení nutných změn, které jsou dlouhodobě známé. Klíčové je téma prevence. Pouhých 11 % prostředků jde nyní na prevenci, zbylé náklady připadají na řešení důsledků těchto problémů. Přičemž bylo mnohokrát doloženo, že je prevence nejen lidsky ale i ekonomicky výhodnější. Podpora rodin a dětí bude vždy levnější než pobyt dítěte v ústavní péči, který vyjde v průměru na cca 1 milion ročně. (Pozn. autora: Ročně je odebráno z rodin 3000 dětí.) Kromě advokační práce ale Asociace neupouští ani od svého původního záměru - šíření povědomí o náhradní rodinné péči.

V roce 2025 vytvořila komiks „Jsem k ničemu?“ pojednávající o pěstounské péči, který na příběhu 13letého chlapce ukazuje nejen život v pěstounské péči, ale i tzv. doprovázení nebo roli OSPOD. Komiks pokřtila předsedkyně Výboru pro práva dítěte paní Eva Petrová a v červnu roku 2025 byl na zmíněném meziresortním výboru prezentován. Asociace nyní připravuje další díl k tématu prevence.

Zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková děkuje Asociaci za její systematické snahy o posílení prevence, zlepšování systému i koordinovanou spolupráci všech důležitých partnerů. „Velmi si vážím energie, odbornosti a úsilí všech členských organizací a děkuji za spolupráci na mnoha důležitých systémových změnách,“ doplňuje Klára Šimáčková Laurenčíková.

Čtěte také: Ekologická výchova

S Evou Petrovou, předsedkyní vládního Výboru pro práva dítěte, kterého je Asociace členem, je spojuje mj. snaha o zlepšování podpory náhradní rodinné péče. Dle jejích slov zastává Asociace zásadní roli v oblasti podpory ohrožených dětí, oceňuje odbornou práci jejích organizací a aktivní zapojení do připomínkování veřejných politik. „Spolupráce s Asociací je přínosná pro naplňování práv dětí, jak je vymezuje Úmluva OSN o právech dítěte. Těšíme se na další společné kroky ve prospěch dětí, které potřebují naši podporu, ochranu a důstojné zázemí. Děkujeme za vytrvalost a smysluplnou práci a přejeme Asociaci do dalších let hodně sil, inspirace, respektu a stability - ať se jí i nadále daří prosazovat to nejdůležitější: nejlepší zájem dítěte,“ uzavírá své přání k jubilejnímu výročí předsedkyně výboru Eva Petrová.

Již v roce 2016 vyzývala Asociace tehdejšího ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka k podpoře sjednocení péče o ohrožené děti pod jeden resort. Za roztříštěný systém kritizoval Českou republiku i Výbor pro práva dítěte při OSN. Vláda Petra Fialy zmíněné sjednocení ve svém programovém prohlášení přislíbila (stěžejní legislativou je v současné době zmiňovaný zákon o SPOD, který má ale za sebou více než 40 novelizací). Dnes ale víme, že je taková reforma opět nejistá. Ačkoliv vznikly tzv. věcné teze (S. Macela a K. Trubačová, 2023-2024, podklad pro přípravu legislativního znění), práce ustaly. Na podzim roku 2024 podepsala vláda memorandum slibující přípravu tzv. zákona na ochranu dětí a podporu rodin, časový plán stanovila na 18 měsíců. Je tak jisté, že slib o sjednocené péči současná vláda nesplní. Jak se k němu postaví ta budoucí, je nejasné. Nový zákon by přitom přinesl hned několik klíčových změn. Apel (jak vyplývá z věcných tezí) je kladen právě na prevenci.

Sjednocení systému péče o ohrožené děti je velkým tématem již od roku 2009, jeho naplnění nejsme o moc blíže. Ačkoliv se systém za posledních třicet let nesporně vyvinul, stále stojí na mnoha principech pocházejících z éry komunismu. V tomto ohledu je nutné zmínit ústavní péči, k jejíž systémové transformaci také nedochází. Některé kraje se pro transformaci pobytových služeb rozhodly, a ukázaly, jak pozitivně ovlivňuje děti a jejich budoucí život (studium, práce a zapojení do společnosti). Podstatou transformace na služby malých pobytových zařízení je snaha přiblížit život co nejvíce způsobu fungování běžné rodiny. Systémová transformace ale nadále chybí.

„Do další dekády si za Asociaci Dítě a Rodina přeji především to, aby se z oblasti ohrožených dětí a rodin stala skutečná, ne deklarovaná priorita. Nejen politici ale i společnost musí postavit děti do středu zájmu a uvědomit si, že jsou kapitálem naší společnosti,“ říká na závěr výkonná ředitelka Asociace Dítě a Rodina Iveta Dvořáková.

Projekt Komplexní poradenství při řešení problémů ohrožených rodin s dětmi

Projekt Komplexní poradenství při řešení problémů ohrožených rodin s dětmi pomáhá rodinám s dětmi předcházet vzniku negativních sociálně-patologických jevů v rodinách. Cílem je zlepšení vzájemných vztahů, získání rodičovských kompetencí a efektivního naplňování funkcí rodiny, a to především výchovnou a emocionální. Aktivity projektu mají také za cíl napomáhat k zlepšení rodinného soužití a tím přispívat k eliminaci ohrožení dítěte.

Pod pojmem komplexní poradenství se rozumí poskytování takové poradenské činnosti, které klienty vybaví kompetencemi převzít zodpovědnost za řešení své situace, žít kvalitní partnerský a rodinný život, zvládat výchovu dětí a předcházet tak jejich ohrožení. Aktivity projektu jsou zaměřeny na širokou veřejnost, to znamená všem rodinám s dětmi, které potřebují získat kompetence pro kvalitnější partnerský či rodinný život, a tím předcházet vzniku negativních patologických jevů v těchto rodinách. Poradenství slouží většinou jako prevence před eskalací problému vedoucího k zachycení v síti OSPOD.

V rámci projektu nabízíme aktivity, jež mají za úkol podchytit jevy, které negativně ovlivňují plnění funkce rodičovství a jsou rizikem a zdrojem patologií v rodině a výchově dětí - např.:

• osobnostní nezralost u dospělých,
• upadání do závislostí,
• důsledky citové frustrace, neurózy, osobnostní poruchy,
• neschopnost vytvořit trvalý vztah, žít dlouhodobý vztah, být schopen závazku,
• nepochopení rodiny jako buňky pro formování nové generace,
• bezradnost ve výchově, dysfunkční rodinné a rodičovské vzorce
• transgenerační přenos negativních mezilidských vazeb na generaci nynějších dětí,
• výskyt sociálně patologických jevů u dětí a adolescentů, rizikové chování.

Aktivity projektu snižují riziko, že rodiny upadnou do hlubších sociálně - patologických problémů, a stabilizují rodiny jako zdravé prostředí pro výchovu dětí, posilují rodičovské kompetence a mezigenerační soudržnost v rodině. Předností projektu je jeho komplexnost, provázanost s jinými dostupnými službami, krátkodobost, co umožňuje nabízet novým klientům termíny do dvou týdnů.

Nejzásadnějším naplněním účelu projektu je předcházení negativních patologických jevů v rodinách vedoucích k ohrožení dítěte a k jeho následné evidenci v agendě OSPOD.

Fond ohrožených dětí a Klokánek

Jeden z hlavních projektů Fondu ohrožených dětí Klokánek je v ohrožení. Za devět let své existence jeho zařízení po celé republice nabídla útočiště víc než pěti tisícům dětí. Proto jsme se rozhodli jedno ze zařízení navštívit. Od roku 2003 funguje v Hostivicích, v malé obci za Prahou.

"Dostáváme státní příspěvek, který pokrývá asi dvě třetiny provozních nákladů, ne však vybavení, to jsme všechno dostali sponzorsky. Zbývající třetinu musíme pokrýt buď z dotací, které však nejsou nárokové a nepokrývají celý deficit, a nebo z darů veřejnosti, ze sbírky. Klokánek nabízí, zjednodušeně řečeno, okamžitý azyl a útočiště všem dětem, které se cítí být v ohrožení, nebo již byly přímému ohrožení vystaveny. "Jsme vlastně taková rodinná alternativa ústavní výchovy. Jsou u nás děti, které momentálně nemohou být ve své rodině. Třetina dětí odchází do měsíce, další třetina do tří měsíců," přibližuje ředitelka Fondu ohrožených dětí. Většina z těchto dětí se vrací zpět do rodin, kterým se mezitím podařilo krizovou situaci zvládnout.

Vstupujeme do jednoho z dvanácti bytů, které v hostivickém Klokánku jsou. "Každý byt je úplně jinak architektonicky koncipovaný, jinak vybavený. Existují v České republice vůbec podobná zařízení, jaká zřizuje Fond ohrožených dětí? "Existují zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, což jsou klokánky, ale nejsou na bázi rodinné péče. Sedíme v jednom z bytů, vedle nás je postýlka s růžovými nebesy, za námi pokojíček se třemi lůžky pro děti. Teta tady s dětmi i přespává. Mnoho dětí se potýká s nočními děsy a přítomnost blízké osoby i v noci je proto pro ně velmi důležitá. Teta stráví s dětmi celý týden a následující týden má čas na odpočinek.

Zařízení pro děti v tísni nestátního Fondu ohrožených dětí jsou v současné době ve špatné finanční situaci. Český stát dává na jedno místo v dětských domovech nebo kojeneckých ústavech víc než 400 tisíc korun za rok. Na jedno dítě v Klokánku dává 250 tisíc ročně a v tom je podle šéfky Fondu největší potíž. "Výbor pro práva dítěte při OSN vyzval Českou republiku už v roce 2003, aby snížila počty míst v ústavech a nahradila je pěstounskou péčí, nebo aby pěstounskou péči nebo jinou rodinně orientovanou péči víc podpořila. Klokánek tyto podmínky přesně splňuje," vysvětluje ředitelka důvody, proč by podle ní měl Klokánek mít nárok na vyšší státní dotace.

Marie Vodičková přitom však zdůrazňuje, že hospodaření Klokánků bylo vždycky napjaté, a o novou situaci nejde ani v případě opožděných plateb za práci zaměstnanců v Klokánku. "Zejména sociální pediatrie tehdy tvrdila, že nejsme schopni uhlídat děti, když od nás utekla ta údajně tehdy třináctiletá dívenka. Z ústavu přitom utíkají stovky třináctiletých dětí ročně," obhajuje činnost Klokánku Vodičková.

Fond ohrožených dětí se rozhodl nařčením bránit, a podal proto žalobu na ochranu dobré pověsti. Fond ohrožených dětí je tedy stále v soudním sporu se Společností sociální pediatrie. Tato společnost je součásti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a má víc než sto členů, kteří pracují většinou v kojeneckých ústavech, dětských centrech a dětských domovech.

"Na základě určitých indicií, podezření a domněnek, že Fond ohrožených dětí nepostupuje v souladu s předpisy ohledně adopce dětí, jsme napsali dopis ombudsmanovi, že Fond zprostředkovává adopci bez účasti krajských úřadů a poradního sboru, za pomoci takzvaného fiktivního otcovství a jiných metod. František Schneiberg vyvrací i některá další tvrzení Marie Vodičkové. Roční státní příspěvek na jedno dítě v ústavní péči je podle něj výrazně nižší, přibližně 280 tisíc korun, a tato částka navíc na rozdíl od Klokánku pokrývá i zdravotní péči.

Je tedy podle něj péče kojeneckých ústavů a dětských domovů o děti lepší než péče v Klokánku? "Netvrdím, že péče v ústavech je lepší. Je prostě jiná. U Klokánků se předpokládalo, že tam dítě bude krátce, třeba dva tři dny, a půjde do jiného zařízení, kde mu bude poskytnuta patřičná odborná zdravotní, výchovná, sociální a další pomoc. Rozdíl v kvalitě a intenzitě péče, na který upozorňuje Marie Vodičková, podle něj není zdaleka tak výrazný. "Není to žádná individuální rodinná péče, tety nejsou maminkami ani pěstounkami, jsou zaměstnankyněmi Fondu ohrožených dětí, podobně jako jsou sestřičky zaměstnankyněmi ústavů. Klokánky podle Františka Schneiberga nejsou nijak výjimečné ani v rychlosti a úspěšnosti umisťování dětí do náhradních rodin.

"Zařízení tohoto typu včetně Klokánku jsou pouhými jakýmisi správci nebo ochránci dětí v době, kdy nejsou ve své rodině. Není v moci těchto zařízení, jestli bude dítě do náhradní péče umístěno rychleji, nebo pomalu.

Dětské domovy

V dětských domovech vyrůstají děti, jejichž rodiče se o ně nemohou, neumějí nebo nechtějí starat. Často „péče” rodičů tyto děti přímo ohrožuje. Většina dětí byla svým rodičům soudně odebrána. Jejich dětství nemůže být pokládáno za bezstarostné a před sebou mají velice nejistou budoucnost. Při odchodu z dětského domova jsou formálně dospělí, ale fakticky jsou to pořád děti. Dovedete si představit svoje děti v jejich situaci?

Lidé mají velmi zkreslené představy o tom, jak to v dětských domovech vypadá a jaké děti v nich žijí. Pomáhejte nám bořit předsudky, které našim dětem ubližují.

Ústavní péče rozhodně není optimálním prostředím pro výchovu, ale vždy bude pro mnohé ohrožené děti jediným reálným řešením jejich situace, poskytujícím ochranu a zázemí včetně související odborné pomoci.

Mýty o dětských domovech a dětech v nich:

1. V dětských domovech žijí sirotci
   Naprostá většina dětí v domovech rodiče má, a je se svými biologickými rodiči alespoň ve sporadickém kontaktu.
2. Děti v dětských domovech vyrůstají od svého narození až do dospělosti
   Průměrná délka pobytu dítěte v dětském domově jsou 4 roky. Děti do dětského domova přicházejí často ve věku 10+.
3. V 18 letech musí děti dětské domovy opustit
   Pokud mají mladí lidé status studenta, mohou pobývat v domově až do 26 let.
4. Dětské domovy jsou zařízení internátního typu
   Děti v dětských domovech žijí v tzv. “rodinkách” - rodinných skupinách po 6-8 dětech. Každá má k dispozici svoji bytovou jednotku (dle stavebních dispozic), někdy i samostatný byt či dům (těch je díky transformaci systému stále více). Děti 16+ mohou žít ve startovacích bytech dětského domova, které jsou často mimo DD.
5. Děti v dětských domovech nevědí, jak vypadá bochník chleba či neoloupaná brambora...
   Tato domněnka vadí dětem snad ze všech nejvíce! Děti se v rámci svých rodinek podílejí na nákupech i na vaření. V některých dětských domovech byly společné jídelny zcela zrušeny.
6. Dětské domovy se budou zavírat
   Dětské domovy budou vždy jednou z alternativ pro děti, které nemohou vyrůstat ve svých biologických rodinách. Není dostatek zájemců o pěstounskou péči, a tato péče není vhodná pro každé dítě. Větší děti někdy ani nemají zájem o umístění do náhradní rodiny.
7. V dětských domovech žije většina romských dětí
   Většina dětí v domovech jsou majoritního etnika, a to často i velké sourozenecké skupiny.
8. Děti v dětských domovech jsou chudáci
   Děti z dětských domovů nemají na růžích ustláno. Ale jako chudáci se rozhodně necítí a nepřejí si, aby se k nim takto přistupovalo. Materiální vybavení většiny dětských domovů je srovnatelné s běžnou rodinou, děti chodí do běžných škol a mají kontakt s vrstevníky z běžných rodin.

Další nadace a organizace

• Dobrý Anděl: Cílem systému DOBRÝ ANDĚL je, aby rodiny nemocných dostaly pravidelnou měsíční finanční pomoc ve výši několika tisíc korun. Tímto způsobem umožníme Dobrým andělům navýšit měsíční příjem rodin s dětmi, které přivedla těžká nemoc do fin. tísně, v průměru o 20 %.
• Nadační fond Kolowrátek: Hlavní prioritou Nadačního fondu Kolowrátek je podpora nadaných dětí a mladistvých.
• Society for All: Pracuje na odstranění bariér ve vzdělávání a hledá nové způsoby začlenění znevýhodněných dětí mezi jejich vrstevníky. Posiluje duševní zdraví nejen dětí - tematizuje wellbeing a snaží se o to, aby bylo pro společnost stejně důležité jako vzdělávání samo. A je tu pro ohrožené děti - buduje efektivní systém včasné identifikace těchto dětí a následné účinné pomoci.

Další organizace a jejich zaměření:

tags: #nadace #ohrozenych #deti #historie #a #cinnost

Oblíbené příspěvky:

• Staré diesely a životní prostředí
• Kam s ekologickou známkou na auto?
• Výběr samolepek na zeď podle druhu
• Zelená turistika Baleáry
• Moderní recyklace elektroodpadu