Role NNO v ochraně přírody v České republice

Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje aktivity nestátních neziskových organizací (NNO) v oblasti ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje.

Financování a podpora NNO

Dotace na projekty nestátních neziskových organizací jsou ze státního rozpočtu poskytovány ve třech podprogramech na příslušný kalendářní rok. Veřejné výběrové řízení je obvykle vyhlašováno v roce, který předchází roku realizace projektu, a vychází ze společných Zásad vlády pro poskytování dotací NNO.

Výzva Programu na podporu projektů NNO pro rok 2025 Předmětem podpory v Podprogramu C je realizace dlouhodobých systémových projektů veřejně prospěšného charakteru zaměřených na metodické, koordinační, analytické a expertní činnosti v oblasti environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) a environmentálního poradenství (EP).

Program na podporu projektů NNO je dotační program MŽP, kterým Ministerstvo životního prostředí podporuje projekty realizované nestátními neziskovými organizacemi. Program je určen výhradně nestátním neziskovým organizacím (zapsané spolky, zapsané ústavy, obecně prospěšné organizace, nadace, nadační fondy a církevní právnické osoby). Okruh možných žadatelů je specifikován ve výzvách.

• U Podprogramu A jsou pro žadatele stanoveny dvě důležité podmínky:
  • subjekt, který žádá musí být založen nejméně 6 měsíců před termínem uzávěrky pro podání žádostí.
  • žadatel musí mít v předmětu činnosti zapsánu ochranu přírody, ochranu životního prostředí nebo působnost v oblasti udržitelného rozvoje.
• Výzva v Podprogramu A je vypisována 1x ročně, obvykle na přelomu srpna a září.

V Programu na podporu NNO jsou podporovány výhradně jednoleté projekty. Všechny projekty podpořené v Programu tedy mohou být zahájeny nejdříve 1.1. a ukončeny nejpozději do 31. 12. roku, na který je podpora poskytnuta.

Čtěte také: Ekologická výchova

V Podprogramu A je nejnižší výše dotace na projekt 50 000 Kč a nejvyšší výše dotace 300 000 Kč, konkrétní výše je vždy uvedena ve výzvě. V Podprogramu A je omezení na maximálně 3 podané žádosti pro každého žadatele. Pokud žadatel podá více žádostí, budou všechny jeho žádosti vyřazeny.

MŽP zveřejňuje do 31. prosince pořadí hodnocení projektů. Rozhodnutí o poskytnutí dotace je úspěšným žadatelům vydáno nejpozději do 31. března roku, kdy má být projekt realizován. Tento údaj závisí na dostupné alokaci prostředků na Program a požadovaných částkách u nejlépe hodnocených projektů.

V Podprogramu A a v Podprogramu B je výše kofinancování stanovena na 30 %, tj. dotace může hradit nejvýše 70 % celkových nákladů na projekt. Projekty mohou být kofinancovány ze zdrojů mimo státní rozpočet. Jedná se například o: vlastní zdroje žadatele, dotace od samospráv (obce, města, kraje), příspěvky od sponzorů a drobných dárců, příspěvky nadací a nadačních fondů, dotace od evropských fondů (poskytnuté prostřednictvím SFŽP nebo dalšími administrátory), dotace ze zahraničí. Část kofinancování lze rovněž pokrýt vykázanou dobrovolnickou činností. Takto lze vykázat jako kofinancování až 10 % rozpočtu projektu. Žadatel si může dobrovolně stanovit vyšší podíl kofinancování.

Projekty jsou administrovány výhradně elektronicky. Žádost se podává v systému Grantys MŽP. Důležité dokumenty (zaslání opisu žádosti, žádosti o podstatné změny, vypořádání dotace a podobně) zasílá žadatel resp. příjemce na MŽP také prostřednictvím datové schránky. Do datové schránky příjemce zasílá MŽP rozhodnutí o poskytnutí dotace resp. změnové rozhodnutí.

Žádosti jsou nejprve hodnoceny z formálního hlediska dle pravidel popsaných v jednotlivých výzvách. V případě některých formálních nedostatků jsou žadatelé vyzváni k doplnění či nápravě. Žádosti, které vyhoví při formální kontrole postupují do expertního hodnocení, kdy je podle sady kritérií hodnotí nejméně dva nezávislí hodnotitelé (obvykle jeden hodnotitel z MŽP a jeden externí hodnotitel). Žádosti jsou sestupně seřazeny podle počtu bodů, které dosáhly při hodnocení. Podpořeny jsou nejlépe hodnocené projekty až do vyčerpání dostupných prostředků na Program (alokace).

Čtěte také: Zajímavosti o soutěži Zázraky přírody

Klíčové výstupy - projektové indikátory jsou uvedeny v Rozhodnutí o poskytnutí dotace a jsou pro příjemce závazné. Nenaplnění klíčových výstupů projektu může v krajním případě vést až k řízení o odnětí části dotace.

Výzva je obvykle vypisována na konci srpna roku předcházejícího rok realizace. Vyhodnocení žádostí obvykle proběhne do druhé poloviny prosince roku předcházejícího rok realizace. Zveřejnění pořadí vyhodnocených projektů na webu MŽP proběhne zpravidla do 31.12. Rozhodnutí o poskytnutí dotace jsou přijemcům zasílána do 31. 3. roku realizace k tomuto datu proběhne též uvolnění finančních prostředků. Finanční vypořádání a závěrečnou zprávu včetně doložení výstupů je příjemce povinen zaslat na MŽP do 31.1.

Projekt můžete zahájit prvním dnem roku realizace. Projekt musí být kompletně dokončen do 31.12. roku realizace.

Role NNO v ochraně přírody

Ochrana přírody na území dnešní České republiky se vyvíjí od první poloviny 19. století. Prvními explicitními ochránci přírody byli šlechtičtí majitelé panství, po roce 1918 můžeme sledovat počátky státní ochrany přírody. Cílem tohoto článku je pohled na současnou roli neziskovek (nestátních neziskových organizací; NNO) v ochraně přírody. Jejich role je zásadní, a to hned v několika ohledech: NNO totiž vystupují jako praktičtí ochránci přírody, její hlídací psi (watchdogs), lobisté ve prospěch přírody či instituce provozující ekologickou výchovu.

To jsou čtyři nejzásadnější role a přínosy NNO pro ochranu přírody v ČR, přičemž je nutno poznamenat, že v praxi se většina neziskovek zabývá několika (nebo dokonce všemi) aktivitami zároveň.

Čtěte také: Přečtěte si o Nadaci ohrožených dětí

Praktická ochrana přírody

Neziskovky jsou pro praktickou ochranu přírody nezastupitelné. Umějí pracovat s dobrovolníky a jejich členové a zaměstnanci chrání přírodu s nadšením. Přitom vesměs buď samy disponují kvalitním odborným zázemím, nebo dokážou velmi dobře spolupracovat s experty státní ochrany přírody - ať už z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, či správ jednotlivých chráněných krajinných oblastí a národních parků. Podílejí se přímo na managementu chráněných území a řečeno ve zkratce: za málo peněz dokážou hodně muziky. Jako příklad může posloužit třeba tradice kosení orchidejových luk v CHKO Bílé Karpaty, které provádí ZO ČSOP Kosenka a kterého se každoročně zúčastní desítky dobrovolných sekáčů (a sekaček) z celé republiky. Jiným příkladem mohou být Týdny pro lesnebo rysí a vlčí hlídky, které organizuje Hnutí DUHA a spolupracuje při tom se správami NP Šumava či CHKO Beskydy.

Nejvýznamnější je role neziskovek především při managementu maloplošných zvláště chráněných území, ať už jde o přírodní památky, přírodní rezervace, nebo dokonce o národní přírodní rezervace. Státní ochrana přírody (včetně obcí a krajů) by se bez pomoci neziskových organizací a dobrovolníků a jejich nadšení v žádném případě neobešla.

Naprosto nezastupitelná je role neziskovek (často úplně maličkých a lokálních) v péči o území, která státní ochrana přírody nepokrývá vůbec. Buď proto, že jsou „pod její rozlišovací schopností“, nebo proto, že třeba podobné fenomény dostatečně chrání zvláště chráněná území na jiných lokalitách. Podobně nesmíme zapomenout na význam NNO v druhové ochraně, ať už jde o konkrétní práci v přírodě (vytváření potravních příležitostí pro dravce, budování rozmnožovacích příležitostí pro obojživelníky, ochrana obojživelníků při tazích apod.), či o systematickou práci třeba v záchranných stanicích pro handicapované živočichy, které každoročně vypustí do přírody stovky jedinců, z nichž řada patří k chráněným či dokonce ohroženým druhům.

Nestátní neziskové organizace odvádějí nezanedbatelnou systematickou práci v záchranných stanicích pro handicapované živočichy.

Pozemkové spolky

Zvláštní kapitolou praktické péče o přírodu jsou pozemkové spolky. Do obecného povědomí vstoupily fakticky až s úspěšnou a dobře vedenou kampaní Českého svazu ochránců přírody Místo pro přírodu. Neziskové organizace kupují přírodně cenné pozemky, na nichž pak aplikují ochranářský management z pozice vlastníka. Už před kampaní existovala řada pozemkových spolků, ovšem teprve kampaň Místo pro přírodu, jež začala sbírkou na odkup bělokarpatské Ščúrnice, tento způsob ochrany přírody pořádně rozhýbala a především na jejich činnost a samotnou existenci upozornila širokou veřejnost.

Jen v rámci kampaně bylo od jejího zahájení na jaře 2003 vykoupeno 19 lokalit v deseti krajích a v Praze, jejichž celková rozloha je téměř 70 ha. Úspěšná je i sbírka na tzv. nový prales na Ještědském hřebeni, kterou organizuje liberecký Čmelák - Společnost přátel přírody. Významnou přidanou hodnotou pozemkových spolků je (samozřejmě kromě samotné péče o spravované území) fakt, že v případě výkupů je každý z donátorů vlastně symbolickým vlastníkem části chráněného území. V České republice tak již dnes žijí minimálně tisíce vlastníků pozemků, kteří mohou své vlastnické právo uplatňovat jako ochranáři.

Hlídací psi přírody

„Watchdog“ aktivity neziskových organizací v ochraně přírody jsou pravděpodobně mediálně nejfrekventovanější částí práce neziskovek. Jde o účast v řízeních podle zákona o ochraně přírody a krajiny, územních a stavebních řízeních a pak samozřejmě o různé akce či soudní spory, při kterých se neziskovky snaží zabránit realizaci vesměs stavebních projektů, které by vedly k narušení nebo devastaci přírody.

V tomto ohledu je velmi obtížné generalizovat, protože na jednu stranu prokazatelně existují zoufale neefektivní a zbytné projekty, kterým se daří bránit jen díky tlaku občanů sdružených v neziskových organizacích a kolem nich, na druhou stranu je třeba přiznat i to, že existují příklady, které jsou pro neziskový sektor v ochraně přírody spíše službou medvědí.

Obecně řečeno je ale tato role neziskového sektoru pro ochranu přírody rovněž klíčová a kromě toho je to jeden z velmi důležitých způsobů, kterými se občané České republiky mohou prakticky zapojit do rozhodování úřadů a politiků v environmentálních záležitostech.

Lobisté přírody

Určitě není třeba nikoho přesvědčovat, že odbornou úroveň a společenský význam ochrany přírody ovlivňuje podstatným způsobem to, jak vypadá konkrétní legislativa - nejenom vlastní ochranářská, ale i návazné právní předpisy (např. stavební zákon, správní řád, lesní zákon, zákon o myslivosti, zákon o ochraně zemědělského půdního fondu).

Role nevládních organizací v legislativním procesu je opět velmi podstatná. Podle mých zkušeností její efektivita záleží na dvou věcech: jednak na velikosti dané organizace (početný a historickou tradicí nadaný ČSOP má v přesvědčování jinou váhu než malé místní občanské sdružení o 10 členech), jednak na expertním a argumentačním zázemí a na celkové kvalitě dané organizace. Velmi významnou roli mají v tomto ohledu, kromě již zmiňovaného ČSOP, především Hnutí DUHA, Arnika a Zelený kruh.

Ekologická výchova

Podobně jako se stát neobejde bez neziskovek v praktické péči o přírodu, neobejde se bez nich ani v environmentální výchově, vzdělávání a osvětě (místo zkratky EVVO řekněme v ekovýchově). Síť středisek ekologické výchovy (SEV) Pavučina, provozovaných převážně (s výjimkou několika příspěvkových organizací měst) neziskovými organizacemi, je toho jasným dokladem. Především jejich zásluhou patří ekovýchova v České republice k několika málo počinům, kterými se můžeme chlubit a kterými se rádi inspirují nejen na východ, ale zhusta i na západ od našich hranic.

Myslím, že oboustranně přínosná (alespoň v případech, které znám) je spolupráce ekovýchovných neziskovek a SEV se správami velkoplošných zvláště chráněných území, ať už jde například o Sluňákov a Litovelské Pomoraví, ZO ČSOP Kosenku či Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty a stejnojmennou CHKO, nebo o Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory v Horním Maršově a Krkonošský národní park.

Státní neziskové organizace sehrávají významnou roli v systému ekologické výchovy, která je v ČR na velmi dobré úrovni.

Nadační podpora

Český neziskový sektor prakticky po celá 90. léta dokázal přežívat jen díky grantům zahraničních nadací. I dnes je role „peněz zvenku“ zásadní - především u evropských a „norských“ fondů. Ovšem české dárcovské prostředí se dostalo už na docela slušnou úroveň, a to naštěstí nejen v případě humanitárních katastrof, ale i v ochraně přírody a životního prostředí. Důkazem toho je již zmiňovaný úspěch pozemkových spolků, ale i existence českých nadací, které ekologické projekty podporují.

Na prvním místě je nutné zmínit největší českou ekologickou Nadaci Partnerství. Významná je také Nadace VIA, Nadace Veronica a pak existuje řada menších nadací a nadačních fondů, jako je Nadace na ochranu zvířat, Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor či Český nadační fond pro vydru.

tags: #nno #nadace #ochrana #prirody #aktivity #projekty

Oblíbené příspěvky:

• Hravé učení o odpadech
• Práce pro terénního ekologa
• Data o největší skládce
• Druhy odpadu při tavení kovů
• Přírodní krásy Ostrůvku