Co dát na kompost do zahrady

Kompostování je jedním z nejefektivnějších způsobů, jak zmenšit množství odpadu, snížit ekologickou stopu a získat cenné organické hnojivo pro zahradu. Zahrádkaření se stálým přísunem zdravé a kvalitní půdy jde totiž jako po másle. A ten pocit z toho, že snižujeme odpad je prostě k nezaplacení. Vlastní kompost je bohatý na živiny, zlepšuje strukturu půdy a pomáhá udržovat rovnováhu v celém záhonu.

Proč kompostovat?

• Snižuje odpad!
• Je ekologicky udržitelný!
• Zlepšuje kvalitu půdy!
• Ušetříte!
• Podporuje růst rostlin!
• Mikroorganismy potlačují patogeny.

A kdo tvoří zdravou a přírodní cestou ty pravé mikroorganismy? Je to snadné a dostupné!

Jak začít s kompostováním

Chcete se pustit do kompostování na zahradě a nevíte jak na to? Začněme výběrem vhodného místa. Prvním krokem k úspěšnému kompostování je vybrat vhodné místo pro kompost. Ideální je umístit kompost na místo se snadným přístupem k zahrádce. Tak aby všechny záhony byly pokud možno blízko, a tak jste nemuseli ke kompostu chodit příliš daleko a měli ho vždy po ruce. Zvážíme, jakou formu kompostéru využijeme. Vyberte si dle svých potřeb a preferencí.

Volné kompostování na hromadě

Pokud máte velkou zahradu, na které neřešíte každý centimetr čtvereční, můžete kompostovat i volně na hromadě. Výhodou tohoto způsobu je, že nejste omezení objemem kompostéru a velikost vaší hromady závisí pouze na množství materiálu, který vaše zahrada (a kuchyň) vyprodukuje. Ke kompostovanému materiálu máte snadný přístup a můžete ho kdykoliv jednoduše přeházet a promíchat. Nevýhodou této varianty je, že materiál na povrchu a na okrajích hromady snadno vysychá. Dalším problémem může být nepříliš estetický, neuspořádaný vzhled kompostu.

Kompostování v boxech

Proto dává většina zahrádkářů (hlavně na menších zahradách) přednost kompostování ve speciálních boxech, které mohou být vyrobené z různých materiálů, například ze dřeva, pletiva nebo plastu. Pro začátek se podívejte na naše video Jak vybrat kompostér.

Čtěte také: Sběr a recyklace odpadu

Funkčnost kompostéru

Funkčnost kompostéru je daná splněním několika důležitých faktorů, podle nichž byste se při výběru měli orientovat: Objem kompostéru zvolte podle množství materiálu, které potřebujete zkompostovat. Jako minimální se ale doporučuje objem 1 m³, který zaručuje, že budou moci správně proběhnout všechny fáze kompostovacího procesu včetně prohřátí celého objemu kompostéru a jeho hygienizace.

Typy kompostérů

My vám představíme několik typů kompostérů z nabídky našeho e-shopu ekonakup.cz, které uvedená kritéria splňují.

Modulární kompostér JERY

Naší srdeční záležitostí je modulární kompostér JERY. Jery Je Rychlý v každém směru. Je to zahradní kompostér, který má řadu předností, protože jsme ho vyvinuli na základě letitých zkušeností a vyrobili vlastníma rukama. Základem je unikátní konstrukce: Díky rychlému spojování dílů dokážete kompostér smontovat i demontovat během 5 ti minut a snadno přemístit. Jednoduchý systém otevírání komor vám usnadní překopávání, které vede k zintenzivnění a zrychlení rozkladu materiálu. Díky systému mechanických spojů se navíc minimalizuje obsah škodlivých látek. Základní kompostér můžete rozšířit o další moduly a vytvořit tak vícekomorový systém, který vám umožní kompostovat kontinuálně ve dvou fázích. Zatímco v jedné komoře shromažďujete nový materiál, ve druhé či třetí komoře kompost v klidu zraje. Všechny díly kompostéru jsou plně obnovitelné a recyklovatelné, což umožňuje dosáhnout prakticky neomezené životnosti. K výrobě používáme přírodní lokální materiál -trvanlivé modřínové dřevo odolné proti vlhkosti, mrazu i slunci. Kompostér pochází z místní rukodělné výroby, což snižuje zátěž životního prostředí dopravou.

Dřevěný kompostér

Speciálně pro velké zahrady jsme navrhli a vyrábíme odolný masivní dřevěný kompostér ve dvou variantách - o objemu 3 000 a 6 000 litrů.

Zateplený otočný kompostér JORA

Úplně z jiného těsta než předchozí dva dřevěné je zateplený otočný kompostér JORA, který se hodí nejen na zahradu, ale třeba i ke komunitnímu kompostování ve městě. Dovážíme ho k nám už řadu let ze Švédska a v nabídce ho máme ve třech velikostech. Rotační kompostér je uzavřená nádoba ve tvaru sudu sestaveného z lakovaných ocelových panelů umístěná na galvanizované ocelové konstrukci. Hlavní vtip tohoto kompostéru spočívá v tom, že se materiál uvnitř nemusí překopávat. Stačí prostě pokaždé, když do kompostéru něco vyhodíte, zatočit. Permanentně tak dochází k promíchávání starého a nového obsahu a kompostovaný materiál se provzdušňuje. Pokud si pořídíte tento kompostér, bude vaším hlavním úkolem dbát na správné složení kompostovaného materiálu. Pokud budete do kompostéru vhazovat především zbytky z kuchyně, je pravděpodobné, že v něm bude převažovat dusíkatá složka, obsah uhlíku doplníte například přidáním pilin, listí, jemné štěpky nebo natrhaného kartónu od vajíček. Další výhodou je, že díky rychlosti a intenzitě kompostování můžete do kompostéru bez obav vyhazovat syrové i vařené zbytky jídla, a to nejen rostlinné, ale i živočišné. Protože je kompostér JORA uzavřený a uzamykatelný, nehrozí, že by do složení obsahu mohli bez vašeho vědomí zasahovat nepovolaní lidé. Navíc je tak zabezpečený proti případným škůdcům - vandalům i hlodavcům. Kompostér je umístěný nad zemí, takže škůdci k odpadu nemají přístup, bohužel ani žížaly. Ty lze do kompostéru cíleně nasadit, v praxi máme v praxi vyzkoušené, že Jora funguje ještě rychleji jako vermikompostér. Postranní ventily zlepšují proudění vzduchu, což snižuje či úplně odstraňuje zápach. Díky zateplení a častému provzdušňování je proces kompostování tak intenzivní, že se čerstvý bioodpad rozkládá dřív, než začne hnít, páchnout, přitahovat škůdce a obtížný hmyz. Vnitřní zateplení kompostéru umožňuje za určitých okolností dosáhnout uvnitř teploty až 75 °C. Kompostéry Jora tak díky němu pokračují v práci i během zimního období, dlouho poté, co se v běžných kompostérech proces kompostování výrazně zpomalí. Dvoukomorový systém navíc dovoluje kontinuální kompostování, kdy se jedna komora plní, zatímco v druhé zraje kompost. V okamžiku, kdy už první komora nepojme víc odpadu, vyprázdní se kompost z druhé komory a cyklus začíná nanovo. Prvního hnojiva se tak dočkáte už za 4 až 6 týdnů.

Čtěte také: Kompletní průvodce kompostováním

Než si některý typ kompostéru Jora vyberete, měli byste spočítat předpokládanou potřebnou kapacitu. Obecně platí, že průměrná městská domácnost vyprodukuje týdně asi 10 litrů kuchyňského bioodpadu, takže by jí měl stačit kompostér Jora JK 125, který zvládne zhruba 12 litrů bioodpadu týdně. Kompostér Jora JK 270 si v jedné domácnosti poradí kromě kuchyňského bioodpadu i s rostlinnými zbytky ze zahrady. Vhodný je také jako menší komunitní kompostér pro 10 až 12 osob, tzn. 2 až 4 domácnosti.

Drátěný kompostér GABI

Prakticky nezničitelný je drátěný kompostér GABI. Kromě odolnosti (výrobce garantuje životnost minimálně 20 let) vás na něm zaujme i nízká cena a jednoduchá montáž. Praktická je také nastavitelná velikost objemu, kterou můžete přizpůsobit momentálním potřebám. Maximální průměr kompostéru je 124 centimetrů a maximální objem je 1170 litrů. Jediným problémem tohoto typu kompostéru může být přílišné odpařování vody z kompostu.

NÁŠ TIP: Kompostér si můžete snadno sami vyrobit.

Co patří do kompostu?

Většinu organického odpadu z domácnosti můžete uložit na kompost. Kompostér můžete krmit jak rostlinnými zbytky ze zahrady, tak i organickým materiálem, který vzniká v domácnosti, zejména v kuchyni. Za pár měsíců se vám úsilí při důkladném třídění vrátí v podobě úrodného hnojiva. Zjistěte, které materiály patří na kompost.

• Zelený materiál - je bohatý na dusík.
• Hnědý materiál - je bohatý na uhlík.

Pro správnou skladbu kompostu je výhodné, pokud máte možnost míchat odpad ze zahrady s tím z kuchyně. Vhodné složení materiálu významně ovlivňuje aktivitu bakterií. Uhlík (C) slouží jako zdroj energie nutný pro růst a množení buněk. Tělo buněk je složené z bílkovin, které jsou tvořené aminokyselinami, pro jejichž vznik je nezbytný dusík (N). Poměr uhlíku a dusíku (C:N) v kompostované směsi proto určuje rychlost kompostovacího procesu. Poměr uhlíkatého materiálu k dusíkatému by se měl pohybovat v rozmezí 20-40 jednotek C na 1 jednotku N. A jak poznáte uhlíkatý materiál? Jednoduše řečeno - jedná se o suchý, hnědý bioodpad, který by měl mít v kompostu převahu. Tvořený je listy, větvemi, štěpkou a pilinami, slámou, znečištěným papírem, okrojky a slupkami z ovoce a zeleniny, kávovou sedlinou a čajovými sáčky. Dusíkatý materiál je naopak mokrý a zelený, představit si ho můžeme jako čerstvě posečenou trávu nebo například jako zelené natě ze zeleniny a bylin.

Čtěte také: Rozměry a využití nádob na třídění odpadu

Co dalšího patří na kompost?

• Avokádo obsahuje spoustu živin - zejména jádro ukrývá mnoho důležitých látek, které prospějí i kompostu.
• Na kompost patří celé brambory i jejich slupky.
• Do kompostu patří kravský, koňský, ovčí nebo králičí trus.
• Do kompostu můžete přidat i papír, papírové sáčky nebo ubrousky.
• Skořápky z vajec na kompost patří.
• Přidejte do kompostu vyčerpanou zeminu, kterou jste použili do květináčů v interiéru - a napřesrok získáte kvalitní hnojivo pro další pěstování.

Dále patří na kompost také vaječné skořápky, přírodní textilní látky ze 100% bavlny či konopí, zemina, houby, slepičí trus, včelí vosk, pecky z ovoce nebo papírové (!) čajové sáčky.

Na co si dát pozor?

• Slupky z tropických plodů ukládejte na kompost v malých dávkách - jednak proto, že v nadměrném množství mohou změnit pH kompostu, jednak mohou být ošetřeny chemicky.
• Neměly by však být napadeny hnilobou nebo škůdci.
• Dobře je však omyjte: melouny a dýně ze supermarketu bývají ošetřeny chemicky - tyto látky jsou pro kompost škodlivé.
• Tiskoviny mohou obsahovat tiskařskou čerň, která může být - zejména ve větším množství - škodlivá.
• Pozor však na popel z cigaret - ten do kompostu nepatří.
• Poměrně dlouho se však rozkládají, proto je předtím nadrťte na drobné kousky.
• Slupky bývají ošetřeny chemicky.

Platí pravidlo: čím menší části surovin na kompost dáme, tím rychleji se rozloží.

Jak správně vrstvit kompost?

Důmyslným vrstvením kompostu vytvoříte příhodné podmínky pro mikroorganismy a rozklad zbytků. Také záleží na jejich poměru. Uhlíkatého materiálu (listí, piliny, dřevěné štěpky) by mělo být dvojnásobně více než toho dusíkatého (tráva, slupky a rostlinné zbytky). Takže pozor právě na posečenou trávu. Ta mnohokrát tvoří základ kompostu, ale pokud je jí hodně, tak způsobuje hnilobu (aneorobní proces).

Úplně dospodu na dno kompostéru dejte hrubší vzdušný materiál (nadrobno nasekané nebo nadrcené větve z prořezávky stromů a keřů, dřevní štěpku, hobliny, dřevnaté stonky květin), který umožní cirkulaci vzduchu a odtok přebytečné vody. Tato drenáž by neměla chybět ani ve vyšších vrstvách kompostu. Obecně platí, že čím je skladba kompostovaného materiálu pestřejší, tím lépe. Různorodý materiál pravidelně promíchávejte: Vlhké se suchým, porézní s hutným, hnědé (uhlíkaté) se zeleným (dusíkatým).

NÁŠ TIP: Z výše popsaného vyplývá odpověď na otázku, proč se vám nikdy nepodaří zkompostovat samotnou trávu. Jedná se o dusíkatý, málo strukturní materiál, který na kompostu hnije a nepříjemně páchne.

Jak nastartovat tlení?

Správně založený kompost se začne do dvou dnů po založení zahřívat, což je způsobené vysokou aktivitou mikroorganismů. Tato tzv. termofilní fáze může trvat několik dní, ale i několik týdnů. Dochází při ní k tzv. hygienizaci kompostu, při které se zničí semena plevelů i zárodky chorob. Po dosažení maxima začne teplota zase pozvolna klesat. Aby proběhl proces hygienizace správně, je potřeba přidat do kompostu najednou větší množství materiálu. Ten si můžete shromažďovat postupně. Vlivem intenzivního tlení, které tímto způsobem nastartujete, si materiál sedá a snižuje se přísun vzduchu. Hromadu proto po 1 až 2 měsících přehoďte a znovu promíchejte. Pro zrychlení procesu kompostování můžete zkusit přimíchat zralý kompost, případně chlévský hnůj.

Důležité faktory při kompostování

Během procesu kompostování byste měli sledovat několik základních faktorů: Důležitá je správná vlhkost, kterou určíte vlhkoměrem. Měřič stačí pomocí sondy jednoduše zapíchnout do „hlíny“, hodnotu hned snadno odečtete na stupnici, která vám na přehledném diagramu zároveň ukazuje, je-li materiál příliš suchý, mokrý nebo je-li jeho vlhkost optimální.

NÁŠ TIP: Pokud nemáte vlhkoměr, můžete zkusit tzv. pěstní zkoušku. Vezměte kompostovaný materiál do ruky a zmáčkněte ho tak pevně, jak to jde. Při optimální vlhkosti se nesmí mezi prsty objevit voda (nanejvýš pár kapek), při otevření pěsti musí materiál zůstat pohromadě ve formě „knedlíku“. Pokud je kompost příliš vlhký, je vhodné jej přehodit a přidat suchý materiál (např. piliny).

Další veličina, bez níž se proces kompostování neobejde, je vzduch. Bakterie a houby, které se na rozkladu organického materiálu zásadním způsobem podílejí, potřebují ke své práci obrovské množství kyslíku. Sledovat byste měli také teplotu, kterou snadno změříte pomocí teploměru určeného speciálně k měření teploty půdy a kompostu. Vyšší teplota materiálu v počátečních týdnech po založení kompostu je žádoucí a je důkazem dobrého průběhu kompostování. Zda se materiál zahřívá, můžete zjistit i tak, že do kompostu vsunete ruku.

NÁŠ TIP: Kompost osaďte rostlinami jako jsou tykve, cukety nebo okurky. Jejich listy vytvoří ochranu před letním sluncem a zeleninu (na rozdíl od kompostu) pravděpodobně nikdy nezapomenete zkontrolovat, zda nepotřebuje zalít.

Občas kompost promíchejte, aby se do něj “pustil” vzduch. Už se pak nikdy nebudete muset ptát, jak kompostovat bez zápachu.

Jaká je ideální teplota pro kompostování? Klíčovými podmínkami jsou dostatek kyslíku, správná vlhkost (40-60 %), teplota (optimálně 40-60 °C) a vyvážený poměr uhlíku a dusíku (C:N přibližně 25:1). Bakterie, houby a aktinomycety se postupně podílejí na rozkladu látek jako cukry, bílkoviny, celulóza nebo lignin. Proces probíhá v těchto fázích: od mezofilní (20-40 °C), přes termofilní (40-70 °C), až po dozrávání, kdy vzniká stabilní humus.

Kdy je kompost připraven k použití?

Budete-li udržovat správný obsah kompostu, přibližně za rok až rok a půl se vytvoří zralý humus. Kompost lze použít zhruba po roce - na kvalitní věci se prostě vyplatí počkat a nic neuspěchat. Otestovat humus a kompostovou zeminu můžeme pomocí tzv. řeřichového testu. Řeřichu necháme v zemině z kompostu vyklíčit, a když je zelená, pak je vše v pořádku a můžeme kompostovou zeminu využívat, jak je libo. Pokud řeřicha uhnije nebo není zelená, pak je dobré nechat kompost ještě chvíli uležet. Výsledkem je tmavý, drobivý materiál bohatý na živiny, který zlepšuje půdu a podporuje růst rostlin.

Jak využít hotový kompost?

A jak využít hotový kompost? Úplně jednoduše - použijete ho prostě všude tam, kde je potřebná dobře vyživená a zdravá půda. Jakmile vaše zahrada kompost okusí, nebude chtít jinak. Co může být lepšího než vlastnoručně vyrobené organické hnojivo obsahující humidové kyseliny, které pomáhají vázat živiny? Zralým kompostem proto hnojte zejména plodiny náročné na živiny. Jinak ho na zahradě můžete aplikovat prakticky kamkoliv. Nezralý kompost, použijte jako tzv. nastýlku, která potlačuje růst plevelů a do půdy se nezapravuje. Během sezóny dozraje na místě a teprve na podzim ji do půdy zapracujete.

NÁŠ TIP: Kompost využijete také v případě, že chcete pěstovat ve vyvýšeném záhonu nebo na tzv. čtverečkové zahrádce. Kouzlo intenzivního pěstování na malých plochách spočívá právě ve speciálním složení substrátu.

Kompostem se bezvadně hnojí jak na jaře, tak na podzim, ale pozor - kompost nefunguje jako substrát. Ten slouží ke hnojení půdy. Je cennou surovinou pro lepší růst a sílu rostlin. Poslouží jako velký pomocník při výsadbě zeleně, zakládání zahradnických a ovocnářských pěstebních ploch.

Vermikompostování a Bokashi kompostování

Přijde vám domácí kompostování v bytě naprosto nereálné? Rychle vás vyvedeme z omylu!

• Vermikompostování - jedná se o speciální nádobu, kde organický odpad zpracovávají žížaly.
• Bokashi kompostování - uzavřený systém využívá fermentační proces. Díky anaerobnímu prostředí a speciálním mikroorganismům lze zpracovat i zbytky masa nebo mléčných výrobků.
• Minikompostér s aktivním uhlím - vhodný zejména pro začátečníky.

Vermikompostér je speciálně upravená několikapatrová nádoba, kterou lze umístit v domácnosti - nepotřebuje mnoho místa. Je určena ke kompostování pomocí kalifornských žížal, skládá se z několika pater a jímky na žížalí čaj (viz níže) a je uzavřená víkem s otvory. K přeměně bioodpadu v kompost pomáhají speciální žížaly.

Tabulka: Co patří a nepatří do kompostu

tags: #co #dát #na #kompost #do #zahrady

Oblíbené příspěvky:

• Opravy potrubí Liberec
• Šedé plastové koše: Který vybrat?
• Možnosti recyklace mastného papíru
• Pravidla pexesa v české přírodě
• Recenze koše na pleny k postýlce