Listopad nás zve ke zklidnění v tmavší části roku. Čas šustícího listí, prvních mrazíků a zásob na zimu uspává přírodu. Nádherné jedinečné barvy pomalu mizí a ozdoby korun padají dolů. Přichází zdánlivě nevýrazné barvy i vůně, ale to vše je cesta k uklidnění, zpomalení a posilování. Bez odpočinku nemůže přijít velká síla.
Podzimní svátky jsou vhodný čas k zastavení a vzpomínání. Zkuste si společně povídat o blízkých, rodině, přátelích, kteří už nejsou s námi tady v každodenním životě. Nemusíte být jen smutní, připomeňte si hlavně krásné společné vzpomínky a zážitky. Můžete se vydat na hřbitov, namalovat si společný rodinný strom předků, poslat přání do větru a nebe, nechat vzkaz na papírku či kamínku - je to na vás.
Mech. Často zelené koberce, kam se podíváš. Možná ho považujeme za lesní samozřejmost a už si ho ani pořádně nevšímáme, ale to by byla rozhodně škoda! Kde všude mech najdeme? Dole, nahoře? Na čem všem roste? Kde všude se dokáže udržet? Kde roste ve stínu nebo na slunci? Je mech savý? Zkusíme ho polít vodou nebo namočit třeba do louže a pak vyždímat. Kolik vody v sobě udržel? Co to pro okolní les znamená? Kolik různých mechů v okolí najdeme? Jak vypadá mech zblízka? Jak se mech rozmnožuje? Jaké je to lehnout si do mechu? Jaké to je projít se po něm bosýma nohama?
5. listopadu je Den prázdných tříd. Zkusme přenést školu ven. Pokud jako rodiče vyzvednáváme děti ze školy, můžeme cestu domů pojmout jako procházku, při které si hravou formou procvičíme školní témata.
V přírodě, na svých toulkách a výletech můžeme potrénovat i matiku. Zkusíme změřit svou rychlost při cestě na výletě (odečítáme přestávky na svačinu a oddech). Můžeme k tomu využít stopky (např. umět vypočítat rychlost. Rychlost (víme, že její jednotkou je km/h) se počítá tak, že zjistíme, kolik kilometrů jsme ušli a vydělíme to časem, který jsme k tomu potřebovali. Jen pozor, čas píšeme v desetinách, ne minutách, tedy hodina třicet (1:30) pro nás bude 1,5 hodiny. Nejjednodušší je stopnout si hodinu a zjistit, kolik jsme ušli. Pak dělíme jedničkou. Když za tu hodinu ujdeme 5 kilometrů, šli jsme rychlostí 5 km/h. A nemusíme jen chodit, můžeme běhat. A můžeme používat i jednotku m/s. 1 m/s = 3,6 km/h. A teď už můžeme měřit nejen svou rychlost, ale třeba i rychlost letícího semínka, proudu řeky, ve které plave šiška, rychlost motýla nebo včely. Pokud máme dost času, tak třeba i rychlost šneka.
Čtěte také: Mláďata v přírodě
Barevné podzimní snášející se listí, to je nádhera. Skvělé na uklidnění.
Vyberte si místo, kde roste pohromadě více druhů stromů. Když jsou stromy olistěné tak to bude snadné, ale v zimě a na jaře bude poznávačka tvrdší oříšek. Pokud tedy nejste v lese se samými smrky a borovicemi.
Vysvětlete si pravidla: ten, kdo má babu, chytá ostatní. Jeden je vedoucí hry a určuje, který strom je právě domeček. Kdo se chce před babou schovat do domečku, musí sledovat pokyny vedoucího hry, protože domeček se každou chvíli mění - jednou je to bříza, jindy habr, pak lípa… Domečky je vhodné měnit tak, aby baba měla vždycky možnost někoho chytit a hra měla spád.
Na začátku listopadu jste vyrobili nebo oprášili krmítka a vděční okřídlení strávníci už určitě pilně létají sem a tam. Když s dětmi u krmítka poprvé spatříte nový druh ptáka, společně ho určete podle atlasu nebo pomocí aplikace jako Merlin Bird ID. Pak si ho každý nakreslí, namaluje nebo vytiskne obrázek z internetu. Postupně, jak budete objevovat další druhy, se okno zaplní barevným rámečkem ptačích siluet.
Když už okno zkrášlujete, využijte příležitost a nalepte na sklo siluety dravců nebo jiné vzory, které pomohou zabránit nárazům ptáků do skla.
Čtěte také: Pomoc mláďatům v přírodě
Nejčastějšími návštěvníky krmítek v českých školách bývají sýkory koňadry a modřinky, vrabci domácí, kosi, červenky a v zimě často i strakapoudi.
Ach ty barevné listy, jsou všude, nelze jim odolat! Svěží podzimní vzduch v nás často probouzí tvůrčího ducha. Nadílka přírodních materiálů je tak bohatá! Na jeden konec vlny navlékneme drátek jako jehlu, na druhý zauzlujeme jeden stočený list jako zarážku a navlékáme list po listu. Lucerničky se dají navlékat i za pochodu, během podzimní procházky.
Zima se blíží. Někteří naši zvířecí sousedi se budou brzy ukládat ke spánku. Uložme svá zvířátka k zimnímu spánku. Vezmeme s sebou na procházku svou oblíbenou figurku zvířátka (nejlepší jsou samozřejmě plastové, které jdou snadno umýt). Zamyslíme se, jak tohle zvířátko tráví zimu. Ukládá se k zimnímu spánku? Pokud ano, mohou mu děti připravit pelíšek, noru, nebo co se pro něj zrovna hodí. Pokud se ke spánku neukládá, co bude dělat? Najdeme pro něj místečko, kde by mělo dost potravy?
Byli jsme dlouho doma? Děti jsou jak utržené ze řetězu a pořád se mezi sebou perou a hádají? Je čas na změnu. Vyrazíme ven na boj proti společnému nepříteli, to vždy zachrání situaci. Nebojujte s dětmi, vyzbrojte se na boj proti společnému nepříteli! Cíl hry je jednoduchý, zmrazovač musí všechny zmrazit, oběti (většinou děti) neotálejí, berou nohy na ramena a utíkají.
Hra je jednoduchá. Jakmile je domluven lovný prostor a kdo je kdo, jde se hrát. Zmrazovač nadšeně komentuje svůj útok, loví a děti utíkají. Zmrazovač zmrazuje dotekem ruky nebo zásahem šišky, rukavice nebo žaludu. Záleží, co je kolem vás. Ve velkém prostoru běháme všichni. Když je bojové pole malé (např. pískoviště) zmrazovač běhá jen po obvodu a hází zmrazovací střely (lehce, bezpečně). Nebo si může zmrazovač nasadit čepici do očí a hůř vidět. Není důležité, kdo vyhraje. U bojových honících her je hlavní prožít nebezpečí, uvolnění, stres, křik, pomoc, společnou radost, to vše zároveň. Myslete na dobrovolnost (možnost kdykoli skončit) a nebojte se, když občas se někdo praští, pláče, fňuká. Dejte mu chvilkovou podporu a hurá znovu do hry. Postavte si hru tak, aby děti s radostí zažívaly tu tenkou hranici mezi strachem a radostí. Svobodná bojová hra umí u dětí přirozeně zvyšovat odolnost fyzickou i psychickou.
Čtěte také: Výzvy pro mláďata a dospělé v české přírodě
Co si letos vytvořit kostým inspirovaný přírodou? Co využít přírodniny místo nakupovaných hotových masek? Zkusíme zapojit svou kreativitu, šikovnost i citlivost. Napojíme se na nekonečné možnosti přírody a vtáhneme si ji i do reje masek. Mohou se hodit nůžky, provázky, gumičky na upevnění masek, ale není to nutné.
VYLISOVAT - pokud chcete obrazy zachovat či darovat jako dárek. Doporučujeme vylisovat v zatížených novinách.
Jak v přírodě změřit délku nebo šířku bez metru? Vezmeme si na pomoc své tělo! Noha, ruka, dlaň, to jsou pomůcky, které si na výlet nikdy nezapomeneme sbalit. Loket je délková míra, používaná již od starověku, jejíž existence je doložená v Egyptě, Mezopotámii (2000 let př. n. l.), Perské říši, Řecku i dalších zemích. Díky své jednoduchosti a potřebě pouhé vlastní paže k měření se začal v minulosti používat nezávisle na sobě v různých oblastech světa. Ve středověku bylo velmi častým jevem, že každá země a i každé větší obchodní město mělo svoji vlastní délku loktu.
Píď je stará délková míra, užívaná v mnoha kulturách a odvozená z rozměrů lidské ruky. Nejběžnější, tak zvaná velká píď odpovídá přibližně 20 cm a je odvozena od rozpětí konců roztažených prstů ruky, palce a malíčku. "Měřilo" se tak, že člověk roztáhl oba prsty pravé ruky co nejdále od sebe, přiložil palec k levému konci měřeného předmětu, malíček přitiskl tam, kam až dosáhl, a palec k němu přisunul. Malíček opět natáhl co nejdál a tak pokračoval až k pravému konci předmětu.
Pomocí metru změřte délku svých osobních měřidel: stopa, krok, loket, píď. Míry si zapište na papír. Vymyslete, co všechno by se dalo venku změřit. Můžete začít třeba na zahradě. Spočítejte kolik kroků má váš pozemek, jak daleko to máte ke krmítku nebo na kompost.
Venku zkoušíme, na co by se mohlo hrát. Co třeba dvě borové šišky, když jimi o sebe drnkáme? Jak zní šišky z modřínu a ze smrku? Nebo jak různě cinkají odlišné oblázky? Vyzkoušíme různé zvuky, např. během cesty. Potom vybereme hudební nástroj pro každého hráče a už máme orchestr! Zkusíme se společně vyladit, např. u známé lidovky. Pak přichází na řadu improvizace. Můžeme vytvořit např. Uvádíme několik motivačních příběhů, které jsme někdy pro vznik přírodního orchestru použili:
Společné mají to, že po shromáždění všechny nástroje rozezníme a zapojíme je i do písničky.
Jednoduchá a známá hra, která nás vytáhne ven. Šipkovanou mohou připravovat děti dospělým, dospělí dětem, nebo se můžeme různě namíchat. Na ulici budou šipky dobře kreslit křídami, v lese můžeme použít klacíky, šišky, kamínky... Můžeme si domluvit i různé speciální značky, např.
Při pohledu do podzimní krajiny nelze přehlédnout barevnou harmonii, kterou nám poskytují stromy a keře těsně předtím než shodí všechny listy. Pojmenovat všechny barvy podzimního listí, to je výzva!
Jednoduchá výzva: Děti zkusí venku najít zajímavé a jedinečné detaily přírody. Ty vyfotí nebo je nakreslí na papír. Jde udělat i "frotáž" (přiložit na detail papír a přejet ho tužkou nebo voskovkou naplocho. Děti mohou i vyznačit cestu či prostor, kde detaily našly. Potom stačí vybrat dobrého detektiva (kamaráda, rodiče, prarodiče) a ukázat mu obrázky. Pátračů může být i více. Cíl je snadný. Najít zaznamenané detaily ve skutečnosti.
21. 11. je Mezinárodní den televize. Zkusme netradiční hru!Při pohledu do podzimní krajiny nelze přehlédnout barevnou harmonii, kterou nám poskytují stromy a keře těsně předtím než shodí všechny listy.
22. 11. je Mezinárodní den nekupování ničeho. Myšlenka za tímto mezinárodním dnem je jednoduchá: Uvědomit si, že naše konzumní chování má dalekosáhlé dopady. Zkusme přežít den bez nakupování! Zkusme se pobavit např. Odkud pochází věci, které kupujeme? Oblečení, potraviny, hračky... Kde byly vyrobeny, vypěstovány? Jak a z čeho byly tyto věci vyrobené? Odkud se vzal materiál? Improvizovat a obejít se bez nákupu, i pokud nám...
tags: #mláďata #a #dospělí #česká #příroda #pexeso