Druhy a Materiály Radioaktivního Odpadu a Nakládání s Ním v České Republice

Všude, kde se pracuje s radioaktivními látkami, vznikají radioaktivní odpady (RaO). Tyto odpady se dělí do dvou hlavních skupin:

• Odpady vznikající v jaderné energetice.
• Institucionální odpady, které vznikají ve zdravotnictví, průmyslu, zemědělství či výzkumu.

V České republice je několik set původců institucionálních radioaktivních odpadů.

Dělení Radioaktivního Odpadu

RaO se obvykle dělí podle aktivity (a z ní vyplývající míry nebezpečnosti) na:

• Přechodné
• Nízko a středně aktivní
• Vysokoaktivní odpady

U nízko a středně aktivních odpadů je doba nutné izolace obvykle tři sta až pět set let. Tyto odpady je možné ukládat v povrchových nebo přípovrchových úložištích. Vyhořelé jaderné palivo nebo jiné vysoce aktivní odpady je však třeba izolovat řádově desetitisíce let.

Nakládání s Vysoce Aktivními Odpady

Vyhořelé jaderné palivo je v současné době bezpečně skladováno v tzv. meziskladech (v ČR je to mezisklad v jaderné elektrárně Dukovany). Dlouhodobá strategie českého státu v oblasti zneškodňování vysoce aktivních odpadů je formulována v Koncepci nakládaní s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem.

Čtěte také: Princip fungování chytrých odpadkových košů

Ta doporučuje jako nejvhodnější variantu pro zneškodnění vysoce aktivních odpadů hlubinné úložiště, zároveň ale doporučuje sledovat i nové technologie.

Obsahuje i časový harmonogram přípravy hlubinného úložiště:

• Výběr dvou vhodných lokalit pro hlubinné úložiště do roku 2015
• Výběr finální lokality do roku 2025
• Výstavba podzemní laboratoře v lokalitě do roku 2030
• Zahájení provozu hlubinného úložiště v roce 2065

Příprava byla zahájena již v roce 1990. Na základě hodnocení archivních geologických informací bylo doporučeno 6 lokalit. Až do konce letošního roku je v nich ale kvůli nesouhlasu obcí další průzkum pozastaven.

Umístění radioaktivních odpadů v dočasném úložišti - v meziskladu - má několik výhod. V meziskladu se vyhořelé palivo postupně hromadí a do hlubinného úložiště se pak uloží najednou, což je levnější než dlouhodobé udržování provozu hlubinného úložiště a jeho zaplňování po etapách. Vyhořelé palivo se do meziskladů ukládá na dobu 40 až 50 let. Mezisklady se většinou budují přímo v areálech jaderných elektráren.

Způsoby Skladování Vyhořelého Paliva

Existují dva hlavní způsoby skladování vyhořelého paliva:

Čtěte také: Třídění odpadu: Praktické rady pro obce a občany

1. Mokrý způsob: Vyhořelé palivo se skladuje vodních bazénech buď přímo u reaktoru, nebo mimo něj. Voda zajišťuje spolehlivý odvod tepla i ochranu obsluhy elektrárny před zářením. Snadná je i vizuální kontrola vyhořelého paliva. Nevýhodou je potřeba stálého chlazení a čištění vody, přičemž vznikají kapalné radioaktivní odpady.
2. Suché skladování: Používá se v řadě jaderných elektráren, včetně jaderných elektráren na území ČR. Tomuto způsobu skladování se dává přednost při delších intervalech skladování. Suché skladování má nižší provozní náklady, žádné nebo malé množství korozních produktů a umožňuje snadnou manipulaci a rozšíření skladu.

Kontejnery pro Přepravu a Skladování

K transportu i skladování vyhořelého paliva se v českých jaderných elektrárnách používají speciální dvouúčelové kontejnery. Způsob skladování vyhořelého paliva v kontejnerech umožňuje nejen uložit radioaktivní materiál nevratně v trvalém úložišti, ale také ho eventuálně dále využít pomocí nově vyvinutých technologií.

Vyrobeny jsou z tlustostěnné uhlíkaté nebo nerezavějící oceli, z mědi nebo z kombinace mědi a oceli. Existují i projekty kontejnerů z titanu. Podle projektových výpočtů budou kontejnery hermetické po statisíce let. Vyhovět musejí i těm nejtěžším mechanickým, tepelným a vodotěsným testům.

Úložiště Radioaktivních Odpadů v ČR

Všechna provozovaná úložiště RaO u nás, tj. Richard, Bratrství a Dukovany, splňují přísné bezpečnostní standardy.

• Úložiště Richard: Nachází se nedaleko Litoměřic, v komplexu bývalého vápencového dolu Richard II. Od roku 1964 se v úložišti ukládají institucionální odpady. V současné době je zde uloženo více než 24 tis. obalových jednotek. SÚRAO bude do úložiště Richard vozit radioaktivní odpad nejméně do roku 2070.
• Úložiště Bratrství - Jáchymov: Je určeno výhradně k umísťování odpadů s přírodními radionuklidy. Je vybudováno v části opuštěných podzemních prostor bývalého uranového dolu Bratrství. Bylo zkolaudováno a uvedeno do provozu v roce 1974.
• Úložiště Dukovany: Bylo vybudováno pro zneškodnění nízko a středně aktivních radioaktivních odpadů, které vznikají v jaderné energetice. Je to největší a nejmodernější úložiště RaO u nás a svou konstrukcí i bezpečností odpovídá standardům platným v západoevropských zemích. V provozu je od roku 1995.
• Úložiště Hostim - Beroun: Podle provedených bezpečnostních studií je radiační riziko pocházející z odpadů v tomto uzavřeném úložišti zanedbatelné.

Technologie Zpracování a Úpravy Radioaktivních Odpadů

Nízkoaktivní a středněaktivní radioaktivní odpad z JE Dukovany a JE Temelín jsou předávány k uložení ve zpevněné formě nebo ve schválených obalech. Technologie bitumenace, použitá na úpravu kapalných radioaktivních odpadů, zaručuje dlouhodobou stabilní ochranu proti účinkům radiace a poskytuje 2,5násobnou redukci objemu.

Pevné radioaktivní odpady z kontrolovaného pásma jsou tříděny a před konečnou úpravou se lisují do sudů o objemu 200 l. Sudy s předlisovaným odpadem jsou slisovány vysokotlakým lisem, výlisky jsou umístěny do větších sudů (300 až 400 l) a takto ukládány do úložiště.

Čtěte také: Recenze eko svačinových boxů

Vysokoaktivní odpady (vyhořelé palivo) se skladují ve speciálních kontejnerech uložených v meziskladech dříve, než budou uloženy definitivně do hlubinného úložiště. Ročně se do meziskladu ukládají 4 kontejnery s vysokoaktivními odpady.

Bariéry Oddělující Radioaktivní Odpad od Biosféry

Při ukládání jaderného odpadu do země platí přísné podmínky. K oddělení radioaktivního odpadu od biosféry se využívají umělé (inženýrské) i přírodní bariéry.

• Inženýrské bariéry: Tvořeny vlastní konstrukcí úložiště, způsobem ukládání odpadů do úložiště a dále např. obalem nebo matricí.
• Přírodní bariéry: Jsou geologické vlastnosti prostředí. Úložiště nemůže být umístěno např. v zátopové nebo krasové oblasti, v oblastech, kde by jeho přítomnost mohla mít znehodnocující vliv na zásoby podzemních či minerálních vod apod.

Přednost před úpravou starších důlních děl se dává zbudování hlubinného úložiště nového, a to v neporušeném geologickém prostředí, v oblasti, kde nehrozí vulkanická činnost, zemětřesení, zaplavení mořem nebo zalednění. Dlouhodobým uložením se míní časový úsek srovnatelný s geologickými časovými obdobími v měřítku delším než 10 tis. let, spíše však 40 až 100 tis. let.

Legislativa a Bezpečnost

Nakládání s radioaktivním odpadem v České republice se řídí atomovým zákonem č. 263/2016 Sb. a dalšími prováděcími předpisy. Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví požadavky na dokumentaci, postupy a bezpečnostní opatření pro všechny fáze nakládání s radioaktivním odpadem, včetně vyřazování jaderných zařízení z provozu.

Mezi klíčové aspekty patří:

• Úprava radioaktivního odpadu musí zajistit bezpečnou přepravu, skladování a uložení.
• Technologické postupy pro úpravu musí zahrnovat podmínky pro účinnou a bezpečnou úpravu.
• Sklady radioaktivního odpadu musí odpovídat druhu, formě, aktivitě a množství skladovaného radioaktivního odpadu.
• Provozní záznamy o nakládání s radioaktivním odpadem musí být vedeny a uchovávány po dobu stanovenou v dokumentaci systému řízení.
• Průvodní list radioaktivního odpadu musí provázet radioaktivní odpad při jeho každém fyzickém předání.

Vyřazování Jaderných Zařízení z Provozu

Vyřazování z provozu jaderného zařízení nebo pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. může probíhat postupně nebo jednorázově. Jednotlivé etapy vyřazování z provozu musí být ukončeny zajištěním ochranných bariér dosud nevyřazených systémů, konstrukcí a komponent jaderného zařízení nebo pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV.

Při provádění dekontaminačních prací před zahájením vyřazování z provozu a v jeho průběhu musí být analyzovány záznamy o monitorování radiační situace na pracovišti, prováděn průzkum radiační situace na pracovišti, měření inventáře radioaktivních látek a nebezpečných látek a stanoveno místo jejich výskytu.

Zdravotnický Odpad

Zdravotnický odpad se denně produkuje zejména v nemocnicích, zdravotnických a veterinárních zařízeních. Likvidace zdravotnického materiálu má svá pravidla. Patří do speciálních nádob k tomu určených.

Zdravotnický odpad musí být důsledně tříděn, shromažďován, transportován a likvidován. Nebezpečný zdravotnický odpad musí být separován od ostatního odpadu ve zdravotnictví.

Část zdravotnického odpadu (ošetřovatelské pomůcky) směřuje k dekontaminaci a může být opakovaně použitý. Ostatní zdravotnický odpad je svážen speciálními firmami a předáván k další likvidaci.

Touto likvidací se zabývají speciální spalovny schválené krajskými úřady, kde je zdravotnický odpad spalován při teplotách vyšší než 1000 °C.

Zdravotnický odpad se musí skladovat v plastových pytlech nebo v krytých nádobách k tomuto účelu speciálně určených. Zdravotnický odpad by měl být v ideálním případě odvážen každých 24 hodin. Podle směrnic ale stačí, když je tento odpad v létě odstraněn do 48 hodin a v zimě do 72 hodin.

Nádoby na tento druh odpadu musí být: nepropustné, mechanicky odolné, nepropíchnutelné a uzavíratelné.

Tabulka: Úložiště Radioaktivních Odpadů v České Republice

tags: #nadoby #na #radioaktivni #odpad #typy #a

Oblíbené příspěvky:

• Dopady znečištění oceánu
• Hydroxid sodný a životní prostředí
• Jak maximalizovat potenciál kompostu
• Přehled sociálních a ekologických problémů
• Role ČZU v ekologii