Jak správně skladovat kompost a využít jeho potenciál

Chtěli byste zpracovat bioodpad a vašim rostlinám dopřát životabudič v podobě kvalitního hnojiva? Vrhněte se na kompostování. Až 28 % domovního odpadu tvoří biologický odpad, který lze kompostovat.

Kompostování v bytě

Možná namítnete, že bydlíte v bytě, rozkládající se odpad zrovna nevoní a navíc láká hmyz, který doma zrovna nechcete. Jak na kompost v bytě?

Pro kompostování v bytě je ideální volbou vermikompostér do bytu. Jde o speciální nádobu, ve které žijí žížaly, které se starají o rozklad bioodpadu. Vermikompostér nezapáchá a nezabere mnoho místa, ale je důležité vybírat správné zbytky jídla pro žížaly.

Nemají totiž rády jídlo, které má moc výraznou chuť a vůni. Proto bychom jim neměli dávat cibuli, česnek, pálivé papričky, mléko, jogurty, syrové bramborové slupky a citrusy jako pomeranče nebo citrony. Taky bychom do vermikompostéru neměli dávat zbytky masa, kosti, ryby, olej a tuk.

V dnešní době existují specializované obchody, které nabízejí kompletní startovací sady. Tyto sady obvykle obsahují 100 až 200 žížal různých velikostí, včetně kokonů, ze kterých se líhnou mláďata. Součástí balení je také vermikompost, speciální substrát vzniklý činností žížal, a základní krmivo pro jejich výživu.

Čtěte také: Jak šetrně k přírodě mrazit potraviny

Navíc v sadě často najdete i chvostoskoky, drobné živočichy, kteří žijí s žížalami v symbióze a pomáhají udržovat zdravé prostředí v chovu. Ceny těchto sad se pohybují kolem jednoho tisíce korun a jsou snadno dostupné i pro zájemce z odlehlejších oblastí, neboť je některé internetové obchody zasílají poštou.

Další možností je pořízení klasického kompostéru do bytu, který je uzpůsobený pro použití v interiéru, a navíc se vyrábí i v elektrické verzi, kdy je kompost hotový do pár hodin od spuštění.

Domácí kompostéry, které stojí za to

• Plastia Urbalive vermikompostér - 1 299 Kč: Cenově nejdostupnější varianta z kvalitního recyklovaného plastu. Díky malým rozměrům je vhodný do každého bytu.
• Sage The Food Cycler elektrický kompostér SWR550 - 12 990 Kč: Elektrický kompostér, který přemění zbytky jídla na kompost během pouhých 4 až 8 hodin. Kompaktní design umožňuje umístění přímo v kuchyni a jeho luxusní vzhled bude slušet i těm nejmodernějším kuchyním.
• Urbalive City kompostér - 2 999 Kč: Elegantní designový kompostér vhodný pro menší domácnosti nebo balkony. Moderní vzhled a snadná manipulace.
• Bokashi kompostér Plastia - 1 599 Kč: Kompostér s kompaktními rozměry a pěkným designem za dobrou cenu. Metoda Bokashi funguje na principu anaerobní fermentace, tedy kvašení bez přístupu vzduchu.

Jak doma skladovat bioodpad?

Důležité je bioodpad skladovat v uzavřené nádobě, aby nedocházelo k úniku zápachu. Ideální je nádoba na bioodpad s těsnicím víkem.

Co dát na dno do kompostu?

Na dno kompostéru je dobré dát vrstvu hrubšího materiálu, například nasekané větve, slámu nebo karton. Tato vrstva zajistí provzdušnění kompostu a zabrání vzniku hnilobného zápachu.

Čím se urychlí kompost?

Kompostovací proces můžete urychlit přidáním tzv. urychlovače kompostu, což je směs mikroorganismů a enzymů.

Čtěte také: Třídění odpadu doma: Kde začít?

Proč začít s kompostem?

• Zlepšuje zdraví půdy - kompost obsahuje důležité živiny jako dusík, fosfor a draslík, které obohacují půdu a podporují růst rostlin. Zvyšuje také schopnost půdy zadržovat vodu.
• Snižuje množství odpadu - kompostováním zbytků jídla a zahradního odpadu doma se sníží objem odpadu končícího na skládkách.
• Omezuje emise metanu - když se bioodpad rozkládá na skládkách bez přístupu vzduchu, vzniká metan, silný skleníkový plyn. Domácím kompostováním se tomu předchází.
• Šetří vodu - přidáním kompostu do půdy se zvyšuje její schopnost zadržet vodu, takže není potřeba tolik zalévat.

Jak nejlépe kompostovat v bytě?

V bytě lze kompostovat jedině pomocí malého kompostéru (může být vermikompostér - ale starost o žížalky může být náročnější). V Brně jsou rozmístěny hnědé sběrné nádoby na bioodpad.

Co patří do sběrných nádob na bioodpad?

Ve své podstatě ano, do sběrných nádob na bioodpad patří stejný odpad jako do domácího kompostéru. Závisí si na tom, jaké koncové zařízení jej zpracovává.

Můžu na kompost házet skořápky od vajíček a slupky od ovoce?

Vaječné skořápky pozitivně působí vysokým obsahem vápníku proti okyselování kompostu. Těžko se však rozkládají, a proto se musí dobře rozdrtit. Slupky z jižního ovoce (pomeranče, grepy, banány, citróny) jsou snadno náchylné k plesnivění, a proto by se neměly používat ve větším množství ke kompostování. Citrusové plody se převážně ošetřují organickými fungicidy, aby nebyly při transportu napadeny houbami. Tyto fungicidy se však při procesu kompostování bez problému rozkládají. Jak dokazují nové výzkumy, nejsou po 6 týdnech kompostování už prokazatelné.

Můžu do kompostu hodit plesnivé potraviny?

Jablka (ale i další ovoce) napadené monilií lze kompostovat za předpokladu, že vznikne kompost strukturou podobný zemině. Monilie nedokáže přežít volně v půdě (po rozkladu jablka či jiného ovoce zaniká). Problém by mohl nastat v případě, že nebudete správně kompostovat, tj.

Jak se starat o kompost?

Aby se ale mohl stát vaším pravidelným a cenným zdrojem bio hnojiva pro rostliny, musíte se o něj umět také patřičně starat. Možná si říkáte, že stačí naházet zbytky z kuchyně na jednu hromadu a je hotovo. Ve skutečnosti má ale i kompostování svá pravidla.

Čtěte také: Tipy pro ekologické skladování

Správné umístění kompostu je pro úspěšný proces rozkladu rostlinných zbytků zcela klíčové. Najít byste proto měli místo, které je chráněné před přímým slunečním zářením a větrem.

Výběr vhodného kontejneru pro kompostování by se měl odvíjet od velikosti prostoru, který máte k dispozici. Na větších zahradách se můžete do jeho stavby pustit i sami. Stačí vám pár dřevěných prken, ze kterých postavíte čtvercovou ohradu. Nezapomeňte však nechat mezi prkny mezery, aby mohl dovnitř proudit vzduch. Pokud si netroufáte na trochu toho kutilství, vsaďte raději na již hotové kompostéry. Kompostéry se nejčastěji dělí na otevřené a uzavřené modely s víkem. Do druhé zmíněné kategorie se řadí také domácí kompostéry, které se hodí do kuchyně nebo na balkon. Pro kompostování v bytě skvěle poslouží ale i vermikompostér, v němž zpracovávají uložený odpad žížaly.

Kompost sice představuje efektivní způsob, jak zužitkovat zbytky, ale rozhodně do něj nemůžete naházet vše, co vám přijde pod ruku. Častou otázkou také je, jestli můžete přidat do kompostu i houby a mech. Kompost tvoří dvě základní složky. Tou první je měkký, vlhký a zelený materiál bohatý na dusík, vytvořený tedy např. trávou, listím, zbytky ovoce a zeleniny nebo rostlinami. Druhá složka je pak suchá, tvrdá a hnědá bohatá na uhlík. Tu získáte větvemi, pilinami nebo kůrou. Veškeré části byste měli do kompostu přidávat v co možná nejmenších kusech, ideálně nadrcené. Mikroorganismy si s jejich rozkládáním poté lépe poradí. Při kompostování trávy si dejte pozor, aby byla dostatečně proschlá. Přidávejte ji pak na hromadu postupně a prokládejte ji organickým odpadem a dřevní štěpkou.

Jak správně kompostovat?

Jádro pudla spočívá v udržení kompostu v podmínkách, kdy není ani příliš suchý a ani příliš vlhký. Pokud vidíte, že vám kompost začíná na povrchu šednout, prolijte ho dešťovou vodou. Následně ho překopejte a přidejte vlhké komponenty. Během tlení dochází k sesypávání kompostu, kvůli čemuž nemají mikroorganismy dostatečný přísun kyslíku. Alespoň jednou za měsíc proto kompost přeházejte a promíchejte zelené s hnědým. V případě, že kompost teprve zakládáte, můžete přidat urychlovač. Během letních měsíců můžete kompost přikrýt netkanou textilií.

Pro mulčování můžete kompost využít už po 9 týdnech od založení. Zralý je ale až v momentě, kdy má tmavě hnědou barvu a voní jako les. Záleží ale také na tom, kolik kompostu máte a co vše jste do něj přidali.

Co dělat, když proměna zahradního odpadu neprobíhá tak, jak by měla?

Kyprý kompost plný živin a humusu, vonící po lese, získáme jen díky rozkladu za přístupu vzduchu. Tlení může probíhat i anaerobně, bez kyslíku, ale výsledkem je mazlavá hmota a průvodním jevem zbytečný zápach. Pokud je kompost přemokřený nebo je jeho složení nevyvážené, mezery mezi prkny v kompostovací ohrádce nestačí. Naopak dobře namíchaný kompost přiměřené vlhkosti bude provzdušněný i v plném bednění, stěny navíc lépe udrží žádoucí teplo.

Zásadní je míchat šťavnaté materiály bohaté na dusík (zelenou trávu, bioodpad z kuchyně, zvířecí trus) se suššími, které obsahují více uhlíku a kompost provzdušňují (listí, sláma, štěpka). Zastoupeny by měly být alespoň půl na půl. Suché můžeme skladovat stranou a do kompostu přidávat v době, kdy do něj ukládáme množství trávy. Pokud je nemáme, necháme trávu před uložením na kompost proschnout. Sušší složky mohou až ze dvou třetin převažovat, dusíkaté by naopak převládat neměly, nebo velmi nepatrně.

Pokud kompost zmáčkneme, měli bychom z něj vytlačit nejvýše kapku dvě, jinak bude přemokřený a voda vzduch vypudí. Za dešťů proto můžeme kompost překrýt vhodným poklopem nebo fólií a nechat jen malé větrací mezery. Za sucha překrytí pomůže pro změnu proti nadměrnému vysychání, za chladu proti úniku tepla.

K provzdušnění přispěje také přehození kompostu, nejlépe měsíc po jeho dovršení, kdy pomalu opadá vysoká teplota vznikající při tlení. Nejsnáze se pracuje s obyčejnými lehkými vidlemi a prázdnou sousední ohrádkou, do které můžeme materiál přemístit. V kompostérech lze obsah promísit dlouhou tyčí. Ovšem příliš mokrý kompost nevhodného složení ani častější přehazování nezachrání.

Pokud ani po roce nesklízíme pěkný, tmavý, drobtovitý kompost, možná jsou na vině příliš velké kusy, kterými jsme ho krmili. Mikroorganismy, které zázračnou přeměnu provádějí, s nimi mají vskutku větší práci a může trvat mnohem déle, nežli je zpracují. Menší kousky různých materiálů navíc snáze promícháme, a právě dokonalé mísení suchých a vlhkých složek je základem úspěchu. Větvičky a stonky proto nadrtíme nebo nasekáme na kousky velké asi 10 cm, podobně zpracujeme i silné košťály a další objemné zbytky zeleniny. Dobrým pomocníkem je zahradní drtička, ale zbytky rostlin nám pomůže nasekat i zahradní sekačka, stačí po nich párkrát přejet tam a zpět. Podobně můžeme zpracovat i listy stromů, zvláště ty tužší.

Kompostování funguje díky armádě pilných mikroorganismů. Když teplota první fáze klesne, nastěhují se také žížaly hnojní a kompost dotvoří na prvotřídní kyprý materiál. Proto bychom běžný kompost neměli od půdy oddělovat žádnou bariérou - betonem, cihlami, fólií ani prkny. Odstraníme pouze drny nebo vegetaci na vybraném místě. Na odkrytou půdu poté můžeme navršit vrstvu nasekaných větviček, která přispěje k provzdušnění. Mikroorganismy a dokonce i žížaly v podobě vajíček se sice do kompostu dostanou i se zbytky zeminy, propojení s půdou však žádoucí invazi urychlí. I plastové kompostéry mohou stát přímo na zemi. Výjimkou jsou kompostéry otočné, ideální pro takzvané horké kompostování, při kterém obsah otáčením často provzdušňujeme, podporujeme tak bakterie v horečné práci a dosáhneme rozkladu dříve. Můžeme v nich navíc kompostovat i zbytky masitých pokrmů, aniž by lákaly potkany. Do uzavřených kompostérů se vyplatí přidat startér, který kompostování „nakopne“. Lze ho zakoupit, jako očkování však poslouží i surový, polovyzrálý kompost nebo zákvas z kopřiv, přesličky a kostivalu.

Ohrádku na kompost se vyplatí budovat velkoryse, neboť zahradní odpad zabere hodně místa. Až zetlí a promění se na kyprou prsť, zmenší objem až na pětinu. Ovšem do ohrádky se nám musí vejít počáteční objemy. A pokud budeme chtít zrání kompostu urychlit a zkvalitnit přehazováním, potřebujeme další prostor. Když používáme kompostér, vyplatí se pořídit nejméně dva, a to i na malou zahrádku. Jeden postupně plníme, v dalším, již naplněném, necháváme materiál zrát.

Jak kompostovat plevel?

Plevel tvoří značnou část zahradního odpadu, na kompost rozhodně patří. Výhodou je, když neobsahuje zralá semena - ta může sice vysoká teplota při zrání zahubit, ale pokud ji cíleně nepodporujeme, na okrajích kompostu spolehlivá není. Plevele proto kompostujeme dříve, než semena dozrají. Jestliže však již v kompostu jsou, není to žádná tragédie - pokud ho rozprostřeme na záhon s předstihem před výsevem, stačí vzešlé semenáčky podseknout. Mezi sazeničkami tak můžeme učinit i později. A kořeny vytrvalých plevelů? S nimi je to podobné. Ovšem i kdyby je teplota v kompostu nezničila, obvykle je přísun dalšího a dalšího materiálu udolá, nezvládnou obrazit. Kořeny nejúpornějších plevelů, jako jsou svlačec či pcháč, však raději nesekáme na kousky, z nichž každý může zregenerovat, pokud je do kompostu přidáváme čerstvé. Před kompostováním je však můžeme zahubit, když je důkladně usušíme na slunci.

Kompostování v bytě není sci-fi

Při dodržování základních pravidel pro kompostování, postupů a nástrojů může kompostovat každý, kdekoliv a kdykoliv. Používají se primárně pro sběr a převoz organického odpadu na cílový kompost. Propouští vlhkost odpařováním, odpad nezapáchá, vyrábí se z kompostovatelného plastu. Kompostování v pytlích je alternativou ke klasickému kompostování v pevném kompostéru. Patří sem plastové nádoby, kyblíky, speciální odvětrávané košíky nebo keramické nádoby.

Jde o vysoce efektivní způsob kompostování, kdy se využívá principu anaerobní fermentace. Do kompostu se přídávají speciální bakterie Bokashi, které pomáhají rozkládat bioodpad. Tím, jak se bioodpad rychleji rozkládá, zvyšuje se kapacita nádoby. Výstupem kompostování je pak fermentát, který lze použít jako aditivum do půdy. Delší skladování může býti problematické tím, jak bioodpad po čase začne zapáchat - hledejte proto jednotky, které jsou vybaveny uhlíkovým filtrem (pohlcuje zápach). Existují také jednotky poháněné elektrickým proudem, které odpad dokonce samy míchají a provzdušňují.

Otočný kompostér ve tvaru sudu je vybaven klikou pro rotování nádoby a tím i promíchání kompostu. V zateplené verzi odolá mrazům až do minus deset stupňů celsia. Alternativou, a pravděpodobně nejlepší variantou pro domácí kompostování, ke všem uvedeným způsobům a nástrojům je tzv. vermikompostér. Jde vlastně o klasický kompost s tím rozdílem, že je dokonale provzdušněn díky žížalám, které „pracují“ uvnitř nádoby. Díky žížalám získáme vysoce kvalitní kompost. Mějte však na paměti, pokud odjíždíte na delší dobu pryč (+3 týdny), že musíte žížalám zajistit pravidelný přísun potravy - organického odpadu.

Vermikompostér by měl být v místě, kde je teplota okolo dvaceti stupňů celsia (pozor proto na teploty na balkonu).

Co je kompost?

Kompostování je biologická metoda využívání bioodpadu (BRO), kterou se za kontrolovaných podmínek aerobních procesů (tj. za přístupu vzduchu) a činností mikroorganismů přeměňuje bioodpad (BRO) na kompost.

Jak ho založit?

Důležitou roli při kompostování hraje surovinová skladba, především poměr uhlíku a dusíku v kompostováném bioodpadu. Zatímco měkký a vlhký zelený odpad (například tráva, zbytky ovoce a zeleniny, ) je bohatý na dusík (N), suchý hnědý odpad (nadrobno nasekané nebo nadrcené větve z prořezávky stromů a keřů, dřevní štěpka, hobliny, dřevnaté stonky květin apod.) obsahuje hodně uhlíku (C). Dospodu kompostu patří hrubší a vzdušný materiál, který umožní provzdušnění kompostu a odtok přebytečné vody. Pak přidáme vlhký zelený odpad a vrstvy dále střídáme. Nejvhodnější je použít co nejpestřejší složení kompostovaného materiálu a materiály navzájem promíchat. Vlhký zelený se suchým, porézní s méně propustným, starší hnědý dřevnatý materiál s čerstvým zeleným. Nelze kompostovat pouze jednu složku materiálu - např. jen větve nebo jen samotnou trávu. Tím zamezíme i hnilobě a zápachu.

Co patří na kompost?

• zbytky ovoce a zeleniny (včetně citrusových plodů)
• kávové a čajové zbytky
• zbytky pečiva
• skořápky z vajíček a ořechů
• lepenka, papírové kapesníky, ubrousky, na malé kousky rozstříhané kartonové krabice - jedná se o skvělý suchý hnědý odpad bohatý na uhlík
• podestýlka domácích býložravých zvířat
• posekaná tráva, listí, větvičky
• plevele, zbytky zeleniny
• piliny, hobliny, kůra
• popel ze dřeva
• trus býložravých hospodářských zvířat
• peří, chlupy, vlasy

Tipy a vychytávky

• Před kompostováním listů je vhodné projet je na podzim sekačkou bez zásobníku. Takto posekané listí nechte přes zimu pod sněhem a na jaře ho můžete postupně začít přidávat do kompostu. Dobré je namíchat listy s dusíkatými materiály (tráva, kuchyňský bioodpad, hnůj).
• Abychom zamezili klíčivosti plevelů, necháme je před kompostováním zkvasit v nádobě s vodou.
• Skvělým tipem je zavést si v kuchyni koš na bioodpad s kompostovatelnými sáčky. Po naplnění je pouze přenesete na kompost.
• K rychlejšímu nastartování tlení můžeme přimíchat zralý kompost, případně chlévský hnůj.
• Kusy odpadu přidávané na kompost by neměly být větší než dlaň - čím jemnější odpad budeme kompostovat, tím rychleji se bude přeměňovat na humus.
• Přidáním zeminy se organická hmota naváže na jílovité materiály.

Jak se o kompost starat?

Přibližně jednou za měsíc se vyplatí kompost kvůli provzdušnění promíchat. Pravidelně kontrolujeme správnou vlhkost. To zjistíme tak, že vezmeme hrst kompostu do ruky. Pokud z materiálu vytiskneme pouze několik kapek - je vše v pořádku. Pokud je příliš vlhký, přidáme do něj vrstvu uhlíkatých látek.

Jak si rychle a jednoduše vytvořit kompost na zahradě?

Vlastní kompost ocení zejména zahrádkáři, kteří mohou využít kompost na přihnojení květin, zeleniny i trávníku a dodat tak zeleni dostatečné živiny.

Především budete samozřejmě potřebovat volné místo na trávníku (minimálně 1 × 1 m). Doporučujeme na vaší zahradě volit odlehlý prostor. Pokud nemáte všechny ingredience, nevadí. Na začátek je dobré zmínit, že by hromada kompostu měla být min. 1 m vysoká i široká. Díky tomu se zvýší teplota a rozkladné procesy budou správně fungovat.

Postup

1. Udělejte si z pletiva válec 1-1,5 m vysoký × 1 m (průměr) a spojte jej pomocí drátu nebo sponek. Bude vám sloužit jako forma pro první plnění kompostu.
2. Pokud chcete dosáhnout dané teploty, musí být kompost dostatečně vysoký a široký (1 m3).
3. Přihoďte tzv. Doprostřed kupy přidejte tzv. aktivátor procesu (kostival, vyzrálý kompost nebo zbytek ryby či jiné drobné mršiny). Můžete přidat i dřevěné bio uhlí a lógr z kávy pro zrychlení procesu na cca 18 dní.
4. Navrstvěte hromadu do výšky, přikryjte nepromokavou plachtou a poté nechte jeden týden stát.
5. Nejprve si na vyhrazeném místě trávníku odkopejte drny tak, aby vám zůstala odkrytá hlína. Na odkrytou hlínu naházejte zpátky drny se zbytky hlíny a vytvořte malou hromádku pro budoucí kompost.
6. Pokud si chcete ulehčit práci a máte drny kam dát jinam, tak doporučuji místo drnů přidat pouze původní hlínu s žížalami. Bude se vám poté snadněji budoucí kompost promíchávat. Stejně tak slámu či jiné větší kusy můžete nasekat na menší.
7. Nasbírejte nebo posekejte různé zelené rostliny jako např. trávu, plevele, kopřivy, kostival, listy od zeleniny atd.
8. Ve třetím kroku přidejte perlit, kartony, zbytky od novin, lógr, popel, kostní moučku, kamennou moučku, zvířecí bobky atd.
9. Nakonec celou hromadu pokryjte slámou / senem / starým listím. Pokropte celou hromadu konví s půdními bakteriemi a poté polijte melasou.
10. Průběžně přidávejte rostlinné zbytky (pokud nemáte, přidávejte trávu či plevel). Jednou za 2-3 dny odkryjte kompost a celou hromadu přeházejte pomocí vidlí tak, aby se jednotlivé složky více promíchaly.

Vermikompost - vermikompost můžete použít na hnojení vašich pokojovek, bylinek a v podstatě jakýchkoliv dalších rostlin

Přidat na povrch substrátu. Jednoduše v rukavici na lopatce přidejte kompost na povrch substrátu a lehce jej zapravte. Kompost můžete skladovat v kbelíku nebo v pytli. Pokud byste nevěděli, co s přemírou kompostu, dá se stejně jako žížalí čaj pěkně zabalit a darovat jako dárek.

Je to naprosto v pořádku. Do sběrné nádoby se kromě žížalího čaje může dostat i hotový vermikompost, dokonce i žížaly, které tam umí prolézt (láká je vlhkost) a pak tam nechávají za sebou stopy vermikompostu po stěnách. Nádobu doporučuji jednou za čas, klidně například 1x za půl roku, či při sklízení čaje opláchnout vodou nebo osprchovat.

Co se týče mušek, zkuste to trochu vysušit pomocí zasypávání hoblinami

Dají se koupit ve zverimexu, hobbymarketu i v Žabce, kde mají podestýlky/ hobliny pro morčata) a chvíli dát dietu a nekrmit.

Žížaly by si případně od takových zbytků odlezly jinam. Sem tam se stane, že žížaly uhynou a ne vždy je jasná odpověď. Mezi častější příčiny patří málo kyslíku (doporučuje se odvětrávat denně na 15 min - otevřít víko). Ano, tento filtr můžete dávat na kompost, je to v pořádku. Je to jemný papír - celulóza. Dokonce ani nevadí, že je bělený.

Předpokladem je, že člověk, který pořizuje vermikompostér, je často už osoba s motivací dělat něco navíc - třídit bioodpad a kompostovat. Uvědomuje si, že vevnitř jsou živí tvorové, o které je potřeba pečovat a již v sobě nosí hodnotu ochrany životního prostředí. Je asi pravdou, že si to někdo pořídí, protože je to zrovna cool a trendy, ale v takových případech to stejně pak moc nefunguje.

Žížaly jsou jednoduché organismy, a pokud se o vermikompostér staráme, základní potřeby žížal by měly být uspokojeny. Žížaly nemají jiné životní cíle než základní potřeby - potrava, rozmnožování a přívětivé životní prostředí. Opečovávaný vermikompostér může být komfortním místem pro život žížal bez výkyvů vlhkosti a teplot. Ve vermikompostéru navíc nemají přirozené nepřátele. Vzhledem k tomu, že se žížaly ve vermikompostérech obecně dobře rozmnožují (za cca 2 měsíce zdvojnásobí svůj počet) je to pro ně výhodné prostředí. Navíc žížaly nejsou odebírány z volné přírody. Nevnímáme proto vermikompostování jako organizované týrání žížal pro vznik hnojiva.

Kalifornské žížaly lze přidat do zahradního kompostéru, jen se s tím pak trošku jinak pracuje. Když chcete sklízet kompost, je potřeba odebrat/odhrnout horní vrstvu bioodpadu (20-50 cm), kde by mělo být nejvíce žížal - vždy se drží na povrchu u čerstvého odpadu - a sklidit zkompostovaný spodek. Pokud se jedná o komunitní kompostér, je to též možné, ale někdo by to měl mít pod kontrolou. Také doporučuji vysledovat, jaká je délka cyklu plnění - za jak dlouho komunita naplní jednu komoru. Podle toho bychom se rozhodovali, jestli žížaly přidat.

tags: #jak #správně #skladovat #kompost

Oblíbené příspěvky:

• Pěstování buku lesního
• Definice a legislativa bezbariérovosti v ČR
• Udržitelnější budoucnost s PVC bannery
• Ekologie a životní prostředí UK
• Valašské Meziříčí: Práce a příroda