Jak Nahlásit Ekologickou Zátěž: Postup a Právní Aspekty v České Republice

Ostrava a průmyslová část Moravskoslezského kraje patří podle výsledků měření řady toxických látek v životním prostředí k nejvíce zatíženým regionům České republiky.

Mezi největší ekologické zátěže patří i tzv. laguny Ostramo, plné ropného odpadu z rafinérií a použitých průmyslových olejů. Ty se tu nakupily mimo jiné činností firmy Ostramo Vlček, která odebírala použité oleje a ukládala je právě v těchto lagunách. Obsahují mimo jiné polychlorované bifenyly (PCB) a těžké kovy. „Ostravské laguny" vznikly ukládáním odpadu z rafinérské výroby, která zde probíhala od konce 19. století.

Historie a Současnost Ostravských Lagun

• Konec 70. let: Začátek ukládání odpadu z rafinérské výroby.
• 1992: Majitelem podniku se stává firma OSTRAMO-Vlček a spol., s. r. o.
• 1996: Zjišťuje se, že sanační práce k odstranění tak obrovské ekologické zátěže překračují možnosti soukromé firmy, usnesením č. 626 z roku 1996 bylo rozhodnuto o převzetí ekologické zátěže státem.
• Srpen 2004: Byla uzavřena Realizační smlouva o provedení prací při sanaci ekologických škod a následné rekultivaci mezi státním podnikem DIAMO a sdružením firem „Sdružení ČISTÁ OSTRAVA". Sdružení Čistá Ostrava tvoří pod vedením kolínské společnosti Geosan Group firmy ŽS Brno a pražský Aquatest. Rozhodujícím dodavatelem je stavební firma Tchas.
• 2007: Na lagunách umírají vodní ptáci. Zejména labutě si často pletou hladinu lagun s vodní plochou, což se jim stává osudným.
• Únor 2007: V elektrárně v Dětmarovicích je testováno spalování materiálu z lagun. Sdružení Arnika podává námitky - nesouhlasí s tím, aby kaly z lagun byly považovány za palivo. Podle Arniky jde o odpad, navíc nebezpečný, pro jehož spalování a manipulaci s ním platí mnohem přísnější pravidla. Nesouhlasí ani starosta obce Dětmarovice, v jejíž elektrárně má být obsah lagun spalován.
• Květen 2008: Na území Slezské Ostravy má vzniknout skládka „paliva" z lagun. Obyvatelé se bouří, nesouhlasí ani starosta obvodu.
• Říjen 2008: První dávky „paliva" namíchaného z kalů z lagun míří do Polska.
• Leden 2011: Hromady páchnoucího materiálu z lagun s objevily ve Vratimově. Do areálu bývalých papíren je navezla firma Simul Trust.
• Srpen 2011: Sdružení Čistá Ostrava oznamuje, že vyřešilo problémy s odbytem „paliva". Veškeré vyrobené „palivo"má být převezeno na skládku společnosti Celio v Litvínově a následně spáleno v cementárně Lafarge Cement v Čížkovicích na Litoměřicku. Ústecký kraj toto řešení odmítá. Sílí stížnosti obyvatel ostravského sídliště Fifejdy na zápach z lagun. Kromě sídliště jsou postiženi také obyvatelé čtvrti Přívoz a města Bohumína. V ovzduší dochází k značnému zvýšení oxidu siřičitého. Hodinová koncentrace v okolí lagun byla 504 mikrogramů na metr krychlový. Oxid siřičitý z areálu unikl už několikrát. Zhruba 110.000 tun jedovatých kalů vytěžených za poslední tři roky z ropných lagun v Ostravě, smíchaných s uhlím a vápnem, rozprodali obchodníci soukromým firmám v Česku a Polsku. "Asi 110 tisíc tun kalů z lagun bylo přepracováno na palivové směsi a odvezeno.
• Říjen 2011: Firma Geosan Group, která na sanaci lagun pracuje, chce žádat o navýšení třímiliardové zakázky, protože „kalů je více, než se původně předpokládalo". Materiál z lagun je navážen do Ústeckého kraje a skladován na speciální skládce Celio určené jen pro nebezpečný odpad.
• Prosinec 2011: Ministerstvo životního prostředí posvětilo rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje a zamítlo odvolání organizace Greenpeace, sdružení Kořeny a Arnika, které byly opominuty v řízení o změně integrovaného povolení pro firmu Celio.
• Červen 2012: Ministerstvo životního prostředí potvrdilo společnosti Geosan Group, která je vedoucí firmou při likvidaci sanaci ropných kalů po bývalé chemičce v Ostravě, pokutu ve výši 5,5 miliónu korun. Proti rozhodnutí ministerstva již není odvolání. Důvodem pokuty je, že firma Geosan Group nezastavila práce na zavápňování lagun v říjnu 2011, kdy do ovzduší uniklo nadměrné množství oxidu siřičitého. Byly tak překročeny zákonné limity.
• Duben 2015: Krajský soud v Ústí nad Labem potvrdil žalobu Arniky, Greenpeace a sdružení Kořeny a nařídil kraji změnu integrovaného povolení pro skládku Celio projednat znovu (změnu z roku 2011 zrušil) a dotčené organizace řádně přizvat do řízení. Od této chvíle jsou, podle názoru Arniky, zbylé kaly v Litvínově nelegálně (zástupci kraje mluví o „bezprávním stavu“).
• Prosinec 2015: Kasační stížnost Ministerstva životního prostředí NSS zamítnul. Až nyní MŽP nařídilo kraji změnu integrovaného povolení projednat znovu (a předchozí změnu považovat za neplatnou).
• 2016: Krajský úřad zahajuje nové řízení o změně integrovaného povolení pro Celio - Arnika se do něj zapojuje. V Ostravských lagunách stále zbývá asi 90 000 tun toxických kalů.

Postup Při Hlášení Ekologické Zátěže

Pokud na svém pozemku objevíte kontaminaci (např. únik ropných látek), musíte jednat "bez zbytečného odkladu". Zákon ukládá povinnost hlásit i pouhé podezření na havárii, a to Hasičskému záchrannému sboru (HZS), České inspekci životního prostředí (ČIŽP) a/nebo vodoprávnímu úřadu. Zatajení je přísně trestaný přestupek.

Klíčové Kroky

1. Hlášení: Nahlaste podezření na kontaminaci příslušným orgánům (HZS, ČIŽP, vodoprávní úřad).
2. Analýza rizik: Realizujte analýzu rizika, která ohodnotí míru rizika vyplývající ze zátěže a navrhne opatření.
3. Identifikace původce: Zjistěte rozsah a původce zátěže.

Právní Aspekty a Odpovědnost

Základní princip: "Znečišťovatel platí". Základním kamenem evropského i českého práva životního prostředí je princip "znečišťovatel platí" (polluter pays).

Kdo Platí Sanaci?

• Odpovídá primárně původce znečištění.
• Vy odpovídáte jen tehdy, pokud jste jeho právním nástupcem, nebo pokud vám to výslovně ukládá speciální zákon (např. zákon o odpadech, pokud původce nelze dohledat).

Mnoho klientů se nás ptá: "Koupil jsem pozemek, přechází na mě automaticky odpovědnost za starou kontaminaci?" Odpověď je klíčová: Ne. Povinnosti původního škůdce k nápravě škody na životním prostředí automaticky nepřecházejí na nového vlastníka pouhým prodejem nemovitosti. Problém nastává, když původce (typicky státní podnik z 80. let) už desítky let neexistuje a nemá právního nástupce.

Čtěte také: Postup při prasklé havárii odpadu

Staré Ekologické Zátěže (SEZ)

Termín SEZ je neoddělitelně spjat s privatizací státního majetku po roce 1991. Stát potřeboval rychle prodat podniky, které však byly plné "ekologických kostlivců". Aby byl tento majetek vůbec prodejný, stát zvolil specifický postup podle zákona č. 92/1991 Sb.. Na oplátku se stát (tehdy prostřednictvím Fondu národního majetku, FNM, dnes agendu spravuje Ministerstvo financí ČR) v tzv. "ekologické smlouvě" zavázal, že nabyvateli proplatí náklady na sanaci.

Pod pojmem staré ekologické zátěže (SEZ) jsou zahrnuta kontaminovaná místa (podzemní vody, zeminy, skládky, stavební konstrukce), kde byl závadný stav způsoben státními podniky v období před privatizací. Tyto podniky používaly technologie a chemické látky, které byly ve většině případů povoleny, ale které byly nešetrné k životnímu prostředí. Hlavní odpovědnost za sanaci ekologických zátěží nese Fond národního majetku (FNM) ČR spolu s Ministerstvem životního prostředí.

Rizika a Ochrana Investic

Nákup průmyslového areálu či pozemku (brownfieldu) může skrývat náklady v řádech desítek milionů korun na sanaci staré ekologické zátěže. Klíčová otázka pro každého investora, CFO nebo developera zní: Kdo to zaplatí? Jsem jako nový vlastník automaticky odpovědný?

Vaší hlavní právní ochranou je institut skrytých vad. Environmentální zátěž, jako je kontaminace půdy nebo stará podzemní nádrž, je typickou skrytou vadou nemovitosti. Pětiletá zákonná ochrana zní dobře, ale má háček. Prodávající se bude téměř vždy snažit svou odpovědnost ve smlouvě vyloučit nebo omezit. Podpisem takové smlouvy se svých zákonných práv na náhradu škody dobrovolně vzdáváte.

Environmental Due Diligence (EDD)

Jak ale skrytou vadu odhalit včas, ideálně ještě před podpisem smlouvy? Odpovědí je provedení Environmental Due Diligence (EDD), neboli environmentální hloubkové kontroly.

Čtěte také: Pálení odpadu: Jak postupovat?

• Fáze I (Phase I): Průzkum "od stolu". Zahrnuje analýzu historických map, leteckých snímků, databází kontaminovaných míst (jako je SEKM), archivů a prověření veškeré dokumentace.
• Fáze II (Phase II): Fyzický průzkum. Pokud Fáze I odhalí riziko, přichází na řadu technici. Provádějí se průzkumné vrty, odběr vzorků půdy a podzemní vody a jejich analýza v akreditované laboratoři.

Čtěte také: Změna bydliště a odpady

tags: #nahlaseni #ekologicke #zateze #postup

Oblíbené příspěvky:

• Dopady tepelného znečištění vody
• Průvodce výběrem ekologických výplní
• Typy a technologie recyklačních strojů
• Srovnání emisí na hlavu: Česko a Čína
• Současné ekologické problémy Egypta