Rizika onemocnění získaných v přírodě

Pragmaticky definováno, jsou zoonózy humánní infekce získané od zvířat. Dnes je už známo asi 200 různých původců zoonóz, způsobujících onemocnění člověka. Infekční původci onemocnění, kteří jsou přenášeni různými cestami přenosu ze zvířecích rezervoárů, patří do několika mikrobiálních skupin jako jsou: viry, baktérie, riketsie, ale i houby, kvasinky, plísně a paraziti.

Zoonózy jsou infekce přirozeně přenosné mezi zvířaty (zejména obratlovci) a lidmi. Dnes mezi ně lze řadit více než 500 patogenů (virus chřipky), bakterie (anthrax - Bacillus anthracis), plísně (sporotrichóza - Sporotrhix schenckii), parazité (prvoci - giardióza způsobená lamblií střevní (Giardia intestinalis), červi - tenióza způsobená tasemnicí bezbrannou (Taenia saginata) a priony (nová varianta Creutzfeldtovy-Jakobovy choroby).

Patogeny se stále vyvíjejí, vznikají nové mutace, které způsobují, že nemoci dříve výhradně zvířecí začnou být přenosné i na člověka anebo nemoci dříve přenosné ze zvířat na lidi začnou být přenosné i z člověka na člověka. Klasifikace zoonóz je tím ztížena a o několika infekcích se vedou spory, zda jsou zoonózami, nebo ne.

Infekce přenosná pouze z člověka na člověka se nazývá antroponóza. Příkladem antroponóz jsou třeba spalničky, dávivý kašel, břišní tyfus, záškrt, obrna, kapavka a další a jejich přenos je pouze interhumánní. Infekce přenosná na člověka výhradně z vnějšího neživého prostředí (z půdy, tlejících rostlin, exkrementů, rozkládajících se mrtvol živočichů, vody aj.), ve kterém se ovšem původce nákazy aktivně množí, se nazývá sapronóza.

Jeden ze znaků řady zoonotických onemocnění je současný výskyt jejich původců, přenašečů a hostitelů (rezervoárových živočichů) v přírodních podmínkách (ohniscích) nezávisle na existenci člověka. Člověk se nakazí původcem onemocnění od divokých zvířat při pobytu v ohnisku výskytu. Přenos se nejčastěji uskuteční kontaktem s rezervoárovým hostitelem nebo při bodnutí nebo sání krve členovci (např. klíšťaty, blechami, komáry), kalony či netopýry. Rezervoárem nákazy může být i kontaminovaný vodní zdroj.

Čtěte také: Rizika nákazy od zvířat

Koncept Jedno zdraví (One Health) je celosvětová strategie, která má za cíl rozšířit interdisciplinární spolupráci ve všech aspektech zdravotní péče pro lidi, zvířata a životní prostředí. O tom vypovídá i heslo tohoto konceptu: „Jeden svět - jedno zdraví - jedno lékařství“. Teorie, na jejímž základě vznikl tento koncept, praví, že zdraví lidské populace je přímo úměrné zdraví zvířat a prostředí, ve kterém lidé žijí.

Zaznamenaných epidemií je značné množství a kvůli možnosti cestovat a propojení celého světa se šíření nemocí značně usnadňuje. V historii se objevilo již několik epidemií způsobených onemocněními, která se dříve řadila mezi zoonózy, ale vyvinula se schopnost přenosu infekce nejen ze zvířete na člověka, ale i přímo z člověka na člověka.

Cesty přenosu zoonóz

Cesty přenosu zoonóz mohou být různé, vzduchem, vodou, půdou, potravinami, přenašeči (ektoparazity zvířat) a dalšími faktory v konkrétním prostředí, kde člověk žije a pracuje. Vstupní branou infekce může být trávicí a dýchací trakt, sliznice, kůže a další. Vzduchem se šíří kapénkové (ze zvířecích sekretů) a prachové infekce, které způsobují viry, baktérie nebo houby (mykózy). Například jen pro představu o množství původců v prostředí - v 1 m3 sena je přítomno 3 milióny baktérií, v 1 m3 vzduchu chléva 50 až 200 000 baktérií.

Výborným vehikulem při šíření nákaz je voda (vodní nádrže, stoky, kanalizace). Fekálie a hnůj představují velké riziko znečištění nejen vody, ale i hlíny (1 mg výkalů ovcí obsahuje 20 až 165 milionů baktérií, v 1 g půdy z povrchu pastviny je možno zjistit v létě 8,5 až 37 milionů a v zimě 4 až 7 milionů baktérií. V 1 g substrátu z podlahy chlévů nebo stájí se nalézá 70 000 baktérií. Pokud se tyto materiály dostanou spláchnutím do vody (během dešťů, povodní a záplav), představuje to pro člověka další epidemiologické riziko přenosu nákaz (tuberkulóza, brucelóza, salmonelóza, břišní tyfus, tularemie, slintavka, botulismus).

Závěrem úvodu je třeba si uvědomit, že řada zoonóz jsou klasické nákazy s přírodní ohniskovostí. Člověk, který vstupuje do těchto ohnisek za prací, či rekreací, se dostává úmyslně do rizika nákazy.

Čtěte také: Přírodní nemoci a souvislosti

Některé příklady zoonóz

• Blízkovýchodní respirační syndrom (MERS): virové respirační onemocnění.
• Ebola: virové onemocnění způsobující krvácivou horečku.
• Hemoragická horečka Marburg: virové onemocnění způsobené filovirem.
• Horečka Lassa: akutní virové onemocnění.
• Horečka údolí Rift: akutní virové onemocnění postihující především domácí přežvýkavce, ale může se přenést také na člověka.
• Leptospiróza: horečnaté bakteriální onemocnění způsobené bakterií rodu Leptospira.
• Mor: onemocnění způsobené bakterií Yersinia pestis.
• Onemocnění Ross River: virové onemocnění přenášené komáry.
• Ptačí chřipka: virové onemocnění, které primárně napadá drůbež.

Vliv změn klimatu na zoonózy

Změny klimatu mohou působit na zdraví populace celým komplexem vlivů. Dochází ke zvýšení četnosti extrémních jevů počasí, doprovázených škálou následných přímých a nepřímých dopadů, zahrnujících mimo jiné i zvýšená rizika zoonóz, onemocnění postihujících jak zvířecí, tak i lidskou populaci.

Nákazy s přírodní ohniskovostí ve střední Evropě

Zoonózy vyznačující se fenomenem přírodní ohniskovosti, jsou nákazy kolující mezi volně žijícími zvířaty (ve většině případů teplokrevnými obratlovci) bez účasti člověka. Tento koloběh se uskutečňuje na zřetelně ohraničeném teritoriu, které je označováno jako přírodní ohnisko nákazy, za přesně definovaných ekologických podmínek. Jejich součástí jsou jak podmínky biotické (které podmiňuje soubor všech mikro- a makroorganismů), tak podmínky abiotické (fyzikální, především klimatické).

Ve středoevropských podmínkách jsou ve skupině nákaz s přírodní ohniskovostí nejzávažnějšími infekčními onemocněními klíšťová encefalitida (KE) a lymeská borelióza (LB) přenášené klíšťaty Ixodes ricinus. Tento druh klíšťat byl v České republice identifikován jako přenašeč i dalších zoonóz, např. lidské anaplasmózy, babesiózy, bartonelózy a dalších, jejichž význam v humánní a veterinární oblasti je předmětem výzkumu a která nejsou ještě dostatečně hlášena do systému EPIDAT.

V současné době je na našem území známa řada mikrobiálních agens vyvolávajících lidská onemocnění, která nejsou správně diagnostikována a případně i léčena, díky nedostatečnému zajištění laboratorní diagnostiky. Průběžné sledování zákonitostí vývoje a šíření přenašečů a rezervoirů tohoto druhu infekcí je základním předpokladem jejich prevence, kontroly a případné eliminace.

Klíště Ixodes ricinus je společným přenašečem (vektorem) KE a LB. Sezónní výskyt lidských onemocnění těchto infekcí je podobný. Od března se postupně zvyšuje, nejvíce případů je zaznamenáváno v letních měsících, v některých letech dochází k přechodnému vzestupu onemocnění v podzimních měsících. V zimních měsících jsou diagnostikovány ve většině let (v omezené míře) pouze případy onemocnění LB, na čemž se podílí jednak rozdílná inkubační doba, která je u LB delší než u KE, či recidivy a chronické případy LB.

Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách

Z dlouhodobých trendů nemocnosti je zřejmý společný jmenovatel obou infekcí - klíště. Do určité míry jsou společné také ekosystémy, ve kterých klíšťata přežívají a savci, případně ptáci, kteří se na jejich cirkulaci a šíření podílejí. Tím ale společná charakteristika končí. Původce infekce - etiologická agens jsou odlišná, virus (KE) a bakterie (LB).

Klíšťová encefalitida (KE)

Data o výskytu onemocnění KE je možno považovat za validní od začátku sedmdesátých let minulého století, kdy podle směrnice ministerstva zdravotnictví byly hlášeny výlučně laboratorně potvrzené případy onemocnění. Nemocnost KE měla do konce osmdesátých let s meziročními výkyvy sestupný trend. V průběhu devadesátých let nemocnost výrazně stoupala až do roku 2006, kdy bylo hlášeno celkem 1024 případů onemocnění (nemocnost 10/100 000 obyv.). Na vzestupu nemocnosti se podílela řada faktorů.

Klimatické změny ovlivňují životní cykly rezervoirových zvířat a klíšťat. Na šíření klíšťat se podílí i přemnožená zvěř, zejména divoká prasata. Určitou roli má bezpochyby i měnící se životní styl dospělých osob a prodlužující se aktivní část jejich života. Stále více času tráví v přírodě při rekreačních a sportovních aktivitách. To však přináší i zvýšené riziko setkání s klíšťaty a možnost akvirování infekce.

Během posledního desetiletí došlo ke změně věkově specifické nemocnosti KE. Její maximum se přesunulo do nejvyšších věkových skupin. Díky intensivním osvětovým akcím propagujícím preventivní opatření, včetně očkování proti KE, lze v dalších letech předpokládat mírně sestupný trend nemocnosti v oblastech současného výskytu. V posledních dvou desetiletích však dochází postupně ke změně geografické distribuce KE, se zvyšujícím se posunem do vyšších nadmořských výšek v hornatých oblastech. K těmto změnám dochází v souvislosti s klimatickými a meteorologický podmínkami.

Výsledky ukázaly, že pokud jde o výškovou distribuci populací I. ricinus (spolu s cirkulací jimi přenášených patogenů), je hranicí vysokého rizika pro člověka úroveň 600 m nad mořem. Průnik klíšťat I. ricinus do vyšších poloh a zvyšující se denzita místních populací má pokračující vzestupnou tendenci, jak zřetelně dokládají výsledky z oblasti Jeseníků, kde na shodné monitorovací ploše byl proveden průzkum již v r. 2008.

Nejvyšší počet detekcí viru KE byl zaznamenán na jihočeských lokalitách, což při absolutním počtu 10 pozitivních nálezů odpovídá celkově 1,04 % infekčnosti dospělých I. ricinus (samice 1,41 %; samci 0,65 %).

Bylo zjištěno, že v přírodních podmínkách ČR se podílí lovná zvěř na výskytu lidských onemocnění klíšťovou encefalitidou různým způsobem. V případě černé zvěře byla zjištěna pozitivní statisticky signifikantní asociace výskytu onemocnění KE v jednotlivých obcích s rozšířenou působností s počtem odstřelené černé zvěře. U srnčí zvěře byla asociace výskytu onemocnění KE s počtem odstřelené zvěře statisticky nesignifikantní.

Výsledky potvrzují významnou roli prasete divokého na současnou vysokou úroveň incidence KE v ČR a současně podporují úvahu o podílu tohoto hostitele klíštěte I. ricinus jako jednoho z faktorů působících vzestup a šíření KE v devadesátých letech minulého století. Současné regulované populace srnce obecného jsou také hostiteli I.

Ekosystémy, biotopy a biocenóza ve kterých se klíšťata I. ricinus vyskytují, jsou podobné ve středoevropských zemích, zejména pak v Rakousku. Relativně vysoká nemocnost kolísala v pravidelných stejných intervalech. Celonárodní očkovací akce v Rakousku vedly k postupnému snižování trendu nemocnosti KE, který ale nadále zachovával stejný charakter kolísání maximálního a minimálního ročního výskytu onemocnění KE jako v ČR. Pravděpodobným vysvětlením tohoto jevu je vliv stejných klimatických podmínek v obou zemích na výskyt tohoto onemocnění.

Lymeská borelióza (LB)

Lymeská borelióza je v Evropě nejčastěji se vyskytujícím onemocněním přenášeným vektory. Jejím původcem je gramnegativní spirochéta komplexu Borrelia burgdorferi sensu lato. Tento komplex obsahuje v současnosti cca 20 samostatných genomospecies. V Evropě se vyskytují Borrelia burgdorferi sensu stricto, Borrelia afselii, Borrelia bavariensis, Borrelia bissetti, Borrelia garinii, Borrelia lusitanie a Borrelia valeisiana. V ČR byla diagnostikována onemocnění způsobená B.burgdorferi s.s., B.bissetii, B.afselii, B.garinii a B. valeisiana.

V ČR je téměř výlučným přenašečem borreliózy klíště I. Nejčastěji se vyskytující formou LB je erythema migrans (EM)- červená makulózní vyrážka se objeví obyčejně po 3 - 32 dnech po přisátí klíštěte ( průměr 7 - 10 dnů). Pokud se erythematózní reakce v místě přisátí klíštěte objeví v řádu hodin jedná se o hypersensitivní reakci, která se nemá zaměňovat s EM. Pokud se objeví po uvedené inkubační době a postupně se zvětšuje a dosáhne průměru 5 cm a větší jde o EM. Typickým znakem je centrální vyblednutí, nemusí se však objevit ve všech případech. Vyrážka se může objevit i na více místech těla. Současně dochází i k systémovým manifestacím, včetně pocitu neklidu, únavě, horečce, bolesti hlavy, ztuhlosti krku, bolesti svalů a různých kloubů a/či lymphadenopatii. Tyto příznaky mohou přetrvávat u neléčených či nedostatečně léčených pacientů řadu týdnů i měsíců a postupně postihnout i další orgány. V tomto stadiu onemocnění většinou nedochází ještě k protilátkové odpovědi organismu, takže není možné diagnózu onemocnění LB ověřit laboratorním vyšetřením protilátek.

Analýza případů klíšťové encefalitidy

Vůbec poprvé byla v ČR vytvořena a analyzována databáze případů KE podle místa bydliště v jednotlivých obcích s rozšířenou pravomocí (ORP), což umožnilo vypočítat lokální incidenci případů onemocnění ve 205 ORP za období let 2001 - 2011. To umožnilo studovat dynamiku výskytu této infekce v uvedeném období v malých územních celcích. Analýza věkově specifické incidence jednak odhalila rizikové věkové skupiny lokální populace a jednak poskytla důležitý údaj o vlivu očkování na nemocnost dětí a dospívajících. Publikované údaje umožnily lepší korelaci lidských případů onemocnění KE s přírodními ohnisky.

Relativní nemocnost klíšťové encefalitidy v ORP v závislosti na krajinném pokryvu dle Corine land cover znázorňuje vazbu mezi kategoriemi osmi tříd krajinného krytu v evropské databázi Corine s uvedenými územními kategoriemi rizika onemocnění. Nejmenší mapovací jednotka byla 25 ha omezuje případnou souvislost nemocnosti KE na podobnější úrovni než představuje tato plocha a pouze tři lesní kategorie Coryne.

Data týkající se druhého bydlení (chaty, letní sídla) jsou z databáze Atlasu cestovního ruchu a s laskavým svolením autorů. Z prezentovaných výsledků vyplývá, že řada nemocných se nakazí během pobytu v oblastech druhého bydlení. Relativní nemocnost klíšťové encefalitidy v ORP v závislosti na rajonizaci cestovního ruchu. Data týkající se rajonizace cestovního ruchu jsou z databáze Atlasu cestovního ruchu a s laskavým svolením autorů.

Srnčí zvěř se podílí na šíření klíšťat a tím i na šíření infekcí, které klíšťata přenášejí. Divočáci se podílí na šíření klíšťové encefalitidy podstatně větším (statisticky signifikantním) způsobem než vysoká zvěř. Je to dáno m.j. i způsobem jejich života.

tags: #nakazy #ziskane #v #prirode

Oblíbené příspěvky:

• Tipy pro kempování v přírodě
• Návod na ucpaný odpad
• Udržujte vůz čistý s košem Škoda
• Záhadné teorie Michala Davida
• Murcia: Skrytý klenot