Nakládání s komunálními odpady a související legislativa v České republice

Po více než půl roce od doby, kdy vstoupil do účinnosti nový zákon o odpadech, máme k dispozici jeho zásadní prováděcí vyhlášku - vyhlášku o podrobnostech o nakládání s odpady č. 273/2021 Sb. Publikována byla 23. 7. 2021 a nabývá účinnosti 15. dnem po vyhlášení ve Sbírce zákonů, tedy 7. 8. 2021.

Stejně jako samotný zákon přinesl řadu změn, i vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady mění některá pravidla, na která jsme byli léta zvyklí. Vyhláška obsahuje úpravu oblastí, pro které existovalo do roku 2020 šest samostatných vyhlášek. Jejich sloučení do jedné vyhlášky vytváří nový celek složený z 84 paragrafů a 52 příloh.

Aktualizace: Rok a půl od vydání vyhlášky vyšly již 2 novely. Změny obsažené v těchto novelách najdete v článcích:

• Vyhláška č.78/2022 Sb. umožňuje do konce roku 2026 ukládat odpady skupiny 18 na skládky
• Druhá novela vyhlášky č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, aneb změny, které odkládá vyhláška č. 445/2022 Sb.

Základní informace o vyhlášce č. 273/2021 Sb.

Vyhláška definuje základní pojmy, zejména pro potřeby stavebních a biologicky rozložitelných odpadů, ale i dalších odpadů. Nová vyhláška přináší celou řadu nových požadavků. Mezi ně můžeme zařadit požadavek na popis na identifikaci vlivů zařízení na životní a pracovní prostředí (včetně požadavku na jejich popis v provozním řádu zařízení) a současně požaduje jejich omezení v souladu se stávajícími technickými poznatky.

Vyhláška stanovila požadavky na zařízení určená pro nakládání s odpady a jejich provoz, technické podmínky soustřeďování odpadu, podrobnosti pro využívání odpadů k zasypávání a podrobnosti pro ukládání odpadů na skládky. Mimo jiné obsahuje i ekonomické nástroje pro technologické odpady. Ve vztahu k úpravě komunálních odpadů vyhláška rovněž určuje podmínky, při jejichž splnění může být odpad vznikající pří úpravě odděleně soustřeďovaných komunálních odpadů (tzv. výmět) předáván k energetickému využití nebo k odstranění.

Čtěte také: Nakládání s Odpady: Kompletní Průvodce pro Firmy

V administrativní rovině vyhláška definuje požadavky pro vedení průběžné evidence odpadů a ohlašování (tzv. roční hlášení o odpadech), které pro některé subjekty bude rozsáhlejší než dosud. Vyhláška stanoví i další administrativní požadavky na předávané údaje o odpadu a na základní popis odpadu a nově i na předávání údajů o přijatých odpadech v rámci školního sběru a komunálních odpadů od občanů obce při provozování zařízení ke sběru odpadů, které budou zasílány příslušné obci.

Vyhláška také vymezuje podrobnosti nakládání se specifickými skupinami odpadů - s komunálními odpady a nebezpečnými odpady, dále definuje i podrobnosti sběru a evidence vybraných kovových odpadů a podrobnosti nakládání se stavebními materiály (vzniklými při odstraňování, provádění nebo údržbě stavby).

Další oblastí, ve které vyhláška určuje podrobnosti, je nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. Stanovila podrobnosti komunitního kompostování, nakládání s kaly z čistíren odpadních vod, nebo podrobnosti nakládání s polychlorovanými bifenyly, odpadní rtutí a odpadními oleji. Vyhláška dále stanoví podrobnosti nakládání s léčivy z domácností. Poslední oblastí, ve které vyhláška stanovila podrobnosti, je problematika přepravy odpadů, včetně ohlašování přepravy nebezpečných odpadů a upravuje i rozsah oznamovaných údajů při přeshraniční přeprava odpadů (pro potřebu notifikace).

Přechodná ustanovení

Přechodná ustanovení (§ 79 - 83 vyhlášky č. 273/2021 Sb.) jsou právě u této vyhlášky velmi důležitá a je nutné jim věnovat významnou pozornost. Přechodná ustanovení jsou různě dlouhá (od 6 měsíců do 3,5 roku od nabytí účinnosti vyhlášky) a stanoví termíny, do kterých je možné určené agendy plnit v rozsahu předcházející úpravy - "vrací do hry" některá ustanovení zákonem o odpadech zrušených vyhlášek. Další přechodná ustanovení pak stanovují termíny, od kterých je nutné zahájit plnění nových povinností nebo plnění povinností novou vyhláškou stanoveným způsobem.

Pro mobilní zařízení přináší do roku 2030 úlevu přímého vážení odpadů při jejich přejímce se souhlasem KÚ. Pro mobilní zařízení bude povinné označení tabulkou s nápisem "Mobilní sběr odpadu". Obdobně může úlevu pro vážící zařízení využít provozovatel malých zařízení určených pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady se souhlasem ORP.

Čtěte také: Nakládání s odpady v Česku

Technické podmínky soustřeďování odpadů jsou obdobné jako v předchozím období, přechodné období ale umožňuje plnit požadavky dle dřívější úpravy v § 5 a 6 vyhlášky č. 383/2001 Sb. Podmínky pro označování soustřeďovacích prostředků nebezpečných odpadů dle § 39 se nemění stejně jako požadavky na ILNO (identifikační list nebezpečného odpadu). Ve vztahu k soustřeďování odpadů nyní nenajdeme odkazy na ADR (nebo RID), neboť platí obecně.

Pojem zasypávání je užíván již v novém zákoně o odpadech (§ 11 odst. 1, písm. v) NZOO) a vztahuje se k využívání vhodných ostatních odpadů k rekultivacím a terénním úpravám. Zasypávání nahrazuje dříve užívané "využívání odpadů na povrchu terénu", které známe z minulé právní úpravy.

Povinnosti obcí v oblasti nakládání s komunálním odpadem

Jedním z nároků, který odpadová legislativa klade na obce je i povinnost zveřejňovat informace o obecním nakládání s komunálními odpady dle § 60 odst. 4 zák. o odpadech. Mnohé obce neví co si mají pod povinností „..informovat nejméně jednou ročně způsobem umožňujícím dálkový přístup o způsobech a rozsahu odděleného soustřeďování komunálního odpadu, využití a odstranění komunálního odpadu a o možnostech prevence a minimalizace vzniku komunálního odpadu.

Základní informace, které mají, dle informací od Odboru odpadů MŽP, být sděleny za předcházející rok jsou následující: jaké odpady se v obci třídí, kolik využitelných složek komunálních odpadů se vytřídilo, kolik bylo směsného komunálního odpadu, objemného odpadu, nebezpečného odpadu. Co obec dělá v oblasti prevence vzniku odpadu. Jaké jsou náklady a příjmy odpadového hospodářství (obecní systém). Konkrétní forma uveřejnění je na obci, typické ovšem bývá uveřejnění v obecním zpravodaji a současně např. na obecních webových stránkách.

Moderní služby obce v oblasti nakládání s pevným odpadem obvykle zahrnují úklid a čištění veřejných prostor, sběr, přepravu, recyklaci a odstranění vzniklých odpadů. Služby nakládání s pevným odpadem patří mezi nejnákladnější a nejkomplikovanější ze všech obecních systémů prací pro veřejnost. Současně to také může být nejméně oceněnou komunální službou.

Čtěte také: Informace o kompostování

Správné nakládání s odpady má zásadní význam pro účinné využívání zdrojů a rozvoj udržitelného environmentálního plánování. Nejdůležitějším prvkem systému nakládání s odpady je jejich třídění.

Definice komunálního odpadu

Komunálním odpadem (dále jen KO) rozumíme směsný a tříděný odpad z domácností, zejména papír a lepenku, sklo, kovy, plasty, biologický odpad, dřevo, textil, obaly, odpadní elektrická a elektronická zařízení, odpadní baterie a akumulátory, a objemný odpad, zejména matrace a nábytek. Do KO také zařazujeme odpad směsný a tříděný z jiných zdrojů, pokud je co do povahy a složení podobný odpadu z domácností.

Povinností obce je zajistit, aby občan měl možnost veškerý KO, který vyprodukuje na území obce, řádně uložit na místo určené obcí. To znamená umožnit odevzdat vyprodukovaný odpad na obecně závaznou vyhláškou vymezených místech, ve sběrných dvorech nebo v případě nedostatečné kapacity i zorganizovat sběr objemného odpadu. V jaké míře, to zákon nestanoví, obec vychází ze svých zvyklostí a potřeb. Další možností je po domluvě využívat kapacitu sběrného dvora sousedních obcí. Stále však platí, že přednostně je využíván systém zpětného odběru pro pneumatiky, elektrozařízení, baterie, tonery použité v domácnostech či domácí kompostování bioodpadu.

Zajištění soustřeďování KO bylo plně převzato z vyhlášky č. 321/2014 Sb. Obec musí zajistit místa pro oddělené soustřeďování odpadů po celý rok. Výjimkou jsou nebezpečné odpady, u těch je dostačující zajistit místo soustředění pouze dvakrát ročně. Nastavení obecního systému nakládání s komunálními odpady provádějí obce pomocí obecně závazných vyhlášek, které by měly být v průběhu tohoto roku aktualizovány.

A. Oddělené soustřeďování recyklovatelných složek

Obce mají povinnost určit místa pro oddělené soustřeďování recyklovatelných složek KO (§ 59 odst. 2 ZoO). Odděleně soustřeďovaný papír, plast, sklo a kov mohou být soustřeďovány společně, ale nesmějí být příčinou snížení možnosti využívat tyto odpady v souladu s hierarchií odpadového hospodářství (viz § 30 ZoO). Kapacitami kontejnerů a množstvím svozů lze zohlednit sezonní změny.

Obce mají povinnost dosahovat vysokých cílů třídění KO. Konkrétně je nastaveno 60 % odděleně soustřeďovaných složek do roku 2025, 65 % do roku 2030 a 70 % do roku 2035. Toho mohou dosahovat buď následným tříděním směsného KO na lince, anebo podporou třídění složek KO přímo u producentů, respektive občanů. Je povinností zavést třídění minimálně pro papír, sklo, kov, plasty, bioodpad, oleje a tuky a do roku 2025 i textilu.

B. Nakládání s biologicky rozložitelným odpadem

Nakládání s biologicky rozložitelným odpadem je ve VNO ošetřeno mnohem podrobněji než v dřívější vyhlášce č. 341/2008 Sb. V tabulce č. 1 a 2 přílohy č. 24 VNO jsou vymezeny biologicky rozložitelné odpady, které lze zpracovávat biologickými procesy ve vymezených zařízeních (dle kapacity kompostárny dělíme na velká a malá zařízení). Podle ZoO musejí být tyto odpady přednostně zpracovány právě biologickými procesy.

Pro zefektivnění procesu kompostování a zlepšení kvalitativních vlastností výstupu mohou být do těchto procesů přidávány zeminy, písky a látky s prokazatelně zlepšujícími účinky. Nově je definován termín zakládka jako základní technologický pojem pro stanovení správného postupu zpracování rostlinných zbytků. Zakládka je směs biologických odpadů nebo rostlinných zbytků z údržby zeleně, zahrad a domácností a dalších složek, složených podle stanovené skladby (receptury) ve stejném termínu do jedné či více hromad tak, aby byl zajištěn aerobní proces (§ 2 písm. g) VNO).

Zakládka je také základní jednotkou, ke které se vede evidence o složení kompostovaných materiálů, dále o zjištěných parametrech kompostovacího procesu (teplota, vlhkost), následně provedených opatřeních (překopávka, zavlažení) a o délce kompostovacího procesu a kvalitě výstupu - kompostu. Pro nakládání s vytříděným bioodpadem si může obec nebo sdružení obcí zřídit komunitní kompostárnu. Ohlášení provozu komunitní kompostárny je součástí ročního hlášení obce, na jejímž území je komunitní kompostárna provozována.

Komunitní kompostování, jež bylo dosud ošetřeno pouze metodickým pokynem, je nyní upraveno v § 54 VNO. Komunitní kompostárna je dle ZoO považována za předcházení odpadů, ale z důvodu shodného procesu kompostování budou od roku 2025 požadavky na vybavení komunitní kompostárny a kompostovacího procesu shodné s požadavky na kompostárny odpadové.

Provozovatel komunitní kompostárny má povinnost vést evidenci, jaké množství rostlinných zbytků a od jaké obce do kompostárny převzal. Rozsah evidence je uveden v příloze č. 33 VNO. Od počátku roku 2022 již bude provozovatel komunitní kompostárny muset navíc plnit povinnosti vedení provozního deníku v předepsané formě dle přílohy č. 32 VNO. Hlášení o množství zpracovaných bioodpadů v roce 2021 bude muset zaslat do 28.

C. Sběrné dvory

Dalším způsobem zvýšení využitelného podílu KO je provozování sběrných dvorů, a to opět buď samotnou obcí, nebo sdružením obcí. Provozování současných zařízení lze i nadále řídit dle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ještě po dobu dvou let. To znamená, že nejdéle 6 měsíců před uplynutím dvouleté lhůty je nutné zažádat o vydání povolení dle nového ZoO. Současně je nutné provést revizi povolení provozu zařízení včetně provozních řádů ve lhůtě 6 let ode dne nabytí právní moci povolení provozu zařízení. V jiném případě nelze toto zařízení dále provozovat.

D. Školní sběr

Od 1. ledna 2021 může škola přebírat od žáků a studentů pouze odpady papíru, plastů a kovů z domácností. Původcem odpadů sebraných ve školách během školního sběru je obec. V rámci hlášení za rok 2021 obec zahrne tyto odpady jako vlastní produkci (A00). Informaci o množství předá škola obci zasláním vyplněného formuláře stanoveného v příloze č. 3 VNO.

E. Skládkování

Jako nejméně vhodný způsob nakládání s odpady je hodnoceno skládkování. VNO obsahuje seznamy odpadů, jež je striktně zakázáno na skládky ukládat. V příloze č. 4 v bodě C se jedná o nebezpečný odpad, který bude od roku 2022 technicky vhodnější spálit ve spalovnách nebezpečného odpadu, a v bodě E o ostatní odpady, pro něž existují recyklační technologie, které bude zakázáno skládkovat od roku 2030. To znamená, že za odpady uvedené v bodě E se hradí vyšší skládkovací poplatky, a to již od roku 2022. Do konce roku 2021 je ukládání odpadů v bodě E zpoplatněno jako zbytkový odpad.

VNO také vyžaduje v základním popisu odpadu odůvodnění, proč s odpadem nelze nakládat jiným způsobem, který je v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady (§ 24 a příloha č. 12 VNO). Dosud postačilo čestné prohlášení, ale dle VNO je nezbytné, aby předávající osoba dostatečnými argumenty odůvodnila, proč uložení odpadu na skládku je tím nejlepším řešením. Důvod, že jiný způsob nakládání je ekonomicky náročnější, není dostatečný.

ZoO ukládá původci odpadu jednoznačnou povinnost předávat odpady přímo do zařízení (§ 15 ZoO). Není možné, aby provozovatel převzal do zařízení odpady, aniž by provedl jejich přejímku. V případě provedení kompletní přejímky může provozovatel zařízení přijmout odpady do vlastnictví při zahájení přepravy odpadu do jeho zařízení. Nově tak nesmějí být v evidenci odpadového zařízení uvedeny žádné odpady, které tímto zařízením fyzicky neprošly.

F. Obchodování s odpady

Podle ZoO může s odpady obchodovat právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, jež provádí nákup a prodej odpadů na vlastní odpovědnost a která zároveň pro tuto činnost získá povolení krajského úřadu (§ 11 odst. 1 písm. c) a p) a § 26 odst. 1 ZoO). Zásadní rozdíl mezi zprostředkovatelem a obchodníkem spočívá v tom, že zprostředkovatel se převzetím odpadu nestává jeho vlastníkem, zatímco obchodník ano (§ 44 odst. 2 a § 45 odst.

H. Černé skládky

Pokud se vyskytne odpad nezákonně soustředěný mimo zařízení určené k nakládání s odpady a není možné dohledat osobu, která je za tento odpad zodpovědná, jedná se o tzv. černou skládku. ZoO vychází z principu „vlastnictví zavazuje“ a stanovuje postup pro zjištění osoby odpovědné za nelegálně soustředěný odpad a pro zajištění řádného naložení s ním.

Vlastník pozemku, na němž se „černá skládka“ nachází, má povinnost bezprostředně po zjištění tuto skutečnost nahlásit na obecní úřad. Pokud se nepodaří zjistit původce odpadu, obecní úřad vyzve vlastníka pozemku, na kterém se „černá skládka“ nachází, k jejímu odklizení. Pokud vlastník pozemku odpad neodklidí, přestože byl k tomu vyzván, obecní úřad může vstoupit na dotčený pozemek a odpad odklidit (§ 14 odst. 5 a odst.

I. Průběžná evidence a roční hlášení

Průběžná evidence za rok 2021 a 2022 se vede dle původní, zrušené vyhlášky č. 383/2001 Sb., včetně použitých kódů nakládání. Průběžná evidence odpadů se vede při každém předání nebo převzetí odpadu či naplnění prostředku pro soustřeďování odpadu, při každém provedení úpravy, využití nebo odstranění odpadu, při přeshraniční přepravě, dovozu nebo vývozu.

Roční hlášení (§ 27 VNO) o obecním systému nakládání s odpady je mnohem podrobnější. Byly doplněny list 6 Údaje o obsahu perzistentních organických látek podle přílohy IV nařízení č. (EU) 2019/1021, list 7 Údaje o příjmu zařízení obsahujících PCB a odpadů PCB a list 8 Údaje o vstupech a výstupech ze zařízení k mechanické úpravě, třídění, dotřídění (třídicí, dotřiďovací linka, mechanicko-biologická úprava apod.).

Hlášení v roce 2022 je nutné zaslat do 28. února 2022 a nově jej musí podat původce odpadů, který v roce 2021 vyprodukoval minimálně 600 kg nebezpečných odpadů a nejméně 100 tun odpadů ostatních. Odpady lze podle ZoO předávat pouze do zařízení, není možné, aby provozovatel převzal odpady, aniž by provedl přejímku odpadu a převzal je do zařízení. Přejímku odpadu, tj. převzetí do vlastnictví, lze provést při zahájení přepravy odpadu do zařízení provozovatele.

J. Místní poplatky za komunální odpad

Nový ZoO vyšel ve Sbírce zákonů 31. prosince 2020 a nabyl účinnosti 1. ledna 2021. I kdyby některá obec chtěla zavést zpoplatnění podle změněných předpisů již v roce 2021, nebylo by to z procesních důvodů možné (obec nemůže vydat obecně závaznou vyhlášku podle ještě nevydaného právního předpisu a pro svolání zastupitelstva obce je stanovena lhůta nejméně 7 dní předem). Nezbylo tedy než vyjít z § 156 ZoO a v roce 2021 v obcích zachovat dosavadní, dříve zavedený systém zpoplatnění odpadů. Protože poplatek je stanoven na rok, fakticky ho lze měnit jen k 1. lednu každého roku.

Od 1. ledna 2021 už mohou obce vybírat jen místní poplatek za komunální odpad, jak je definován v zákoně č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZoP). Místním poplatkem za komunální odpad je poplatek za obecní systém odpadového hospodářství a poplatek za odkládání KO z nemovité věci. Obec může zavést pro poplatkové období pouze jeden z poplatků. Možnost uzavření smlouvy, která byla dosud dána zrušeným zákonem o odpadech, je zcela vypuštěna.

Předmětem poplatku za obecní systém odpadového hospodářství je skutečnost, že občan-poplatník má v obci možnost využívat obecní systém nakládání s odpadem, a maximální výše sazby poplatku je 1 200 Kč (§ 10h ZoP). Poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci je založen na principu „znečišťovatel platí“, tedy na skutečném množství vyprodukovaného odpadu.

ZoP obcím umožňuje zvolit si jednu ze tří možností stanovení základu poplatku (§ 10k ZoP) v návaznosti na systému svozu KO, který je v obci zaveden. Obec může zpoplatnit buď hmotnost odpadu odloženého z nemovité věci v kilogramech připadajícího na poplatníka, objem odpadu odloženého z nemovité věci v litrech připadajícího na poplatníka, nebo kapacitu soustřeďovacích prostředků pro nemovitou věc na odpad v litrech připadající na poplatníka. Vybraný způsob zpoplatnění musí obec dodržovat po celý kalendářní rok.

ZoP vyjmenovává pět případů osvobození od poplatku (§ 10g ZoP), jako například pro osoby ve výkonu trestu, nezletilé osoby umístěné v dětských domovech nebo pro seniory žijící v domově pro seniory. Další osvobození či úlevy může obec stanovit v obecně závazné vyhlášce.

Obecně závazné vyhlášky o místním poplatku za komunální odpad musejí všechny obce vydat v průběhu roku 2021, jinak budou nuceny hradit provoz svého systému odpadového hospodářství pouze z vlastních zdrojů. Od 1. ledna 2022 nabývá účinnosti zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů, podle kterého právní předpisy obce (tedy i obecně závazné vyhlášky) nabývají platnosti až jejich zveřejněním ve Sbírce právních předpisů, nikoli vyvěšením na úřední desce obce, jako je tomu dosud.

Závěr

Nová odpadová legislativa přináší řadu změn a povinností pro obce, původce odpadů a další subjekty v odpadovém hospodářství. Je důležité se s novými pravidly seznámit a přizpůsobit se jim, aby bylo zajištěno efektivní a environmentálně šetrné nakládání s odpady. Důležitou roli hraje informovanost občanů a jejich aktivní zapojení do třídění a recyklace odpadů.

tags: #nakladani #s #komunalnimi #odpady #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Veřejné statky v oblasti životního prostředí
• Příroda v budoucnu
• Valašské Meziříčí: Kvalita ovzduší
• Proč zvolit bio kosmetiku?
• Ekologické programy kandidátů