Stavební a demoliční odpady v ČR představují přibližně polovinu všech produkovaných odpadů vůbec.
Většina z nich (téměř 98 %) se dále využívá, to znamená, že se třídí, upravují a potom opět využijí ve výrobě, na stavbách či při úpravách terénu.
Tak abychom měli jasno hnedka na začátku, pojem stavební odpad označuje skoro vše, co se při stavební práci objeví na hromadě „nepotřebností“ - materiál i obaly.
Jedná se o cihly, beton, sklo, plasty, kovy, asfaltové směsi, dehet, keramiku, zeminu, štěrk, izolační materiály.
Může se jednat taky o barvy a obaly od barev, okenní rámy, kusy trubek nebo třeba kliku i záchodovou mísu.
Čtěte také: Nakládání s Odpady: Kompletní Průvodce pro Firmy
Škála stavebních odpadů je velmi široká.
Při rekonstrukci domu či bytu lze vidět kusy betonu, cihly, omítky, tašky, keramické výrobky, sádrokarton, různé druhy izolačních materiálů, dřevo, sklo, plasty, kovový odpad, kabely, zeminy atd.
Ve stavebním odpadu se může vyskytovat řada nebezpečných odpadů, jejich příkladem jsou materiály obsahující azbest.
Problematická může být i likvidace plastů, protože to často bývá PVC.
Způsob likvidace stavebního odpadu ovlivňuje rozsah prací, který je prováděn.
Čtěte také: Nakládání s odpady v Česku
V případě menší rekonstrukce, která nevyžaduje stavební povolení, obvykle vzniká jen menší množství stavebního odpadu.
Jeho likvidaci si může zajistit stavitel sám (odvoz na sběrný dvůr), případně si u oprávněné firmy může objednat kontejner na likvidaci tohoto odpadu.
V případě větší stavby, zajišťuje likvidaci stavebního odpadu stavební firma.
Stavební úřad při kolaudaci provádí kontrolu, jak s odpady bylo naloženo.
Podle odpadového zákona č. 185/2001 Sb. nemají obce povinnost zajistit místa pro odložení stavebních odpadů a nemusí je ani likvidovat.
Čtěte také: Informace o kompostování
Pokud tak činí, tak pouze v omezeném množství a často i za úplatu (liší se region od regionu).
Podmínky, za jakých to obec činí, jsou obvykle uvedeny v obecně závazné vyhlášce, která řídí nakládání s odpady v obci.
Omezen může být rozsah přijímaných odpadů, jejich množství, služba může být zpoplatněna.
Stavební odpady nepatří do popelnice, protože ty jsou určeny pouze pro směsný komunální odpad.
Mohlo by dojít k poškození svozové techniky, případně lisu, pokud je směsný odpad překládán a lisován do velkých kontejnerů na překladišti.
Řada materiálů ze stavby lze využít a recyklovat.
To je ale možné jen tehdy, pokud je materiál roztříděn.
Pokud vše naházíme do jednoho kontejneru, potom je nutné odvézt vše na skládku.
Podle metodického pokynu Ministerstva životního prostředí stavební a demoliční odpady neupravené do podoby recyklátu nelze také používat na povrchu terénu (s výjimkou zemin, které neobsahují nebezpečné látky).
To, jakým způsobem jsou odpady roztříděny, rozhoduje o výši poplatku, který za jejich likvidaci zaplatíme.
Obvykle platí, že za dobře roztříděné odpady méně zaplatíte.
Dělení stavebních odpadů dle Vyhlášky č. 93/2016 Sb., tzv.
Hierarchie nakládání s odpady říká, že nejlepší je odpadům předcházet nebo alespoň prodloužit životnost výrobků či materiálů.
I rekonstrukci domu lze provádět tak, že opatrně demontujete díly a prvky, které bude možné dále využít.
Řada prvků lze opět použít či prodat.
Takovéto nakládání s materiály je obecně méně náročné na energii a suroviny ve srovnání s recyklací.
Tento odpad lze recyklovat, ale také znovu použít (tzv. re-use).
Mnoho z nás si to vůbec neuvědomuje, ale stavební a demoliční odpady jsou významným zdrojem druhotných surovin.
ZAJÍMAVOST a co neví jen tak někdo: existuje Plán odpadového hospodářství ČR pro období 2015-2024, který stanovuje cíl zvýšit u stavebních a demoličních odpadů do roku 2020 míru jejich přípravy k opětovnému použití, recyklace a jiného materiálového využití alespoň na 70 % hmotnosti.
Někteří z nás to ale určo znají z praxe - očištěné staré cihly můžeme využít na další zdění.
Rozdrcenou suť lze využít při zasypávání otvorů nebo třeba jako výplň podloží příjezdové cesty apod.
Kameny poslouží jako výplně do betonových konstrukcí (downcyklace).
Pokud stavíme a na tyhle naše práce je třeba stavební povolení se závěrečnou kolaudací, je naší zákonnou povinností předložit potvrzení o likvidaci odpadu!
Takže bacha na to, jo?
Zákon č. 185/01 Sb. ve svém § 14 odst. 4 stanovuje, že kolaudační rozhodnutí, vydané podle zvláštního předpisu (stavebního zákona) pro stavby určené k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů nelze vydat bez rozhodnutí, kterým byl udělen souhlas k provozování zařízení podle odstavce 1.
Z uvedeného vyplývá, že žadatel o kolaudaci musí tedy před podáním žádosti o kolaudaci získat rozhodnutím kraje souhlas s provozováním zařízení.
Aby tento souhlas mohl získat, musí podat k orgánu kraje žádost o souhlas s provozem a schválení provozního řádu předmětného zařízení.
Obsah provozního řádu, který je pro žadatele závazný, je uveden v příloze č. 1 vyhlášky 383/01 Sb. v bodě 5.1 dole, kde je požadován údaj o ukončení stavby zařízení, s uvedením kolaudačního rozhodnutí včetně č.j.
Ve svém důsledku to znamená, že žadatel o kolaudaci musí již dopředu prokázat, že kolaudaci už má.
Protože pokud už ji nemá, nemůže uvést všechny požadované náležitosti do provozního řádu podle závazné vyhlášky, a tudíž mu kraj nedá souhlas s provozem.
Takže nemůže požádat o kolaudaci .....
A bludný kruh je úspěšně uzavřen.
tags: #nakladani #s #odpady #při #kolaudaci #stavby