Nakládání s odpady v Asii: Problémy a řešení


28.03.2026

Asijské země prožívají období nebývalého růstu. Tato skoková proměna se odráží v potřebě velkých změn, protože rostoucí populace i startující průmysl si žádá své. Nová infrastruktura, technologie a specifická odvětví průmyslu přinášejí i nové problémy.

Ve velkých městech, a v asijské oblasti se nachází více než pětadvacet měst s počtem obyvatel nad pět milionů, vzniknou v přepočtu na jednoho obyvatele téměř 2 kg komunálního odpadu denně. S rostoucí mírou životní úrovně, a tím i konzumerismu, se mění i jeho složení. Asijský městský pevný odpad je charakteristický vysokým podílem "hmoty" s relativně nízkou výhřevnou hodnotou, a navíc jeho složení značně podléhá sezonním proměnám. Pro středoevropského odpadáře není bez zajímavosti, že v určitá období roku se prakticky veškerý tento odpad stává kvůli dešťům silně promočený.

V dohledné budoucnosti bude zapotřebí najít pro polovinu dvoukilogramového podílu asijského MSW nové skládky. Metropole jsou obkrouženy prstencem skládek, které se již stávají přeplněnými. Nově otevřené skládky jsou přitom vzdáleny centrům velkoměst, a tím se opětovně prodražuje nakládání s odpady.

Problémy spojené s nakládáním s odpady

Při řešení problému s odpady je tu celá řada otázek. Jak rozvrhnout priority nakládání s odpady a s tím souvisejícími dopady na životní prostředí. Budou mít některé principy přednost - převládne snaha o eliminaci zdroje odpadů, recyklaci, skládkování, kompostování nebo energetické spalování? Která varianta je nejvýhodnější dnes, a jaká za deset let?

Jistě, stačí změnit svůj postoj vůči "nepotřebným zbytkům", a identifikovat v pytlích s odpadky nikoli problém, ale možnost a příležitost. Jakmile totiž začneme na městský komunální odpad pohlížet jako na potenciální zdroj, mění se nám tím i celá hierarchie našich priorit. Jistě, je zapotřebí snížit množství produkovaného odpadu.

Čtěte také: Nakládání s Odpady: Kompletní Průvodce pro Firmy

Spalování odpadu, zejména plastů, produkuje vysoké množství nebezpečných látek obsažených buďto v popílku a popelu anebo v emisích do ovzduší a vody. Tvrdí to nová komplexní studie „Spalování odpadu a životní prostředí“ (Waste Incineration and the Environment), kterou pro mezinárodní vydání připravily organizace Arnika, Centre for Environment Justice and Development (CEJAD) z Keni, Centre de Recherche et d'Éducation pour le Développement (CREPD) z Kamerunu, Toxics Free Australia (TFA) a mezinárodní síť IPEN.

Studie upozorňuje, že spalování odpadu tak přispívá ke všem třem propojeným problémům, souhrnně nazývaným jako trojitá planetární krize. Jsou jimi úbytek biodiverzity, změna klimatu a toxické znečištění. Autoři studie vyzývají ke globálnímu zavádění udržitelnějších řešení likvidace odpadu jako alternativ ke spalování i skládkování.

„Spalování odpadu a takzvané zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO) představují toxické minové pole pro okolní komunity a produkují toxické emise a odpady, které ohrožují planetu,“ uvádí Jindřich Petrlík, spoluautor studie a vedoucí programu Toxické látky a odpady v Arnice.

„Popílek ze spaloven je vysoce nebezpečný odpad obsahující některé z nejvíce toxických látek. Je lepší se jeho tvorbě vyhnout než se potýkat s jeho likvidací. Podle Světové banky je celosvětově spáleno přibližně 11 % vyprodukovaného odpadu, přičemž toto číslo je ještě vyšší u plastů. Podle Programu OSN pro životní prostředí (UNEP ) jde až o 17 % plastového odpadu. Spalování plastů a jiných materiálů produkuje dioxiny, skupinu chemických látek globálně regulovaných pro jejich extrémní toxicitu.

„Máme vážné obavy ohledně spalování odpadu a jeho hrozeb pro životní prostředí a lidské zdraví, zejména v afrických zemích,“ říká Griffins Ochieng, spoluzakladatel a výkonný ředitel CEJAD. Studie také upozorňuje na problematiku chemické recyklace plastů, která má podobně negativní dopady jako spalování, protože tím většinou končí její produkty namísto opravdové recyklace. Technologie označované jako chemická recyklace mají jen minimální užitné výstupy.

Čtěte také: Nakládání s odpady v Česku

„Chemická recyklace plastů je mýtus a neměla by být považována za ekologické řešení plastové krize,“ varuje Gilbert Kuepouo, výkonný ředitel CREPD. „Projekce ukazují, že do roku 2050 by spalování plastů pro výrobu energie mohlo vytvářet více skleníkových plynů než spalování všech fosilních paliv. Zástupci průmyslu přesto stále více prosazují spalování odpadu v zemích tzv. globálního Jihu, především v jihovýchodní Asii, kde je tato technologie zcela nevhodná kvůli nedostatečným standardům regulace a kontroly. Spalování odpadu nepomáhá řešit trojitou globální krizi, naopak k ní přispívá.

Studie upozorňuje, že spalovny nejsou součástí cirkulární ekonomiky, ale naopak pokračují v lineárním přístupu k nakládání s odpady. V odpadu, který se v nich spaluje, se nachází uhlík fosilního původu, což znamená, že spalovny nejsou efektivním způsobem, jak nahradit fosilní paliva.

Cesty k řešení

Správná odpověď k řešení asijského scénáře tedy nespočívá ve volbě jedné varianty, ale v integraci všech vhodných přístupů.

V Laosu podle doc. Roubíka vnímají problém s odpadem lidé na všech úrovních - od běžných občanů až po politiky. Čeští odborníci se zaměřili zejména na konzumenty, dále se také věnovali podnikatelům.

Cílem analýzy, kterou nyní doc. Roubík se svým týmem zpracovává, je proto také navrhnout vhodná a dostupná alternativní řešení, která by minimalizovala použití plastového odpadu.

Čtěte také: Informace o kompostování

Na Fakultě tropického zemědělství ČZU působí experti z České republiky i ze zahraničí, kteří danou problematiku znají velmi důkladně a podílí se na identifikování problémů a hledání řešení i v dalších světových regionech. Charita Česká republika se zpracování odpadu věnovala již v minulosti v rámci svých aktivit v Mongolsku. Například projekt „Udržitelná recyklace plastů v Mongolsku” vedl k přijetí celostátních pravidel pro recyklaci plastů.

tags: #nakladani #s #odpady #Asie #problemy #reseni

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]