Možnosti recyklace plastu v České republice

23.12.2025

Proč a jak recyklovat plastový odpad? Jak si vedeme v oblasti třídění a recyklací plastového odpadu v ČR? Nenechte si ujít zajímavosti a aktuální data v přehledné infografice, která se věnuje třídění a recyklaci odpadu z plastů. Třídění odpadu je důležité vždy a všude, u plastů to platí obzvlášť.

Kromě toho, že díky jejich třídění umožníme jejich recyklaci či přeměnu na energie - tedy efektivní využití, kterým šetříme zdroje, a tedy i životní prostředí. Díky tomu můžeme nahrazovat ve výrobě tzv. primární suroviny, v případě plastů se jedná o ropu, šetříme tak přírodu a životní prostředí.

Vlivem různých faktorů se právě z plastů navíc uvolňují tzv. mikroplasty. Tyto uvolněné drobné částice plastů jsou přítomny v ovzduší, půdě, vodě i rostlinách a živých organismech a zatím je neumíme odstranit. Jejich dopad na životní prostředí, ale například i zdraví lidí, je předmětem mnoha výzkumů.

Má to smysl, třiďme odpad! Podrobněji o tom, jak se u nás dařilo třídit a recyklovat odpady, v článku Výsledky třídění odpadu v roce 2022.

Jak správně třídit odpad z plastů?

Třídění plastových odpadů nám mohou usnadnit tzv. recyklační značky, které jsou uvedeny na plastových obalech. Více v článku Recyklační symboly plastů.

Čtěte také: Možnosti pro zmírnění dopadů klimatu

Pro správné třídění plastů je třeba dodržet několik zásad - například objem odpadu vždy maximálně zmenšíme, netřídíme mastný a silně znečištěný odpad. Podrobněji o jednotlivých druzích plastů, jejich třídění a recyklaci v Encyklopedii plastů.

Do žlutého kontejneru lze vkládat sešlápnuté PET lahve, plastové tašky, sáčky, dále také plastové obaly od kosmetiky, čistících prostředků, mléčných výrobků, plastové obaly od CD disků a další. Do žlutého kontejneru pak nepatří mastné obaly, ve kterých jsou zbytky potravin nebo zbytky čistících přípravků, dále také obaly od barev, žíravin a dalších nebezpečných látek.

Čísla o třídění a recyklaci plastového odpadu v ČR

Podle nejnovějších údajů z roku 2022 třídí v ČR své odpady v ČR 75 % obyvatel, od roku 2000 se jedná o nárůst o 1/3! V roce 2022 bylo na území ČR k dispozici 402 444 sběrných nádob na plasty.

Pokud se však podíváme na míru recyklace konkrétně plastových obalů v České republice za rok 2023, zvýšila se na 49 % oproti původním 46 % za rok 2022, u nápojových kartonů to bylo 37 %.

Podle statistik společnosti EKO-KOM, jež v České republice zajišťuje systém sběru a recyklace obalových materiálů, vytřídili obyvatelé České republiky loni přes 713 tisíc tun využitelných odpadů, více než polovinu z toho (403 tisíc tun) tvořily obalové materiály. Nejlépe lidé třídí papírové obaly, kterých se loni podařilo vytřídit devadesát procent (z celkového objemu, který byl dodán na trh). Obdobně efektivně se nakládá také se sklem (88 %).

Čtěte také: Stavební recyklace

Míra recyklace plastů v Evropě

Plastic Europe uvádí míru recyklace plastu v Evropě 26,9 % za rok 2022. V roce 2020 byla ale míra recyklace téměř 35 %. U recyklace této komodity je tedy velký potenciál ke zlepšení, jelikož meziročně významně klesá a její hodnota je nižší než u ostatních komodit jako je například papír a lepenka, sklo, nebo třeba kov.

15,8 mil. tun plastových obalových odpadů bylo vyprodukováno v EU v roce 2022. V roce 2022 vyprodukoval průměrně každý obyvatel EU 35,8 kg plastového obalového odpadu.

Metody recyklace plastů

Recyklaci plastů lze rozdělit na 4 typy. Prvním typem je mechanická recyklace, druhým je chemická, následuje tzv. rozpouštěcí recyklace a nakonec recyklace organická (tj. Mechanická recyklace je nejčastěji používaným postupem při recyklaci plastu.

Po vhození plastového odpadu do žlutého kontejneru putuje plastový odpad na třídící linku, kde dochází k dotřídění od hrubých nečistot. Dochází také k rozdělení plastů dle druhů jako jsou PET lahve, fólie, duté plasty, také polystyren nebo třeba směsný plast. U PET lahví dochází také k rozdělení dle barev. Následně jsou plasty rozdrceny na malé kusy a poté jsou promyty s cílem odstranit nečistoty a kontaminanty. Dále jsou osušeny a připraveny k tavení pomocí zahřívání.

Z nataveného materiálu pak vznikají dlouhá vlákna, která jsou nasekána na granule. V tento moment vzniká tzv. regranulát, který se dále využívá při výrobě dalších produktů, jako je například sportovní oblečení, spacáky, lavičky a další. Vzniklý regranulát bohužel nelze použít na většinu výrobků, které by následně přišly do styku s potravinami. Výjimkou jsou pouze PET lahve, u kterých jsou však nastaveny přísné vstupní parametry s důrazem na vysokou míru čistoty vstupního materiálu. V tomto případě se pak jedná o tzv.

Čtěte také: Jak využít kompost

Další možností recyklace plastů je pyrolýza. Jedná se fyzikálně chemický děj v rámci termického procesu, který za pomocí vysokých teplot rozkládá organické látky bez přístupu kyslíku. Výsledným produktem tohoto procesu je plyn (využitelný v kogeneračních jednotkách na výrobu elektřiny a tepla), kapalina (pyrolýzní olej používaný v chemickém průmyslu nebo v rafinériích pro výrobu nafty) a tuhý zbytek (využívaný v průmyslu).

Pyrolýza je vhodná pro plastové materiály, které běžné recyklační metody nedokáží zpracovat, například směsné nebo kontaminované plasty. Tento proces přispívá ke snižování objemu plastového odpadu, který by jinak skončil na skládkách nebo ve spalovnách. Nicméně proces pyrolýzy vyžaduje vysoké teploty, což znamená vysokou spotřebu energie.

Výše popsané metody představují tzv. mechanickou nebo též fyzikální recyklaci spočívající v použití mechanických procesů, jako jsou drcení, mletí, čištění, separace, sušení či regranulace k vytvoření recyklátu. Z toho důvodu se v poslední době stále častěji hovoří o tzv. chemické recyklaci, která by fyzikální metody mohla doplnit. Chemická recyklace využívá chemické procesy, jimiž se makromolekulární látky, tj. polymery, rozpadají na látky nízkomolekulární, z nichž byly polymery původně vyrobeny.

Co se děje s recyklovaným plastem?

Z vytříděných plastů vzniká celá řada nových výrobků - například různé druhy obalových materiálů (láhve, vaničky, blistry, kelímky, ale i kanystry, velkoobjemové nádrže) či fólie a pytle, ale také textilní a technická vlákna (stany, koberce, silonová vlákna, lana, sítě, potahy a výplně do aut atd.), stavební konstrukce a materiály i obaly pro drogistické zboží, přepravky, boxy a mnoho dalšího.

Recyklovaný HDPE nachází největší uplatnění ve výrobě trubek a rour, a to především z toho důvodu, že zde není kladem důraz na barvu a zápach, resp. vůně, kterou si recyklát uchovává ze svého primárního použití, není překážkou. Recyklát z PP se v automobilovém průmyslu používá k výrobě produktů technikou vstřikování. Dále se poměrně hojně uplatňuje v elektronice a elektrotechnice. Po obou materiálech vzrůstá rovněž poptávka v obalovém průmyslu.

Používají se zejména na výrobu přepravních obalů a obalů, které nejsou ve styku s potravinami. Zde můžeme v některých případech hovořit o tzv. uzavřené recyklační smyčce, což znamená, že je odpadní produkt použit k výrobě totožného výrobku. Je však třeba zdůraznit, že množství recyklátu použitého v jednotlivých odvětvích netvoří ani čtvrtinu jejich reálné spotřeby.

Více než polovina recyklátu z polyethylenu připadá na výrobu různých druhů fólií, které nepřichází do styku s potravinami (non-food contact), čtvrtina je použita k výrobě pytlů a sáčků a přibližně desetina putuje ve formě fólií do zemědělství.

Nejvíce jsou recykláty upřednostňovány ve výrobě odnosných tašek, kde je primární materiál zastoupen méně než z 10 %. Téměř 70 % recyklátu je používáno rovněž ve výrobě odpadkových pytlů a sáčků a bezmála 60 % k výrobě stavebních fólií.

Problémy a výzvy v recyklaci plastů

Největší překážkou při využívání recyklátů je odlišnost jejich fyzikálních parametrů (např. viskozita, index toku taveniny nebo vizuální vlastnosti) oproti primárním materiálům. Problém spočívá v obtížnosti určování jejich přítomnosti a množství, a tudíž i vlastností a chování této směsi ve výrobních technologiích. Dalším omezením využívání recyklátů je jejich dostupné množstvím na trhu.

Hlavní překážkou ekonomicky schůdné recyklace uživatelského plastového odpadu je skutečnost, že je to směs plastů, nadto znečištěná. Proto svoz komunálního sběru nejdříve směřuje do třídicích závodů, kde jsou z této směsi jako první vytříděny snadno recyklovatelné složky.

Většímu využití recyklátů z PE a PP k výrobě obalů přicházejících do styku s potravinami brání absence dokumentu upravujícího kritéria hodnocení jejich bezpečnosti. Veškeré recyklované polymery, které mohou přijít do styku s potravinami, musí být posouzeny z hlediska bezpečnosti Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA). Doposud však EFSA vydala dokument s hodnotícími kritérii pouze pro polyethylentereftalát (PET).

Mikroplasty a nanoplasty

Stále více se vědci zaměřují na problémy s mikroplasty a nanoplasty. Nová studie prestižních amerických univerzit zjistila, že mikroplastů je v kupovaných výrobcích, včetně potravin, mnohem více, než se doposud čekalo. Znepokojivé výsledky jsou k dispozici například u balené vody v PET lahvích.

Odborníci z Columbia University v New Yorku a Rutgers University v New Jersey zveřejnili výsledky výzkumu, podle kterého by měl průměrný litr balené vody obsahovat kolem 240 tisíc detekovatelných plastových úlomků. Z nedávných výzkumů se však ukazuje, že mikroplasty v potravě se mohou dokonce zachytit na vnějších membránách červených krvinek a omezit jejich schopnost přenášet kyslík.

Česká televize nedávno přinesla reportáž o prokázaném vlivu mikro a nanoplastů na mozek savců. Vědci našli první důkaz, že vystavení mikroplastům mění chování savců. Na myších se prokázalo, že tyto drobné částečky pronikají i do mozku - a když se tam dostanou, začnou se myši chovat velmi zvláštně, což vedci podrobně popsali v samotné studii. Při zkoumání myší si vědci všimli také zánětů v jejich mozku.

Zajímavosti

Recyklace odpadu umožňuje efektivní využití: pouhých 50 vytříděných PET láhví stačí na výrobu fleecové bundy, možností využití vytříděných plastů, které se k nám vrátí v podobě druhotné suroviny, je celá řada - podívejte se na Plastografiku.

V ČR funguje přibližně 140 dotřiďovacích linek. Z toho cca 130 je ručních na papír a plasty a 2 automatizované pouze na plasty. Sklo se dotřiďuje převážně automatizovaně na 6 specializovaných linkách. Kovy se zpracovávají ve výkupnách a textil ve specializovaných třídírnách.