Hospodaření v ekologickém zemědělství

08.03.2026

Ekologické zemědělství dlouhá léta stálo a pořád stojí na používání pluhu jako hlavního nástroje ke zpracování půdy. Zemědělec je pomocí orby schopen zapracovat do půdy značné množství posklizňových zbytků nebo organického materiálu jako hnůj, kompost a zelené hnojení. Jedná se o výborný nástroj pro ukončení vegetace jetelotráv nebo vojtěškového porostu, které jsou v ekologickém zemědělství důležitou součástí funkčního systému hospodaření. Orba se využívá pro přípravu před setím jarních plodin - přes zimu se vlivem mrazů rozoraná půda rozpadne a na jaře se oproti půdě s pokryvem rostlin rychleji prohřeje a proschne. Zvlášť prohřátí půdy umožňuje jarním plodinám lepší start.

Jedním z hlavních faktorů intenzivního využívání pluhu je redukce výskytu plevelů, kterých se většina ekologických zemědělců obává, zvlášť těch těsně po konverzi z konvenčního na ekologické hospodaření. Zpracování větší vrstvy půdy znamená, že semena plevelů se budou vyskytovat v celém profilu zpracování půdy. Semena některých druhů plevelů jsou po pár letech neaktivní, ale u jiných druhů se klíčivost pohybuje v řádu desítek let. Je potřeba si uvědomit, že většina plevelů se nachází v hloubce do 5 cm, takže práce pouze s nejsvrchnější částí půdy má pro regulaci plevelů mnohem větší efekt než hloubkové zpracování půdy. Při hloubkovém zpracování půdy problém s plevely jen odkládáme do dalších let, protože při dalším vyorání spodní vrstvy můžeme aktivovat starou zásobu plevelů.

Vstupní investice do pluhu je relativně nízká v porovnání s jinými typy mechanizace, zvlášť když vezmeme v potaz jeho univerzálnost. Nicméně pluh vyžaduje zkušenou obsluhu - bez řádného nastavení nebude odvedená práce kýžené kvality a s tím se pojí mnoho problémů. Obzvlášť při využívání pluhu na terminaci víceletých kultur je důležité, aby zaklopení porostu bylo kvalitní, jinak totiž může zregenerovat a bude obrůstat v následující kultuře. To pak může způsobovat potíže s přenosem chorob.

Dalším problémem spojeným s nekvalitně odvedenou orbou jsou nápravná opatření, tj. využití různého nářadí pro srovnání terénu a přípravu seťového lůžka. To všechno stojí čas a peníze, navíc z hlediska dlouhodobé půdní úrodnosti se jedná o zásahy, které jsou pro půdní život a strukturu značně agresivní.

Devastující následky pro půdní strukturu a dlouhodobou úrodnost může mít jakýkoliv typ zpracování půdy za mokra, kdy je stupeň utužení půdy mnohem vyšší, či už v samotné ornici, nebo podorničním horizontu. Zpracování půdy za mokra tlačí půdní částice k sobě, přičemž se zmenšuje prostor pro proudění vzduchu a vody v půdě. Půdní agregáty se rozpadají, a tím umožní jílovým částicím spojit se a půdu tzv. zabetonovat - vytváří se krusty. Částice jsou drženy pohromadě elektrostatickou energií a je náročné je mechanicky narušit.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Další faktorem, který napomáhá utužení půdy a krustování, je nízký obsah organické hmoty v půdě, hlavně ve formě humusu. Dalším z problémů spojených s nadměrným zpracováním půdy je zpřístupnění nadměrného množství vzduchu do půdy. Když se vzduch smísí s půdou, aktivita mikroorganismů zesílí. Tyto spotřebují půdní organickou hmotu a vypustí uhlík ve formě oxidu uhličitého.

Pokud v půdě rostou meziplodiny, tak je oxid uhličitý pohlcen rostlinami, které ho vrátí zpátky do půdy ve formě rostlinných zbytků. Když je ale půda zpracována v době bez půdního pokryvu, tak se oxid uhličitý ztratí do atmosféry. Ekologický zemědělec musí být schopen regulovat zpřístupnění vzduchu a vody do půdy tak, aby měl rozklad rostlinných zbytků pod kontrolou.

Vhodným řešením je určitá redukce zpracování půdy, tj. ponechání vhodného a potřebného zpracování k zajištění správné výkonnosti půdy. Zpracování půdy, které může napomoci ke zlepšení její kvality, je takové, jež mělce zapracovává rostlinné zbytky, hnůj, kompost a meziplodiny. Zpracováním půdy chceme vytvořit ideální prostředí pro půdní mikroorganismy, které musíme nakrmit v závislosti na výsledku, jenž chceme získat. Většina prospěšných mikroorganismů potřebuje kyslík, přičemž denitrifikační bakterie, zodpovědné za ztráty dusíku, mají rády anaerobní prostředí.

Zbytky rostlin ponechané na povrchu půdy dostatečně nenakrmí půdní mikroorganismy, prostě oxidují a uhlík v nich zakomponovaný se ztratí v atmosféře. Určité množství zbytků má být ponecháno na povrchu půdy pro zamezení eroze nebo výparu, ale většina by se měla mělce zapracovat do půdy. Dobrým nápadem je mulčování nebo drcení rostlinných zbytků, tj. Neznamená to ovšem, že mělké zpracování půdy bude fungovat vždy a pro každého, nelze paušalizovat. Samotný farmář musí vědět, co od zpracování půdy chce, a být schopen si určit cíle, kterých chce dosáhnout. Vhodným nástrojem pro zapracování velkého množství zeleného hnojení do půdy je pluh nebo kypřič.

Je vhodné spojit zapracování zeleného hnojení s aplikací organických hnojiv, kdy při přejezdu těžké rozmetací techniky po poli dochází k menšímu utužení půdy než na půdě bez pokryvu. Nadměrná míra mělkého zpracování půdy může vytvořit kompaktní vrstvu jako v případě pluhu. Tuto kompaktní vrstvu nebudou plodiny schopny tak lehce narušit a dosáhnout si pro živiny uložené hlouběji v půdě. Pro utužené půdy může být řešením podrývání.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Cílem podrývání by mělo být vytvoření kanálku pro infiltraci vody, narušení zhutněné vrstvy půdy pro lepší prokořenění půdy a eliminaci zamokření půdy. Vhodným nástrojem je podrývák bez širokých radliček, který zajistí, aby struktura půdy nebyla narušena nadměrně. Jak bude půda víc prokořeněná a dostane se do ní více organické hmoty, přirozeně se prohloubí aerobní zóna v půdě a zvýší se míra půdního života. To všechno má za následek zlepšenou půdní strukturu.

V současnosti je velký trend co nejméně s půdou hýbat a nechat práci na rostlinách nebo meziplodinách. Spoustu ekologických zemědělců zařazuje do osevního postupu vojtěšku, jejíž kořeny jsou schopny prorůstat až několik metrů do hloubky. Bohužel, všechno chce čas, a ne každý zemědělec disponuje luxusem nechat rostliny roky pracovat, aby zlepšily půdní strukturu. Navíc porost vytváří nadzemní hmotu, se kterou je nutné pracovat. Mulčování nebo odvoz hmoty také znamená určité utužení půdy. Proto je zcela na místě využití mechanizace pro zmírnění utužení půdy.

Mnoho farmářů si uvědomuje benefity, ale i limity spojené s využitím pluhu pro zpracování půdy. Na některých farmách to může být limitující faktor z hlediska navyšování výnosů. To neznamená, že je potřeba systém hospodaření změnit ze dne na den. Ve většině případů to ani není možné z mnohých důvodů, jako jsou ekonomické ukazatele, investice do nové mechanizace nebo proškolení personálu.

Příklady z praxe

EKOFARMA PROBIO už více než 10 let hospodaří v ekologickém režimu v okrese Břeclav, celková výměra obhospodařované půdy je přes 360 ha. Velká část pozemků je erozně ohrožených. Farma má pestrý osevní sled s vyváženým poměrem obilovin a luštěnin. Z plodin, které se zakládají na začátku nebo v průběhu léta, se tu pěstuje pohanka obecná pro druhou sklizeň v roce, jetel nachový na semeno a čirok. Dále se na přibližně 200 ha pěstují meziplodiny.

Farma tradičně využívá orbu pro přípravu půdy před setím ozimé a jarní plodiny. Orba se nikdy nepoužívá na přípravu holé půdy, ale k zapravení mulčovaných meziplodin, eventuálně v kombinaci se zapravením organických hnojiv, které byly rozmetány do meziplodiny. Oblast a podmínky (roční úhrn srážek na úrovni 450 mm a průměrná teplota kolem 10 °C), ve kterých farma hospodaří, jsou náchylné k vodní a větrné erozi.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Pohanka přichází v osevním sledu na řadu po sklizni jetele nachového na semeno, to znamená na přelomu června a července, kdy je dostatek prostoru k tomu, aby dozrála a byla sklizena na konci září. V ideálním případě se po pohance založí porost pšenice špaldy. Pro tuto oblast jsou typické přívalové deště nebo období dlouhého sucha. Farma přistoupila k redukovanému zpracování půdy pro založení pohanky z důvodu zkrácení času potřebného pro přípravu půdy a taky pro zmenšení hloubky zpracované půdy. Nadměrné zpracování půdy může vést v případě přívalových dešťů k erozi. Obvykle se půda zpracuje jedním přejezdem diskovým podmítačem a po pár dnech se pohanka zaseje diskovým secím strojem.

Podmítka hned za kombajnem iniciuje plevel s výdrolem jetele nachového. Mladé rostlinky plevelů a jetele jsou mechanicky zničeny při setí - secí stroj má diskovou sekci, která půdu připraví. Farma ke sklizni jetele nachového využívá přímou sklizeň, takže množství výdrolu může být větší. Bylo vypozorováno, že jetel nachový nepředstavuje pro pohanku velkou konkurenci, jelikož pohanka jetel jednoduše přeroste díky svému rapidnímu růstu.

V roce 2021 se na farmě testovalo přímé setí pohanky obecné do strniště hrachu. Na setí byl využit secí stroj osazený na diskovém podmítači Väderstad Carrier. Podobné principy redukovaného zpracování farma využívá i při zakládání jetele nachového a čiroku. Ten je na farmě pěstován jenom v omezené míře, kvůli eroznímu ohrožení.

Další krokem farmy je implementace redukovaného zpracování při ukončení vojtěškového porostu. Farma již dlouhodobě využívá dva roky vojtěškového porostu jako předplodinu pšenice ozimé v osevním sledu. Tento krok zabezpečil, že pšenice dosahuje uspokojivých výnosů a kvalitativně splňuje požadavky pro potravinářskou jakost. Tradičním způsobem ukončení vojtěškového porostu je dvakrát rozdiskování s následnou orbou v průběhu září.

Po orbě se počká minimálně dva týdny a půda se za pomocí kompaktoru nebo brán připraví pro setí ozimé pšenice. Jedná se o energeticky náročný postup, ale do nedávna velmi efektivní z hlediska nízkého obrůstání vojtěšky. V poslední době se v následujících kulturách začala vyskytovala vojtěška, která navzdory hluboké orbě zregenerovala.

Regenerovaná vojtěška nemá vliv na kulturu a nezpůsobuje přímé ekonomické škody, ale z fytosanitárního hlediska je výhodné eliminovat vojtěšku v co největší míře, jelikož může být přenášečem chorob nebo škůdců. Dalším argumentem pro redukované zpracování je možnost regulace mineralizace zbytků vojtěšky. V oblasti, v které farma hospodaří, je ještě v září dostatečně teplo, aby půdní mikroorganizmy fungovaly bez většího omezení aktivity.

Při zpřístupnění vzduchu do hloubky 25-30 cm to může mít za následek v průběhu teplého podzimu mineralizaci dusíku ze zbytku vojtěšky, který nebude mladý porost pšenice ozimé jako následní kultury schopen patřičně využít. Proto je lepší mineralizaci zbytků vojtěšky rozdělit na částí, kdy při zpracovaní půdy se zmineralizuje jenom část. Ekofarma PROBIO je demonstrační farmou Ministerstva zemědělství a v rámci odborného programu v roce 2021 byl jeden polní den zaměřen právě na redukované zpracování půdy s cílem ukončení vegetace vojtěškového porostu.

Ekologické zemědělství v České republice

Ekologické zemědělství (EZ) hraje v české krajině důležitou roli. S téměř 17% podílem na celkové zemědělské půdě představuje životaschopnou alternativu ke konvenčnímu zemědělství. V roce 2023 bylo v EZ chováno přes 272 tis. kusů skotu, z toho drtivá většina masného typu. Význam chovu masného skotu odráží i fakt, že ekologicky je chováno více než 58 % všech krav bez tržní produkce mléka (KBTPM) v ČR. Vedle skotu tvoří významnou složku ekologické živočišné produkce také ovce a kozy. V roce 2023 bylo ekologicky chováno přes 70 tis. ovcí a 7 tis. koz.

V rostoucím trendu je chov koní, zejména na extenzivních pastvinách v podhorských oblastech. Drůbež (62 tis. Živočišná produkce v EZ je úzce propojena s trvalými travními porosty (TTP), které tvoří základ krmení. Skot je nejčastěji chován na ekologických farmách v Jihočeském, Plzeňském a Karlovarském kraji. Ovce dominují v Jihočeském a Zlínském kraji, kozy ve Středočeském kraji a na Vysočině.

Největší objem živočišné produkce v EZ tvoří hovězí maso - v roce 2023 se ho vyprodukovalo 8 844 tun, tedy více než 90 % z celkové produkce masa v EZ. Přibližně 70 % této produkce se uplatní na českém trhu, přičemž třetina masa se vyváží. Produkce biomléka dosáhla v roce 2023 více než 34 mil. litrů, z čehož 97 % tvořilo kravské mléko. Ačkoliv 90 % kravského mléka je prodáno jako bio, část z něj se nakonec zpracuje v konvenčním systému. Významnou, i když menší komoditou, jsou biovejce.

V evropském měřítku si Česká republika vede nadprůměrně v ekologickém chovu skotu (20 %), ovcí (39 %), koz (25 %) a koní (27 %). Oproti tomu chov dojnic, drůbeže a prasat je slabší - jejich podíl nepřesahuje 2 %, resp. Země jako Řecko, Rakousko či Švédsko mají v některých kategoriích výrazně vyšší podíl ekologicky chovaných zvířat, avšak v chovu ovcí drží ČR 2. místo v EU.

Ekologické zemědělství je v ČR dlouhodobě podporováno státem a stabilizováno jako jedna z cest ke snížení environmentálních dopadů zemědělství. Další rozvoj EZ bude záviset na ochotě trhu akceptovat vyšší ceny za „bio“ produkty, ale také na rozšíření zpracovatelských kapacit a podpory místního odbytu.

Registrace pro ekologické zemědělství

Ekologický včelař se registruje na stejném formuláři jako ekologický zemědělec. Žádost se podává na adresu: Ministerstvo zemědělství ČR, odbor rozvoje venkova a environmentální politiky, Těšnov 17, 117 05 Praha 1. Od 30.12. 2005 nemusí být registrován maloobchodník, který pouze prodává biopotraviny konečnému spotřebiteli ve spotřebitelském balení. To znamená, že je např. nepřebaluje, ale pouze je odebere od dodavatele, umístí do regálu a prodá konečnému spotřebiteli.

Přílohou žádosti o registraci musí být vyjádření kontrolní organizace, že žadatel prošel vstupní kontrolou a plní podmínky zákona i nařízení. V případě ekologických zemědělců vystaví MZe po podání žádosti o registraci informaci o zahájení přechodného období, případně rozhodnutí o registraci pro ekologické zemědělství (po uplynutí doby přechodného období). U ostatních osob podnikajících v ekologickém zemědělství vystaví MZe po podání žádosti rozhodnutí o registraci pro ekologické zemědělství.

V případě zvýšení nebo snížení výměry pozemků na ekofarmě, nebo v případě zařazení nového druhu zvířat do ekologického zemědělství nebo vyřazení stávajícího druhu, je ekologický zemědělec povinen tuto skutečnost písemně oznámit. Vzhledem k tomu, že prováděcí vyhláškou není stanoven formulář pro oznamování změn, hlásí se změny na formulářích, které si lze vyžádat přímo u kontrolní organizace, která je pověřena ministerstvem výkonem kontroly a certifikace v ekologickém zemědělství, a se kterou má ekologický zemědělec uzavřenu smlouvu (KEZ o.p.s. nebo ABCERT GmbH).

Formulář se po vyplnění zasílá zpět kontrolní organizaci, podání oznámení o změně nepodléhá žádnému správnímu poplatku. V případě zvýšení výměry začíná přechodné období na nových pozemcích dnem doručení oznámení. Každá osoba podnikající v ekologickém zemědělství musí mít uzavřenou platnou smlouvu s některou kontrolní organizací, která je pověřena MZe výkonem kontroly a certifikace v ekologickém zemědělství.

Principy ekologického zemědělství

Zdraví: Podpora zdraví půdy, rostlin, zvířat a lidí.
Ekologie: Práce s přírodními systémy a cykly.
Odpovědnost: Odpovědné hospodaření s přírodními zdroji.
Sociální spravedlnost: Spravedlivé pracovní podmínky a vztahy.

Dopady zemědělství na českou krajinu ve druhé polovině 20. století

Rozorané meze vlivem scelování polí.
Zbytečně odvodněné půdy melioracemi.

Řešením je ekologické zemědělstvíEkologické hospodaření je součástí řešení, jak znovu oživit krajinu, zpomalit ubývání živočišných a rostlinných druhů, ochraňovat vodní zdroje a půdu.

Biofarmáři pracují tak, aby nezpůsobovali náhlé a drastické změny v ekosystému. Proto se vyhýbají pesticidům a herbicidům běžně používaným v konvenčním zemědělství.

Jejich snaha nese své ovoce:

Ekologicky obhospodařovaná krajina je domovem pro volně žijící zvířata. Jejich počet je o 50 % vyšší než v případě konvenčního zemědělství.
V okolí ekologických farem se oproti konvenčním nachází o 34 % více druhů zvířat a rostlin. Jedná se často o ptáky, pavouky, opylovače a další hmyz, který přirozeně hubí škůdce.
Správná péče o půdu přispívá k ochraně vod a lidského zdraví. Z ekologických polí je vyplavováno o 40-65 % méně dusičnanů.

Historie ekologického zemědělství

Vznik v období po 1. světové válce.
Sjednocení v 70. letech, založení IFOAM.
Oficiální uznání EZ v Evropě, vliv na přijetí NR 2092/91.

Vývoj v ČR:

1987 - konference o EZ pořádaná VŠZ Praha.
1989 - zahájení přechodu na prvních třech podnicích v Jeseníkách a B.
Významné novely podle Basic Standards IFOAM 1994 - 1996.
53/2001 Sb. od 31. 1. 2001.
174/2004 Sb. ze dne 7. 4. 2004.

Krmiva v ekologickém zemědělství

Sodík: např. NaCl, Na2CO3.
Dvojnásobná ochranná lhůta, min.

Zásahy u zvířat - krácení ocasů, broušení zubů, krácení zobáků, odrohování nejsou systematicky povoleny. Možnost výjimky - zlepšení zdraví, pohody, hygieny. U starších budov a malých podniků výjimky možné do r. 2010 např. zmenšením pozemků v EZ příp. Náklady nevyužitých příležitostí.

V ČR pověřená organizace KEZ o.p.s.

Maximální stáří telat, koní: max. 6 měsíců, kuřice: max. 3 dny, jehňata a kůzlata: max. 60 dní, masná drůbež: max. 1/3 života, selata: max. 45 dní.

tags: #napajeni #v #ekologickem #zemedelstvi