Naplnění klimatických cílů v České republice

Česká republika se zavázala k dosažení klimatické neutrality v roce 2050 a ke snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 oproti roku 1990. Jaké kroky podniká Česká republika pro naplnění těchto cílů?

Aktualizace Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu

19. prosince Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) aktualizovalo ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu. Tento plán modeluje možné scénáře dalšího vývoje českého energetického sektoru ve vztahu k plnění evropských závazků do roku 2030 při zachování bezpečnosti dodávek energií, jejich cenovou dostupnost a environmentální udržitelnost.

Díky tomu, že vláda dokument schválila, splní Česko svou povinnost vůči Evropské komisi (EK) a nehrozí tak vysoké pokuty za jeho neodevzdání či dopady do čerpání evropských fondů. Zároveň ale ukazuje podnikatelům a investorům dlouhodobější výhled.

„Vnitrostátní plán informuje o tom, jakým způsobem přispějeme k cílům Evropské unie v oblasti dekarbonizace. Hledali jsme řešení, které zajistí ekonomicky co nejefektivnější splnění těchto cílů s důrazem na naše současné podmínky a nezbytnost zajištění bezpečných dodávek dostupné energie. Výroba elektřiny bude stát na obnovitelných zdrojích a jádru a dá se také očekávat posílení role plynových zdrojů. Proto chceme v brzké době představit další novelu energetického zákona, která zjednoduší a zrychlí proces povolovávání plynových elektráren s výkonem nad 100 MW. Jedná se o klíčový krok pro zajištění naší energetické bezpečnosti v kontextu odklonu od uhlí,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).

„Národní klimaticko-energetický plán, tzv. NKEP, představuje strategickou vizi budoucnosti české energetiky do roku 2050. Plán je především klíčový pro soukromý sektor, který potřebuje znát dlouhodobý výhled pro svoje plánování a investice. Scénář jsme nastavili tak, aby byl sociálně citlivý, zachovali jsme konkurenceschopnost České republiky, plnili klimatické cíle a zajistili dostatek energie za dostupné ceny. Cílem je snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent díky rozvoji OZE, akumulaci a flexibilitě, úsporám energie a útlumu fosilní energetiky, včetně úplného ukončení těžby a spalování uhlí do roku 2033. Scénář počítá s pětinásobným navýšením energie z fotovoltaiky a větrných elektráren, se vzrůstající mírou renovací budov, který nyní plníme především díky našemu nejúspěšnějším programu Nová zelená úsporám, a s rozvojem jádra. Celý NKEP má potenciál navýšit HDP o dva procentní body,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Čtěte také: Moderní technologie v Dvůr Králové nad Labem

Dokument vychází ze společného modelu SEEPIA konsorcia vedeného Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Tyto výpočty modelují ekonomicky co nejvíce efektivní postup plnění našich klimatických cílů a vychází z našich klimatických závazků a platných opatření.

Vnitrostátní plán neobsahuje žádné nové povinnosti ani zákazy pro soukromé subjekty. V žádném případě ani neslouží jako centrální plán pro rozvoj naší energetiky, který by přikazoval investorům, co smí a nesmí dělat a dával jim povinné cíle.

Česko bylo jednou ze 13 členských zemí, kterým EK vytýkala, že aktualizaci dokumentu neodevzdalo. Kvůli tomu se Komise rozhodla začít řízení pro porušení práva, tzv. infringement.

„Díky tomu, že aktualizaci Vnitrostátního plánu vláda schválila, nehrozí Česku vysoké pokuty za nesplnění povinnosti vůči Komisi,“ říká vrchní ředitel sekce energetiky René Neděla.

Oproti původní verzi se v aktualizaci NKEP provedly úpravy s cílem upřesnit postoj České republiky s důrazem na to, že se neplánují cíle nad rámec přijaté legislativy. Zároveň se aktualizovala data o rozvoji kombinované výroby elektřiny a tepla, posilování energetické bezpečnosti a přijetí strategických dokumentů, jako jsou Vodíková strategie nebo Akční plán čisté mobility.

Čtěte také: Uhlíčitanové náplně a dusičnany

Na přípravě Vnitrostátního plánu spolupracovalo MPO s MŽP a odborníky napříč státní správou, soukromým sektorem i ekologickými organizacemi. Příprava se tak uskutečnila ve spolupráci s relevantními resorty, s partnery z řad oborových svazů a asociací, s neziskovými organizacemi či se zástupci krajů a měst. MPO také uspořádalo veřejnou konzultaci plánu, díky které se do přípravy zapojila odborná i širší veřejnost.

Klimaticko-energetické cíle České republiky

Klimaticko-energetické cíle EU v oblasti snižování emisí, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie a zvyšování energetické účinnosti se propisují i do českých politik v oblasti klimatu a energetiky. České cíle jsou obsaženy ve Vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu, ve Státní energetické koncepci i Politice ochrany klimatu.

Cíl v oblasti snižování emisí

Evropský právní rámec pro klima zakotvil pro Evropskou unii jako celek cíl snížit emise skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 a dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Česko s těmito cíli souhlasilo a s tím, jak se postupně schvaluje balíček Fit for 55, musí aktualizovat své strategické dokumenty.

Dle aktualizovaného Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu z roku 2024:

• Snižování emisí v souladu se závazky vyplývajícími z balíčku Fit for 55. Ten pro rok 2030 na evropské úrovni cílí na snížení emisí o 55 % oproti úrovni roku 1990.

NKEP se vyhýbá stanovení konkrétního celkového cíle emisí pro Českou republiku a závazek ČR obecně formuluje jako „snižování emisí v souladu se závazky vyplývajícími z balíčku Fit for 55„. Ten pro rok 2030 na evropské úrovni cílí na snížení emisí o 55 % oproti úrovni roku 1990.

Čtěte také: O Quittově klasifikaci podnebí

V roce 2023 jsme byli na úrovni 98,5 Mt CO2 eq., tj. snížení asi o 47 % oproti roku 1990. Úroveň 55% snížení by pro Česko znamenala dosažení hodnoty asi 83 Mt CO2 eq.

V oblasti snižování emisí je pak klíčovým strategickým dokumentem Politika ochrany klimatu v ČR z roku 2017, která definuje cíle a opatření v oblasti zmírňování (mitigace) změny klimatu a plnění mezinárodně přijatých cílů a závazků pro snižování emisí skleníkových plynů na období do roku 2030 s výhledem do roku 2050.

Aktualizace emisních dat v roce 2025 za rok 2023 pak ukázala obrat negativního trendu z posledních let v oblasti využívání půdy a lesnictví (LULUCF). Sektor po kůrovcové kalamitě opět pomáhá pohlcovat emise - v posledním roce jich bylo 3,6 Mt CO2 ekv.

Až tři čtvrtiny všech emisí v ČR jdou za spalovacími procesy - nejvíc v energetice (výroba elektřiny a tepla) a dopravě. Dohromady tyto dva sektory produkují polovinu všech emisí v ČR.

Cíle pro snižování emisí jsou vedle Evropského právního rámce pro klima definovány v rámci:

• Směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (Směrnice o EU-ETS)
• Nařízení (EU) 2018/842 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021-2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody (Nařízení o sdílení úsilí, ESR)

Cíl v oblasti obnovitelných zdrojů energie

S revizí směrnice o podpoře obnovitelných zdrojů energie navýšila EU své cíle v dosahování podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě energie z 32 % na 42,5 % v roce 2030. Český příspěvek ve směrnici není přímo stanoven.

Dle aktualizovaného Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu z roku 2024:

• Dosáhnout 30,1% podíl obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2030.

V roce 2023 podíl OZE dosahoval 18,6 %.

Rozvoj obnovitelných zdrojů energie je jednou ze strategických priorit aktuální Státní energetické koncepce, kde se ČR chce zasadit o rozvoj konkurenceschopných OZE s účinnou podporou státu v oblasti přístupu k síti, povolovacích procesů, vč. podpory technologického vývoje a pilotních projektů a zároveň chce stát pracovat na veřejné přijatelnosti rozvoje OZE.

Rozvoj obnovitelných zdrojů energie v sektoru výroby elektřiny bude zásadní pro snižování emisí tohoto sektoru minimálně do roku 2030. V delším horizontu se předpokládá start výroby z nových jaderných zdrojů jako stabilního a bezemisního zdroje. V současné době se obnovitelné zdroje podílí na výrobě elektřiny zhruba z 16 %.

Dále musí být zajištěný podíl obnovitelných paliv na úrovni 1 % v roce 2025 a 5,5 % v roce 2030, s tím, že minimálně 1 % musí být tzv. RFNBOs, tedy plynná a kapalná paliva nebiologického původu (v originále Renewable Fuels of Non-Biological Origin).

Revidovaná směrnice o podpoře obnovitelných zdrojů energie stanovila cíl podílu OZE v dopravě v roce 2030 na 29 % nebo alternativně úsporu emisí skleníkových plynů v dopravě alespoň 14,5 %, respektive 13,7 % (s využitím odpočtů umožněných směrnicí). To je i varianta, se kterou počítá Česká republika.

V sektoru vytápění a chlazení budov jsou na evropské úrovni stanoveny cíle zvyšování podílu OZE mezi lety 2021 - 2025 o 0,8 % ročně a poté o 1,1 % od roku 2026 do roku 2030. Indikativně se má dosáhnout v roce 2030 úrovně 49 %.

Cíl v oblasti energetických úspor

Unijním cílem v energetické účinnosti je podle směrnice o energetické účinnosti snížení primární a konečné spotřeby energie o 11,7 % oproti referenčnímu scénáři spotřeby pro rok 2030. Pro EU i pro Českou republiku to znamená snížení spotřeby energie o více než 15 % oproti dnešku, což není považováno za příliš reálné, nicméně to nutí členské státy se úsporám energie vážně věnovat.

Dle aktualizovaného Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu z roku 2024:

• Nezávazný vnitrostátní cíl na úrovni nepřekročení 852 PJ v konečné spotřebě a 1222 PJ v primární spotřebě energie k roku 2030 (dle čl. 4 EED)
• závazný cíl pro renovace budov ústředních vládních institucí na úrovni dosažení roční úpory 124 TJ (dle čl. 6 EED)
• závazný cíl dosahování nových úspor na úrovni 669 PJ kumulovaně za celé období (dle čl. 8 EED)

V roce 2023 byla konečná spotřeba v ČR asi 953 PJ, do roku 2030 by podle článku 4 revidované směrnice o energetické účinnosti měla klesnout na 846 PJ.

ČR má ročně snižovat spotřebu energie všech veřejných subjektů o 1,9 %.

Ročně se má renovovat tolik veřejných budov, aby to odpovídalo alespoň 3 % podlahové plochy budov ve vlastnictví státu, krajů, obcí a jimi zřízených organizací.

Investice do dekarbonizace

Česká republika bude muset pro splnění klimatických cílů Evropské unie investovat do dekarbonizace přes tři biliony korun, vyplývá ze studie poradenské společnosti EGU pro Svaz průmyslu ČR. Několikanásobné zvýšení investic oproti současnosti je podle studie mimo finanční i technologické možnosti tuzemského průmyslu.

Postoj Svazu chemického průmyslu ČR

Svaz chemického průmyslu České republiky („SCHP ČR“) odmítá návrh Evropské komise na cíl 90 % redukce skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990. Důvodem odmítnutí návrhu Komise je zejména nedodržení postupu vyplývajícího z ustanovení čl. 4 odst. 5 výše uvedeného nařízení, jež odkazuje na faktory, které mají být při stanovení cíle pro rok 2040 zohledněny.

Dle názoru SCHP ČR Komise při stanovení návrhu zohlednila pouze některé faktory, přičemž ignoruje krátkodobé a střednědobé sociální a ekonomické dopady , současnou situaci průmyslu v EU a též otázku ekonomicky přijatelného řešení a technologické neutrality - ač se na ní v textu návrhu odkazuje.

SCHP ČR žádá, aby byl ze strany ČR i dalších oborových svazů uvedený cíl odmítnut s požadavkem na stanovení dalších cílů redukce emisí nejdříve v roce 2030.

Konference "Od strategií k implementaci: Jak Česko naplní své klimatické cíle?"

Organizace Centrum pro dopravu a energetiku (CDE) a Centrum pro klimatické právo a udržitelnost uspořádaly konferenci s názvem Od strategií k implementaci: Jak Česko naplní své klimatické cíle?

Vzhledem k tomu, že strategie byly připravované společně a jsou vnitřně provázané, měly by se také společně schválit. V závěrečných doporučeních zaznívala opět potřeba přijmout aktualizované strategie a také dosáhnout širší společenské a politické shody na jejich realizaci.

Klimatické zákony napříč Evropskou unií

Klimatické zákony napříč Evropskou unií představují nástroj k dosažení environmentálních cílů, zejména pak uhlíkové neutrality v roce 2050. Změna klimatu zasahuje ale i do finančního sektoru a ovlivňuje schopnost zemí produkovat potraviny, proto je důležité před touto problematikou nezavírat oči a aktivně hledat efektivní a udržitelná řešení.

Mezi státy, které mají legislativu nejvíce korespondující s unijní úpravou, se řadí například Německo, Dánsko, Francie, Irsko nebo Portugalsko. Finsko má ambice stát se dokonce uhlíkově negativní. Na druhé straně seznamu se naopak nacházejí a v plánování klimatických závazků tak zaostávají Maďarsko, Chorvatsko nebo Malta.

Aktualizace Vnitrostátního plánu schválena vládou

Aktualizaci Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu, která reaguje na postupující klimatickou krizi i na vývoj situace v energetice po ruském vpádu na Ukrajinu, schválila vláda Petra Fialy na jednání ve středu 18. Aktualizovaný český energetický a klimatický plán definuje kroky, které je potřeba v rámci české energetiky realizovat pro splnění klimatických a energetických cílů Evropské unie.

Tabulka cílů

Z připravených modelů dále vyplývá, že proaktivní plnění stanovených klimatických cílů přinese vyšší růst hrubého domácího produktu, ale také zaměstnanosti ve srovnání se scénářem, kdy by Česko žádná opatření pro rozvoj energetiky neprovádělo.

tags: #naplnění #klimatických #cílů #Česká #republika

Oblíbené příspěvky:

• Přírodní ochrana před pilousy
• Údržba komunikací Králíky a okolí
• Normy pro plynové kotle
• Moravskoslezský kraj: zajímavá místa
• Proč účtenky recyklovat správně