Příští pondělí to bude přesně 250 let od narození Napoleona Bonaparta. Pro mnoho lidí je nejslavnějším Francouzem: Korsičan Napoleon Bonaparte. Jeho jméno dnes prodává knihy, uzeniny i koňak. Jen ve Francii existuje 213 ochranných známek s jeho jménem. V Las Vegas by měl být vybudován zábavní komplex věnovaný pouze jemu. Součástí budou rekonstruovaná bojiště napoleonských válek, mezi kterými budou turisté jezdit vláčky.
Rodák z Korsiky se dal od mládí na rychle stoupající vojenskou dráhu. Začínal jako mladý důstojník dělostřelectva, hodnosti generála dosáhl ve 24 letech. O dva roky později vedl svoje první vítězné tažení v Itálii. V roce 1809 pak bitvou u Znojma skončilo poslední tažení, které císař Napoleon vojensky vyhrál. O tři roky později následovalo neúspěšné tažení do Ruska a rok 1815 pak přinesl jeho definitivní porážku a konec panovaní. Napoleon zemřel v exilu a zajetí na ostrově sv. Heleny.
O rok později císař Napoleon poprvé pobýval na Znojemsku, když zdejším krajem jeho vojska procházela před bitvou u Slavkova a po ní.
Dne 2. 12. 1805 se na návrších a v údolích východně od Brna odehrála jedna z nejvýznamnějších událostí evropských dějin devatenáctého století a zároveň jeden z nejproslulejších střetů napoleonských válek - bitva u Slavkova (něm. Austerlitz). Bitevní pole u Slavkova u Brna se v sobotu 3. 12. 2005 po 200 letech od slavné bitvy tří císařů opět otřásalo výstřely z děl a pušek. Bezmála 4 tisíce nadšenců v dobových uniformách z 23 zemí si tam bojovými scénami připomenulo vítězství šiků Napoleonovy armády nad daleko početnějšími vojsky rakouského císaře Františka I. Letošní rekonstrukce bojů tří armád byla ale rozsahem u nás největší a opravdu mimořádná.
V kostýmu Napoleona sehrál svou životní roli známý americký herec Mark Schneider. K mnoha stovkám našich a zahraničním hostů oslav patřila také francouzská ministryně obrany Michele Alliotová - Marieová. Z Napoleonova rodiště, z korsického městečka Ajaccia přijeli radní včetně zástupce primátora pana Charlese Napoleona, který patří mezi potomky slavného císaře. Z Francie se ale přijelo na bitvu podívat také 200 potomků francouzských vysokých důstojníků, kteří se válečného střetu roku 1805 účastnili. Členové klubů vojenské historie poprvé představili v ukázkách ve zkratce hlavní okamžiky slavného střetu, zejména pak boj o Telnici a útok Francouzů na Pratecké výšiny, také rekonstrukci jezdecké bitvy. Zhruba dvouhodinová bitva se odehrávala na území 40 hektarů v místech tehdejších bojů. Klání armád sledovalo přímo na místě asi 28 tisíc lidí.
Čtěte také: Příroda a památky Slavkovska
Rekonstrukce událostí této slavné bitvy vlastně začala už v pátek, kdy se téměř čtyři tisíce lidí z klubů vojenské historie ubytovalo v polním ležení přesně jako před dvě stě lety, kdy na polích u Tvarožné tehdy tábořilo na sto šedesát tisíc vojáků. Na bojišti vzniklo 20 dřevěných staveb, které představovaly obec Telnice, o kterou se pak svedly boje. Nadšenci v zinscenované bitvě spotřebovali 1500 kg střelného prachu a 200 kg nejrůznější pyrotechniky. Jedním z hlavních lákadel byla letos jízdní kavalérie. Na bojišti se utkalo 215 jezdců na koních z Česka i dalších zemí. Šikům nadšenců velelo v průběhu slavné bitvy devět „generálů", a to ze všech tří historických armád.
Dne 6. 12. 1805 bylo na slavkovském barokním zámku podepsáno příměří a samotná válka skončila až dne 26. 12. 1805 v Prešpurku (dnes Bratislavě) mírovou smlouvou, která znamenala rozpad třetí protifrancouzské koalice a rázem uvrhla Rakousko do postavení až druhořadé velmoci. To přiznalo všechny francouzské územní zisky v západní Evropě, dále Napoleonovi, jako italskému králi, postoupilo benátskou oblast, Istrii a Dalmácii a Francii muselo splácet válečnou náhradu ve výši 40 miliónů. Celkem ztratil císař František I. alespoň šestinu svých poddaných. U Slavkova se však fakticky rozhodlo také o zániku Svaté říše římské národa německého.
Dne 12. 7. 1806 Napoleon utvořil ze šestnácti německých států vazalský Rýnský spolek a prohlásil se jeho protektorem. Tím byl každý stát nového spolku zavázán dodávat do armády francouzského císaře vojenské kontingenty. Svatá říše římská tímto aktem definitivně zmizela ze scény a rakouský císař byl donucen 6. 8. 1806 rezignovat na svůj císařský titul. Ztrátu nejvyššího světského majestátu si ale už v předtuše zániku říše vykompenzoval už rok před bitvou (11. 8. 1804) tím, že přijal hodnost dědičného císaře rakouského a svoji habsburskou monarchii prohlásil za císařství rakouské, sebe osobně pak za prvního v příští posloupnosti rakouských císařů - a začal se nazývat František I. Začátkem roku 1806 pokračovalo na evropské pevnině v boji proti Napoleonovi už jenom Rusko cara Alexandra I.
Další bitvy slavného císaře Napoleona I. Bonaparte následovaly až do porážky u Waterloo roku 1815. Poslední roky života strávil jako zajatec Britů na ostrově svaté Heleny - zemřel 5. května 1821.
Existují však věci, které nesporně za připomenutí stojí. Je to například Napoleonův občanský zákoník Code civil (1804). Stal se vzorem podobných kodexů v mnoha zemích. Více než polovina z jeho 2283 paragrafů se ani výrazně nezměnila a platí v původní podobě dodnes. Napoleon také zavedl číslování ulic na jedné straně lichými a na druhé sudými čísly, což se rozšířilo téměř do celé Evropy a používá se dodnes. Reformoval státní správu: do čela jednotlivých departementů postavil jediného člověka, prefekta. Také dnes zastupuje Francii na regionální úrovni stejně označený úředník. Mezi další reformy patří i tří stupňová soustava škol a lycea zavedená v roce 1802. Paříž dostala díky Napoleonovi kanalizaci, hasičský sbor, také rozsáhlou sbírku uměleckých děl (ta se stala základem dnešního Louvru). Za Napoleonova konzulátu byla v roce 1800 založena francouzská centrální banka s monopolem na vydávání peněz. V roce 1802 zavedl řád Čestné legie, který je od té doby udělován lidem, jejichž činy mají být všem příkladem. Napoleon podporoval také vědecký výzkum a za jeho vlády byl roce 1811 úspěšně dokončen výzkum výroby cukru z řepy (bylo to téměř nezbytné opatření, protože námořní blokáda Francie způsobila nedostatek cukru).
Čtěte také: Od hornictví k současnosti v Horním Slavkově
Kolem osoby Napoleona se budou vést spory asi pořád. Někteří tvrdí, že to byl Hitler devatenáctého století, druzí ho obdivují jako nesmírně vzdělaného a inteligentního člověka, který vše dělal „ve jménu míru“. K bitevním polím napoleonských válek každoročně směřují tisíce turistů a příznivců vojenské historie. Zájem o Napoleona je zkrátka obrovský a stále roste.
Čtěte také: Jak kompostovat ve Slavkově u Brna
tags: #napoleon #slavkov #životopis