Programy na snížení emisí CO2 v České republice

V roce 1990 činil objem emisí na území dnešní České republiky 196,9 mil. tun CO2eq. V roce 2023 to bylo 103,5 mil. tun. To znamená, že během tohoto období klesly emise ČR o 47 %. Většina tohoto poklesu, zhruba o čtvrtinu, však proběhla během devadesátých let.

Všechny hodnoty v grafu jsou antropogenní emise skleníkových plynů CO2, N2O, CH4, HFC, PFC, SF6, NF3 vyjádřené jako CO2eq. Jednotka CO2 ekvivalent zohledňuje dlouhodobý efekt skleníkových plynů v atmosféře a převádí je na množství CO2, které by mělo stejný efekt. V levé části grafu jsou vyobrazeny absolutní emise na území ČR v jednotkách CO2eq od roku 1990 až do roku 2023. Jednotlivé oblasti lidské činnosti jsou barevně odlišeny.

Vývoj emisí v jednotlivých sektorech

Výroba elektřiny a tepla

Objem emisí z výroby elektřiny a tepla klesl oproti roku 1990 o 38 % na 33,72 milionů tun CO2eq ročně. Tyto emise pochází především ze spalování hnědého uhlí v elektrárnách a v posledních desetiletích spíše stagnují, a to i přesto, že v roce 2002 byla spuštěna Jaderná elektrárna Temelín. Výraznější pokles je patrný až v několika posledních letech v souvislosti s nárůstem cen emisních povolenek.

Průmysl

Emise z průmyslu klesly od roku 1990 o 67 % na 25,86 mil. tun CO2eq ročně. V této kategorii jsou zahrnuty tři druhy emisí. Za prvé jde o emise ze spalování fosilních paliv v průmyslu (např. koksu ve vysokých pecích nebo zemního plynu v cementárně). Za druhé jde o procesní emise, které vznikají chemickou reakcí při výrobním procesu - například při redukci uhlíku z železné rudy nebo při kalcinaci vápence při výrobě cementu. Za třetí jde o úniky skleníkových plynů související s průmyslem - například úniky F-plynů při jejich používání v chladících průmyslových produktech nebo úniky metanu při těžbě uhlí či v plynárenské infrastruktuře.

Útlumem těžkého průmyslu v první polovině devadesátých let došlo k výraznému snížení emisí ze spalování fosilních paliv. Konkrétně emise ze spalování při výrobě železa a oceli klesly do roku 2000 o dvě třetiny a v roce 2023 se pohybovaly pod 9 % oproti úrovním z roku 1990. Emise z (nespalovacích) průmyslových procesů přitom spíše stagnují. Například emise z výroby skla, cementu, vápna nebo amoniaku a z petrochemie se pohybují na podobných úrovních jako na začátku devadesátých let.

Čtěte také: Deset let programu Blíž přírodě od NET4GAS

Doprava

Emise z dopravy vzrostly oproti roku 1990 o 75 % na 20,94 mil. tun CO2eq ročně. V detailním grafu napravo je po roce 2007 patrný dočasný pokles emisí v důsledku globální finanční krize a následné ekonomické recese. Od roku 2014 (s výjimkou roku 2020) lze opět sledovat růst emisí. Emise skleníkových plynů v dopravě vznikají primárně spalováním fosilních paliv v motorech silničních dopravních prostředků - v roce 2023 to bylo 94 % všech emisí z dopravního sektoru, 5 % tvořila letecká doprava.

Snížit emise z dopravy je možné přechodem na alternativní druhy pohonu (např. na elektřinu, biometan nebo CNG), zvýšením podílu hromadné dopravy a snížením počtu vozidel na silnicích.

Budovy

Emise klesly oproti roku 1990 o 71 % na 8,62 mil. tun CO2eq ročně. Jde o topení a ohřev vody v domácnostech, kancelářích a institucích (pokud energie není dodávána z teplárny) a také o vaření plynem. Průmyslové budovy jsou zahrnuty v kategorii Průmysl.

Zemědělství

Emise ze zemědělského sektoru klesly od roku 1990 o 54 % na 8,13 mil. tun CO2eq ročně. Emise pocházejí především z chovu hospodářských zvířat a z obdělávání půdy a s tím spojenými emisemi N2O.

K omezení emisí metanu ze zemědělství by vedlo snížení počtu chovaného dobytka (a s tím související snížení spotřeby hovězího masa a mléčných výrobků), změna nakládání se statkovými hnojivy (například jejich stabilizací v bioplynových stanicích) a méně intenzivní hnojení průmyslovými hnojivy. Omezení chovu dobytka však může mít i negativní dopad na kvalitu půdy, dostupnost přírodního hnojiva atd.

Čtěte také: Zdraví 21 a školství

Odpadové hospodářství

Emise z odpadového hospodářství od devadesátých let setrvale rostou. Do roku 2023 stouply o 68 % na 5,58 mil. tun CO2eq ročně. Emise z odpadového hospodářství produkují především skládky odpadu, ze kterých do atmosféry uniká metan. Ten vzniká rozkladem biologicky rozložitelného materiálu (papíru, kartonu, textilií a bioodpadu) v tělese skládky.

Národní cíle a mezinárodní závazky

MŽP zveřejnilo tiskovou zprávu s předběžnými daty z Národní inventarizační zprávy za rok 2023. Podle nich klesly roční emise v roce 2023 meziročně o více než 15 % (17,5 Mt CO2eq.) na 99 Mt CO2eq. Jde o největší meziroční pokles od 90. let. Emise se poprvé dostaly pod hranici 100 Mt CO2eq. Splnění evropského cíle do roku 2030 by znamenalo další snížení až na 85,7 Mt. Od roku 1990 se celkové emise ČR již snížily o 47 %. Evropský cíl pro rok 2030 je pak 55 %.

„Oproti roku 2022 došlo k poklesu emisí o celých 15 %. To v absolutních číslech představuje snížení o 17,5 miliónů tun. Jedná se o největší pokles emisí od počátku 90. let 20. století, poprvé jsme se dostali pod hranici 100 miliónů tun. Teď musíme zajistit, aby se nejednalo pouze o přechodný výkyv, ale trvalý trend dekarbonizace energetiky a celého hospodářství, bez negativních dopadů na konkurenceschopnost a obyvatele. K tomu by mělo pomoct především pokračování úspěšně rozjetých dotačních programů a nová opatření k urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

V sektoru energetiky se emise meziročně snížily o sedm miliónů tun. Průmysl k tomuto snížení přispěl dvěma milióny tun a další dva milióny tun ušetřilo vytápění budov. Naopak o zhruba půl miliónu tun rostly emise v sektoru dopravy, které se zvyšovaly i v přechozích letech, s krátkou přestávkou v období pandemie COVID19.

V neposlední řadě se významně zlepšila emisní bilance české krajiny. Ta se v posledních několika letech potýkala s důsledky rozsáhlé kůrovcové kalamity, se kterou byly spojené významné emise skleníkových plynů z lesních porostů. Ještě v roce 2022 byl sektor využívání krajiny a lesnictví zdrojem 1,5 miliónů tun emisí, ale v roce 2023 již opět pohltil a ve formě uhlíku uložil 3,5 miliónu tun emisí.

Čtěte také: Příklady environmentálních programů

Emise za zařízení zahrnutá do systému emisního obchodování (EU ETS) se meziročně snížily o více než 10 miliónů tun a celkově o 43 % oproti roku 2005. Zároveň však došlo k největšímu zaznamenanému poklesu v odvětvích spadajících pod nařízení o sdílení úsilí v sektorech mimo EU ETS, kde došlo k meziročnímu snížení emisí o více než 7 %, tedy přibližně o 4,7 miliónů tun.

Technologie CCUS (Carbon Capture, Utilization and Storage)

Technologie zachytávání, využití a ukládání oxidu uhličitého (CCUS) se má stát důležitým nástrojem pro dosažení klimatických cílů. Nedávné rozhodnutí amerického Ministerstva energetiky o přidělení 1,3 miliardy dolarů na projekty CCUS zdůrazňuje rostoucí význam této technologie pro dekarbonizaci průmyslu. Podávání žádostí bude končit 1. března 2025 a podpora je rozdělena do několika oblastí.

• Demonstrace zachytávání uhlíku (Carbon Capture Demonstration Projects): V rámci bude až 750 milionů dolarů investováno do komerčně škálovatelných projektů zachytávání CO₂, které budou propojeny s infrastrukturou pro jeho přepravu a ukládání. Oblast zahrnuje jeden projekt na uhelné elektrárně a dva projekty v průmyslovém sektoru.
• Velké pilotní projekty zachytávání uhlíku (Carbon Capture Large-Scale Pilot Projects): Až 450 milionů dolarů je určeno pro technologicky inovativní pilotní projekty, které mají demonstrovat vyšší efektivitu zachytávání, snížit náklady a zlepšit environmentální dopady.
• Plánování a návrh infrastruktury (Carbon Capture Demonstration Projects Program - Infrastructure Planning and Design): Prostředky poputují na plánování a návrh sdílené infrastruktury pro přepravu a ukládání CO₂, což umožní propojení více projektů a snížení nákladů na CCUS.

Podpora směřuje především na vývoj dvou regionálních projektů s cílem vytvořit infrastrukturu pro bezpečné ukládání CO₂. Tato iniciativa má podpořit rozvoj CCUS, který má podpořit další investice do této oblasti. Program je zaměřen na snížení nákladů a zajištění dlouhodobé udržitelnosti této technologie.

Vedle finanční podpory se USA soustředí na legislativní rámec, který má usnadnit implementaci projektů a jejich propojení s širší energetickou strategií. Otázkou zůstává, zdali se přístup k CCUS technologii změní s nástupem nové americké administrativy.

Přehled některých evropských CCUS projektů

Podobné iniciativy se objevují i v Evropě, kde probíhá několik významných projektů zaměřených na implementaci CCUS v průmyslovém měřítku, kdy velice často tyto projekty čerpají podporu z Inovačního fondu EU.

Jedním z nejvýznamnějších evropských projektů v oblasti CCUS je iniciativa "Carbon2ProductAustria" (C2PAT), na které spolupracují společnosti Lafarge, OMV, Verbund a Borealis. Projekt se zaměřuje na zachytávání emisí CO₂ z cementárny společnosti Lafarge v Rakousku a jejich následnou přeměnu na syntetická paliva nebo chemické produkty. Díky kombinaci průmyslových expertiz jednotlivých partnerů má C2PAT potenciál demonstrovat ekonomicky udržitelný model pro využití CO₂ v cirkulární ekonomice.

Dalším důležitým příkladem je spolupráce mezi OMV a dalšími průmyslovými hráči, jako je například společnost Holcim, která plánuje hned několik projektů po Evropě. Tento přístup nabízí realistickou cestu ke snížení emisí průmyslových odvětví, která mají omezené možnosti elektrifikace nebo využití obnovitelných zdrojů a je v souladu se strategii EU pro CCUS.

Mezi největších evropské CCUS projekty patří

• Northern Lights, Longship (Norsko): Ambiciózní projekt zaměřený na přepravu a ukládání CO₂ pod mořským dnem s plánovanou kapacitou až 1,5 Mt CO₂ ročně v první fázi a dodatečných 1,5 Mt CO₂ ve druhé fázi. Vytvoření rozsáhlé infrastruktury pro zachytávání a ukládání CO₂ ve vyčerpaných ložiscích zemního plynu v Severním moři se má stát jedním z hlavních tahounů rozvoje této technologie.
• Porthos (Nizozemsko): Projekt pro ukládání CO₂ z rotterdamského přístavu s kapacitou přibližně 2,5 Mt CO₂ ročně. Zachycený CO₂ bude přepravován přes sběrný plynovod o délce více než 30 kilometrů v přístavní oblasti a následně uložen do vyčerpaných plynových polí pod Severním mořem.
• Acorn CCS (Spojené království): Projekt zaměřený na využití existující infrastruktury pro ukládání CO₂ ve Skotsku s kapacitou až 5 Mt CO₂ ročně. Plánuje se zachytávání CO₂ z různých průmyslových zdrojů a jeho přeprava prostřednictvím stávajících plynovodů do vyčerpaných ropných a plynových polí.
• Aramis (Nizozemsko): Systém pro přepravu a ukládání CO₂ v Severním moři s plánovanou kapacitou až 5 Mt CO₂ ročně. Konsorcium zahrnující společnosti TotalEnergies, Shell, EBN a Gasunie plánuje zahájit provoz s kapacitou alespoň 5 milionů tun CO₂ ročně, s možností rozšíření až na 22 milionů tun ročně.

Český projekt: Testování ukládání CO₂ v horninových strukturách

V České republice proběhl testovací projekt skupiny MND zaměřený na ukládání CO₂ v horninových strukturách. Tento pilotní projekt se soustředil na proveditelnost a bezpečnost geologického ukládání CO₂, ale nepočítá se s jeho rozšířením do komerční fáze. Celková kapacita horninových struktur na Jižní Moravě pro uložení uhlíku dosahuje zhruba 23,4 Mt CO₂. Projekt přesto přispěl k rozvoji odborných znalostí v oblasti CCUS a může sloužit jako základ pro budoucí iniciativy v regionu.

Problémem této technologie je její vysoká energetická náročnost a cena. Samotný rozvoj je tak velice pozvolný a v kontextu množství vypouštěných emisí CO2 a porovnání toho, kolik CO2 budou některé projekty schopny zachytit, se jedná jen o zlomky z každoročně vypuštěných emisí.

Offsetové projekty v České republice

Projekty, které pomáhají chránit klima a zlepšit životní prostředí najdete i v České republice. Stojí za tím tzv. offsetové projekty. Stručně řečeno, offsetové projekty pomáhají snižovat emise skleníkových plynů, a tím přispívají k ochraně klimatu a životního prostředí. Pokud jste někdy např. kompenzovali svoji uhlíkovou stopu za cestu letadlem, pravděpodobně jste k tomu využili právě offsetový projekt, a nejspíš projekt v zahraničí.

Nicméně je třeba zdůraznit princip „snižování uhlíkové stopy pomocí offsetových projektů“, který se často prezentuje zavádějícím způsobem. Velikost uhlíkové stopy, např. firmy, se příspěvkem na offsetový projekt nezmění. Zůstává stále stejná, protože takové množství emisí firma vyprodukovala. Vedle toho ale firma může přispět ke snížení množství skleníkových plynů v atmosféře finanční podporou offsetových projektů.

Reálně snížit velikost své uhlíkové stopy může firma pomocí úsporných opatření, šetrnější spotřebou, ekologickými technologickými postupy ad., tedy takovými kroky, které vedou k produkci menšího množství skleníkových plynů. Je tedy potřeba oddělovat tyto dvě skutečnosti - velikost uhlíkové stopy a podpora snižování množství skleníkových plynů pomocí offsetových projektů.

Offsetový projekt je nástroj, který umožňuje odstranit určité množství skleníkových plynů z atmosféry nebo předejít jejich vzniku. Může jít o výsadbu stromů, které aktivně odčerpávají oxid uhličitý z atmosféry. Klíčové je, aby offsetové projekty fungovaly jako doplňkový nástroj. Prvotním zájmem každého původce emisí by mělo být jejich snižování šetrnější spotřebou, využitím úsporných zařízení ad. Až zbylé emise vzniklé po optimalizaci výroby, provozu, logistiky ad. splňují princip doplňkovosti.

Z pohledu snižování množství skleníkových plynů v atmosféře nezáleží na lokalitě, kde je offsetový projekt realizován, protože vzduch se promíchává a cirkuluje globálně. Program OFFSETUJEME CO2 nabízí praktický způsob, jak efektivně snižovat skleníkové plyny v atmosféře prostřednictvím offsetových projektů realizovaných v České republice. Jeho součástí je i výpočet velikosti uhlíkové stopy. Program vznikl v roce 2015 z iniciativy organizace CI2, o. p. s., která je jeho administrátorem a garantem.

Oproti tomu české projekty programu OFFSETUJEME CO2 realizované v neziskovém a veřejně prospěšném rámci, vyžadují financování na začátku samotné realizace, nikoli až např. po 10 letech. Korektnost, fungování a udržitelnost českých offsetových projektů programu OFFSETUJEME CO2 garantuje nezisková organizace CI2, o. p. s. Tyto projekty splňují kritéria offsetových projektů uvedena výše.

Přínos offsetových projektů realizovaných v rámci programu OFFSETUJEME CO2 však neplyne jen ze snižování množství skleníkových plynů. Jejich celkový význam a přínos pro českou krajinu a její obyvatele je nejlépe patrný v případě výsadby stromů (dosud nejčastěji realizovaný typ projektu). Stromy jsou pro městskou i venkovskou krajinu nedocenitelné z mnoha důvodů.

Kromě odčerpávání CO2 z atmosféry také zadržují vodu v krajině, zvlhčují vzduch, poskytují stín a ochlazují své okolí - ve městech během léta i o 10 °C, zvyšují biodiverzitu, jsou důležitým hostitelem pro celou řadu druhů rostlin a živočichů, pomáhají chránit půdu před vodní erozí i větrnou erozí jako větrolamy, zachycují prach, chrání proti hluku, pomáhají regulovat klimatické extrémy, posilují ekologickou stabilitu a jsou vyhledávány k rekreaci a odpočinku lidí.

Organizace CI2, o. p. s. funguje jako prostředník mezi realizátory, kteří navrhují a realizují jednotlivé offsetové projekty a donory, kteří chtějí kompenzovat svoji uhlíkovou stopu. Projekty jsou navrhovány dle pravidel programu OFFSETUJEME CO2 a tento návrh schvaluje garant. Projekt, který splňuje podmínky programu, je zařazen k finanční podpoře.

Realizátor projekt následně realizuje - dodavatelsky nebo svépomocí, vždy ale za přítomnosti odborného dozoru. Zároveň realizátor odpovídá za následnou péči a udržitelnost projektu po dobu jeho životnosti. Na straně druhé je donor (jednotlivec, firma, instituce, organizace, úřad ad.), který chce kompenzovat svou uhlíkovou stopu. Stanovené množství CO2 vyjádřené v tunách určené ke kompenzaci se přepočítá na finanční částku v Kč odpovídající hodnotě příspěvku konkrétního offsetového projektu.

Donor si může vybrat libovolný projekt, např. dle lokality, podle toho, který projekt ho zaujme obsahovým zaměřením nebo podle ceny. Po uhrazení příspěvku donor získá certifikát, který potvrzuje množství skleníkových plynů kompenzované díky jeho příspěvku. U vybraných projektů je možné se osobně zúčastnit výsadby stromů, např. Následnou kontrolu udržitelnosti projektu zajišťuje garant.

Množství kompenzovaného CO2 za jednotlivé offsetové projekty počítá garant programu CI2, o. p. s. Metodika výpočtu pro stanovení množství kompenzovaného CO2 za jednotlivé stromy vychází ze zahraniční odborné literatury [1]. Hodnoty kompenzovaného CO2 pro lokální dřeviny vysazované ve fyzickogeografických podmínkách České republiky v rámci offsetových projektů vedených v programu OFFSETUJEME CO2 jsou zpřesněny na základě dendrometrických datových souborů pro ČR a vlastního terénního výzkumu CI2, o. p. s. ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně.

Na základě druhového složení stromů a jejich počtu a celkového rozpočtu na realizaci projektu je dopočítána tzv. jednotková cena za 1 tunu CO2. Tato jednotková cena se pro každý projekt liší, protože každý projekt má jiné náklady na svou realizaci a odlišné druhové složení stromů, které pohlcuje rozdílné množství CO2.

Projekty nejsou limitovány svou velikostí co do počtu stromů či velikosti fotovoltaických panelů, ale jsou omezeny hodnotou jednotkové ceny za 1 tunu CO2. Pokud jsou náklady na projekt příliš vysoké nebo množství CO2 za projekt příliš nízké, jednotková cena značně stoupne a projekt by nebyl konkurenceschopný. Takový projekt se doporučí k úpravám. Doporučované rozmezí jednotkové ceny se může měnit v souvislosti s celkovou situací na trhu.

Realizátor se podílí na spolufinancování projektu ve výši 10 % z celkových nákladů na realizaci projektu. Těchto 10 % slouží na administraci projektu garantem - výpočet množství kompenzovaného CO2 a administraci programu. Zároveň se celková částka rozpočtu projektu navyšuje o 10 %, kterou hradí donor. To je určeno na další náklady spojené s administrací projektu vůči dárci, vystavení certifikátu o kompenzaci uhlíkové stopy a následnou kontrolu udržitelnosti. Celkový administrativní poplatek garanta z částky uvedené u projektu na webové stránce OFFSETUJEME CO2 tak představuje 18 %.

Zažádat o finanční podporu z programu OFFSETUEJEME CO2 může samospráva, jako právnická osoba (obec, město, kraj), případně jiný oprávněný žadatel. K žádosti o podporu je třeba připojit popis projektu, rozpočet, situační zákres či technickou dokumentaci a fotografie dotčené lokality.

Offsetovat uhlíkovou stopu nebo přispět určitou finanční částkou na realizaci offsetových projektů může každý - prostřednictvím webového portálu www.offsetujemeco2.cz nebo kontaktujte přímo garanta programu CI2, o. p. Do programu se již zapojilo přes 70 obcí či jiných realizátorů. Pravidelně spolupracujeme s organizací Sázíme stromy, z. ú. Mezi hlavní pravidelné donory patří dopravce Leo Express, specialista na ústní hygienu CURADEN - CURAPROX, nebo např. e-shop se zdravou výživou a potravinami Nakliceno.cz. V roce 2021 na projekty významně přispěla společnost Rohlik.cz. Přispívají i další firmy, organizace a jednotlivci.

Všem aktérům děkujeme a společně budeme pokračovat při realizaci dalších projektů.

[1] Zianis D, Muukkonen P, Mäkipää R, Mencuccini M (2005) Biomass and stem volume equations for tree species in Europe. Silva Fennica Monographs 4.

Evropský zákon o klimatu

V rámci boje proti změně klimatu přijal Evropský parlament takzvaný evropský zákon o klimatu, který si klade za cíl výrazně snížit emise CO2 do roku 2030 a činí klimatickou neutralitu do roku 2050 právně závaznou.

Doporučení Mezinárodní energetické agentury (IEA)

Tempo snižování emisí CO2 je v ČR podle IEA nejpomalejší v EU. Zásadním negativním zjištěním je fakt, že od roku 2014 české emise neklesají. V EU jsme v tomto měřítku aktuálně nejhorší. Mezinárodní energetická agentura poukázala na to, že od roku 2014 české emise skleníkových plynů neklesají. Mezi dalšími doporučeními bylo zřízení speciálního orgánu pro úspory energie a jejich vyšší podpora, zvyšování potenciálu obnovitelných zdrojů energie nebo zavedení zdanění uhlíku v sektorech, které nepokrývá evropský systém povolenek.

Podle IEA musí Česko přidat ve všech sektorech energetiky. Na prvním místě je rychlejší ukončení těžby a spalování uhlí. Česko je jedna z posledních zemí v Evropě, které nemá stanovený termín ukončení těžby uhlí.

Vývoj emisí v České republice v letech 1990-2023 (miliony tun CO2eq)

tags: #program #snizeni #emisi #co2 #Česká #republika

Oblíbené příspěvky:

• Emise akcií a tržní kapitalizace
• Šetrné metody pro čištění koberců
• Řešení pro nakládání s odpady
• Program letní školy
• Důležitost STK a emisí