Nařízení Vlády o Limitech Znečištění Ovzduší v České Republice

Oblast ochrany ovzduší, kterou upravuje zejména zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, a která je v gesci Ministerstva životního prostředí, sleduje práva a povinnosti osob v souvislosti se znečišťováním ovzduší lidskou činností.

Průmyslová výroba patří vedle dopravy a zemědělství k nejvýznamnějším znečišťovatelům. Zákon stanovuje povinnosti znečišťovatelů, působnost správních úřadů a podmínky pro snižování množství škodlivin majících negativní vliv na životní prostředí.

Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 521/2002 Sb., zákonem č. 92/2004 Sb., zákonem č. 186/2004 Sb., zákonem č. 695/2004 Sb., zákonem č. 180/2005 Sb. a zákonem č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování a řízení kvality ovzduší ve znění nařízení vlády č. 60/2004 Sb.

Významné dokumenty V ČR byly přijaty, popř. Nařízení vlády č. ze dne 12. Vláda nařizuje podle § 55 odst. 1 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění zákona č. 92/2004 Sb., zákona č. 180/2005 Sb., zákona č. 385/2005 Sb. a zákona č. 212/2006 Sb., k provedení § 6 odst. (1) Sledování kvality ovzduší se provádí pro znečišťující látky uvedené v příloze č. a) měřením úrovně znečištění ovzduší na určených místech, a to kontinuálně nebo jednorázovým odběrem vzorků v souladu s požadovanými cíli kvality údajů uvedenými v příloze č. b) měřením úrovně znečištění ovzduší, které ve srovnání se stacionárním měřením splňuje méně přísné požadavky na kvalitu údajů uvedené v příloze č. (4) Ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“) nebo jím zřízená právnická osoba hodnotí minimálně jednou za 5 let postupem uvedeným v příloze č. (5) Stacionární měření prováděné ministerstvem nebo jím zřízenou právnickou osobou je doplňováno dalšími stacionárními měřeními prováděnými autorizovanými osobami.

Body vzorkování pro stacionární měření se umisťují v souladu se zásadami uvedenými v příloze č. 4 k tomuto nařízení. Minimální počty bodů vzorkování pro stacionární měření jsou uvedeny v příloze č. (6) Referenční metody sledování kvality ovzduší jsou uvedeny v příloze č. (7) Pokles klouzavé průměrné roční koncentrace PM2,5 je stanoven v části E přílohy č. (8) Imisní limity, přípustné četnosti jejich překročení, meze tolerance, cílové imisní limity a dlouhodobý imisní cíl jsou uvedeny v příloze č. (1) Hodnocení zón a aglomerací podle § 2 odst. (2) Nejpozději do 31. prosince 2009 se dosáhne imisních limitů stanovených v části A tabulky 2 přílohy č. (3) Nejpozději do 31. prosince 2012 se dosáhne cílových imisních limitů stanovených v části C tabulky 1 přílohy č. (4) Nejpozději do 31. prosince 2009 se dosáhne cílových imisních limitů stanovených v části C tabulky 2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení.

Čtěte také: Právní aspekty ochrany přírody

Všechny uvedené přípustné úrovně znečištění ovzduší pro plynné znečišťující látky se vztahují na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a normální tlak 101,325 kPa.

Místa odběru vzorků se zpravidla umísťují tak, aby se zamezilo měření velmi malých mikroprostředí v jejich bezprostřední blízkosti. Městské pozaďové lokality se zpravidla umísťují tak, aby na úroveň znečištění ovzduší v těchto lokalitách působily veškeré zdroje umístěné proti větru od stanice. Úroveň znečištění ovzduší by neměl převážně způsobovat pouze jeden zdroj, pokud taková situace není typická pro rozsáhlejší městskou oblast.

Pokud má být posouzen příspěvek z průmyslových zdrojů, musí být alespoň jedno místo odběru vzorků nainstalováno v závětří zdroje v nejbližší rezidenční oblasti. Místa odběru vzorků zaměřená na ochranu vegetace se umísťují více než 20 km od aglomerací nebo více než 5 km od jiných zastavěných oblastí, průmyslových zařízení nebo silnic.

Postupy pro výběr míst bodů vzorkování se zdokumentují ve fázi klasifikace. Povinně se pořídí fotografie okolí vybraného místa v hlavních světových stranách a podrobné mapy.

Bez ohledu na koncentrace se zřídí nejméně jedno místo odběru vzorků ve venkovské pozaďové lokalitě pro měření ročních průměrných údajů o celkové hmotnostní koncentraci a o koncentracích chemických složek PM2,5. Alespoň jedna stanice se umístí do předměstských oblastí v zónách, pokud je zde vyšší expozice populace. Stacionární měření oxidů dusíku se provádí minimálně v 50 % bodů vzorkování pro troposférický ozon.

Čtěte také: Více o obnovitelných zdrojích

Minimální počet bodů vzorkování pro stacionární měření v zónách a aglomeracích, kde jsou dosahovány dlouhodobé imisní cíle pro troposférický ozon musí, v kombinaci s dalšími prostředky sledování kvality ovzduší, jako je modelování a souběžná měření koncentrace oxidu dusičitého, být dostatečný pro hodnocení trendu znečištění ovzduší troposférickým ozonem a pro kontrolu dodržování dlouhodobých imisních cílů.

U plynných znečišťujících látek se objem přepočítává na standardní podmínky. Pro odběr vzorků olova, arsenu, kadmia a niklu se použije referenční metoda podle bodu 4 této přílohy.

Referenční metoda odběru vzorků deponovaného arsenu, kadmia, rtuti, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků je založena na odběru depozice do válcovitých odběrových zařízení normalizovaných rozměrů a následné chemické analýze metodou atomové absorpční spektrometrie resp.

Emisní Limity pro Stacionární Zdroje

Nařízení vlády č. ze dne 3. Vláda nařizuje podle § 55 odst. 1 zákona č. Tímto nařízením se v souladu s právem Evropských společenství1) stanoví emisní limity, podmínky provozování a způsob zařazování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší podle § 4 odst.

Kategorie vyjmenovaných zdrojů, specifické emisní limity a technické podmínky jejich provozu jsou uvedeny v příloze č. 1 nebo č. 2 k tomuto nařízení. Pro vyjmenované zdroje platí specifické emisní limity a technické podmínky jejich provozu uvedené v příloze č. 1 nebo č. 2 k tomuto nařízení a dále lze uplatnit obecné emisní limity u znečišťujících látek, pro které nejsou specifické emisní limity stanoveny. Obecné emisní limity se uplatňují postupem podle § 9 odst.

Čtěte také: Kvalita ovzduší v ČR a legislativa EU

Na zdroje, které nejsou vyjmenovány v příloze č. 1 nebo č. 2 k tomuto nařízení, se vztahují obecné emisní limity stanovené zvláštním právním předpisem.5) Kategorizace nevyjmenovaných zdrojů se stanoví podle § 2 písm.

Splnění zpřísněných nebo nově uložených specifických emisních limitů u všech zdrojů, kterým je toto nařízení stanoví, zajistí provozovatelé nejpozději do 1. ledna 2005. Do té doby provozovatelé dodržují emisní limity platné do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení a postupují podle bodu 0.4. přílohy č. 1 k tomuto nařízení.

Odcházející kouř nesmí být tmavší než 2. stupeň při měření a hodnocení Ringelmannovou stupnicí.

Monitorování Kvality Ovzduší

Nařízení vlády č. ze dne 3. Vláda nařizuje podle § 55 odst. 1 zákona č. Tímto nařízením se v souladu s právem Evropských společenství1) stanoví imisní limity, meze tolerance, cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle.

Při posuzování úrovně znečištění ovzduší se hodnotí ty znečišťující látky, pro které se stanoví imisní limity a cílové imisní limity, dále jemné suspendované částice frakce PM2,5 a dále prekurzory ozonu uvedené v příloze č. (2) V případě technické dostupnosti odpovídajících přístrojů je posuzována úroveň znečištění ovzduší jemnými suspendovanými částicemi frakce PM2,5 a prekurzory ozonu. Zjišťování koncentrací prekurzorů ozonu se provádí z důvodů zajištění dalších vědeckých poznatků o způsobu vzniku troposférického ozonu.

Na území celého státu zajišťuje provoz automatizované měřicí sítě pro kontinuální měření koncentrací znečišťujících látek v ovzduší, doplněné měřeními manuálními, Ministerstvo životního prostředí (dále jen "ministerstvo") nebo jím zřízená právnická osoba. Měřicí stanice (dále jen "stanice") v bodech vzorkování jsou umístěny podle zásad stanovených v přílohách č. 3 a č. 4 k tomuto nařízení.

Požadavky pro posouzení koncentrací znečišťujících látek, klasifikaci a umísťování stanic a kritéria pro jejich počet, referenční a ekvivalentní metody měření a analýzy, referenční a ekvivalentní metody modelování, metody kalibrování a cílová kvalita údajů musí být totožné s požadavky § 4 odst. 5.

Všechny uvedené limitní hodnoty se vztahují na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a normální tlak 101,325 kPa. U všech uvedených limitních hodnot se jedná o aritmetické průměry. Uvedené imisní limity platí ode dne nabytí účinnosti nařízení vlády č. 1.

Koncentrace jemných suspendovaných částic velikostní frakce PM2,5 se hodnotí z hlediska ročního aritmetického průměru, ročního mediánu, ročního 98.

Body vzorkování zaměřené na ochranu ekosystémů nebo vegetace se umisťují více než 20 km od sídelních seskupení nebo více než 5 km od jiných zastavěných oblastí, průmyslových zařízení nebo dálnic.

Vstupní otvor odběrové sondy vzorkovacího zařízení byl ve výši mezi 1,5 m (dýchací zóna) a 4 m nad zemí. Postup výběru míst a vybraná místa bodů vzorkování se zdokumentují v etapě klasifikace podle kriterií Evropské agentury pro životní prostředí. Povinně se pořídí fotografie okolí vybraného místa ve směrové růžici (ve všech směrech pokrývajících celý rozsah dílků kompasu) a podrobné mapy.

Alespoň 1 stanici umístit do předměstských oblastí, pokud je zde vyšší expozice populace. Počet bodů vzorkování ozonu musí být, ve spojení s jinými způsoby doplňkového posuzování, jako je zejména modelování kvality ovzduší a společné měření pro ozon a oxid dusičitý, dostatečný pro zkoumání trendu znečištění ovzduší ozonem a kontrolu plnění dlouhodobých cílů.

Jednorázové Měření Emisí

Jednorázové měření emisí musí být reprezentativní a průkazné a použitá metoda měření a odběru vzorků musí co nejpřesněji odrážet skutečnost o úrovni znečišťování. Tyto požadavky se považují za splněné, je-li postupováno podle určených technických norem podle zákona o technických požadavcích na výrobky2). Metody a postupy odběrů a stanovení znečišťujících látek a doplňkových veličin, pro něž je vyžadováno osvědčení o akreditaci, jsou uvedeny v části I přílohy č.

Jednorázové měření emisí se provádí manuálními metodami se samostatnými odběry jednotlivých na sebe navazujících vzorků nebo přístroji pro kontinuální měření emisí. V rámci jednorázového měření emisí se za jednotlivé měření považuje odběr jednotlivého vzorku a jeho vyhodnocení.

U spalovacích stacionárních zdrojů podle § 13 o jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW včetně spalujících výhradně lehký topný olej, naftu, zemní plyn, degazační plyn, zkapalněný zemní plyn, vodík nebo zkapalněné ropné plyny a jejich směsi lze jednorázové měření oxidu uhelnatého a oxidů dusíku provádět potenciometricky přímým měřením přístroji s elektrochemickými články nebo jinými přístroji pro kontinuální měření emisí.

U stacionárního zdroje vybaveného technologií ke snižování emisí tuhých znečišťujících látek s výstupní koncentrací nižší než 50 mg.m-3 za provozních stavových podmínek a s emisním limitem stanoveným pro tuhé znečišťující látky se provádí 3 jednotlivá měření koncentrace tuhých znečišťujících látek.

Jednorázové měření emisí se u spalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nižším než 50 MW provádí při stabilních provozních podmínkách a při reprezentativní a rovnoměrné zátěži, přičemž do výsledků jednorázového měření emisí se nezapočítávají hodnoty získané v době uvádění stacionárního zdroje do provozu a při jeho odstavování z provozu.

U stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících nebezpečný odpad s instalovanou technologií ke snižování emisí je přepočet na referenční obsah kyslíku prováděn pouze tehdy, pokud zjištěný obsah kyslíku po dobu měření emisí překračuje stanovenou hodnotu referenčního obsahu kyslíku.

Kontinuální Měření Emisí

Kontinuální měření, jeho kalibrace a ověřování správnosti jeho výsledků musí být reprezentativní a průkazné a použitá metoda měření a odběru vzorků musí co nejpřesněji odrážet skutečnost o úrovni znečišťování.

Zjišťování úrovně znečišťování kontinuálním měřením emisí, které je stanovené krajským úřadem v povolení provozu podle § 12 odst. 4 zákona, se provádí pro znečišťující látku, která má stanoven specifický emisní limit, pro nezbytné vztažné a stavové veličiny a informaci o provozním stavu zdroje v rozsahu podle bodu 6 části B přílohy č.

Z hodnot naměřených v intervalech ne kratších než 1 minuta se jako aritmetický průměr středních hodnot zaznamenaných po dobu nejméně 20minut ze sledovaného 30minutového intervalu vypočte půlhodinová průměrná hodnota koncentrace příslušné znečišťující látky při stanovených stavových podmínkách, resp. pro získání validovaných průměrných půlhodinových a 10minutových průměrných hodnot se odečte od naměřeného výsledku hodnota stanovená postupem podle § 9 odst. 7. Validované průměrné hodnoty a z nich vypočtené průměrné denní hodnoty koncentrací se použijí pouze pro vyhodnocení plnění emisních limitů podle § 9 odst.

U stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad se nepoužije přepočet na referenční obsah kyslíku v případě spalování v atmosféře obohacené kyslíkem.

Denní a v případech, kdy je stanovena povinnost vyhodnocovat plnění emisního limitu na úrovni půlhodinových průměrných hmotnostních koncentrací, i půlhodinové výsledky kontinuálního měření emisí jsou uchovávány elektronicky a jsou vytištěny v případech, kdy dokumentují překročení emisního limitu.

Do hodnot rozhodných pro posouzení dodržení emisního limitu se nezahrnují údaje zjištěné v době uvádění stacionárního zdroje do provozu, v době jeho odstavování z provozu nebo při odstraňování poruchy, popřípadě havárie. Délka přípustné doby trvání těchto stavů musí být uvedena v provozním řádu.

Emisní Limity pro Spalovací Stacionární Zdroje

Specifické emisní limity a stavové a vztažné podmínky pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším, pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 7. lednem 2013 a byly uvedeny do provozu nejpozději 7. ledna 2014, jsou uvedeny v tabulce 1 části I přílohy č.

Specifické emisní limity a stavové a vztažné podmínky pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším, pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu 7. ledna 2013 nebo později nebo byly uvedeny do provozu po 7. lednu 2014, jsou uvedeny v tabulce 2 části I přílohy č. 2 k této vyhlášce.

Specifické emisní limity a stavové a vztažné podmínky pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 0,3 MW a nižším než 50 MW jsou stanoveny v části II přílohy č. (4) Pro spalovací stacionární zdroje, v nichž jsou současně nebo střídavě spalovány dva nebo více druhů paliv, se hodnoty specifických emisních limitů stanoví výpočtem uvedeným v části III přílohy č. 2 k této vyhlášce.

U spalovacích stacionárních zdrojů podle § 4 odst. 6 zákona musí být plněn alespoň minimální poměr hmotnosti síry odloučené v místě spalovacího stacionárního zdroje v daném časovém úseku k hmotnosti síry obsažené v palivu, které bylo do spalovacího stacionárního zdroje přivedeno a ve stejném časovém úseku spáleno (dále jen „stupeň odsíření“). Stupeň odsíření se považuje za splněný, pokud vyhodnocení provedených měření prokáže, že všechny průměrné hodnoty stupně odsíření za daný kalendářní měsíc dosáhly stanoveného stupně.

Minimální stupně odsíření pro spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, jsou stanoveny v tabulce 1 části IV přílohy č.

Příklady limitů znečišťujících látek

Následující tabulka uvádí příklady imisních limitů pro vybrané znečišťující látky, které jsou stanoveny v příloze č. 1 k nařízení vlády. Tyto limity se vztahují na standardní podmínky a jsou vyjádřeny jako aritmetické průměry.

Poznámka: 1) Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr se přiřadí ke dni ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne.

tags: #narizeni #vlady #limity #znecisteni #ovzdusi

Oblíbené příspěvky:

• Návody pro kreslení tužkou
• Zjistěte více o těžkém osudu a naději v článku "Dítě v ohrožení".
• Třídění polystyrenu
• Lesy a pralesy světa
• Definice a klíčové koncepty ekologie organismů