Nařízení o kvalitě ovzduší v EU a jeho dopad na Českou republiku

Nová směrnice Evropské unie o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu 2024/2881, přijatá v říjnu 2024, představuje zásadní krok ke zlepšení zdraví obyvatel a budoucí ekonomické přínosy.

Na semináři Společnosti pro trvale udržitelný život (STUŽ), který se konal 7. října, přední české odbornice zdůraznily, že přísnější limity pro znečišťující látky v ovzduší, které evropská směrnice zavádí, mohou pozitivně ovlivnit počet let, které tisíce českých občanů prožijí ve zdraví a ušetřit významný podíl veřejných rozpočtů na zdravotní péči a ztrátu produktivity. Experti se shodují, že dopady znečištěného ovzduší jsou závažnější, než se dříve předpokládalo.

Podle Táni Závodné z Ústavu experimentální medicíny AV ČR se negativní dopady promítají do takzvaných ztracených let zdravého života. Nová směrnice přináší i silné ekonomické a právní nástroje ke zlepšení současného stavu.

Legislativa vychází z prokazatelně vysokých nákladů spojených se zdravotními dopady znečištěného ovzduší a přiznává občanům nárok na náhradu újmy na zdraví, pokud by nebyly limity znečištění dodržovány. Proto budou muset města aktivně jednat. V Praze, kde je za většinu znečištění ovzduší zodpovědná automobilová doprava, by se budoucí limity dnes nepodařilo na mnoha místech naplnit. Zástupkyně pražského magistrátu představila možná opatření, která by v hlavním městě mohla snížit znečištění ovzduší na požadovanou úroveň.

Právní rámec a implementace

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu byla schválena 23. října 2024 a nabyla účinnosti již 10. prosince 2024. Většina nových povinností stanovených Směrnicí bude muset být splněna již do 11. prosince 2026. EU Směrnice o ovzduší stanoví nejen jednotné evropské cíle kvality vnějšího ovzduší dle doporučení Světové zdravotnické organizace (dále jen „WHO“), ale také jednotné metody a standardy měření.

Čtěte také: Právní aspekty ochrany přírody

Obdobné limity a opatření sice platí v EU a ČR již nyní, nicméně nedodržují se. Přístup nové Směrnice o ovzduší je jiný v tom, že je represivní. Aby se zabránilo laxnosti při přijímání opatření ze strany členských států a aby byla zajištěna dostatečná kontrola veřejnosti, Směrnice jde mnohem dál než stávající standardní úprava povinností v oblasti životního prostředí.

Směrnice především nově stanoví povinnost zavedení odpovídajících právních institutů, na základě kterých mají mít „příslušníci dotčené veřejnosti“ nejen právo přístupu ke spravedlnosti, ale také právo získat odpovídající náhradu „újmy na lidském zdraví“.

Za jakých podmínek bude možné náhradu újmy uplatnit? To Směrnice o ovzduší stanoví výslovně a poměrně velmi jednoznačně. Vnitrostátní pravidla a postupy týkající se nároků na náhradu újmy musí přitom být koncipovány a uplatňovány tak, aby neznemožňovaly nebo nadměrně neztěžovaly výkon práva na náhradu této újmy. Navíc, podle Směrnice případné stanovení promlčecí lhůty pro podání žaloby o náhradu újmy nesmí začít běžet dříve, než je dané porušení ukončeno, a než se osoba požadující náhradu újmy dozví nebo než lze u ní přiměřeně předpokládat, že se dozvěděla, že jí porušením byla způsobena újma. Tato povinnost přijmout odpovídající právní úpravu má být ze strany členských států splněna nejpozději do 11. prosince 2026.

Imisní limity a aktuální situace v ČR

Imisní limity jsou nyní zakotveny v našem právním řádu, tj. ve vyhlášce č. 330/2012 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, která je prováděcím předpisem k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, vše ve znění pozdějších předpisů. Tyto právní předpisy sice již nyní stanoví závazné limity, které svojí výší již rámcově odpovídají nové EU Směrnici o ovzduší, nicméně problémem je, že jsou na mnohých místech dlouhodobě násobně překračovány.

Stávající limit podle českých právních předpisů a také podle nové EU Směrnice o ovzduší pro benzo(a)pyren je shodný, a to 1 nanogram na metr krychlový (1 ng/m³) jako roční průměrná koncentrace v ovzduší. Nicméně, jak ukazují data průměrného znečištění ovzduší v roce 2023 (podle bodů umístění měřících stanic), publikované na webu EEA - Evropské agentury pro životní prostředí, byl tento limit na mnoha místech, včetně hlavního města Prahy a okolí, významně překračován, někde až pětinásobně. Podobné problémy má Slovensko a Polsko. Ostatní země EU jsou ale řádově méně zatíženy.

Čtěte také: Více o obnovitelných zdrojích

Roční průměrná koncentrace PM10 (pevné částice o průměru menším než 10 mikrometrů) podle aktuálně platných českých právních předpisů nesmí přesáhnout 40 mikrogramů na metr krychlový (40 µg/m³). Denní průměrná koncentrace podle českých právních předpisů nesmí přesáhnout 50 mikrogramů na metr krychlový (50 µg/m³). Podle nové EU Směrnice o ovzduší pak má být nejpozději do 1. ledna roku 2030 dosažena roční průměrná koncentrace těchto prachových částí maximálně do 20 mikrogramů na metr krychlový (20 μg/m3).

Zdroje znečištění a potřebná opatření

Doprava: Emise vznikají z dieselových motorů, zejména ze starších vozidel bez filtrů pevných částic, opotřebení pneumatik a brzd, které uvolňují jemné částice do ovzduší.

Není bez zajímavosti, že otázkou kvality ovzduší a efektivity veřejných prostředků investovaných do snížení znečištění se zabýval také Nejvyšší kontrolní úřad (dále jen „NKÚ“). Z výše uvedeného je zřejmé, že máme problém. Stále jsme vystaveni znečištěnému ovzduší. Ani dlouhodobé investice do jeho zlepšení nám prozatím nezajišťují ani splnění závazků stávajících.

Bude ale také potřeba provést strukturální opatření. Bude nutné provést mj. i radikální změny v přístupu k dopravě, které povedou ke snížení emisí v hustě osídlených lokalitách. Účinnější přechod na ekologičtější zdroje energie, podpora obnovitelných zdrojů apod.

Z výše uvedeného seznamu je zjevné, že je potřeba začít především v oblasti územního plánování a lokálních opatření. Prostě a jednoduše, snížit počet lidí exponovaných znečištění. Nezbývá než dodat, že doporučovaná opatření nejsou nijak nová, překvapivá či neznámá. Víme o nich dlouho.

Čtěte také: České limity pro znečištění ovzduší

Ekonomické a zdravotní přínosy

Nelze také opomenout, že nová evropská regulace není samoúčelná, přináší i značné výhody. Zlepšení kvality ovzduší vedle ochrany životního prostředí, zvířat a planety jako celku, rovněž povede ke snížení výdajů na zdravotní péči, ke zvýšení kvality života obyvatel a k ochraně přírody.

Snížením koncentrací znečišťujících látek by totiž úspory na zdravotní péči mohly dosáhnout až miliard korun ročně, a to díky snížení počtu hospitalizací, lékařských ošetření a zlepšení produktivity práce. Snížením znečištění ovzduší totiž dochází ke snížení nemocnosti, je méně případů respiračních a kardiovaskulárních onemocnění spojených se znečištěním ovzduší. Méně nemocných pracovníků vede též ke zvýšení produktivity a snížení absencí.

Kromě zlepšení veřejného zdraví nelze opomenout také příležitosti spojené s rozvojem inovativních technologií a ekologických řešení. Není to jen EU, kdo přechází na ekologické zdroje energií. Především Čína a USA jsou v tomto ohledu velkými inovátory. Přes různá váhání o tom, jak přistoupit či nepřistoupit k závazkům vycházejícím z mezinárodních smluv ohledně klimatu, totiž nelze popřít, že tyto změny probíhají ve všech zemích světa a ve všech sektorech ekonomiky. Neváhat a využít nabízené příležitosti se může vyplatit.

Stručně řečeno, znečištěné ovzduší nás (i planetu) může vyjít pěkně draho, pokud budeme pasivní. Pokud ale novou regulaci uchopíme jako příležitost k pozitivním změnám, za pár let se (možná) nejen přestaneme dusit benzo(a)pyrenem a prachem PM10, ale také nám nutnost investic a omezení nevypálí díru do rozpočtu. Začít včera už sice bylo pozdě, ale lepší začít zítra se zpožděním, než vůbec.

Buďte připraveni a nebojte se postavit za právo na lepší životní prostředí.

Přehled imisních limitů

Pro lepší orientaci v problematice imisních limitů uvádíme tabulku s přehledem dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, a vyhlášky č. 330/2012 Sb.

V roce 2020 vstoupil v platnost přísnější imisní limit 20 µg.m-3 pro roční průměrnou koncentraci PM2,5.

Zóny a aglomerace pro posuzování kvality ovzduší

Základní právní normou v ČR je zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, který mimo jiné vymezuje zóny a aglomerace, na jejichž úrovni se hodnotí kvalita ovzduší. Zákon o ochraně ovzduší stanovuje tři aglomerace a sedm zón:

• Aglomerace: Praha, Brno, Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek
• Zóny: Severozápad, Střední Čechy, Severovýchod, Východ, Střední Morava, Jihozápad, Jihovýchod

tags: #nařízení #o #kvalitě #ovzduší #EU #ČR

Oblíbené příspěvky:

• Nýřany: Osud spalovny
• Praktický koš na tříděný odpad
• Inspirace z přírody
• Co je trestné ohrožení?
• Likvidace jaderného odpadu: Český pohled