Obnovitelné zdroje energie a jejich vliv na životní prostředí

24.11.2025

Důsledky klimatických změn, rostoucí závislost na fosilních palivech a rostoucí ceny energie jsou důvodem, proč se dnes dostává do popředí oblast obnovitelných zdrojů energie. Obnovitelné zdroje energie představují jeden z klíčových prvků budoucí udržitelné energetiky.

Ekologická udržitelnost

Jedním z hlavních důvodů pro hledání obnovitelných zdrojů energie, je jejich ekologická udržitelnost. Na rozdíl od fosilních paliv, která při spalování uvolňují do ovzduší velké množství skleníkových plynů, jsou obnovitelné zdroje čisté a mají minimální dopad na životní prostředí. Využívání energie ze slunce, větru či vody výrazně snižuje emise oxidu uhličitého, což pomáhá bojovat proti globálnímu oteplování a znečištění ovzduší.

Snižování závislosti na fosilních palivech

Obnovitelné zdroje energie snižují závislost na dovozu fosilních paliv, jako jsou ropa, uhlí a zemní plyn. Mnoho zemí je závislých na těchto dovozních komoditách, což je činí zranitelnými vůči geopolitickým rizikům a kolísání cen na globálních trzích. Přechod na domácí obnovitelné zdroje energie může zvýšit energetickou bezpečnost a nezávislost jednotlivých států.

Vytváření nových pracovních míst

Rozvoj technologií obnovitelných zdrojů energie přináší také ekonomické výhody. Výstavba, údržba a provoz zařízení na výrobu obnovitelné energie vytváří nová pracovní místa. Tento trend je patrný zejména v oblastech, kde se nacházejí solární farmy, větrné elektrárny nebo zařízení na zpracování biomasy.

Dlouhodobé finanční úspory

I když počáteční náklady na instalaci obnovitelných zdrojů energie mohou být vysoké, provozní náklady jsou často nižší než u tradičních fosilních paliv. V dlouhodobém horizontu mohou obnovitelné zdroje energie vést k výrazným finančním úsporám, zejména pokud vezmeme v úvahu rostoucí ceny fosilních paliv a možnost zdanění emisí uhlíku.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje a životní prostředí

Decentralizace výroby energie

Obnovitelné zdroje energie umožňují decentralizaci výroby energie, což znamená, že elektřina může být vyrobena na místě její spotřeby. Decentralizace umožňuje větší zapojení místních komunit do energetického systému.

Specifika obnovitelných zdrojů energie

Z dalších příznivých vlastností obnovitelných zdrojů lze uvést téměř žádnou nebo jen malou zátěž životního prostředí a také jejich plošné rozptýlení po celém světě na rozdíl od fosilních paliv. Kromě zmíněných příznivých vlastností mají obnovitelné zdroje energie množství vlastností problematických, např. u některých zdrojů velké a těžko předpověditelné krátkodobé i dlouhodobé výkyvy výkonu, předpokládající nutnost energii akumulovat.

Využívání jednotlivých obnovitelných zdrojů energie je individuální, neboť závisí na klimatických a geografických podmínkách. Má silně regionální charakter a je limitováno ještě dalšími mezemi technickými, legislativními, ekonomickými a environmentálními (vlivu prostředí).

Současný stav a cíle v ČR

Přínos obnovitelných zdrojů energie spočívá především v jejich schopnosti snižovat emise skleníkových plynů a úroveň znečištění, zvyšovat bezpečnost dodávek, vytvářet pracovní příležitosti a posilovat hospodářský růst, jakož i konkurenceschopnost a regionální rozvoj. Obnovitelné zdroje energie jsou většinou domácího původu, nespoléhají se na dostupnost konvenčních energetických zdrojů v budoucnosti a díky jejich převážně decentralizovanému charakteru přispívají ke zmírnění energetické závislosti na dodávkách energie ze zahraničí.

Cílem aktualizovaného Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu je dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě do roku 2030 na úrovni 30,1 % (v roce 2023 měla ČR 18,6 %). Jedním z klíčových nástrojů pro dosažení tohoto cíle je zavedení tzv. akceleračních oblastí, které umožní rychlejší využívání obnovitelných zdrojů energie, zejména větrné a solární.

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

Tento přístup je součástí návrhu zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (ZOZE), který vychází z evropské směrnice 2023/2413. Návrh zákona byl schválen vládou a v květnu 2025 byl předán k projednání Parlamentem ČR. Akcelerační oblasti budou určovány na místní, krajské i celostátní úrovni, přičemž bude brán ohled na specifika jednotlivých regionů a veřejné zájmy, jako jsou ochrana přírody, kulturní dědictví nebo bezpečnost státu.

Tímto způsobem bude zajištěno, že projekty nebudou zasahovat do oblastí s přísnou ochranou, jako jsou například národní parky či území Natura 2000, a zároveň se umožní efektivní rozvoj obnovitelných zdrojů. Zákon rovněž zjednodušuje proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), čímž zrychlí schvalovací procedury a umožní vydání rozhodnutí o projektech do 12 měsíců od podání žádosti.

Pro investory to znamená vstup do prostředí s jasně definovanými podmínkami, větší pravděpodobnost úspěšného schválení projektů a vyšší transparentnost díky důkladnému předběžnému vyhodnocení území.

Negativní dopady obnovitelných zdrojů

Při přechodu na nízkouhlíkové zdroje energie je nezbytné, aby byly správně pochopeny nejenom klady, ale i zápory každého zdroje obnovitelné energie. Zároveň také to, jaké má zařízení dopady na životní prostředí, i když se mohou ve srovnání s uhlím a plynem jevit jako zanedbatelné. Tvrdí to alespoň výzkumníci z Harvardské univerzity.

Ve dvou článcích zveřejněných v časopisech Environmental Research Letters a Joule vědci zjistili, že k přechodu na větrnou nebo solární energii v USA by bylo potřeba pětkrát až dvacetkrát více půdy, než se dosud předpokládalo. V případě, že by byly velké větrné farmy skutečně postaveny, zvýší se povrchová teplota nad kontinentálními Spojenými státy o 0,24 stupně Celsia.

Čtěte také: České startupy a energie

„V jakémkoliv environmentálním měřítku poráží vítr uhlí, ale to neznamená, že by dopady větrných elektráren byly zanedbatelné,“ tvrdí David Keith, profesor aplikované fyziky na Harvardské univerzitě John A. Paulson School of Engineering and Applied Sciences a hlavní autor článků. „Musíme rychle odejít od fosilních paliv, abychom zastavili produkci uhlíkových emisí. Přitom si vybíráme mezi různými nízkouhlíkovými technologiemi, z nichž všechny mají určité sociální a environmentální dopady,“ doplňuje.

Kolik půdy zaberou

Jedním z prvních kroků, který pomůže plně pochopit dopad obnovitelných technologií na životní prostředí, je zjistit, kolik půdy by bylo potřeba k zajištění budoucích energetických potřeb. Energetičtí experty dlouho prodiskutovávali vztah mezi rozlohou půdy a s tím související energetickou hustotu, když brali v potaz dnešní energetické požadavky.

V předchozím výzkumu profesor Keith se spoluautory vymodelovali výrobní kapacitu velkých větrných elektráren a došli k závěru, že skutečná výroba větrné energie byla nadhodnocena, jelikož nevzali v potaz interakce mezi turbínami a atmosférou. V předchozím výzkumu ale chybělo pozorování, které by modelování potvrdilo.

Geological Survey zveřejnila polohu 57 636 větrných turbín po celých Spojených státech. Pomocí tohoto souboru dat v kombinaci s několika dalšími vládními databázemi byli vědci schopni kvantifikovat hustotu výkonu 411 větrných farem a 1 150 solárních fotovoltaických elektráren, které byly v roce 2016 v USA provozovány.

„Zjistili jsme, že v případě větru byla průměrná hustota energie - tedy rychlost výroby energie dělená plochou větrné elektrárny - až 100krát nižší, než odhadují někteří přední odborníci na energetiku,“ říká Miller, který je jedním z autorů obou příspěvků. „Většina z těchto odhadů nezohlednila interakci turbíny a atmosféry. Pro izolovanou větrnou turbínu nejsou interakce vůbec důležité, ale jakmile jsou větrné farmy více než 5 až 10 kilometrů dlouhé, interakce začnou mít velký dopad na hustotu výkonu,“ doplňuje.

Vypozorovaná hustota výkonu větrné energie je zároveň mnohem nižší než odhady amerického Ministerstva energetiky a Mezivládního panelu pro změnu klimatu. Průměrná hustota výkonu u solární energie (měřená ve wattech na metr čtvereční) je 10krát vyšší než u energie větrné. Stále je ale mnohem nižší, než kolik odhadovali přední odborníci na energetiku.

Tab. 1. Přehled instalovaných elektrárenských výkonů z různých zdrojů v evropských zemích