Dne 1. srpna 2025 nabyl účinnosti nový zákon o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie a o změně souvisejících zákonů (zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie), publikovaný ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv pod č. 249/2025 Sb.
Tento zákon přinesl významné novinky pro územní plánování zejména v oblasti obnovitelných zdrojů energie, neboť právě nástroji územního plánování bude docházet k vymezování tzv. akceleračních oblastí.
Je projevem transpozice evropské směrnice 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů ve znění směrnice 2023/2413 (tzv. směrnice RED III) a zcela nově upravuje postup vymezování nezbytné oblasti, postup vymezování akcelerační oblasti a zvláštní postupy týkající se záměru pro využití obnovitelného zdroje energie povolovaného v akcelerační oblasti i mimo ni.
Důvodová zpráva pak blíže popisuje, že transponovaná ustanovení uvedené směrnice mají pomoci urychlit využití obnovitelných zdrojů energie v členských státech EU, a to zejména prostřednictvím vymezení tzv. akceleračních oblastí.
Mezi principy, jež nová česká úprava sleduje, jsou zmiňovány princip významně neškodit (tedy aby zmíněné urychlení využívání obnovitelných zdrojů nemělo významné negativní vlivy na životní prostředí ani na ostatní veřejné zájmy), princip subsidiarity územního plánování a princip dobré veřejné správy.
Čtěte také: Sádrokartonové desky šetrné k životnímu prostředí
Nový zákon přinesl také zcela nový typ územního opatření - územní opatřeni o podmínkách a zmírňujících opatřeních. Tyto nové pojmy spolu souvisí, každý však má do procesů územního plánování jiné dopady.
Evropské právní předpisy se propisují do národních, a to podle daných pravidel, kde záleží na typu evropského právního předpisu. Směrnice se provádí do právního předpisu a záleží tak na daném členském státě, jakou cestu si zvolí pro dosažení cílů a zaručí výsledky, které evropský předpis požaduje.
Podíl budov na celkové spotřebě energie v Evropské unii činí 40 %. Výstavba budov se každým dnem rozrůstá, což má za následek zvýšení spotřeby energie.
Zásadním dokumentem v oblasti spotřeby energie v budovách je na úrovni EU směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti.
V roce 2024 bylo schváleno přepracované znění směrnice, které bylo v Úředním věstníku EU zveřejněno jako směrnice 2024/1275 o energetické náročnosti budov. Směrnice stanovuje požadavky na snížení energetické náročnosti nových a stávajících budov s cílem snížit spotřebu energie a emise skleníkových plynů v odvětví stavebnictví.
Čtěte také: Opatovice a životní prostředí
Směrnice o energetické účinnosti stanovuje společný rámec opatření na podporu energetické účinnosti v EU. V roce 2023 došlo ke schválení Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2023/1791 o energetické účinnosti.
Ekodesign je soubor požadavků, především na energetickou účinnost, které musí výrobce, jeho zástupce nebo dovozce výrobku spojeného se spotřebou energie splnit při uvedení tohoto výrobku na trh EU, popř. do provozu. Cílem je podpořit rozšíření nejúčinnějších technologií a snížit tak spotřebu energie ve fázi používání výrobku.
Požadavky na konkrétní skupiny výrobků jsou následně stanoveny pomocí přímo použitelných právních předpisů (nařízení).
Energetický štítek přehledně znázorňuje energetickou účinnost výrobku a umožňuje tak zákazníkům vybrat výrobek s vyšší účinností a nižšími náklady na provoz. Štítkování tak spolu s ekodesignem přispívá ke snižování spotřeby energie výrobků používaných v domácnostech, kancelářích a budovách.
Pravidla pro označování výrobků energetickými štítky jsou ve všech členských státech EU jednotná a jsou stanovena rámcovým nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369. Specifické požadavky na štítkování jednotlivých kategorií výrobků jsou uvedeny v nařízeních Komise v přenesené pravomoci, která spadají pod rámcové nařízení 2017/1369. Tato nařízení stanovují ikony a informace na štítku, údaje v informačním listu a další požadavky na jednotlivé kategorie výrobků, které jsou uváděny na trh nebo do provozu v rámci EU.
Čtěte také: Více o světelném znečištění
Česká republika se dlouhodobě potýká s jedním z nejpomalejších povolovacích procesů pro obnovitelné zdroje energie (OZE) v Evropě. Změnit by to měl nový Zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie, který připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) a Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR). Návrh nového zákona schválila vláda.
Nový zákon přináší zrychlené povolování OZE na celém území republiky. Akcelerační oblasti, které mají umožnit zvlášť rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů, jsou sice důležitou součástí návrhu, ale jeho klíčovým prvkem by mělo být zkrácení povolování obecně, na celém území, uvedla komora.
Klíčovým bodem návrhu zákona je zavedení povinného poplatku od provozovatelů větrných elektráren pro obce, na jejichž území budou zdroje umístěny. Tento poplatek by měl zajistit větší zapojení obcí do procesu a překonat časté blokace výstavby.
Součástí návrhu je také zjednodušení povolování modernizace (repoweringu), kde je však podle vyjádření Komory ještě prostor pro úpravy, hlavně pro větrné elektrárny a ostatní OZE.
Nový zákon přinesl také zcela nový typ územního opatření - územní opatřeni o podmínkách a zmírňujících opatřeních. Tyto nové pojmy spolu souvisí, každý však má do procesů územního plánování jiné dopady.
Nezbytná oblast je vymezena vládou v politice územního rozvoje.
Akcelerační oblast se vymezuje v nezbytné oblasti vymezené pro využití stejného druhu obnovitelného zdroje energie. Zpřesnit vymezení akcelerační oblasti lze v navazující územně plánovací dokumentaci, pouze pokud to nadřízený orgán ve stanovisku podle § 101 odst. 3 stavebního zákona nevyloučí.
Územní opatření vydané pro akcelerační oblast vymezenou v nadřazené územně plánovací dokumentaci je závazné pro obsah navazující územně plánovací dokumentace.
Územní opatření zahrnuje:
Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (dále jen „vyhodnocení vlivů“) obsahuje podrobnosti potřebné ke stanovení podmínek a zmírňujících opatření pro povolení, provedení nebo užívání záměrů pro využití obnovitelného zdroje energie v územním opatření.
Je-li součástí návrhu zadání územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje nebo územního plánu požadavek na vymezení jedné nebo více akceleračních oblastí, ve vztahu k souvisejícím územním opatřením se použije § 89 stavebního zákona obdobně; příslušný úřad podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen „příslušný úřad“) stanoví podrobnější požadavky podle § 10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí i v případech podle § 89 odst. 3 písm. d).
Návrh územního opatření připraví projektant oprávněný zpracovat územně plánovací dokumentaci společně s osobami s autorizací podle § 19 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a § 45j zákona o ochraně přírody a krajiny, které navrhnou podmínky a zmírňující opatření podle odstavce 2.
Součástí návrhu územního opatření jsou také podmínky navržené za účelem vyloučení nepříznivých dopadů záměrů pro využití obnovitelného zdroje energie v akcelerační oblasti na životní prostředí a veřejné zdraví nebo, pokud není možné tyto dopady vyloučit, podmínky a zmírňující opatření navržené za účelem jejich zmírnění, včetně podmínek a zmírňujících opatření, jejichž účelem je vyloučení nebo podstatné omezení nepříznivých dopadů těchto záměrů s ohledem na zákazy stanovené v zákoně o ochraně přírody a krajiny k ochraně volně žijících ptáků a zvláště chráněných druhů živočichů a s ohledem na cíle ochrany povrchových vod podle vodního zákona.
tags: #nove #pravni #predpisy #obnovitelne #zdroje #energie